Místa bez světelného znečištění v Evropě

Ticho, neviditelný cvrkot cvrčků, vzduch je čistý, hluboká tma a vysoko nad poklidnou přírodní scenérií: ohromující mihotání hvězdné oblohy. Po tisíce let jsou lidé fascinováni nebeskými tělesy, v nichž je zapsán nespočet příběhů o božstvech a lidském světě. Tajemství nekonečného hvězdného světa, otázky kde a proč a hledání „vyšší moci“ zaměstnávají lidi už tisíce let: Astronomie - první věda lidstva.

Hvězdná obloha je spojována s nevídanou krásou a dechberoucími výhledy. Kvůli světelnému závoji přítomnému na skoro celém území Evropy, je náš výhled na oblohu omezen. Nerozvážné používání umělého světla však vedlo k jevu zvanému světelné znečištění. Míra tohoto jevu je natolik velká, že je nutné ji zařadit po bok takových problémů, jako je znečištění atmosféry, vody a půdy chemickými látkami.

Světelné znečištění ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku. Světelné znečištění zvyšuje jas a šum pozadí a znemožňuje tak pozorovat slabé objekty a vede k menší přesnosti při pozorování jasnějších objektů.

Světelné znečištění v České republice

V současné době je již velmi obtížné najít ve střední Evropě místo s tzv. tmavou oblohou. Příčinou je jev, který nazýváme světelné znečištění nebo také světelný smog. Lidská obydlí, průmyslové areály, silnice - to vše jsou zdroje světla, jež je směřováno nejen na zem, kde je skutečně potřeba, ale bohužel i do stran a nahoru do atmosféry. Zde se rozptyluje a znemožňuje nám spatřit ty slabší objekty hvězdné oblohy.

Odborníci proto sestavili tzv. mapu světelného znečištění, která ukazuje, kde jsou v České republice místa, v nichž si člověk ještě může téměř nerušeně užít té pravé hvězdné oblohy. Z mapy je patrné, že taková místa najdeme především v jihozápadních Čechách, zvláště na Šumavě. Tyto oblasti jsou řídce obydlené, bez významného průmyslu. Astronomové ve spolupráci s ochranáři přírody otevírají v místech s malým světelným znečištěním tzv. oblasti tmavé oblohy.

Čtěte také: Tipy na zimní výlety

Na přiložené mapě umělého jasu noční oblohy nad Českou republikou lze dobře vidět, že nejvíce světla je v okolí velkých měst a aglomerací. Světle modré oblasti jsou naopak místa s nejnižší mírou světelného znečištění, které se u nás nacházejí především v jižních Čechách v oblasti Šumavy. Bohužel ani tam není obloha zcela přírodně tmavá, bez vlivu světelného znečištění.

Za mapy světelného znečištění se často (a mylně) vydávají družicové snímky s viditelným umělým nočním osvětlením. Z těchto snímků je patrné kolik světla jde z daného místa na zemi směrem vzhůru, ale snímky už nevypovídají nic o tom, jak tmavá noční obloha je v daném místě. Tyto snímky jsou nejčastěji pořízeny z družic Suomi-NPP a DMSP, případně z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Měření jasu oblohy

Ke zjišťování míry světelného znečištění lze použít řadu metod. Jednou z objektivních možností jak měřit jas oblohy je digitální fotoaparát vybavený objektivem s velmi krátkou ohniskovou vzdáleností (rybí oko). Velkou předností takové sestavy je, že umožní na jednom snímku zaznamenat celou oblohu, včetně situace na obzoru. Právě v okolí obzoru jsou projevy světelného znečištění nejvíc patrné.

Na přiložených celooblohových snímcích převedených do jasové mapy (každá barva vyjadřuje určitý jas) jsou tři rozdílné lokality. Na prostředním obrázku je typická venkovská obloha, se kterou se můžeme setkat na řadě míst naší republiky. Na posledním celooblohovém snímku (vpravo) je zachycena situace nad centrální Šumavou, která je jedním z nejtmavších míst u nás. Bohužel ani zde není obloha zcela přírodně tmavá.

