Znečištění řek v Číně: Modrá řeka a další případy

Stávající ekologické znečištění Země je značné, proto se čistota vodních zdrojů společně s ochranou biodiverzity staly v současné době klíčovým vědeckým směrem. Podle nizozemské asociace Ocean Cleanup je tato řeka, významná ekonomická tepna, největším přispěvatelem ke znečištění moří.

Znečištění Modré řeky (Jang-c'-ťiang)

Nejdelší čínská řeka Jang-c'-ťiang záhadně zrudla. Proč má jinou barvu než obvykle, zatím podle místních médií nikdo neví. Červená voda je hlavně na jihozápadě země kolem průmyslového města Čchung-čching, lidé si jí ale všimli i na jiných místech. Loni v prosinci zčervenala jedna z menších čínských řek. Tehdy za to mohlo znečištění barvivem používaným v nelegální továrně na zábavní pyrotechniku.

Podle některých odborníků by za zbarvením řeky mohlo být průmyslové znečištění v naplaveninách přinesených nedávnými záplavami. Zatímco některé obyvatele nezvyklá podívaná zarazila, jiní ve vodě barvy rajčatového džusu klidně rybařili nebo si vzorky vody nabírali do lahví.

Jang-c'-ťiang (Dlouhá nebo také Modrá řeka) je s délkou 6 300 kilometrů nejdelší řekou v Asii a třetí nejdelší na světě po Amazonce a Nilu. Je považována za příliš rychle proudící a příliš mohutnou, aby na ní mohla vzniknout takzvaná rudá vlna, která je spojována se zamořením bakteriemi v rybnících se sníženým obsahem kyslíku.

Sviňucha z Modré řeky

Černé lesknoucí se tělo se nesměle vynoří z vody a pak se zase potopí do hloubky: sviňucha z Modré řeky (Jang-c'-ťiang), jeden z nejvíce ohrožených druhů v Číně, se v zimní mlze objeví nad hladinou jen velmi zřídka. Tento tvor vymírá - ale v poslední době se Čína intenzivně snaží, aby získal alespoň nějakou naději. V nejdelší čínské řece žije asi tisícovka těchto savců, z nichž někteří přežívají v jezerech poblíž Modré řeky. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) jsou kriticky ohroženi, a to je poslední stádium před vyhubením druhu ve volné přírodě. Počet sviňuch je dokonce nižší než počet pand, považovaných za symbol ohroženého druhu.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Sviňucha z Modré řeky, které domorodci říkají „usmívající se anděl“, trpí znečištěním, nadměrným výlovem, navigací a přehradami, jako jsou Tři soutěsky, které jsou vybudovány na horním toku řeky. Experti však vidí známky naděje: pokles této populace se v posledních letech zmírnil, přitom v letech 2006 až 2012 klesla populace o polovinu. Počet těchto kytovců dokonce vzrostl v ochranných zónách poblíže řeky.

V rezervaci Tchien-e-čou v provincii Chu-pej žije nyní podle expertů 80 jedinců. Na počátku 90. let, kdy byly sviňuchy vysazeny v tomto jezeře spojeném s Modrou řekou potokem, jich tu bylo sotva 40. „Zjistili jsme, že v Tchien-e-čou nejen zvířata přežívají, ale že se i přirozeně rozmnožují. To je velmi povzbudivé,“ raduje se expert na sviňuchy z Čínské akademie věd Wang Ting.

Ovoce přineslo i úsilí o snížení znečištění a nadměrného výlovu. „Veřejné mínění sehrálo významnou roli,“ přiznává Čang Sin-čchiao ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Cílem je zabránit tomu, aby se opakovala tragédie s delfínem z Modré řeky, který je od roku 2006 považován za vyhynulého. Sviňucha je nyní jediným kytovcem, který ještě obývá vody Modré řeky. Je rovněž jediným druhem sviňuchy na světě, který žije ve sladké vodě.

Vyhynutí sviňuchy by bylo tvrdou ranou pro Čínu a její ekologické úsilí, neboť toto zvíře je ukazatelem kvality vody v Modré řece. O sviňuše, která může v dospělém věku měřit až dva metry, se zmiňují již klasické básně. V lidové kultuře se praví, že vynoření sviňuchy znamená, že přijde déšť. Někteří místní usedlíci jí pro její tloušťku říkají „říční prase“. Lidé ji konzumují, ačkoli její kůže není považována za příliš chutnou. Její játra se používají v tradičním lékařství.

Počátkem roku 2016 byla z iniciativy prezidenta Si Ťin-pchinga zahájena politika ochrany řek a ještě téhož roku vznikl plán na ochranu sviňuchy, byly zřízeny rezervace a vědci zkoumají možnosti jejího umělého rozmnožování.

