Návrhové klimatické podmínky pro Českou republiku dle ASHRAE

09.12.2025

Informace o jednom z produktů posledního výzkumného projektu ASHRAE 1997, uvádí výběr z tabulek návrhových klimatických hodnot z Příručky ASHRAE 1997 - Fundamentals pro Českou republiku, charakterizuje jednotlivé údaje a jejich použitelnost. Údaje o intenzitách sluneční radiace nejsou uvedeny.

V rámci rozsáhlého výzkumu povětrnostních dat, do něhož investovala ASHRAE přes milion dolarů, byl zpracován soubor návrhových klimatických podmínek pro energetické výpočty, uveřejněný v kapitole 26 publikace 1997 ASHRAE Handbook - Fundamentals (dále jen Příručka ASHRAE 1997). Jedná se o souhrn nových klimatických hodnot pro 1459 míst ve Spojených státech, Kanadě a ostatních státech světa. Tento souhrn údajů obsahuje hodnoty suchého a vlhkého teploměru, teploty rosného bodu, rychlosti a převažující směry větru se zohledněním proměnlivosti uváděním četností jejich výskytu.

V Příručce 1997 jsou zahrnuty pouze stanice, které splňovaly podmínku dlouholetých hodinových záznamů měření příslušných klimatických prvků z poslední doby, min. Hodnoty, obsažené ve vydání 1993 a dřívějších, byly vypočítány v různých dobách a vzešly z rozdílných metodik.

Návrhové klimatické podmínky jsou v Příručce ASHRAE 1997 uvedeny pro místa v USA v tab. 1A a 1B, pro místa v Kanadě v tab. 2A a 2B a pro místa ostatních států světa v tab. 3A a 3B. V tab. 1A, 2A a 3A jsou uvedeny informace o poloze místa, době sledování, návrhové podmínky pro vytápění, vítr, průměrné roční extrémní hodnoty a standardní odchylky od maxima a minima suché teploty a průměrné amplitudy denní teploty.

Výběr z tabulek 3A a 3B Příručky ASHRAE 1997 pro Českou republiku je uveden v tab.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Charakteristika údajů v jednotlivých sloupcích tab.

Sl. 2 - Teplota suchého teploměru odpovídající 99,6 a 99,0 % roční kumulativní četnosti výskytu.
Sl. 3 - Rychlost větru odpovídající 1,0, 2,5 a 5,0 % roční kumulativní četnosti výskytu.
Sl. 4 - Rychlost větru odpovídající 0,4 a 1,0 % kumulativní četnosti výskytu v nejchladnějším měsíci (nejnižší průměrná teplota suchého teploměru) daného místa a střední hodnota průvodní suché teploty.
Sl. 5 - Střední rychlost větru souběžná s 99,6 % četnostním údajem teploty suchého teploměru ve sloupci 2 a s 0,4 % četnostním údajem teploty suchého teploměru ve sloupci 2 v tab. 3 a převažující směr větru vyskytující se s 99,6 a 0,4 % údajem teploty suchého teploměru.
Sl. 6 - Průměrné roční extrémy maxima a minima suché teploty a standardní odchylky.

Četnost výskytu velmi extrémních podmínek může být požadována pro provozní návrh zařízení k zabezpečení nenarušitelnosti jeho funkčnosti a provozuschopnosti klimatickou zátěží. Uvedené hodnoty byly vypočítány z extrémů denních sledovaných teplot.

Charakteristika údajů uvedených v jednotlivých sloupcích tab.

Sl. 2 - Teplota suchého teploměru odpovídající 0,4, 1,0 a 2,0 % roční kumulativní četnosti výskytu a průměrná hodnota průvodní teploty vlhkého teploměru. Hodnoty ve sloupci 2 charakterizují léto a reprezentují podmínky horkých, většinou slunečných dnů.
Sl. 3 - Teplota vlhkého teploměru odpovídající 0,4, 1,0 a 2,0 % roční kumulativní četnosti výskytu a střední hodnota průvodní teploty suchého teploměru. Údaje reprezentují extrémy celkového citelného a latentního tepla venkovního vzduchu. Pozn. recenzenta: Teplota vlhkého teploměru je měřena přístrojem s volným (nevynuceným) prouděním vzduchu.
Sl. 4 - Teplota rosného bodu odpovídající 0,4, 1,0 a 2,0 % roční kumulativní četnosti výskytu, střední hodnota průvodní teploty suchého teploměru a měrná vlhkost (vypočtená pro teplotu rosného bodu při standardním atmosférickém tlaku pro nadmořskou výšku příslušné stanice). Údaje ve sloupci 4 jsou přímo úměrné extrémní měrné vlhkosti, která reprezentuje špičkovou vlhkostní zátěž. Extrémní teploty rosného bodu mohou nastat ve dnech s nízkými teplotami suchého teploměru při vysoké relativní vlhkosti.

Tyto údaje jsou zvláště využitelné v aplikacích, týkajících se řízení vlhkosti, jako je sušení chlazením a odvlhčování, chlazení na bázi odvlhčování a větrací systémy provozované jen s čerstvým vzduchem. Lze je též užít jako kontrolní pro analýzu funkčnosti chladicích systémů z hlediska klimatické zátěže, zvláště v případě, kdy takové systémy jsou užívány pro řízení vlhkosti jako sekundární funkce.

Sl. 5 - Střední denní rozsah, který je středem rozdílu mezi denní maximální a minimální teplotou během nejteplejšího měsíce (nejvyšší průměrná teplota suchého teploměru).

Tyto hodnoty jsou vypočteny z extrémů hodinových sledování teplot. Skutečný denní teplotní rozsah je zpravidla asi o 1 K větší ze stejného důvodu, který je uveden u sloupce 6 tab. Hodnoty teploty vzduchu, rosného bodu, teploty vlhkého teploměru a rychlost větru odpovídající v tabulkách různým ročním percentilům reprezentují hodnotu, která je překračována v průměru o uváděné procento z celkového počtu hodin v roce (8760 h). Hodnoty 99,0 a 99,6 % pro zimní období jsou definovány obdobně, ale jsou obvykle chápány jako hodnoty, pro které odpovídající klimatický údaj je menší než návrhová podmínka 88 a 35 hodin.

Zdrojem pro výpočet návrhové klimatické hodnoty v tab. 2 a 3 byly hodinové záznamy příslušných klimatických údajů z jednotlivých meteorologických stanic po dobu dvanácti roků v období let 1982 až 1993.

Článek ukazuje, jaký význam mají venkovní klimatické podmínky na provoz VZT zařízení a jeho návrh. V současné době je při zpracování projektové dokumentace obecně a zejména při zpracování dokumentace profese VZT ze strany zadavatele kladený velký důraz na co nejmenší eliminaci pořizovacích nákladů. S tímto požadavkem jde v ruku v ruce nutnost navrhovat VZT zařízení po stránce jeho skladby a funkcí co nejúspornější.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimaticke #podminky #tzb #info