Oblasti tmavé oblohy v ČR

Nejtmavší noční oblohu nabízejí v ČR zejména pohraniční hory, kde vznikly také první dvě oblasti tmavé oblohy: Jizerská a Beskydská, obě jako přeshraniční. Manětínská oblast tmavé oblohy je jedinou naší vnitrozemskou oblastí tmavé oblohy.

Čtěte také: Recyklace plastů: volná místa

Jizerská oblast tmavé oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy má rozlohu necelých 75 kilometrů čtverečních. Tato rezervace tmy se nachází v téměř neobydlené, od velkých měst dostatečně vzdálené části Jizerských hor. Rozkládá se podél horního toku řeky Jizery na území Čech a Polska. Na Jizerce však zůstane tma zachována - Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie už v roce 2009 a chrání temnou oblohu jak na české, tak i na polské straně hor.

Na rozdíl od měst, odkud je běžně viditelných jen cca 50 hvězd, jich můžete z Jizerky pozorovat při dobré viditelnosti až 2000. Na české straně sahá oblast tmavé oblohy od Martinského údolí, Václavíkovy studánky přes osadu Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém jizerském hřebenu, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle. Jedná se o první mezinárodní oblast tohoto typu na světě, v několika zemích světa ale již rezervace tmy také existují.

Oblast je zřízena s cílem informovat laickou i odbornou veřejnost o zdejším zachovalém nočním životním prostředí, vzdělávat v této problematice, propagovat ochranu nočního životního prostředí s důrazem na tmavé nebe a je základem pro ochranu přírodního prostředí v této oblasti před světelným znečištěním. Na Jizerce, pod tmavou jizerskohorskou oblohou, probíhají pravidelná astronomická pozorování dalekohledy pro veřejnost.

Manětínská oblast tmavé oblohy

Tmavou oblohu na Manětínsku si můžete užít jak s dalekohledem, který vám odhalí objekty hlubokého vesmíru, ve městech skryté za clonou světelného smogu, tak i bez speciálního vybavení, pouhýma očima. Můžete se vydat po Mléčné dráze nebo stopách starověkých souhvězdí, pátrat v záplavě hvězd po některé z jasných planet, nebo sledovat meteory - padající hvězdy. Místo nabízí krásný pohled do členité krajiny stolových hor v okolí Manětína. Na jaře a v létě jsou zde k vidění neopakovatelné západy Slunce.

• Zpevněná plocha nevyužívaného letiště nad Manětínem. Pohled na oblohu trochu ruší světlo z Manětína, ale pokud se nacházíte právě v Manětíně, vydejte se podívat na noční oblohu právě sem.
• Tajuplné místo uprostřed lesů v přírodním parku Manětínská na místě zaniklé obce Umíř. Můžete zde přenocovat v bivakovacím přístřešku a k dispozici je zde i ohniště. Místo se nachází na vrchu kopce nedaleko druhé nejvyšší stavby v ČR, vysílače Krašov. Nabízí tmavou oblohu a velmi dobrý rozhled, je vhodné jako pozorovací stanoviště pro majitele hvězdářských dalekohledů a astrofotografy. Možnost parkování.
• Nejvýše položené místo v Manětínské oblasti tmavé oblohy (>800m) s pozůstatky astronomické observatoře A. M. Davida (naučná stezka). Patří k nejtmavším lokalitám v oblasti, na obou vrcholech jsou turistická odpočívadla.
• Vyhlídka nad vsí Lažany nabízí pohled na severní část Manětínské oblasti a samozřejmě tmavou oblohu.
• Rozcestí mezi vískami Stvolny a Kotaneč, nedaleko Rabštejna. Dobrý rozhled všemi směry, možnost parkování.
• Kopec nedaleko obce Krsy, v místě bývalého lomu skalní stěna.

CHKO Brdy

Astronomové z České astronomické společnosti loni na jaře a na podzim měřili jas noční oblohy na 10 místech nové CHKO Brdy. V rozsáhlém území nové CHKO totiž na rozdíl od našeho běžného vnitrozemí nejsou světelné zdroje. Z pohledu astronomů je to potenciálně zajímavá lokalita pro pozorování. Noční obloha bez rušivých světel je ale také přírodním bohatstvím, které láká k výpravám za nočními živočichy. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy tak nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení.

