Monitorování vodních toků v průmyslové ekologii

V současné době je v kontextu rozvíjející se populace a probíhající klimatické změny stále více akcentována potřeba trvalého udržení množství a jakosti vody. Centrum Voda je výzkumný projekt, který hledá řešení problémů vyplývajících z klimatické změny a jejího vlivu na vodní poměry.

Podle článku 4, odstavce 3 Směrnice ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky 2000/60/ES mohou za určitých podmínek členské státy určit vodní útvary povrchových vod jako umělé nebo silně ovlivněné. Účelem Metodiky pro určení silně ovlivněných vodních útvarů je poskytnout návod a zavést pravidla pro určení silně ovlivněných útvarů povrchových vod včetně určení umělých vodních útvarů. Cílem Metodiky pro určení silně ovlivněných vodních útvarů je zajistit co nejjednodušší a jednoznačnou proveditelnost celého postupu určení při zachování všech požadavků kladených na tento proces Směrnicí ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky 2000/60/ES a souvisejících Guidance dokumentů. Metodika je obecným postupem pro přípravu příslušné části plánů povodí. Metodika využívá akceptovanou metodiku pro hodnocení hydromorfologických složek stavu vod HEM - Hydroekologický monitoring, metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků (Langhammer, 2007).

Legislativní povinnosti v oblasti monitoringu vod

Podle § 10 odst. 1a 2 má povinnost měřit množství vody:

• oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 (odběr povrchových vod) nebo § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 (odběr podzemních vod) v celkovém množství alespoň 1 000 m3 vody v roce nebo 100 m3 vody v měsíci,
• oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 5 (jiné nakládání s povrchovými vodami), § 8 odst. 1 písm. b) bodů 2 až 5 (podzemní vody: akumulace, snižování hladiny, obohacování, jiné nakládání) nebo § 8 odst. 1 písm. d), e) nebo f) (čerpání vod za účelem získání tepelné energie, čerpání znečištěných podzemních vod, užívání důlní vody) v celkovém množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci,
• ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, které jsou přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo které jsou vyhrazeným nerostem.

Jak je z textu patrné, povinnost měřit množství vody se od 1.1.2022 výrazně rozšířila. A zejména odběry podzemních či povrchových vod alespoň 100m3/M či 1000m3/R se týkají velmi velkého počtu odběratelů!

Podle § 22 odst. 2 vodního zákona je ten, kdo je podle § 10 odst. 1 nebo 2 povinen měřit množství vody, se kterou nakládá (viz výše), a dále ten, kdo má povolení k vypouštění odpadních vod nebo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, povinen jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o tomto nakládání nebo vypouštění.

Čtěte také: Ovzduší a zákony

Formuláře na ISPOP:

S ohlašovací agendou vod (vodní bilance: Odběr povrchové vody, Odběr podzemní vody, Vypouštěné vody, Vzdouvání nebo akumulace povrchové vody) jsou spojená místa užívaní vody (MUV). Tato místa zakládá příslušný podniku povodí do CRŽP na základě povolení k nakládání s vodami. Bez založeného MUV není možné hlášení vodní bilance podat!

Aby mohl správce povodí pro vás tato místa na CRŽP založit, musíte v v průběhu roku 2022 (lépe dříve, než později) vaše povolení k nakládání s vodami zaslat. Vzhledem k novele zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších změn (dále jen vodní zákon), s platností od 1.2.2021, připomínáme, že je třeba nově ohlásit v lednu 2023 prostřednictvím portálu ISPOP (www.ispop.cz) odebraná množství podzemních a povrchových vod za rok 2022, která mají povolení k odběrům podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1, a to v množství alespoň 100 m3/měsíc nebo 1 000 m3/rok.

Aby oprávněný mohl toto hlášení realizovat, je nutné, aby příslušný správce povodí zavedl ve své evidenci kartu tzv. Současně ještě upozorňujeme, že příslušná novela vodního zákona uložila oprávněnému nově povinnost hlásit od roku 2023 také prostřednictvím portálu ISPOP i nakládání s vodami, která jsou realizována podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bodu 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 2 až 5 nebo § 8 odst. 1 písm.

