Bedřich Moldan: Příroda a civilizace – Životní prostředí a rozvoj

22.03.2026

Kniha Příroda a civilizace od Bedřicha Moldana, bývalého ministra životního prostředí, se zabývá problematikou životního prostředí a rozvoje. Publikaci vydalo SPN roku 1997 v prvním vydání. Lektory byly Mgr. Hana Bradová a RNDr. Eva Lišková, úvodník napsal Petr Karas, předseda představenstva ČEZ, a předmluvu napsal Bedřich Moldan.

Východiska a principy

Tři fáze vývoje civilizace jsou sběr a lov, zemědělství a průmyslová éra. Rozhodující pro nové myšlení prý byla konference v Riu 1972, která vytyčila 4 principy udržitelného rozvoje: ekonomický a technický rozvoj musí být provázen simultánním rozvojem lidské osobnosti a celé občanské společnosti, to vše s přihlédnutím k „ekologické únosnosti“.

Občané demokracie se musí shodnout na „globálním hodnotovém minimu“: úctě ke všemu živému, pocitu odpovědnosti za celou planetu Zemi a ohledu na příští generace.

Lidé a jejich činnost

Autor bohužel zamlčuje, že roční přírůstek 100 milionů obyvatel v rozvojových zemích udržitelný není. Na zdravotní stav působí negativně znečištěné ovzduší, kvalita pitné vody i toxická rezidua v potravě (dioxiny, PCB, těžké kovy). Autor pranýřuje kouření, ale nezmiňuje se o alkoholizmu. Ve „Vzorcích spotřeby“ konstatuje, jak rostou nároky na komfortní bydlení a mobilitu.

Příroda a její zdroje

U vědce, původně geologa, nepřekvapí důraz na stabilitu Země a biosféry. Raději bych viděl zdůraznění, že planeta Země není nafukovací balon, že její zdroje jsou konečné a omezené. Je rostlin jen 270 tisíc druhů? (s. 139) R. E. Schoultes, botanik z Harvardu zkoumající deštné pralesy, počet druhů rostlin odhaduje až na 700 000 (1996).

Čtěte také: Moldan: Příroda a civilizace - analýza

Škoda že autor své bystré globální myšlení nepoužívá na lokální problematiku. Musí vidět, že masový export písku, štěrku, kamene, cementu a dřeva, jímž vyrovnáváme schodek platební bilance, není trvale udržitelný.

Ekologická gramotnost a vzdělávání

Jak měnit destruktivní postoj k přírodě a složkám životního prostředí ve společnosti orientované převážně na spotřebu? UNESCO soudí, že ekologickou gramotnost je nutno začlenit do školních učebnic všech předmětů. Je ovšem pohodlnější ponechat vše při starém a přidat ekologii jako nový předmět, navázaný na přírodopis a biologii.

Okamžité poptávce vyhověla středoškolská učebnice Martina Braniše: Základy ekologie a ochrany životního prostředí (Informatorium, Praha 1997), klasický příklad analytického, fragmentujícího přístupu.

Alternativní pohledy

Proč necituje publikaci Faktor čtyři, kterou vydalo jeho Centrum (1996), že 70 % energie by se při dobré vůli dalo ušetřit? Proč chybí zmínka o tezi O. Štěrby (1993), že čtvrtohory skončily a že už žijeme v kvintéru, pětihorách, kde „člověk ničitel“ likviduje podmínky života?

Čtěte také: Kvalita ovzduší podle Bedřicha Moldana

Čtěte také: Více o Moldanu

tags: #moldan #b #priroda #a #civilizace #rozvoj