Čtěte také: Svatby v přírodě Jižní Čechy

„Z deseti měřených lokalit se pro astronomická pozorování jeví jako nejslibnější plochy bez lesa v okolí obcí Míšov a Teslíny v jižní části CHKO. Jedná se o lokality snadno přístupné díky silnici I/19, s dobrým rozhledem a relativně tmavou oblohou. Ze studie, která se opírá o měření jasu noční oblohy na 10 místech v CHKO Brdy, se tmavostí oblohy Brdy jako celek příliš neliší od méně zalidněných venkovských oblastí. Zóna bez osídlení je zkrátka příliš malá na to, aby dokázala eliminovat světlo přicházející z okolí a rozptylující se ve vyšších vrstvách atmosféry. Území, zejména pak jeho severní část, z hlediska kvality oblohy vyniká pouze na místní úrovni, v regionálním měřítku již není nijak výjimečné, podobně tmavá místa můžeme nalézt např. na Křivoklátsku nebo ve středním Povltaví.

Noční prostředí však není pouze obloha, ale též živá příroda a krajina. A právě zde spatřujeme největší bohatství Brd. Neexistence umělého osvětlení v prakticky celé CHKO znamená, že pokud nejste na vrcholu s dalekým rozhledem, nespatříte žádný zdroj umělého světla a všude kolem vás je tma (a také ticho). To je něco, co je ve středních Čechách poměrně unikátní. Noční ekosystém na relativně velkém území zde není nijak ovlivněn umělým osvětlením a přirozený denní a roční životní cyklus živočichů ani rostlin není v tomto ohledu nijak narušen. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení. Tento stav je však citlivý na narušení i jen malým a z hlediska noční oblohy bezvýznamným zdrojem světla (což je patrné např. v obcích Míšov a Teslíny).

Kam za tmavší oblohou?

Když v České republice již nenalezneme přírodně tmavou oblohu, zvídavého čtenáře možná napadne otázka, kam se vydat za nejbližší ještě tmavší oblohou. Nejbližšími tmavými lokalitami, kde se jas oblohy již blíží přírodnímu jasu, jsou rakouské Alpy.

Nejblíže, kam můžeme vyrazit za relativně čistým nebem jsou rakouské Alpy, kde dle měření profesora Fabia Falchiho z roku 2016 může světelné znečištění klesnout i na 0,181-0,188 mCd/m2. Pro lepší představu (jestli vám to pomůže) 1 Cd (kandela) by měla přibližně odpovídat světlu jedné svíčky a ve velkých městech, jako jsou skoro všechna hlavní města evropských zemí, světelné znečištění přesahuje až 7 mCd/m2. To znamená, že ačkoliv bychom mohli na obloze vidět až 3 000 hvězd, ve městech se jich k nám dostane sotva pár stovek.

Ještě tmavší než Alpy je pak území nejvýchodnějších zemí kontinentu, které ze zřejmých důvodů nebudeme uvádět jako turistické lokality. Obzvlášť pak, když nejtemnějšími evropskými místy na mapě profesora Falchiho jsou na Islandu a Skandinávském poloostrově, které nabízejí bezpečnější noční podívanou. Nízkou míru znečištění můžete taky nalézt na území Litvy, Lotyšska a Estonska a pokud byste radši vyrazili do teplejších krajin, pak si nejlépe stojí Španělsko, Rumunsko, Albánie, Turecko a Bosna a Hercegovina.

Každopádně tímto nechceme odradit od návštěvy oblastí tmavé oblohy, které u nás máme. I pohled na noční oblohu tam stojí za to, např. Mléčnou dráhu spatříte velmi dobře. Astronomové se přirozeně snaží o ochranu míst, kde je ještě relativní tma, od stále zvetšujícího se světelného znečištění. V oblastech tmavé oblohy (a nejen tam) je noční nebe pořád temnější než ve městech a jejich blízkém okolí. Jen je třeba mít na paměti, že za skutečně přírodně tmavou oblohou je potřeba cestovat dál než jen pár desítek kilometrů od města.