Hodnocení a revitalizace vodních ekosystémů

Jedním z nejviditelnějších opatření se skutečně prokazatelnými vlivy na podporu biodiverzity a zadržování vody v krajině jsou revitalizace vodních ekosystémů. Cílem této studie bylo zpracování hodnocení ekologického stavu drobných toků na území hlavního města Prahy postupem analogickým s hodnocením vodních útvarů podle Směrnice 2000/60/ES. Pro výzkum bylo vybráno celkem osm lokalit na sedmi vodních tocích (potoky Šárecký, Dalejský, Radotínský, Libušský, Kunratický, Botič a Rokytka) s tím, že do výběru byly zahrnuty přírodě blízké i různým způsobem revitalizované úseky.

Městská část Praha 4 v souladu s Národním akčním plánem adaptace na změnu klimatu, Koncepcí na ochranu před následky sucha České republiky, Strategií adaptace hlavního města Prahy na změnu klimatu a Metodikou pro hospodaření s dešťovou vodou ve městě, stejně jako jiné, progresivně smýšlející městské části Prahy, připravuje investiční akce na podporu a posílení zelenomodré infrastruktury ve městě.

Čtěte také: Český monitoring odpadů

Znečištění vod a jeho dopady

Způsob využívání povodí nad vodní nádrží má významný vliv na jakost vody. Zdroje znečištění lze rozdělit na bodové, plošné a difuzní. Řada vodních nádrží se v současnosti potýká s problémem eutrofizace. Ta je chápána jako proces komplexních změn přírodních vod zapříčiněný obohacováním živinami. Dochází tím k rozvoji vodních květů sinic, jež produkují toxiny. Problematickými živinami z hlediska eutrofizace vod je fosfor a dusík, přičemž u většiny povrchových vod v České republice převažuje fosfor. V současnosti pochází cca 70 % aktivního fosforu z bodových zdrojů (především komunálních), u dusíku je to pouze 20 %.

Aktuální problém v souvislosti se znečišťováním povrchových vod představují také specifické polutanty - pesticidy, farmaka, mikroplasty a prostředky osobní hygieny. K jejich degradaci ve vodách často nedochází, naopak mají negativní vliv na vodní organismy.

Adaptace na změnu klimatu a sucho

Průběh počasí v posledních letech dokládá, že proměnlivost našeho počasí roste, a tím se také zvyšuje frekvence výskytu povodní, ale také sucha. Sucho bez ohledu na to, o jaký druh se jedná, znamená, že v naší krajině je nedostatek vody. Česká republika v dostatečné míře nevytváří předpoklady pro koncepční přístup k odvodňování měst a obcí podle principů udržitelného rozvoje. Ministerstvo zemědělství ČR, které má v gesci vodu, zcela ignoruje skutečnost, že adaptace urbanizovaných území na změnu klimatu mimo jiné stojí na důsledné aplikaci principů hospodaření s dešťovou vodou, a to nejlépe prostřednictvím modrozelené infrastruktury.

Cílem výzkumu je zjistit postoje a preference obyvatel ČR vůči adaptačním opatřením na snížení dopadů povodní a sucha. Na jaře 2016 jsme uskutečnili dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku obyvatel ČR (3 666 respondentů). Více než polovina dotázaných očekává, že jejich domácnost bude v příštích 10 letech častěji vystavena dopadům sucha a vln horka.

Periodická sucha v malých vodních tocích jsou způsobena klimatickými změnami, ale i nevhodným hospodařením se srážkovou i povrchovou vodou. Působí­­­‑li tyto faktory najednou, dochází k rychlým poklesům vodní hladiny až úplnému vyschnutí dlouhých úseků toků.

Čtěte také: Efektivní správa odpadů a kanalizace

tags: #monitorování #vodních #textů #průmyslová #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Dopad Elektrárny Prunéřov na ovzduší
• Hasicí přístroje: Průvodce
• Černobyl: Odklízení následků
• Kleine Wolke koše do koupelny
• Podrobněji o Thornthwaiteově klasifikaci