Mokřady představují jedny z nejpotřebnějších, ale bohužel také nejohroženějších světových ekosystémů. Jsou to biotopy na rozhraní vody a souše, ekosystémy, které se podílejí na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší, jsou zdrojem potravy, zmírňují klimatické změny, jsou domovem specifických společenstev a jinde se nevyskytujících nebo vzácných druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů.
Mokřady hrají v krajině nezastupitelnou roli a mají mnoho životadárných funkcí. Jsou zásobárnou vody, zajišťují regulaci podnebí a teploty a také představují významný biotop vodního ptactva. Právě to bylo v roce 1971 jedním z hlavních důvodů pro podpis mezinárodní úmluvy o ochraně mokřadů, takzvané Ramsarské úmluvy.
Mokřady patří k nejrozmanitějším a nejdynamičtějším ekosystémům na Zemi. Jsou domovem bohaté škály druhů a jsou životně důležité jak pro přírodu, tak pro lidi. Posouvající se hranice mezi pevninou a vodou je činí nezbytnými pro biodiverzitu, regulaci klimatu i pro lidské živobytí - také je ale staví do průniku mnoha, často se překrývajících, politických rámců.
Ekosystémových služeb, které mokřady poskytují, je celá řada. Asi nejvýznamnější, ale většinou nepříliš zdůrazňovanou je produkce potravin. Předpokládá se, že pro přibližně tři a půl miliardy obyvatel naší planety je základní potravinou rýže, což je klasická mokřadní rostlina a rýžoviště tvoří asi 1,5 procenta zemského povrchu. Nejenom rýže ale pochází z mokřadů, jsou to i drobné bobuloviny (brusinky, borůvky), měkkýši (ústřice, mušle), korýši (krabi, langusty), ptáci (husy, kachny) a ryby.
Významnou ekosystémovou službou je zadržování vody v krajině. To je spojeno i s ochlazováním ovzduší, což napomáhá zmírňování globálního oteplování. Mokřady se řadí mezi tzv. ekotony (přechod mezi vodním a suchozemským prostředím) s vysokým stupněm biodiverzity fauny i flóry.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Kozmické ptačí louky jsou největší soukromou rezervací firmy Semix Pluso, s. r. o., se současnou výměrou přesahující 70 ha. Nacházejí se v záplavovém území řeky Opavy v prostoru mezi obcemi Dolní Benešov, Kozmice a Jilešovice. Jde v současnosti o souvislý biotop psárkových a ostřicových luk, který vznikl na meliorovaných polních pozemcích.
Pokud se zaměříme na význam Kozmických ptačích luk pro zadržení vody v krajině, tak ani extrémně suché období let 2015-2019 nevedlo k úplnému vyschnutí lokality. Od třetí etapy navíc počet vodních ploch a mokřadů vzrostl, takže se tento efekt ještě posílil. Půdní vláhu pozitivním způsobem ovlivňuje i existence rozvinutého a pestrého lučního společenstva, které je v dobré kondici díky spásání Exmoorským divokým koněm.
Dalším pozitivním efektem výskytu divokých koní je i „ochranný faktor“ pro ptačí druhy, kdy zejména bahňáci vyhledávají jejich přítomnost a jsou daleko klidnější než obvykle. Tato obecná tendence se projevila i v prostoru Kozmických ptačích luk, kde se ze skupiny bahňáků vyskytuje stabilní populace čejky chocholaté (Vanellus vanellus) či vodouše rudonohého (Tringa totanus). Pravidelně jsou tu přítomny i další druhy vodoušů, např. vodouš šedý (Tringa nebularia), a ze skupiny bahňáků i v ČR vzácně se vyskytující koliha velká (Numenius arquata).
Přes veškerou ochranu a snahu o jejich rozumné využívání, mokřady z krajiny mizí, a to zejména v důsledku jejich přeměny na zemědělskou půdu, velkoplošné i místní odvodňování, narovnávání a zahlubování koryt řek, budování vodních nádrží, urbanizace i těžby rašeliny. Současná podoba intenzivního zemědělství a nedostatek přirozené vegetace v krajině působí nejen znečišťování vod, degradaci půdy a její erozi, ale má podíl i na úbytku biodiverzity a na změně klimatu a šíření suchých oblastí.