Northumberland - park tmavé oblohy

Northumberland má jednu z nejčistších tmavých obloh v Evropě a nabízí řadu způsobů, jak si ji užít - od prohlídek observatoře až po útulné lesní chatky vybavené nejmodernějšími teleskopy.

Je to už 12 let od té doby, co byl Národní park Northumberland a většina sousedního lesa Kielder označena jako Park tmavé oblohy. Světelné znečištění zde prakticky neexistuje a společné iniciativy s místními radami to tak udržují. To znamená, že když nejsou mraky, noční obloha se odhaluje s úžasnou jasností.

Observatoř Kielder, umístěná v nadmořské výšce 366 metrů na konci tří kilometrů dlouhé cesty, pomáhá pochopit podívanou nad námi, podpořena skvělým vybavením a skupinou astronomických expertů.

Když se Kielder poprvé otevřel, očekávalo se, že bude hostit pár akcí měsíčně. Dnes je to více než 700 ročně, vyhovující všem od zkušeným astronomům po hvězdami okouzlené nováčky. Covid způsobil nárůst zájmu, stejně jako u mnoha zjednodušených aktivit spojených s přírodou.

Pokud je zataženo, Dan a jeho tým jednoduše přejdou na zážitek pro zatažené noci. Připojuji se ke skupině v místní věžové observatoři Sir Patrick Moore, pojmenované podle legendárního moderátora BBC The Sky at Night. Zde si já a tucet dalších můžeme prohrát s 16palcovým (41 cm) teleskopem TS Ritchey-Chrétien. Na obří obrazovce vedle v přednáškové místnosti nám Stellarium ukazuje přesně to, o co přicházíme na noční obloze, v reálném čase.

Jedna z Danových oblíbených vzpomínek na Kielder - z kariéry, která zahrnuje více než 50 pozorování severní polární záře - je na meteor, který se prohnal po obloze a zůstal viditelný 15 sekund, než se rozpadl.

Jak rostla pověst Northumberlandu týkající se pozorování hvězd, místní podniky se do toho zapojily. Jeden z nejpozoruhodnějších příkladů najdu druhý den v hostinci Twice Brewed Inn, ve stínu Hadriánova valu, asi hodinu jízdy na jih. Oblíbený hostinec a minipivovar zřídil své vlastní planetárium s 30 místy a 360stupňovou pohlcující kopulí, plus prezentační místnost s 55 místy a flotilu přenosných dalekohledů Dobson pro akce pozorování hvězd.

Místní astronom Wil Cheung je zkušený astrofotograf, jehož snímek Mezinárodní vesmírné stanice procházející před sluncem se stal viralem v roce 2022. Stejně jako v Kielder, akce se zřídka končí načas, zdůrazňuje mi. „Když se spustí severní polární záře, zůstáváme venku celé hodiny."

Raven je jedna ze sedmi luxusních chat, srubů a pohádkových domků na stromech ukrytých v rámci 1 619 hektarů rozsáhlého panství Hesleyside, 32 kilometrů na sever od Twice Brewed. Umístěný v hustě zalesněném rohu panství, Raven je volně modelován podle obranné strážní věže. Útulný a moderní, má jednu místnost na každém ze čtyř pater, s gramofon, skříňkou na whisky, krbem na dřevo a nápadným nedostatkem wi-fi. Zatopím v krbu, naliju si drink a vydám se do nejvyššího patra. Je tu výkonný teleskop, ale místo toho se rozhodnu naplnit ručně vyrobenou dřevěnou vanu, pohodlně se usadit a otevřít obrovský, zasouvatelný skleněný strop, který odhalí černočernou oblohu blikající nespočetnými body světla.

tags: #místa #bez #světelného #znečištění #v #evropě

Oblíbené příspěvky:

• Rizika GMO pro lidské zdraví
• Recyklace papíru
• Návod na zapojení odpadu pračky
• Aktivity ochránců přírody v Ústí
• Průvodce tříděním směsného odpadu