Mladí lidé ohroženi bezdomovectvím: Statistické údaje a analýzy

Bezdomovectví je rozsáhlý společenský problém, který začíná dopadat na stále více lidí. Vidíme nárůst domácností, které si nemohou dovolit zaplatit bydlení a některé z nich pak končí v bytové nouzi, kdy například rodina skončí na nevyhovující ubytovně a děti jsou odebrány do ústavní péče.

Úvod do problematiky bezdomovectví

Docházejí do nízkoprahového centra v přízemí zašlého činžovního domu v pražské Sokolské ulici už roky. Ohřát se, najíst, omýt, vyprat i vydělat pár korun. Štíhlá nenápadná Kristýna a Renata se světlými vlasy spletenými do dredů jsou stejně staré a vedou podobný život.

Ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová upozorňuje, že bytovou nouzí je v Česku postiženo mnohem více osob, než by se mohlo na první pohled zdát. Hovořila bych spíš o bytové nouzi. To je mnohem širší kategorie než bezdomovectví, jak si ho představují běžní občané. Jedná se o formu sociálního vyloučení, konkrétně vyloučení ze standardního bydlení.

Kdo je ohrožen bytovou nouzí?

Bezdomovectví se týká nejen těch, kteří žijí na ulici, v provizorních přístřešcích, ale také lidí na ubytovnách, v azylových domech nebo v nevyhovujícím či nejistém bydlení. Představit si můžeme třeba domácnosti žijící ve vlhkém suterénním prostoru, který není určen pro bydlení, v přelidněném bytě bez základního vybavení a bez dodržení hygienických standardů.

V Česku nyní žije okolo 1500 lidí mezi osmnácti a osmadvaceti lety, kteří nemají kde bydlet, systém na tyto ohrožené mladé dospělé dlouhodobě zapomíná a zapomíná na jejich potřeby. Většinou se jedná o děti, které opustily dětské domovy, nebo musely odejít z nefunkčních rodin.

Čtěte také: Ochrana přírody v Mladé Boleslavi

Podle analýzy Platformy pro sociální bydlení se za pouhých pět let zvýšila míra příjmové chudoby rodin žijících v nájmu o 13 % na 47 %. Bezdomovectví už se tak zdaleka netýká jen nejchudších lidí, ale stále častěji v něm končí i domácnosti z nižší střední třídy.

Statistiky a data o bezdomovectví

Momentálně se v Česku v bytové nouzi nebo v ohrožení bytovou nouzí nachází až 1 400 000 osob. Spadají sem i lidé, kteří vydávají víc než 40 procent svých příjmů na bydlení. Tato skupina v posledních letech bohužel výrazně narůstá. Vysloveně akutní bytová nouze se týká 154 000 osob, z nichž 61 000 tvoří děti. Ty žijí především na ubytovnách.

S prvním detailním popisem stavu bytové nouze v Česku přišla naše platforma až v roce 2018. Tehdy jsme provedli poměrně komplexní sčítání a vydali jsme zprávu o vyloučení z bydlení. K ní se pravidelně vracíme a aktualizujeme ji. Naposledy vyšla v roce 2021 a nejnovější vydání chystáme letos v září.

Znepokojivé trendy

Například v posledních pěti letech přibývá dětí, které se rodí do bytové nouze a vyrůstají v ní. Zvyšuje se také počet seniorských domácností, zejména seniorek, které vydávají neúměrně vysokou část ze svých příjmů na bydlení. Ukazuje se rovněž, že s bytovou nouzí je velmi úzce provázána energetická chudoba a že závažnost tohoto jevu je na vzestupu. Dalším významným fenoménem je, že víc než polovina případů bytové nouze v Česku se koncentruje ve dvaceti obcích.

Platforma pro sociální bydlení dnes spolu s dalšími organizacemi představila Analýzu úmrtí lidí se zkušeností s bezdomovectvím, která přináší nové informace o drastických dopadech bezdomovectví na zdraví a kvalitu života lidí bez domova. Mezi hlavní a zároveň nejvíce alarmující zjištění patří fakt, že lidé se zkušeností s bezdomovectvím umírají v průměru o šestnáct let mladší, než průměrný člověk v České republice. V Praze je tento rozdíl téměř dvacet let. Z analyzovaného souboru zemřelo 13,5 % lidí se zkušeností s bezdomovectvím přímo na ulici ve veřejném prostoru. Jde o celkem 845 osob, které v období let 2010-2022 zemřely přímo na ulici.

Čtěte také: Příroda a queer identita

Tabulka: Srovnání úmrtnosti lidí bez domova a běžné populace v ČR

Analýza ukazuje také na zranitelnost lidí bez domova. Lidé se zkušeností s bezdomovectvím umírají podstatně častěji než celková česká populace v důsledku vnějších příčin. Vnější příčiny souvisejí především s poraněním, otravou a podchlazením či umrznutím. Soubor obsahuje celkem 213 případů úmrtí v důsledku podchlazení, což je jev přímo spojený se životem na ulici.

