Ekologické zemědělství a bioplynové stanice: Realita a mýty

V současné době se stále více diskutuje o ekologickém zemědělství a jeho vztahu k bioplynovým stanicím (BPS). Cílem je nalézt udržitelný způsob hospodaření, který by minimalizoval negativní dopady na životní prostředí a zároveň efektivně využíval dostupné zdroje.

Bioplynové stanice a jejich provoz

V Německu se do konce roku 2007 postavilo 3071 bioplynových zařízení. Němci začali věnovat pozornost bezpečnosti zejména po nehodě v Rhadereistdedtu z 8.11.2005, kde působení bioplynu způsobilo 4 úmrtí, 1 těžké zranění a 10 zranění hasičů. Nicméně, nehody se stále stávaly a začalo se sčítat oběti na životech.

Jako prozatím „úředně ověřený“ údaj je nutno považovat v článku zmíněných 12 mrtvých. Poraněné s doživotními následky nepočítaje. Ty úřady v duchu německé "zelené" politiky raději započítávají jinam a tak unikají statistice.

Rizika spojená s bioplynovými stanicemi

Uniklý bioplyn (směs metanu, kysličníku uhličitého, sirovodíku a dalších plynů) byl výbuchem vymrštěn do atmosféry a nemohl tedy zabíjet nebo zdraví lidí poškozovat v pár set metrů vzdáleném Daugendorfu nebo Riedlingenu.

Připomeňme také, že tato rakouská firma se ucházela o projekt ve vesnici Jühnde (projekt Bioenergetická vesnice), byla ale odmítnuta.

Čtěte také: Význam osevních postupů pro zeleninu

Využití biomasy a její dopad na půdu

První základní lež, kterou tady podáváš, je to, že z odpadu fermentoru je kvalitní organické hnojivo, výborné pro tvorbu humusu. To je nehorázná hovadina a přesto, že tady už byla reakce proti tobě, neuznáváš to.

Jestli to nevíš, jednou ze tří podstatných - a možná i nejpodstatnější - částí humusu jsou zatím nerozložené části rostlin. Ty ovlivňují lehkost půdy, nasákavost, provzdušněnost a postupně uvolňují dodatečně nasáklé živiny !

Dokonce pokud chceš získat zeleným hnojením kvalitní humus, nesmíš rostliny před zaoráním rozsekat na malé kusy ! Pokud rostlinu necháš projít fermentorem bez silážování, zajedno je už nasekaná na kousky menší jak 1 cm, zadruhé po fermentaci jsou ty ubohé zbytky vlákniny spíš vlákýnka než kousky rostlin - takže používat pouze zbytek po fermentaci na hnojení je z hlediska účinku na půdu téměř totéž, jak nalít olej po fritování do písku.

A znovu lžeš, když tvrdíš, že po fermentaci je v těchto odpadech z BPS "jen o nějaký ten CH4" míň uhlíku a vodíku. Proboha, tvorba dlouhodobých a nejkvalitnějších částí humusu (třetí díl humusu) probíhá v zemi právě díky složité syntéze jednoduchých uhlovodíků vzniklých při procesu hnití i tlení.

To, co se ani za 4 měsíce fermentace v ideálních podmínkách nerozložilo, se v žádném případě nerozloží za pár týdnů v zemi na poli. Ano, odpad z fermentoru může být dobré hnojivo, ale ne organické, a musí se používat ve spojení se zbytky rostlin nebo se zeleným hnojením, podobně jako močůvka.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Dokážeš vůbec pochopit, co jsou to aerobní a anaerobní procesy ? Nepleť si tlení a hnití! Máme málo močálů nebo zamokřených luk, kde probíhá hnití a vzniká metan, ale ty jsou většinou neobdělávatelné a neobdělávané, tak nevím, jak chceš hmotu z močálu tahat do BPS...

Na normální louce a na normálním poli probíhá z 99% tlení, při kterém se neuvolňuje žádný z těch sajrajtů, co vznikají ve fermentorech mimo H2 a metan a musí se tam odfiltrovávat pryč, do vzduchu - ať žijou oxidy dusíku, sirovodík, čpavek atd atd. - aby nevadily hoření metanu!

Čistírny odpadních vod ať mají povinnost jímat vznikající metan a třeba z něj dělat elektřinu - pořád lepší než metanový "skleníkový efekt". Totéž ať dělají skládky odpadů.

Substrát po kofermentačním zplynování fytomasy se zvířecími fekáliemi vykazuje vyšší agronomickou účinnost než tradičně ošetřené zvířecí fekálie. Při aplikaci organického hnojiva připraveného anaerobní digescí jsou minimální ztráty čpavkového dusíku a nenastávají pachové závady.

V případě ošetření substrátu po biozplynování aerobním kompostováním je možné připravit stabilizované organické hnojivo s již připravenými humusovými látkami, jež zaručí dlouhodobé zvýšení úrodnosti půdy.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Fytoenergetický systém založený na anaerobní digesci nevytváří riziko snižování půdní úrodnosti, což může nastat při dlouhodobém nadměrném spalování slámy, nýbrž je spíše zárukou udržování či zvyšování půdní úrodnosti.

Nejlepší energetické rostliny mají výtěžek až 10x vyšší, než náklady na pěstování. Provozní náklady na 1kW z bioplynu jsou kupodivu srovnatelné s energií z jádra. Nevýhodou jsou vyšší investiční náklady na 1 kW, ale i tak je energetická bilance velmi dobrá.

Močkou z fermentoru se nehnojí, skrápí se jí vsázka nové fermentační dávky. Výstup z fermentoru ze aerobně kompostuje a jeho kvalita je srovnatelná s normálním kompostem, čili je velmi dobrá.

Využití odpadu v biofermentoru je o tom, že to co zaoráte jako zelené hnojivo, abyste do půdy vrátil organické látky a část minerálií se částečně přetvoří na huminové kyseliny, které jsou hlavní biogenní složkou půdního humusu (zadržují vláhu, hnojiva a těžké kovu, brání spékání jílů, tvoří substrát pro půdní baktérie), částečně se oxiduje v atmoféře na CO2 (to se týká té chemicky nejlabilnější část, tvořená převážně oligo a polysacharidy).

Vy to teplo vezmete a spálíte ho za svými okny tím, že ve fermentoru přeměníte tu energeticky nejlabilnější část na energeticky bohaté biopalivo, které lze transportovat beze ztrát. Přírodě to vůbec nevadí, naopak tím zadržíte tu část metanu, který by se jinak dostala při anaerobním rozkladu kompostu v půdě do atmoféry a propagovala by tam skleníkový efekt a čistě ji spálíte na CO2.

Ano, musíte ho kypřit a hnojit, ale to musíte dělat s každou zemědělskou půdou, aby zůstala obdělavatelná. Takže po několika letech takového ekologického úhoru získáte energii a ještě kvalitní zemědělskou půdu nabitou humusem a živinama.

Orientačně je to podobné, jako v případě pěstování energetické řepky, kde se nic fermentovat nemusí, stačí jen vylisovat semena, která obsahují nahromaděný olej, který lze přímo spalovat v kotli. Z jednoho hektaru se sklidí v průměru tři tuny semínek, ze kterých se vylisuje asi tak tuna oleje.

tags: #Mocuvka #ekologické #zemědělství #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Corvus corax
• Plíseň bramborová
• Aktuální hrozba teroru v ČR
• Neziskové organizace a ekologie v Praze
• Franke Sorter 350: Uspořádaná kuchyně