Při dozrávání semen se semeník mění v plod, blizna a čnělka zpravidla zasychají a stěny semeníku v oplodí - perikarp.
Plod mají krytosemenné rostliny, vzniká z pestíku (hlavně ze semeníku) a případně dalších částí květu. Obsahuje jedno či více semen. Semena chrání, vyživuje, může napomáhat jejich šíření.
S charakterem oplodí souvisí i způsob rozšiřování plodů a semen.
Semena či plody se mnohdy rozšiřují na větší vzdálenosti. Při přenášení větrem mívají křídla nebo chmýr. Plody/semena přenášená vodou musejí být odolná proti vlhkosti, např. díky zesíleným stěnám či voskové vrstvičce. Plody/semena se též mohou šířit na těle živočichů (např. u lopuchu, mrkve), k tomu jim pomáhají háčky či lepkavé výrůstky. Při šíření uvnitř těla živočichů plody/semena procházejí trávicí soustavou. Některá semena mají zvláštní lepkavé výrůstky, tzv. masíčko. To láká mravence, kteří semena pak přenášejí. Některé rostliny svá semena „vystřelují“ na určitou vzdálenost. Na šíření rostlin se podílí i člověk. To může vést k zavlečení nepůvodních druhů na nová místa.
Pokud se plody vyvíjejí pouze z pestíku mluvíme o plodech pravých, pokud se na jejich stavbě podílí i jiné části květu (květní lůžko, češule) mluvíme o plodech nepravých.
Čtěte také: Jedle: Druhy a využití - podrobný článek
K nepravým plodům se řadí především malvice. Dužnatá část vzniká ze stěny češule, ke které přirůstají stěny spodního semeníku (jádřinec). K nepravým plodům se řadí i souplodí vznikající z více semeníků apokarpního gynecea jednoho květu (např. souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku u jahodníku - jahoda, souplodí nažek uzavřených v dužnaté češuli u růží - šípek, souplodí peckoviček na kuželovitém květním lůžku u ostružiníků - ostružina, malina).
Podle kvality oplodí se plody pravé rozdělují na suché a dužnaté.
Plody suché dále rozdělujeme na pukavé, nepukavé a poltivé.
Pukavé plody mají suché oplodí, jsou vícesemenné, ve zralosti se otevírají a uvolňují semena.
Nepukavé plody mají jen jedno semeno, které ve zralosti zůstává uzavřeno v oplodí a plod vcelku opadává.
Čtěte také: Vše o borůvkách: Od pěstování po účinky
Podrobněji si popíšeme obilku (caryopsis), poněvadž je to důležitý plod obilovin pro potravinářství a krmivářství. Obilka je obalena srostlým oplodím a osemením. Největší část obilky zaujímá endosperm, který je škrobnatý. Mezi škrobovými zrny mohou být i amorfní bílkoviny. Na vnější straně endospermu je aleuronová vrstva s aleuronovými zrny, což jsou bílkovinné útvary, vznikající vysycháním vakuol s vysokým obsahem bílkovinných látek. V aleuronové vrstvě jsou také uloženy tuky a vitamíny skupiny B. Embryo je uloženo šikmo na bázi obilky oddělené od endospermu štítkem - scutellum. Na jejich rozhranní je proužek absorpčnívo pletiva. U mnoha trav se naproti štítku nachází malá šupinka - epiblast. Mezi štítkem a epiblastem jsou základy prvních listů a pupen, které jsou chráněny blanitou bezbarvou pochvou - koleoptile. Na spodní části embrya je kořínek krytý podobnou pochvou - koleorhiza. Zralé obilky buď vypadávají z pluchy a plušky - obilky nahé (např. pšenice, žito), nebo s nimi srůstají - obilky pluchaté (okoralé) - např.
Poltivé plody se ve zralosti rozpadají na jednosemenné plůdky.
Dužnaté plody mají aspoň část oplodí dužnatou.
Plody semenné jsou význačné pro nahosemenné rostliny, které netvoří oplodí, neboť nemají uzavřené a srostlé plodolisty. Obyčejně jsou semena i s plodolisty sdružena v šištice, zřídka jsou jednotlivá. Semenná peckovice se vyskytuje jen u jinanu a cykasovitých. Šiška (strobilus) vzniká ze samičího šišticovitého květenství a často dřevnatí (např. borovice, smrk apod.), někdy se i rozpadá (např.
Čtěte také: Využití podzimních plodů