Příčiny bezdomovectví

Objevují se témata jako rozvod, partnerské vztahy, nefunkční rodina, zkušenost s dětským domovem, ztráta bytu nebo práce a pak užívání látek, tedy alkohol nebo drogy. U mladších lidí jsou to častěji drogy a problémy s rodinou nebo zkušenost s dětským domovem.

Ve své knize jsem se pokusil identifikovat to, co jsem nazval reálné příčiny. Zjistili jsme například, že přibližně 90 procent lidí v našem vzorku mělo jako poslední zaměstnání dělnickou práci nebo práci ve špatně placených službách. Lidé z továren, hlídači, barmanky a podobně. Nízkopříjmové pozice. Ukázalo se také nižší vzdělání, což s typem práce souvisí. A pak jsou tu dluhy a exekuce. To je v Česku dlouhodobý problém. Exekuční systém uvrhl do dluhů velké množství lidí a i to některé dostalo na ulici.

Možná řešení a prevence

Mezi základní pilíře řešení bezdomovectví jednoznačně patří bezpečný systém finanční sociální pomoci, tedy dávky hmotné nouze, dostupná sociální práce schopná tyto lidi podporovat - ať už na úrovni obcí, nebo prostřednictvím jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb - a také zajištění dostupného bydlení, které slouží jak k prevenci ztráty bydlení, tak k řešení samotné situace bezdomovectví.

Potřebujeme, aby se o nejohroženější mladé lidi postaral stát například tím, že se zaměří na implementaci zákona o podpoře bydlení a vyčlení více prostředků pro sociální služby, které mladé lidi zabydlí.

Čtěte také: Jak bojovat se znečištěním oceánů

Abychom mohli těmto lidem pomoci, potřebujeme mít dostatek sociálních bytů, dlouhodobě se ukazuje, že městské byty tento problém samy o sobě vyřešit nemohou a je potřeba zapojit i byty od soukromých majitelů. Potřebujeme také, aby nová vláda provedla revizi dávkové reformy, která může mnoho ohrožených lidí dostat do ještě větších problémů.

Zkušenosti ze zahraničí

Často se jako příklad uvádí Finsko, kde se mluví o výrazném poklesu lidí bez domova. Finsko se zmiňuje poměrně často, protože tam dlouhodobě kladou důraz na přístup Housing First, tedy model, kdy člověk nejdřív dostane stabilní bydlení a teprve potom se řeší další problémy, například dluhy, práce nebo zdravotní stav. Model Housing First se dnes poměrně dobře rozvíjí i u nás. Platforma pro sociální bydlení s ním pracuje systematicky a zapojených obcí přibývá. Také zákon o podpoře bydlení vytváří určitý rámec, který dříve chyběl. Otázkou ale zůstává, jak s tím naloží naše kulturní a institucionální prostředí. Zda budeme schopni zajistit dlouhodobé financování, stabilitu politiky a důvěru mezi obcemi, státem a neziskovým sektorem.

Role Platformy pro sociální bydlení

Začali jsme fungovat před jedenácti lety, kdy se dala dohromady skupina lidí, která chtěla něco udělat s tím, že Česko nemá potřebnou legislativu zaměřenou na sociální bydlení pro potřebné cílové skupiny. Dalším cílem bylo rozšířit do obecného povědomí reálné informace o bezdomovectví. Že to nejsou jen lidé přespávající na lavičkách v parku nebo žebrající na ulici, ale že velkým problémem jsou také ubytovny nebo azylové domy, a že je tu velká spousta těch, kteří sice bydlí, ovšem v nevyhovujících podmínkách, nebo každodenně čelí hrozbám, že o své bydlení přijdou.

Hlavní motivací tedy bylo a stále je poukazovat na tyto problémy, pomáhat je řešit, lobbovat za přijímání potřebných zákonů a usilovat o nastavení systému pro ukončování bezdomovectví.

Jsme přesvědčená o tom, že i v Česku je možné bezdomovectví ukončit. To neznamená, že by se nikdo nemohl dostat do nějaké krize, v jejímž důsledku skončí na ulici. Měli bychom však dosáhnout funkční nulu. Tedy stavu, kdy se stejný počet lidí, kteří se do takové situace dostanou, podaří vrátit zase zpět do normálního bydlení. Perioda bezdomovectví by neměla trvat déle než tři měsíce. Potřebujeme podpůrnou záchrannou síť, která umožní rychlý návrat z ulice do standardních podmínek, nebo ještě lépe, ohrožené lidí zachytí, aby nespadli na úplné dno. Zatím to tak z mnoha důvodů nefunguje, ale věřím, že i v Česku je to možné.

tags: #mladi #lide #ohrozeni #bezdomovectvim #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Život morčat ve volné přírodě
• Návod na pěstování okurek
• Počasí v Anglii
• Podívejte se na metody výpočtu rozptylu znečišťujících látek v ovzduší.
• Prezentace o ekosystému lesa