Jak zasadit strom ve volné přírodě v České republice

Teď na podzim, když stromy shodí listí, je ideální doba na jejich výsadbu. Stromy bez listů mají snížený výpar, proto při přesazování nehrozí jejich vysušení. Kořeny ale pokračují ve svém růstu a do jara se tak stromy hezky zakoření.

Výběr místa a povolení

Vypadá to čistě jako zahradnické téma, ale pojďme si pro začátek říct, co udělat, ještě než vyrazíme s rýčem a lopatou na vybrané místo. Samotný výběr místa totiž omezují kromě přírodních podmínek třeba majetkové vztahy. Je jasné, že sázet strom na cizím pozemku není dobrý nápad.

Potřebujete souhlas majitele, a to i v případě, že je pozemek „státní“ - patří městu, obci, lesům - je samozřejmě dobré si získat jejich povolení. V případě měst a obcí se ptejte na odboru životního prostředí. Možná je svým dotazem překvapíte, většina úřadů není na takovou situaci připravena a pravděpodobně bude postupovat případ od případu.

Pokud se vám podaří povolení od majitele sehnat, mějte na mysli, že strom na cizím pozemku není váš, takže pokud se majitel pozemku (který je zároveň i majitelem stromu, i když jste ho zasadili vy) ať už z jakéhokoli důvodu rozhodne odstranit, tak může udělat. I bez vašeho souhlasu.

Na sázení stromů je proto nejlepší vlastní pozemek. I tady ale můžete narazit na problémy, hlavně v budoucnu, až strom začne pořádně růst. Představte si proto hned na začátku, jak to bude vypadat, až bude mít strom své dospělé rozměry. Nebude vám příliš stínit? Nebudou padající větve ohrožovat vaši střechu? Jak budu kolem hrabat listí a sekat trávu?

Čtěte také: Likvidace autovraků v Nýřanech

Podobné otázky si klaďte také směrem ke svým sousedům. Nebude strom příliš stínit sousedům? Nebudou padající větve ohrožovat jejich pozemek? Nenaruší kořeny a vzrostlý kmen sousedův plot? Sousedské vztahy mohou sázení stromů náležitě komplikovat.

Podle občanského zákoníku totiž může váš soused požadovat, abyste stromy nesázeli v blízkosti společné hranice pozemku, nebo abyste již vysazené stromy odstranili. Základní pravidlo uvedené v občanském zákoníku pro vzdálenost stromů od hranice pozemku je: „Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m“.

Máte jasno v sousedských vztazích? Můžete začít. Před prvním kopnutím si ale ještě pro jistotu překontrolujte, kudy vedou na zvoleném pozemku technické sítě - elektřina, plyn, voda apod., abyste je při kopání nenarušili, nebo aby nemusel být strom v budoucnu pokácen kvůli případné opravě.

Jak správně zasadit strom

Někdy sázení stromu pohání silná idea, které ale chybí pečlivá realizace. Zasadit strom není jen položit ho do vykopané jámy a zahrnout hlínou. Pokud chceme, aby se strom ujal a zdárně prospíval, musíme při jeho sázení dodržet určitá pravidla.

Vždy je třeba zohlednit konkrétní druh, který jste si vybrali. Jeho prospívání ovlivní vhodnost půdy, teplotní i povětrnostní podmínky. Vykopejte jámu “tak akorát”. Musí být dostatečně prostorná, aby se do ní pohodlně vešel kořenový bal. Ale nesmí být příliš velká, jelikož příliš hluboko zasazený strom nemá pro své kořeny dostatek kyslíku.

Čtěte také: Fast fashion a Bangladéš

Hluboká by měla být podle velikosti kořenového balu, ne hlubší. Jámu si tedy připravte spíše širokou a mělkou. Ale asi třikrát až čtyřikrát širší, než je kořenový bal. Nově zasazené stromy rozšiřují své kořeny hlavně ve vrchní, zhruba třiceti centimetrové vrstvě a nerozšiřují se do hloubky. Široká jáma, kterou vyplníte kyprou hlínou, dává stromu šanci, aby se jeho kořeny zvládly protlačit měkkou půdou.

Stromu můžete přilepšit kvalitní hlínou nebo kompostem, které nasypete na dno jámy. Pokud jámu jenom obyčejně zasypete, riskujete, že se v zemině vytvoří vzduchové kapsy, ve kterých budou kořeny zasychat.

