Světové oceány jsou stále více znečišťovány odpadem, zejména plasty, což představuje vážnou hrozbu pro mořský život a ekosystémy. Každoročně se do světových oceánů dostane asi 4-12 milionů tun umělých hmot. Přitom ale jen 250 tisíc tun tohoto odpadu zůstane na hladině, zbytek klesá ke dnu. Na několika místech v oceánu se pak rozkládající se plastový odpad shromažďuje; hlavní příčinou jsou mořské proudy, které koncentrují umělé hmoty na jednom místě. Takových plastových kontinentů je podle výzkumů v oceánech celkem šest.
Zhruba 80 % odpadu v mořích tvoří plasty. Často se házejí přímo do moře nebo splachují do záchodu. Na plážích se většinou povalují bez vatičky a lidé si je pletou s tyčkami od lízátek. Na celém světě se každou vteřinou vyhodí přibližně 20 000 láhví na vodu. Pouze 7 % z nich je recyklovatelných.
Podle odhadů OSN v oceánu každý rok končí kolem 8 milionů tun odpadu. Plastový odpad zabije ročně jeden milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a nespočet ryb. Zbytky plastů zůstávají v ekosystému řadu let a denně škodí tisícům mořských živočichů. Přitom ryby patří mezi důležité zdroje lidské potravy, tvoří přibližně 17% celosvětové konzumace bílkovin. Spotřeba ryb je navíc tak vysoká, že převyšuje jejich přirozený přírůstek.
Mikroplasty, jež tvoří základ umělohmotných světadílů, vznikají rozkladem plastů, jejich rozpadem i opotřebováním. Věda zatím nezná přesně důsledky, které může jejich příjem v potravě nebo vodě mít, existují ale důvodná podezření, že mikroplasty v těle mohou způsobit zdravotní problémy. „Když konvenční plasty degradují, rozpadají se na menší fragmenty známé jako mikroplasty. Nedávné studie ukázaly, že mikroplasty jsou nyní v našich oceánech všudypřítomné. Dokonce následně pronikají do potravin, což vyvolává obavy ohledně jejich potenciálních zdravotních dopadů na lidi,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT a dodává, že nedávná studie americké Kolumbijské univerzity zjistila, že jeden litr balené vody obsahuje v průměru 240 tisíc malých kousků plastu.
Úsilí se soustředí hlavně na to, aby plastů v moři nepřibývalo. Podle některých odhadů v roce 2050 množství umělých hmot ve světových mořích převáží nad hmotností všech ryb dohromady. Proto se objevují i pokusy, jak proudy odpadků zachytit a vylovit. „Musíte odpad nejprve koncentrovat, než se dá vylovit. Proto používáme mimořádně dlouhé umělé pobřeží, norné stěny. Ale jakmile je odpad koncentrovaný tak, že se dá po vodě chodit, můžete ho snadno vylovit. Norné stěny by měly stát v cestě mořským proudům a vírům, které do nich plastové odpadky samy naženou.
Čtěte také: Chorvatské pláže ohroženy
Několik změn v našem životě může mít na oceán velký vliv i přesto že nežijeme přímo u něj. Velká část odpadu, který vyprodukujeme, nakonec doputuje až do oceánu. Snažte se redukovat odpad tím, že budete recyklovat a opakovaně používat všechno, co lze. Například:
Před problémem s plastovým odpadem varují vědci i politici. Proto proběhla minulý týden v Ženevě konference, na které se 180 zemí světa dohodlo na právně závazném mechanismu pro zneškodňování plastového odpadu. Krok má zaručit, že obchod s plastovým odpadem bude transparentnější a lépe regulovaný a zároveň bezpečnější z hlediska lidského zdraví. Podle agentury Reuters je cílem výrazné snížení množství plastového odpadu ve světových oceánech.
Nová pravidla pro nakládání s použitými plasty schválily vlády jakožto dodatek k tzv. Basilejské úmluvě o přeshraniční přepravě nebezpečného odpadu. „Vysílá to velmi silný politický signál zbytku světa, soukromému sektoru, spotřebitelskému trhu, že musíme něco udělat. Státy se rozhodly udělat něco, co se v praxi projeví skutečnými kroky,“ řekl Rolph Payet z Programu OSN pro životní prostřední (UNEP).
Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí (dále jen „úmluva MARPOL“) stanoví všeobecný zákaz vypouštění odpadu z lodí do moře, ale upravuje i podmínky, za nichž lze určité druhy odpadu do mořského prostředí vypouštět.
Japonští vědci totiž oznámili převratný objev - vyvinuli plast, který se v mořské vodě během několika hodin zcela rozloží. Bez škodlivých zbytků, bez mikroplastů. Tento revoluční materiál by mohl znamenat zásadní zlom v našem vztahu k jednorázovým obalům i ve snaze zachránit oceány pro budoucí generace.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Nově vyvinutý materiál vytvořený týmem z Tokijské univerzity kombinuje pevnost a flexibilitu tradičních plastů s unikátní schopností rychlé degradace ve slané vodě. Plast je založen na supramolekulární chemii využívající iontové monomery spojené reverzibilními solnými vazbami. Tato struktura umožňuje materiálu zachovat si pevnost během používání a zároveň se rychle rozkládat při kontaktu se slanou vodou. Při rozkladu se uvolňují látky, které mohou obohatit mořské prostředí o živiny, čímž se minimalizuje ekologický dopad.
„Testy ukázaly, že plast se začne v mořské vodě rozkládat během několika hodin a během deseti dnů se úplně rozloží, přičemž se uvolní živiny podobné hnojivu, které mohou prospívat životu mořských rostlin,“ vysvětluje Lukáš Rom ze společnosti Kärcher. Podle jeho slov je výrobní proces stejně inovativní. „Zahrnuje smíchání složek ve vodě za účelem vytvoření viskózní vrstvy obsahující strukturní prvky a vodnaté vrstvy bohaté na ionty solí,“ dodává Rom.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
tags: #odpad #na #dne #more #druhy #dopad