Druhy Plodů Rostlin

Při dozrávání semen se semeník mění v plod, blizna a čnělka zpravidla zasychají a stěny semeníku v oplodí - perikarp.

Plod mají krytosemenné rostliny, vzniká z pestíku (hlavně ze semeníku) a případně dalších částí květu. Obsahuje jedno či více semen. Semena chrání, vyživuje, může napomáhat jejich šíření.

Rozšiřování Plodů a Semen

S charakterem oplodí souvisí i způsob rozšiřování plodů a semen.

• Druhy rozšiřované větrem nazýváme anemochorní (např. nažky pampelišky, křídlaté nažky jasanu, břízy apod.).
• Zoochorní jsou rostliny, jejichž plody rozšiřují živočichové (např. ostnité nažky lopuchu, svízele apod.).
• Antropochorní jsou rozšiřovány člověkem (např. plevele - pěťour, turan).
• Hydrochorní vodou (např. rdest, olše apod.).

Semena či plody se mnohdy rozšiřují na větší vzdálenosti. Při přenášení větrem mívají křídla nebo chmýr. Plody/semena přenášená vodou musejí být odolná proti vlhkosti, např. díky zesíleným stěnám či voskové vrstvičce. Plody/semena se též mohou šířit na těle živočichů (např. u lopuchu, mrkve), k tomu jim pomáhají háčky či lepkavé výrůstky. Při šíření uvnitř těla živočichů plody/semena procházejí trávicí soustavou. Některá semena mají zvláštní lepkavé výrůstky, tzv. masíčko. To láká mravence, kteří semena pak přenášejí. Některé rostliny svá semena „vystřelují“ na určitou vzdálenost. Na šíření rostlin se podílí i člověk. To může vést k zavlečení nepůvodních druhů na nová místa.

Pravé a Nepravé Plody

Pokud se plody vyvíjejí pouze z pestíku mluvíme o plodech pravých, pokud se na jejich stavbě podílí i jiné části květu (květní lůžko, češule) mluvíme o plodech nepravých.

Čtěte také: Jedle: Druhy a využití - podrobný článek

K nepravým plodům se řadí především malvice. Dužnatá část vzniká ze stěny češule, ke které přirůstají stěny spodního semeníku (jádřinec). K nepravým plodům se řadí i souplodí vznikající z více semeníků apokarpního gynecea jednoho květu (např. souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku u jahodníku - jahoda, souplodí nažek uzavřených v dužnaté češuli u růží - šípek, souplodí peckoviček na kuželovitém květním lůžku u ostružiníků - ostružina, malina).

Klasifikace Pravých Plodů

Podle kvality oplodí se plody pravé rozdělují na suché a dužnaté.

Suché Plody

Plody suché dále rozdělujeme na pukavé, nepukavé a poltivé.

Pukavé Plody

Pukavé plody mají suché oplodí, jsou vícesemenné, ve zralosti se otevírají a uvolňují semena.

• Měchýřek (foliculus) je typ jednoplodolistového plodu, pukající podélnou skulinou na břišním švu.
• Lusk (legumen) je také jednoplodolistový plod, jedno až vícesemenný, pukající dvěma švy (břišním a hřbetním).
• Šešule (siliqua) vzniká ze dvou plodolistů, mezi nimiž vzniká nepravá blanitá přehrádka a na zesílené placentě (rámečku) přirůstají semena.
• Šešulka (silicula) je kratší než šešule, vyskytuje se např.

Nepukavé Plody

Nepukavé plody mají jen jedno semeno, které ve zralosti zůstává uzavřeno v oplodí a plod vcelku opadává.

Čtěte také: Vše o borůvkách: Od pěstování po účinky

• Oříšek (nux) je jednosemenný plod vzniklý ze synkarpního semeníku a jediným semenem a zdřevnatělým perikarpem, který volně objímá semeno (např.
• Nažka (achaenium) má oplodí blanité nebo kožovité a pevněji objímá semeno než u oříšku. Nažky mají často různé výběžky, háčky, chmýr (zbytek kalicha) nebo blanitá křídla, kteá napomáhají jejich rozšiřování. Nažky jsou typické pro některé čeledi, např.

