Statistiky Třídění Odpadu v České Republice


10.03.2026

Česká republika se dlouhodobě snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady. Díky úsilí obcí, měst, firem i jednotlivců se daří vracet zpět do oběhu stále více vytříděných obalových odpadů, čímž se snižuje množství skládkovaného odpadu a zároveň šetří přírodní zdroje. Podívejme se na aktuální statistiky a trendy v této oblasti.

Produkce a Využití Odpadů v roce 2022

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, to je o 879 tis. tun méně než vloni. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu.

V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %), meziročně došlo k poklesu množství komunálních odpadů ukládaných na skládku o 185,5 tisíc tun, což je příznivý výsledek a ukazuje, že se daří odklon od skládkování. Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030.

Produkce Komunálních Odpadů od Obcí v roce 2022 podle Krajů

Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Významnou součástí odpadů je komunální odpad. Ten podle definice EU zahrnuje veškeré odpady od domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

Níže uvedená tabulka shrnuje produkci komunálních odpadů od obcí v roce 2022 podle krajů (v kilogramech na obyvatele):

Kraj Produkce komunálního odpadu (kg/obyv.)
Praha 331
Středočeský 421
Jihočeský 361
Plzeňský 349
Karlovarský 318
Ústecký 366
Liberecký 364
Královéhradecký 355
Pardubický 367
Vysočina 354
Jihomoravský 361
Olomoucký 356
Zlínský 377
Moravskoslezský 378

Nakládání s Odpady v Česku v roce 2022

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Do této kategorie spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno. Textilních odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů 36,6 %, energeticky bylo využito 22,9 % a skládkováno 37,6 %. U směsných odpadů tvořilo skládkování 70,5 % z celkového nakládání a 23,3 % směřovalo k energetickému využití. Z minerálních odpadů byl největší podíl (56,1 %) využit pro materiálovou recyklaci a 39 % sloužilo k zasypávání.

Komfortní Sběrná Síť

Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. Lidé mají k dispozici více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Docházková vzdálenost k barevným kontejnerům je v motivaci obyvatel k třídění odpadů jedním z klíčových faktorů. V roce 2021 se udávaná průměrná vzdálenost, kterou musí lidé s tříděným odpadem ujít, zkrátila na 89 metrů. V roce 2023 se celkový počet barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad zvýšil o dalších více než 81 tisíc. Aktuálně tak lidé v ČR mohou třídit odpady do více než 352 tisíc barevných kontejnerů rozmístěných na veřejných prostranstvích a 567 tisíc nádob určených pro individuální sběr tříděného odpadu umístěných přímo u jednotlivých domácností.

V roce 2023 v průměru jen 87 metrů uvádí lidé, že to k nejbližším nádobám na tříděný odpad mají.

Čtěte také: Kovový odpad: statistiky

Systémy Sběru Tříděných Odpadů si Nastavují Přímo Města a Obce

Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně dle jednotlivých frakcí na třídicí lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.

Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek, uvedl: „Na obce jsou novým odpadovým zákonem kladeny cíle v oblasti nakládání s odpady, zejména nutnost zajistit vytřídění min. 50 % komunálních odpadů a do roku 2035 min. 70 %, jejichž splnění je náročným úkolem pro všechny obce bez rozdílu velikosti. Což není jen o investicích a provozně-organizačních opatřeních, ale i nutnosti nastavit legislativní pravidla vůči výrobcům a distributorům většiny tříděných odpadů (kromě obalů např. i tiskoviny, letáky aj.), aby se více podíleli na systému třídění, který v současnosti namísto nich musí významně spolufinancovat místní samosprávy, aby občanům zajistily jednoduchý a přehledný systém třídění odpadů“.

Struktura Nákladů Systému EKO-KOM

Celých 98,5 % ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2021 použito na zajištění sdruženého plnění. Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2021 tvořily celkově 63,5 %. Výše odměn obcím je pak závislá zejména na množství vytříděných odpadů a roste spolu s účinností systému sběru.

Míra Recyklace Jednotlivých Materiálů

Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %. Například míra recyklace u železa dosahuje v ČR 89 %! Právě třídění a recyklace kovů dává smysl, protože je lze recyklovat donekonečna.

Řady lidí, kteří v ČR pravidelně třídí odpad, se loni rozrostly. Už tři čtvrtiny z nás považuje cestu se separovaným odpadem za samozřejmost. Vyšší účast se projevila i na množství vytříděných odpadů. Celková výtěžnost tříděných odpadů přepočtená na obyvatele ČR se zvýšila na 78 kilogramů! Takové jsou výsledky systému EKO-KOM za minulý rok.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

23,7 kilogramu papíru, 21,5 kilogramu kovů, 17,2 kilogramu plastů, 15,2 kilogramu skla a 0,4 kilogramu nápojových kartonů. Tolik v průměru vytřídil za loňský rok každý obyvatel ČR. Meziročně jde tak o více než 6kilogramový nárůst. Množství vytříděných odpadů v obcích vloni sice stagnovalo, ale o to více se třídily hlavně kovy a papír prostřednictvím výkupen surovin. Zhruba 7 kilogramů kovů a necelé 2 kilogramy papíru prodal ve výkupně v průměru jeden Čech.