Růst městských aglomerací zabírá stále více půdy, roste tlak na přírodní prostředí a často dochází k degradaci a zničení mokřadů, které se historicky nacházely a nachází ve městech nebo v jejich blízkosti.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Světový den mokřadů každoročně připomíná, proč je zapotřebí bažiny, slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit.
V současné době eviduje databáze, která vznikla díky projektu Ochrana a udržitelné využívání mokřadů České republiky v roce 2016, 2069 mokřadů. Její elektronickou verzi najdete na této adrese.
Mokřady jsou v České republice chráněny podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny formou obecné územní ochrany, zvláštní územní ochranou a evropskou územní ochranou přírody a krajiny. Je ale potřeba uvést, že v českém právu ochrany přírody není samostatně upraven pojem „mokřad“. Celá řada mokřadních biotopů je však upravena v rámci a) ochrany významných krajinných prvků, b) zvláštní územní ochrany a c) ochrany území soustavy Natura 2000.
V krajině hrají nezastupitelnou roli a mají mnoho životadárných funkcí. Jsou zásobárnou vody, zajišťují regulaci podnebí a teploty a také představují významný biotop vodního ptactva. Právě to bylo v roce 1971 jedním z hlavních důvodů pro podpis mezinárodní úmluvy o ochraně mokřadů, takzvané Ramsarské úmluvy. Na území České republiky je v současné době čtrnáct ramsarských mokřadů. Mezi nimi například Šumavská a Krušnohorská rašeliniště, Třeboňské a Lednické rybníky a další lokality.
Ramsarská úmluva, mezinárodní dohoda upravující ochranu a udržitelné využívání mokřadů a jejich zdrojů, poskytuje také jasnou definici toho, co se považuje za mokřad. Říká, že mokřady se vyskytují v mnoha formách: dočasné nebo trvalé, vnitrozemské nebo pobřežní.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Mokřady lze zařadit na seznam lokalit chráněných v rámci Ramsarské úmluvy podle jednoho z devíti kritérií, která jsou ještě rozdělena do dvou skupin. V první jsou mokřady, které jsou vzácné nebo unikátní pro danou geografickou oblast. Ve druhé skupině jsou mokřady mající mezinárodní význam pro ochranu biologické rozmanitosti. Tedy takové, které podporují zranitelné, ohrožené nebo kriticky ohrožené druhy nebo ekologická společenstva a mají zásadní význam pro udržení biologické rozmanitosti daného regionu.
Státy, které jsou členy Ramsarské úmluvy, musí ochranu mokřadů implementovat do národní legislativy.
Řešení problémů spojených s úbytkem a degradací mokřadů se u nás v současnosti téměř výhradně omezuje na budování nových tůní a nádrží. Jde o specifickou českou cestu, jak přistupovat k obnově vodních biotopů. V okolních zemích totiž nikdy nedošlo k tak razantnímu boomu tvorby nových tůní jako u nás.
Mnohde je vidět snaha o znovuobnovení již zaniklých mokřadů, ať už to bylo kvůli těžbě rašeliny, odvodňování nebo jiným zásahům. Když se podíváme, jaké jsou hlavní příčiny zániku mokřadů, tak jsou to především odvodnění půdy pro zemědělství, těžba rašeliny, stavba přehrad, úpravy vodních toků (napřimování a regulace) a výstavba infrastruktury (silnice, dálnice, ale i rozvoj městské výstavby).
Náš výzkum mokřadů zemědělské krajiny probíhá na jižní Moravě. V Jihomoravském kraji je hloubení tůní a nádrží obrovským fenoménem, protože jen z prostředků Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) zde bylo v letech 2009-2023 vybudováno více než 600 nových malých vodních těles, z toho více než 490 tůní za celkem 1,36 mld. Kč. Z hlediska investic do vodních ekosystémů byly projekty na budování tůní, tj. těles bez výpustního zařízení, nejčastějším záměrem projektů spolu s budováním nádrží s výpustí (fakticky rybníků).
