Statistiky třídění kovového odpadu v České republice


28.11.2025

Každý, komu záleží na budoucnosti naší planety dnes již považuje za samozřejmost třídění plastů, papíru a dalších druhotných surovin. Tříděním odpadu kompenzujeme náš konzumní způsob života. Kovy se navíc dají recyklovat mnohem efektivněji než jiné druhy odpadu, jelikož během procesu recyklace neztrácejí na kvalitě. Třídění a recyklace kovů má nekonečný smysl - opětovné zpracování vytříděného kovového odpadu je možné donekonečna.

Z výše zmíněných informací je možné vidět, jak důležitou roli hraje třídění a recyklace kovových odpadů při ochraně zdrojů planety a podpoře udržitelnosti. Takže až příště budeme dopíjet plechovku od našeho oblíbeného nápoje, rozhodně nepatří do popelnice, ale do sběrných nádob na kovový odpad.

Množství vytříděného kovového odpadu

Podle dostupných dat vytřídil v ČR v roce 2021 každý z nás 16,8 kg kovů za rok a toto číslo vzhledem k předchozím letům stále roste. Data o třídění a recyklaci kovů v infografice na Jakvkuchyni.cz. Během procesu recyklace kovů se spotřebuje až o 95 % méně energie než při těžbě a výrobě kovů z původních surovin.

Pražské služby potvrzují rostoucí zájem veřejnosti o třídění kovů do šedých kontejnerů, ty proto v ulicích hlavního města dál přibývají. Statistiky naznačují, že si lidé v Praze třídění nejen nápojových plechovek oblíbili. Za prvních šest měsíců pomohli vyseparovat už 481 tun kovu. Loni se jednalo dohromady o 925 tun vytříděného kovového odpadu.

Množství vytříděných kovových obalů (v tunách):

Čtěte také: Česká republika a recyklace

  • 2016: 21 (od srpna do konce roku)
  • 2017: 144
  • 2018: 262
  • 2019: 421
  • 2020: 629
  • 2021: 757
  • 2022: 831
  • 2023: 925
  • 2024: 481 (ke 30. 6.)

Počet nádob na sběr kovových obalů na venkovních stanovištích v Praze: 2 046 (ke 30. 7. 3.

Sběrná síť a její rozšiřování

Počet sběrných kontejnerů na třídění kovů se neustále zvyšuje a v současnosti je jich v ČR k dispozici na 153 000. V některých obcích, kde tyto kontejnery nejsou k dispozici samostatně, je možné třídit kovový odpad prostřednictvím tzv. multikomoditního sběru. Pravděpodobně nejrozšířenější multikomoditou je společný sběr plastu, nápojového kartonu a kovu.

Na přelomu druhého a třetího čtvrtletí roku 2024 dosáhl počet nádob určených ke sběru tříděného papíru, plastů, skla, nápojového kartonu a kovů 1 milionu kusů. Zatímco v roce 2002, kdy se data o počtech a typech sběrných prostředků začala systematicky sbírat, bylo v obcích instalováno na veřejných místech 91 tisíc kontejnerů, v polovině letošního roku dosáhl jejich počet 348 tisíc. Dalších 650 tisíc kontejnerů je určeno pro jednotlivé domy nebo domácnosti v režimu sběru tzv. door-to-door.

V posledních letech dochází k rozšiřování sběrné sítě zejména prostřednictvím individuálních nádob, čímž dochází k dalšímu významnému zahuštění sběrné sítě. Důvod je prostý, čím hustší síť stanovišť nádob v obci je, tím kratší vzdálenost musí občané ujít a tím pádem je pro ně třídění pohodlnější. Je prokázáno, že čím blíže to mají lidí ke kontejnerům, tím více třídí.

Individuální nádoby pro třídění jsou využívané způsobem, kdy občané nemusí chodit ke stanovištím nádob ve veřejném prostoru a mohou třídit do nádob umístěných na svém pozemku. Specifickým případem individuálního sběru jsou tzv. pytlové sběry, kdy občané v domácnostech ukládají tříděné odpady nikoliv do nádob ale do pytlů. Počty pytlů se však do celkového počtu nádob nepočítají (ve 2. čtvrtletí roku 2024 jich byly svezeny téměř 2 miliony).

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Sběr tříděných odpadů prostřednictvím nádob či individuálních nádob je rozšířen téměř ve všech obcích ČR. Pouze 18 obcí nedisponuje vůbec žádnými kontejnery a využívá jen jiné způsoby sběru, zejména pytlový sběr nebo sběrné dvory a výkupny či školní a mobilní sběry. Dále pak tři obce disponují pouze individuálními nádobami, aniž by měly rozmístěny nádoby na veřejných prostranstvích.

Ačkoli se může na první pohled zdát, že nádob na třídění odpadu je již v Česku dostatečné množství, další rozšiřování sběrné sítě nás ještě čeká. Nová evropská legislativa požaduje další zvýšení míry recyklace komunálních odpadů, a to nejen obalových. Ačkoli je plánováno zavedení zálohových sběrů některých vybraných plastových a kovových obalů, třídit a následně recyklovat, bude nutné ve vysoké míře také zbylé obalové odpady, o jejichž zálohování se neuvažuje.

V Česku existují místa, kde je vhodné doplnit další kontejnery, popelnice nebo odpadkové koše na třídění odpadu. V některých případech však stačí stávající sběrnou síť pouze optimalizovat a sběrné prostředky lépe v ulicích rozmístit.