Rostoucí množství separovaného odpadu tradičně následovalo zvyšující se počet nádob na sběr tříděného odpadu. Celkově jich máme v ČR k dispozici již přes 838 tisíc. Jak se zahušťuje sběrná síť nádob, vnímají lidé i kratší docházkovou vzdálenost, což je motivuje ke třídění. Podle průzkumů lidé uvádí, že to k nejbližším nádobám na tříděný odpad mají v průměru jen 87 metrů. V roce 1999, kdy s tříděním odpadů Česká republika systémově začínala, jsme museli s tříděným odpadem chodit v průměru dvakrát tak daleko. V některých obcích také funguje tříděný sběr do pytlů, které mají lidé přímo v domácnosti. Kromě toho lze v ČR samozřejmě třídit odpady také prostřednictvím výkupen surovin nebo sběrných dvorů.

Komfort pro třídění, dostatek informací a zájem o životní prostředí vloni přivedl další 2 % obyvatel ČR mezi aktivní třídiče odpadů. Z dřívějších 73 % se podíl třídících obyvatel ČR zvýšil v roce 2022 na 75 %.

Oproti roku 2021 se stalo v ČR odpadem o 1,5 % méně obalů. Množství obalových odpadů tak kleslo o více než 20 tisíc tun. Z celkového množství 1 312 804 tun vzniklých obalových odpadů bylo využito 81 % obalů uvedených na trh v ČR. Konkrétně 71 % bylo recyklováno, dalších 10 % pak bylo využito energeticky. Nejvyšší míry recyklace (91 %) se podařilo dosáhnout u papírových obalů a lepenky, u skleněných obalů (85 %) a u železných (85 %). Velmi dobrou zprávou je, že u plastových obalů se míra materiálové recyklace zvýšila z předchozích 43 % na 46 %.

Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován firmami vyrábějícími nebo dovážejícími balené zboží. Na konci roku 2022 bylo do systému zapojeno 21 200 výrobců, plničů a dovozců baleného zboží. Tyto firmy prostřednictvím AOS EKO-KOM plní svoji zákonnou povinnost - zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do systému poplatek podle množství vyprodukovaných obalů. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí celou řadu nákladů souvisejících s provozem sběrné sítě nádob na třídění, dotříděním na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů představují přímé platby městům a obcím za provoz a obsluhu sběrné sítě a zajištění předání obalových odpadů k využití. Ke konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOM zapojeno 6 176 obcí a měst ČR, 99 % obyvatel ČR tak má možnost ve svých městech odpady třídit.

Zatímco v předchozích letech se musel celý sektor vypořádat s dopady koronavirové epidemie, loňský rok byl náročný především díky hospodářské a energetické krizi. Celý sektor se musel vypořádat s výkyvy v poptávce po druhotných surovinách, zpracovatelé pak řešili vysoké ceny energií, obce a odpadové společnosti pak ceny paliv. Reálně tak hrozilo, že se systém třídění a zpracování obalových odpadů omezí. Aby k tomuto scénáři nedošlo, přikročila AOS EKO-KOM k finančním intervencím. S ohledem na výrazné zdražení energie potřebné pro úpravu odpadu a jeho recyklaci se od 1. 7. 2022 postupně navyšovaly platby dotřiďovacím linkám odpadů.

Hlavním cílem bylo zachovat stabilní tok vytříděných odpadů z obcí na třídicí linky, až po konečné zpracování u recyklátorů tak aby se třídění nemuselo omezit. Dosažené výsledky v recyklaci a využití obalů v minulém roce dokazují, že i přes energetickou krizi se fungování systému podařilo udržet.

Stávající systém nakládání s tříděným odpadem je dlouhodobě rozvíjen a nyní je dostatečně robustní a nastavený přívětivě pro spotřebitele. Je schopen ustát nejen energetickou krizi, ale i splnit nové požadavky a cíle vyplývající z připravovaného evropského nařízení o obalech a dalších norem. Česká republika opět potvrdila své vynikající postavení v oblasti třídění a recyklace odpadů.

Zveřejněná data ukazují, že rok 2024 byl v tomto ohledu skutečně úspěšný. Na tuzemský trh se v loňském roce dostalo o 4 % více obalů než v předchozím období. Přestože objem obalového odpadu stoupá, snad i díky komplexnímu systému třídění odpadů jsme si s nimi v ČR uměli poradit. A neméně působivé jsou i údaje přepočtené na jednoho obyvatele. Každý z nás v průměru vytřídil do barevných kontejnerů 88,2 kilogramu odpadu, což je nárůst o 12,6 kilogramu oproti předešlému roku. Úspěchy při třídění odpadu jsou dány i tím, že si mnozí z nás dobře uvědomují, že vytříděný odpad není jen „odpad“, ale že se jedná o cennou surovinu, která po vyhození putuje z barevných kontejnerů na specializované dotřiďovací linky, kde dochází k pečlivé separaci, aby mohly být následně jednotlivé materiály využity. Díky třídění odpadu můžeme tzv.