Strom postavte do jámy. Raději ho vždy zvedejte za kořenový bal, a ne za kmen, který byste spolu s kořeny mohli poškodit. Stromek hned urovnejte. Po zasypání jámy už křivě usazený stromek nesrovnáte. Můžete zatlouci také dřevěný kůl jako oporu, ke které strom nakonec uvážete.

Než začnete jámu zasypávat, podívejte se, kde je tzv. kořenový krček, tj. místo, kde se na konci kmene začínají větvit kořeny. Toto místo by mělo být na úrovni zeminy, nikdy ne níže, protože pak hrozí napadení kmene hnilobou.

Pokud jámu jenom obyčejně zasypete, riskujete, že se v zemině vytvoří vzduchové kapsy, ve kterých budou kořeny zasychat. Lepší je nasypat vždy jen několik centimetrů zeminy a pokropit ji vodou, pak přidat další vrstvu a pokračovat až do zaplnění jámy. Kromě vzduchových kapes tak předejdete i sesedání půdy.

Čtěte také: Úrodná zahrada s žížalami

Druhou možností, jak se vyhnout vzduchovým kapsám, je pracovat ve dvou, jeden přihrnuje hlínu, druhý drží stromek a pravidelně s ním jemně třese, aby se hlína usadila a rozprostřela ke kořenům, a zároveň zeminu přišlapává. Horní vrstvu, cca 1/3 přidané hlíny, už nesešlapáváme, ale necháme ji kyprou, chráníme tím kořeny před ztrátou vody.

Ztráta vody ohrožuje stromek ze všeho nejvíc, proto ho po dokončení sázení pořádně zalijeme. Odhadem potřebujete 10 - 16 litrů vody na jeden stromek. Zalévání stromku lze doporučit během celého prvního roku po zasazení, zvláště v suchém létě, ale i během suché a teplé zimy.

Závěrem zvažte ochranu kmene, poškodit ho může okusem zvíře, nebo i my sami např. při sekání trávy. Spodní část kmene můžete obalit např. drátěným nebo plastovým pletivem nebo i kartonovým papírem.

Výběr vhodných druhů stromů

Do volné krajiny vysazujte jenom původní druhy dřevin a z nepůvodních ovocných dřevin pouze ty, které se na našem území pěstují dlouhodobě (jabloně, hrušně, vlašské ořechy), protože poskytují mnohem více potravy pro naše druhy živočichů. Jinak je nutný souhlas orgánů ochranu přírody, který však většinou nezískáte.

Dřeviny dorůstají v dospělosti různých rozměrů. Vysazujte je v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby měly dostatek prostoru pro kořeny i větve, a mohli z nich vyrůst dostatečně silní, odolní a dlouhověcí jedinci. Doporučené vzdálenosti najdete taky v Standardech AOPK ČR.

Stromy potřebují světlo. Zastíněné stromy chřadnou, odumírají jim větve a výrazně jim to zkracuje život. Myslete na to už při výsadbě.

Pokud máte úzký pozemek a nemůžete se ani domluvit se sousedy, stojí za to vysázet alespoň keře, nižší stromy (švestky, mandloně, jeřáb ptačí) nebo stromy s užší, štíhlou korunou (např. hrušně odrůdy Hohensaatenská, dub letní 'Fastigiata') nebo „na hlavu“ seřezávané stromy.

Pokud naopak máte dostatek místa, preferujte vzrostlé stromy. V databázi www.stareodrudy.cz se můžete podívat na odrůdy ovocných dřevin a kromě využití ovoce či pěstitelských nároků vybírat také dle vzrůstu stromu v dospělosti. Některé odrůdy jabloní nebo hrušní vytvářejí v dospělosti koruny i o průměru 10 m. Ořešáky, duby nebo oskoruše mají ještě větší koruny - až 20-25 m.

Minimální šíře pozemku pro výsadbu stromů by měla být 6 m (ideálně alespoň 10 m) a keřů nebo na hlavu seřezávaných stromů 3 m. Dále je třeba zohlednit ochranná pásma inženýrských sítí a vozovek.

Právní aspekty a zemědělské dotace

Na běžné zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, ovocný sad) můžete vysazovat stromy dle Vašeho uvážení. Omezení pro výsadbu dřevin platí pouze ve zvláště chráněných územích (národní park, chráněná krajinná oblast, přírodní rezervace, přírodní památka apod.), kde je nutný souhlas orgánu ochrany přírody.

