Množství emisí vypouštěných do přírody by nemělo překračovat asimilační kapacitu

16.03.2026

Je zřejmé, že životní prostředí představuje jednu z nutných existenčních jistot člověka. Problémy životního prostředí jsou nedílnou součástí veřejné politiky většiny vyspělých ekonomik. V posledních desetiletích 20. století se problémy životního prostředí staly jednou z nutných existenčních jistot člověka a života všech dalších živočišných i rostlinných druhů.

Životní prostředí je existenčně cenné, že je lze penězi jen stěží ocenit. Příroda již byla před vznikem lidské společnosti, v základní, člověkem neovlivněné formě. S příchodem člověka se situace v přírodě mění, člověk se stává formovatelem přírody, kterou používá, pozměňuje a které se musí i přizpůsobovat, aby nezahynul.

Obecně lze během vývoje pozorovat jistý posun v chápání životního prostředí. Původně bylo životní prostředí pojímáno jako pasivní, statická příroda, která je brána v potaz jen jako trpný prvek. Nyní životní prostředí doznává změn, vyvíjí se, a tak je na něj třeba nahlížet.

Definice životního prostředí v legislativě České republiky: §2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, definuje životní prostředí jako "vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje".

Většinou se “životní prostředí“ používá ve smyslu “životní prostředí člověka“. Z pohledu ekonomiky životního prostředí existují tzv. faktory životního prostředí. S ekonomikou a přírodou vznikla specifická činnost lidí nazývaná ochrana životního prostředí, která prošla v posledních desetiletích značným vývojem.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Přírodní Pramen je druhem environmentálního Pramene. Přírodní Pramene buď již jsou využívány člověkem nebo budou moci být využívány v budoucnosti. Příroda již byla před vznikem lidské společnosti. Velikost přírodního bohatství také ovlivňuje ekonomický a vědecko-technický pokrok.

Ekosystém je základní funkční jednotkou přírody. Ekosystém je dynamický systém, jehož součástí jsou koloběh látek (tzv. biogeochemické cykly) a tok energie. Homeostáze je schopnost živého systému udržet stálost svého vnitřního prostředí i při měnících se vnějších podmínkách.

V posledních desetiletích 20. století se problémy životního prostředsí jsou nedílnou součástí veřejné politiky většiny vyspělých ekonomik. Životní prostředí představuje jednu z nutných existenčních jistot člověka. Jakákoli ekonomická činnost se nutně dotýká životního prostředí a člověk životní prostředí využíval a ovlivňoval od počátků své existence.

Počátky environmentální ekonomie můžeme sledovat od 50. a 60. let 20. století. Životní prostředí je čistě veřejným statkem, tzn. nelze vyloučit ze spotřeby a navíc užitek ze spotřeby jedince nesnižuje užitek ostatních. Problémy environmentálních statků nastávají ve chvíli, kdy se stávají nedostatkovými.

Environmentální statky mají důležitá role státu. Existence environmentálních statků je samozřejmostí, ale v konfliktu se zájmy průmyslu a dalších. Je nutné integrovat a aplikovat politiku životního prostředí do ekonomiky a hospodářské politiky. Nyní je nezbytná role státu, který nahrazuje pomyslnou neviditelnou ruku trhu, tzv. selhávání trhu.

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Externality lze tedy považovat za statky, ke kterým neexistuje trh. Pokud externality přinášejí ostatním prospěch, označujeme je jako pozitivní. Externality mají velký vliv na kvalitu životního prostředí. V oblasti životního prostředí dochází velmi často k negativním externalitám.

Arthur Cecil Pigou (1877 - 1959) navrhoval tento rozdíl eliminovat zavedením daně na příslušné aktivity. Cílem Pigouovy daně je, aby se původní příliš vysoké množství produkce snížilo na optimální úroveň. Externality mohou být kladné nebo záporné. Pokud se ekonomickou činností úbytek blahobytu někomu jinému.

Náklady na zamezení jednotky znečištění rovnají mezním společenským nákladům. Je nutné formulovat státní politiku životního prostředí, která využívá normativních, etických a ekonomických nástrojích. Státní intervence má za cíl dosahování efektivnosti a nápravě situace.

Ekonomické nástroje ochrany ŽP

Poplatky
Ekologické daně
Nástroje realizace SPŽP - dotace

Od r. 1992 existuje daň z užívání fosilních paliv a další tzv. ekologické daňové reformě (EDR) viz. připravují (z užívání podzemní vody, z ukládání odpadů na skládky a z používání uranu).