Obilka (Caryopsis)

Podrobněji si popíšeme obilku (caryopsis), poněvadž je to důležitý plod obilovin pro potravinářství a krmivářství. Obilka je obalena srostlým oplodím a osemením. Největší část obilky zaujímá endosperm, který je škrobnatý. Mezi škrobovými zrny mohou být i amorfní bílkoviny. Na vnější straně endospermu je aleuronová vrstva s aleuronovými zrny, což jsou bílkovinné útvary, vznikající vysycháním vakuol s vysokým obsahem bílkovinných látek. V aleuronové vrstvě jsou také uloženy tuky a vitamíny skupiny B. Embryo je uloženo šikmo na bázi obilky oddělené od endospermu štítkem - scutellum. Na jejich rozhranní je proužek absorpčnívo pletiva. U mnoha trav se naproti štítku nachází malá šupinka - epiblast. Mezi štítkem a epiblastem jsou základy prvních listů a pupen, které jsou chráněny blanitou bezbarvou pochvou - koleoptile. Na spodní části embrya je kořínek krytý podobnou pochvou - koleorhiza. Zralé obilky buď vypadávají z pluchy a plušky - obilky nahé (např. pšenice, žito), nebo s nimi srůstají - obilky pluchaté (okoralé) - např.

Poltivé Plody

Poltivé plody se ve zralosti rozpadají na jednosemenné plůdky.

• Dvounažky jsou typickými plody miříkovitých, vzniklé ze spodního semeníku, ketré se rozpadají v jednotlivé nažky. Plody některých miříkovitých využíváme jako koření při přípravě pokrmů (nažky kmínu, fenyklu, koriandru, anýzu apod.
• Tvrdka (nucula) vzniká ze svrchního dvouplodolistového semeníku, ketrý se rozpadá na čtyři jednosemenné plůdky. Je význačným plodem hluchavkovitých a brutnákovitých.
• Struk (bilomentum) je suchá, zaškrcovaná šešule, vzniklá ze dvou plodolistů, které se ve zralosti rozpadají příčně v jednosemenné díly. Vyskytuje se u ohnice. Podobný je také metamorfovaný jednoplodolistový lusk, rozlamující se na jednosemenné segmenty u některých bobovitých (např.

Dužnaté Plody

Dužnaté plody mají aspoň část oplodí dužnatou.

• Peckovice (drupa) vzniká z jednoho nebo více plodolistů, je většinou jednosemenná a u tohoto plodu můžeme oplodí rozlišit na vnější exokarp (pokožka), střední mezokarp, který je dužnatý a vnitřní endokarp, jenž je sklerenchymatický (pecka). Jednoplodolistové peckovice mají zástupci rodu Prunus z čeledi řůžovitých, podčeledi slivoňových, víceplodolistové peckovice s třemi až pěti "pecičkami" má bez černý.
• Bobule (bacca) je vícesemenný plod a má dužnatý nebo šťavnatý mezokarp i endokarp. Vzniká z jednoho nebo více plodolistů. Výjimečně může být i jednosemenná (např. u jmelí), mnohosemenné a víceplodolistové bobule najdeme u rajčete, papriky, okurky, srstky apod. Zvláštní formou bobule je hesperidium citrusových rostlin.

Nahosemenné Rostliny

Plody semenné jsou význačné pro nahosemenné rostliny, které netvoří oplodí, neboť nemají uzavřené a srostlé plodolisty. Obyčejně jsou semena i s plodolisty sdružena v šištice, zřídka jsou jednotlivá. Semenná peckovice se vyskytuje jen u jinanu a cykasovitých. Šiška (strobilus) vzniká ze samičího šišticovitého květenství a často dřevnatí (např. borovice, smrk apod.), někdy se i rozpadá (např.

Životní Cykly Rostlin

• Jednoleté rostliny vyrostou a vytvoří plody během jednoho roku (např.
• Dvouleté rostliny prvním rokem vytvářejí vegetativní orgány, druhým rokem kvetou a plodí (např.
• Víceleté rostliny žijí déle než dva roky, kvetou a plodí pouze jednou (např.
• Vytrvalé rostliny kvetou a plodí opakovaně, zpravidla od určitého věku (např.

Čtěte také: Využití podzimních plodů

tags: #plody #rostlin #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram svozu Mělník
• Charakteristika lyrických básní o přírodě
• Pardubice a udržitelná mobilita
• Složení ekologického mýdla
• Studium na FVHE VFU Brno