Pokud se rozhodnete vysazovat stromy na orné půdě, nejspíš současně provedete i její zatravnění. Pro zatravnění orné půdy není dopředu třeba žádné povolení nebo ohlášení úřadům. Po zatravnění byste měli ohlásit Katastrálnímu úřadu změnu druhu pozemku z orné půdy na trvalý travní porost.

O tom, že stromy do polí a na louky patří, svědčí i nový dotační titul Agrolesnictví. Ten s výsadbou stromů počítá, přičemž zemědělská kultura zůstane stejná (orná půda nebo trvalý travní porost), jenom přibude příznak „agrolesnický systém na orné půdě“ resp. „agrolesnický systém na trvalém travním porostu“.

Již nyní platí, že pokud roste na 1 ha méně než 100 ks stromů, může zemědělec nadále na celou plochu čerpat dotace. V LPIS-u si ji zaeviduje jako „trvalý travní porost“ nebo „jiná trvalá kultura“, pokud jde o krajinotvorný sad nebo ovocné stromořadí.

Oplocení a ochrana výsadby

Pro výsadbu solitérních stromů, stromů v stromořadích nebo v sadech je nejvhodnější individuální oplocení každého stromu zvlášť. Pro tento typ oplocení není povolení potřeba.

Pro ochranu výsadby skupin stromů nebo keřů v remízcích je vhodnější skupinové oplocení formou lesnické oplocenky. Ještě složitější je oplotit celý pozemek.

Spolupráce s organizací Sázíme stromy

Naše společnost spolupracuje s neziskovou organizací Sázíme stromy již od roku 2016. Jsme rádi, že k sobě máme spolehlivého partnera, díky kterému můžeme pomoci i těm lokalitám, kde se na výsadbu nedostává dostatek finančních prostředků. I málo může změnit naše okolí, naši zemi, náš svět… Je skvělé, že s našimi zákazníky i zaměstnanci můžeme být u toho.

Jak pomoci

Jednoduchým způsobem můžete pro přírodu udělat hodně dobrého. Peníze na sázení získáváme od firem a jednotlivců. Termín a místo výsadby domlouváme dle počtu sázejících a potřeb firmy. Půjčíme vám nářadí a přivezeme stromy a materiál. Naši profesionální koordinátoři si poradí i s velkou skupinou. Klidně i v angličtině.

Ukážeme si společně, jak se sází, a jdeme na to! K výsadbě zajistíme na přání certifikát o kompenzaci CO2 a offsetu. Sázíme zero waste.

Pro obce

Pomůžeme vám s výsadbovým plánem. Zajistíme odbornou konzultaci krajináře. Zařídíme materiál a stromy na výsadbu a vše dopravíme na místo. Stromy vysadí dobrovolníci pod vedením našich zkušených koordinátorů. Stromy vám předáme darem po výsadbě k následné péči.

Jak se mají stromy

V roce 2022 jsme začali po dvouletých přípravách s pravidelnými návštěvami našich výsadeb. Po roce a půl se vracíme na místo výsadby a u každého stromu zaznamenáme jeho stav. Máme radost, že 85 % našich stromů a keřů se má dobře. Výsadby, u kterých jsme zjistili zásadní nedostatky, řešíme dál s obcemi a společně hledáme možnosti nápravy či náhradní výsadby.

Proč potřebujeme stromy

• Stromy čistí vzduch okolo nás. Absorbují CO2 a vydávají nám životu důležitý kyslík.
• Zlepšují kvalitu vody. Stromy zpomalují tok dešťové vody a zároveň ji přefiltrovávají.
• Les je domovem pro divokou zvěř, stovky druhů rostlin a je domovem i pro nás samotné. Přítomnost stromů v našem okolí zlepšuje naše duševní zdraví.
• Stromy snižují teplotu svého okolí díky stínu, který vytváří a evaporaci vody skrz své listy.
• Fungují jako zvuková bariéra. Dokáží odhlučnit.
• Přitahují déšť, jsou největším bojovníkem proti suchu.

Tabulka: Kolik toho strom dokáže

tags: #jak #zasadit #strom #ve #volne #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Dopad odpadu na mořské dno
• Vývoj skládky v Dolních Chabrech
• Příprava na krizové situace
• Zdravi z prirody: Detailní recenze
• Emise a vzduchové filtry