Asi není žádným překvapením, že recyklačním statistikám i za rok 2024 již tradičně vévodí papír. V loňském roce u něj byla dosažena míra recyklace dokonce 105 %. Co se týče zpracování odpadu, nejlepších výsledků opětovného využití dlouhodobě v ČR dosahujeme u papíru a také u skla, u kterého bylo dosaženo 84% míry recyklace. Úspěšní jsme i u recyklace kovových obalů, konkrétně železných, u kterých bylo dosaženo 89 % míry recyklace železných. Třídění odpadu je kromě materiálového využití odpadu a jeho přeměny v nové produkty velmi přínosné i z hlediska dalších dopadů - například energetických úspor. Při výrobě nových kovových produktů z vytříděného odpadu lze dosáhnout až 95% energetické úspory. Za těmito úspěchy stojí především to, že 75 % obyvatel České republiky pravidelně třídí odpad. Jejich angažovanost je klíčová a ukazuje se nejen v domácnostech, kde třídí odpad 97 % třídičů, ale i mimo ně. Například podíl lidí třídících v práci stoupl na 62 % (oproti 42 % před třemi lety) a při venkovních aktivitách dosahuje 50 %. Není to ale jen o jednotlivcích, ze skvělými výsledky stojí i kooperace obcí a průmyslu. V přepočtu je k nim průměrná docházková vzdálenost pouhých 91 metrů. Systém doplňují pytlové sběry, door-to-door systémy přímo u domů, sběrné dvory pro objemnější odpady a výkupny surovin.

Každý vytříděný kousek odpadu je příspěvkem k udržitelnější budoucnosti, proto má skutečně smysl. Tři čtvrtiny obyvatel ČR se aktivně zapojují do systému třídění odpadu. Díky jejich úsilí a rozsáhlé síti sběrných nádob se ročně podaří vytřídit přes milion tun obalového odpadu. Podle aktuálně auditovaných statistik autorizované obalové společnosti EKO-KOM bylo v loňském roce v ČR vytříděno a předáno k recyklaci a dalšímu využití rekordní množství obalových odpadů. Z nových dat mimo jiné také vyplývá, že obyvatelé ČR stále více chápou, že třídění odpadů není jen nějaká povinnost nebo trend, ale že je to přirozená součást našeho každodenního života. Pro většinu z nás je třídění stejně běžným návykem jako třeba ranní káva nebo čištění zubů.

Výrobci a prodejci na tuzemský trh uvedli o 4 % více obalů než v předchozím roce. Díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se však podařilo větší část těchto obalů vytřídit a znovu využít. Tento pozitivní trend podporuje i rozsáhlá sběrná síť, která na konci roku 2024 zahrnovala více než 1 061 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. A jak si vedeme v číslech? Pro porovnání - v roce 2023 vytřídil každý z nás průměrně 75,6 kg odpadu. Meziročně jsme tak vytřídili o 12,6 kg odpadu více!

Infografika o třídění a recyklaci odpadu v ČR v roce 2024 přináší data za uplynulý rok - meziročně jsme vytřídili více odpadu o 12,6 kg. Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %. Například míra recyklace u železa dosahuje v ČR 89 %! Právě třídění a recyklace kovů dává smysl, protože je lze recyklovat donekonečna. Papírové obaly si i v loňském roce udržely prvenství nejen v množství vytříděného odpadu, ale i v celkovém využití - součet recyklace a energetického využití dosáhl až 105 %.

A přijde vám zvláštní, jak je možné překročit hranici 100 %? Jedním z nich je nesplnění povinnosti zpětného odběru obchodních obalů ze strany některých firem, které uvádějí, že plní své zákonné povinnosti individuálně. Dalším faktorem jsou obaly dovezené spotřebiteli ze zahraničí, ať už osobně, nebo nákupy prostřednictvím e-shopů. Zejména zahraniční internetové obchody často nejsou registrovány v našem systému zajišťujícím likvidaci obalových odpadů, a jejich obaly tak unikají oficiální evidenci. Díky třídění a následnému materiálovému či energetickému využití obalových odpadů nemuselo být do ovzduší uvolněno 1 057 000 tun emisí CO₂ekv. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů šetříme také 422 mil. m3 vody - odhadem takový objem vody pojmou dohromady vodní nádrže Lipno a Vranov.

A co to znamená v praxi? Díky třídění a nahrazování primárních surovin druhotnými při výrobě nových obalů a výrobků se nám podařilo uchránit přibližně 30 km2 přírody. Za všemi těmito čísly se skrývá mnohem víc než úspora energie. Jde o snížení znečištění ovzduší, zdravější krajinu a ochranu biodiverzity. A právě díky vám a našemu společnému třídění odpadu se daří dosahovat v oblasti třídění a recyklace odpadu stále lepších výsledků. K největšímu nárůstu došlo u tříděných kovů.

tags: #množství #vytříděného #odpadu #statistiky

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]