Čtěte také: Modrý kontejner: Co do něj vkládat?

Rybáři z okolí byli povzbuzováni, aby lovili jiné ryby, a šestačtyřicetiletý Wang Che-sung se stal v rezervaci hlídačem. Ve městě Wu-chan chovají ve výzkumném středisku šest jedinců pro účely rozmnožování. Podle WWF má sviňucha inteligenci tří až pětiletého dítěte. Reprodukce je však v zajetí obtížná. V červnu se tu narodilo mládě, které bylo teprve druhým, jež v delfináriu přežilo 100 dní.

Další případy znečištění řek v Číně

Všemi odstíny modré hrála od pátku řeka Křinice. V Krásné Lípě se do ní dostala neznámá chemikálie, která ji zabarvila. Že není s říčkou něco v pořádku, si všimli lidé v pátek dopoledne. Odkud barva do Křinice vytekla není jasné. Radnice okamžitě informovala inspekci životního prostředí, vodoprávní úřad a především správu národního parku. Pod městem totiž říčka vtéká do Českého Švýcarska, odtud pak teče dál do sousedního národního parku Saské Švýcarsko v Německu. „Zprávu o znečištění Křinice jsme poslali našim kolegům v Německu. Během víkendu správcům parku nikdo žádný úhyn nenahlásil. Není ani jasné, o jakou látku se jednalo.

Pár desítek metrů pod náměstím je totiž továrna, kde se barví látky. Ta má kalové nádrže jen několik metrů od koryta řeky. Především v době před rokem 1989, kdy ochrana životního prostředí nebyla tak důležitá, se z továrny dostávaly do řeky chemikálie poměrně často. K jednomu velkému úniku znečištění do Křinice došlo před dvěma lety. V dubnu 2017 se řeka zabarvila do ruda. Znečištění vody barvou může dělat živočichům nemalé problémy. Ve špinavé vodě se špatně orientují, nemohou najít potravu.

Řeka Březná

V řece Březné tekla v sobotu 19. listopadu ráno opět modrá voda. Karel Crhonek, který na situaci v řece už dlouho upozorňuje úřady, tentokrát přivolal i policejní hlídku z Králík, aby jeho slovo mělo větší váhu. Léta je přesvědčen, že zdrojem znečištění je barvírna látek Intercolor v Bílé Vodě.

Emise skleníkových plynů z řek

Zjistili jsme, že všechny naše zkoumané řeky by mohly přispívat k emisím skleníkových plynů," řekl Lai. Tým zjistil, že čím znečištěnější řeka byla, tím vyšší byly její emise. Překvapivě jsou vodní toky významným zdrojem skleníkových plynů po celém světě. Když vezmeme v úvahu relativně malou plochu, jakou řeky na planetě zaujímají, jde o hodně velké množství. Důvodem je, že "do řek se dostává značné množství uhlíku a dusíku z krajiny, kterou odvodňují", řekla Sophie Comerová-Warnerová, biochemička a výzkumnice Birminghamské univerzity. Čím dál tím větším problémem se pak stávají především městské řeky a jejich zvýšené emise.

Čtěte také: Význam modrého kontejneru

Spolupráce v oblasti ochrany vod

Vlastní laboratoř zaměřenou na ochranu ryb a na biotechnologie bude mít v Číně Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Fakulta, která sídlí ve Vodňanech, bude laboratoř provozovat partnersky ve spolupráci s Výzkumným ústavem rybářství řeky Jang-c’-ťiang (Modrá řeka) Čínské rybářské akademie věd. Prostředky na provoz poskytnou podle tiskové mluvčí fakulty Gabriely Bechynské obě pracoviště v závislosti na jejich dostupnosti. Očekává se, že na vědeckou činnost budou pracovníci získávat a spravovat peníze z národních grantových agentur i z mezinárodních grantů.

Laboratoř bude mít ve vedení jednoho českého a jednoho čínského vědce. Smlouva je uzavřena na čtyři roky. Její součástí je podle Bechynské i dohoda o výměně akademických pracovníků na dlouhodobé stáže včetně studentských. Podle děkana fakulty Otomara Linharta investuje Čína do výzkumu nemalé prostředky. Dodal, že vědecká spolupráce a výměna studentů mezi ústavy funguje už od roku 2005. Jihočeská univerzita tak bude mít ve světě svou třetí výzkumnou stanici, řekla Bechynská.

tags: #modrá #řeka #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce tříděním odpadu v ČR
• Znečištění psími exkrementy
• Historie nudismu v ČR
• Nelegální skládky
• Seznam znečišťujících látek