Poloautomatizovaná třídicí linka na kovové obaly

Poloautomatizovaná třídicí linka na kovové obaly funguje v areálu Pražských služeb ve Vysočanech pátým rokem. Cesta vyhozených plechovek, konzerv, tub, víček a dalších kovových obalů začíná v násypce. Odtud je dopravníkový pás transportuje do haly, kde je nutný první lidský zásah. Pracovníci kontrolují dopravník a odstraňují nežádoucí příměsi: odpad v sáčcích, různé tlakové nádoby a podobně. Zbytek pokračuje k separátorům.

První tvoří permanentní magnet nad dopravníkem, spolu s pryžovými unašeči odděluje železné a neželezné kovy. Vyseparované magnetické obaly odhazuje linka automaticky mimo pás bočně do připravené nádoby. Neželezný odpad jede dál po pásu k druhé fázi třídění. V té je pomocí separátoru na bázi vířivých proudů oddělen hliník a směřuje do násypky lisu, který navazuje na linku. Zbytkové nečistoty padají do nádoby pod separátorem. Hliník míří k lisu, kde ho balíkují. V jiném balíku jsou zase pečlivě slisované železné kovy, například konzervy.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

Recyklace a cirkulární ekonomika

Recyklace je klíčová proto, aby mohly kovy plnit svou roli v cirkulární ekonomice. Ta stojí na předcházení vzniku odpadu i na jeho opětovném využití. Výroba nových kovových obalů z primárních surovin je energeticky velmi náročná, proto nabádají Pražské služby k důslednému třídění. Kovy lze recyklovat prakticky donekonečna.

Správné třídění kovů

Do šedých kontejnerů nepatří poloprázdné tlakové nádoby, hořlavé spreje, kanystry ani obaly od motorových olejů a chemikálií. „Dále hasicí přístroje nebo plynové kartuše od turistických vařičů či zahradních grilů. Tyto produkty noste prokazatelně prázdné nejlépe do míst zpětného odběru,“ prosí Komarnický.

Naopak můžete do popelnic na kov s klidným svědomím hodit sešlápnuté a vyprázdněné nápojové plechovky, konzervy, víčka, alobal, kovové tuby, kávové kapsle a tak podobně. Bezpečně vás o správnosti třídění ujistí recyklační symboly na obalech, shodné najdete i na řadě popelnic. Hledejte zkratky FE, případně ALU s čísly 40 nebo 41, uvnitř trojúhelníku ze šipek.

Pozitivní trendy v odpadovém hospodářství

Celková produkce odpadů i produkce komunálního odpadu v roce 2022 klesla, konkrétně o 879 tisíc tun u celkového odpadu a o 155 tisíc tun u komunálních odpadů oproti roku 2021. Vzrostl podíl materiálového využití komunálních odpadů. Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů, což je nejméně za posledních deset let. Meziroční snížení u komunálu ukládaného na skládku o 185 a půl tisíce tun považuji za příznivý trend.

V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy). Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Obce se mj. začínají připravovat na rozšíření tříděného sběru textilního odpadu od roku 2025 a biologického kuchyňského odpadu.

V roce 2023 vzniklo v ČR 1,261 milionu tun obalového odpadu, což je meziročně o 4 % méně. Firmy uvedli na trh jednak méně baleného zboží a obalů, častěji také balili své výrobky do opakovaně použitelných obalů. V rámci obcemi řízených odpadových systémů vytřídil každý obyvatel ČR v průměru 65,7 kilogramu odpadu.

Konkrétně každý obyvatel loni v ČR vytřídil v průměru 22,5 kg papíru, 17,1 kg plastů, 14,6 kg skla, 0,4 kg nápojových kartonů a 21 kg kovů. V ČR bylo k 31. 12. 2023 k dispozici více než 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad a lidé to k nim měli ze svého bydliště v průměru 90 metrů.

Spolupráce a financování systému

Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Tyto firmy prostřednictvím AOS EKO-KOM plní svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady související s provozem sběrné sítě nádob na třídění, s dotříděním odpadu na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů představují přímé platby městům a obcím.

Díky spolupráci obcí, měst, firem i snaze jednotlivců se daří vracet zpět do oběhu stále více vytříděných obalových odpadů, čímž se snižuje množství skládkovaného odpadu a zároveň šetří přírodní zdroje.

Míra recyklace jednotlivých materiálů

Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %. Například míra recyklace u železa dosahuje v ČR 89 %! Právě třídění a recyklace kovů dává smysl, protože je lze recyklovat donekonečna. A je to právě opakované využití kovového odpadu, které vede k obrovským energetickým úsporám - například využitím železného šrotu můžeme ušetřit až 75 % energie, 90 % primárních zdrojů a 40 % vody.

Dopady třídění a využití odpadu na přírodu

Díky třídění a následnému materiálovému či energetickému využití obalových odpadů nemuselo být do ovzduší uvolněno 1 057 000 tun emisí CO₂ekv. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů šetříme také 422 mil. m3 vody - odhadem takový objem vody pojmou dohromady vodní nádrže Lipno a Vranov.

Díky třídění a nahrazování primárních surovin druhotnými při výrobě nových obalů a výrobků se nám podařilo uchránit přibližně 30 km2 přírody. To odpovídá ploše zhruba třiceti pražských Stromovek nebo rozsáhlé příměstské lesní oblasti.

Každý správně vytříděný obal tak představuje malý, ale důležitý krok ke zdravějšímu životnímu prostředí pro nás i pro budoucí generace. A právě díky vám a našemu společnému třídění odpadu se daří dosahovat v oblasti třídění a recyklace odpadu stále lepších výsledků.

tags: #množství #vytříděného #kovového #odpadu #statistiky

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]