Budování tůní je širokou veřejností i ochranářskou obcí automaticky považováno za dobro, a proto záměrů tohoto typu stále přibývá. Problém nastává zejména ve chvíli, kdy jsou tůně plánovány a stavěny na cenných biotopech.
Porovnáním míst, na kterých bylo vytvořeno zmíněných více než 490 tůní, s výskytem vysychavých polních mokřadů a jejich deštníkových druhů jsme zjistili, že 175 z nich bylo postaveno přímo na nich, což je alarmující. Vzhledem k tomu, že např. pro řadu druhů již zmíněných velkých lupenonožců představují efemérní polní mokřady nejvýznamnější biotop pro přežití v rámci celé ČR, je budování tůní v těchto místech jednoznačně škodlivé a je potřeba mu zabránit.
Průzkum více než 120 lokalit po celé jižní Moravě ukázal, že se nové tůně potýkají s řadou problémů, z nichž nejpalčivější jsou špatná, někdy až děsivá kvalita vody, absence péče vedoucí k rychlému zarůstání rákosinami a brzká kolonizace rybami, především těmi invazními. Není překvapivé, že v nových tůních vybudovaných v zemědělské krajině je velký obsah živin, které podporují prudký rozvoj řas a sinic a následné významné zhoršení celkové kvality zadržované vody.
Podstatný problém nových tůní je také jejich nedostatečná údržba. Po vytvoření jsou tůně, v souladu s podmínkami dotace, ponechány volnému vývoji a nové finanční prostředky jsou místo na jejich údržbu vynakládány na budování dalších nových tůní. Po několika málo letech tůně zarůstají homogenními rákosinami a silně degradují.
I když se v nových tůních financovaných z OPŽP nepočítá s řízenou rybí obsádkou a jsou z tohoto důvodu budovány bez výpusti, ryby je na jižní Moravě kolonizují velmi rychle. Ze studovaných 120 nových tůní starých 1-12 let bylo 58 % osídleno rybami a 80 % z nich (tedy 47 % celkově) hostilo nepůvodní druhy ryb.
Souhrnně lze říci, že budování nových vodních těles v nížinné zemědělské krajině doprovází řada problémů, které brání naplnění jejich potenciálu. Tyto biotopy co do biodiverzity a kvality prostředí nápadně zaostávají za přirozenějšími mokřady, a tím pádem i za očekáváními jejich realizátorů. A s časem se zpravidla v těchto ukazatelích ještě zhoršují. Na vlhkých loukách nebo na místech opakovaného výskytu vysychavých polních rozlivů je navíc jejich tvorba vyloženě škodlivá.
Pokud chceme pomoci navrátit vodu a s ní mokřadní biotopy a jejich biodiverzitu do naší prakticky plošně odvodněné krajiny, je na místě se ptát, zda neexistují jiné vhodnější přístupy. Dlouhodobě fungujícím řešením je pouze obnova toků a jejich niv včetně možnosti řízeného rozlití vody do okolí ve vlhkých obdobích. Dále je to práce s vodním režimem s cílem vodu dostat zpět na povrch při respektování potenciálu konkrétních míst, bez likvidace paměti krajiny hloubením a budováním valů a přesunů velkého množství zeminy.
Změna by měla spočívat v ještě výraznějším zohlednění aktuálního charakteru lokalit, umožnění tvorby vysychavých biotopů a tůní s výpustí pro případ znečištěné vody či přemnožených invazních ryb a především k vyšší podpoře jiných typů revitalizací respektujících potřeby daného místa. U již existujících tůní je pak zásadní plánovat a nastavit i jejich údržbu a počítat s náklady s ní spojenými. Správná péče by měla kromě kosení travních porostů v jejich okolí zahrnovat i aktivní práci s vlastním vodním tělesem, především pomocí kosení rákosin, pastvy a managementu nežádoucích rybích obsádek.
| Zaměření projektu | Počet projektů |
|---|---|
| Budování tůní | 490+ |
| Budování nádrží s výpustí | >110 |
tags: #mokřady #budování #ekologie #ochrana #a #udržitelné