Čím jsou ohroženi letouni?

03.04.2026

Netopýři, savci z řádu letouni, jsou aktivní v noci, případně už za soumraku. Jsou schopni aktivního letu a často se orientují pomocí echolokace. Netopýři obývají všechny kontinenty kromě Antarktidy. Netopýři patří mezi druhý nejrozšířenější druh savců na zemi, početností je převyšují snad jen hlodavci. Pětinu všech žijících pozemských savců tvoří řád Letounů.

Život netopýrů

Všechny druhy netopýrů vyskytující se v České republice jsou hmyzožravé. Jejich potravu tvoří motýli, brouci, pakomáři a jiný drobný hmyz, případně i pavouci a sekáči. Od května do července vytváří samice seskupení označované jako letní kolonie, které mohou tvořit desítky až stovky samic. Jako úkryty využívají stromové dutiny, půdy budov, štěrbiny za obložením nejrůznějších staveb apod. Během června a července rodí samice v koloniích mláďata, která rostou velmi rychle a za 4 až 6 týdnů se již začínají osamostatňovat. Během měsíce srpna se letní kolonie postupně rozpadají a začíná období tzv. podzimních přeletů, během nichž se vyhledávají samci a samice a dochází k páření.

Od konce října a během listopadu se začínají netopýři stěhovat do zimních úkrytů, kterými jsou především různé sklepy, staré štoly a jeskyně. Zde postupně upadají do stavu tzv. hibernace, kdy se výrazně snižuje jejich tělesná teplota a zpomalují všechny životní procesy. Od konce února a během března opouštějí netopýři zimoviště a nastává období tzv.

Ohrožení netopýrů

Původními úkryty netopýrů jsou zejména jeskyně, stromové dutiny nebo prostory pod kůrou a skalní štěrbiny. V důsledku přetvářením krajiny lidskou činností dochází neustále k úbytku přirozených úkrytů netopýrů, a proto se řada druhů naučila využívat náhradní možnosti, které jim poskytují lidské stavby. Velký význam mají tyto úkryty zejména pro letní kolonie samic s mláďaty. Můžeme je najít na půdách kostelů, zámků a obytných budov, za dřevěným obložením nebo za trvale otevřenými okenicemi chat, ve štěrbinách pod oplechováním střech či ve škvírách pod prasklou omítkou. Několik druhů netopýrů začalo v posledních letech stále častěji využívat také četné úkryty v panelových domech např. ve štěrbinách mezi panely, ve větracích otvorech a v mezistřešních prostorách nebo v různých škvírách pod odchlíplou izolací, za obložením na balkónech apod. Tyto úkryty mohou být využívány nejen letní kolonií samic s mláďaty, ale rovněž jako zimoviště nebo v období přeletů. V nevhodnou dobu a bez ohledu na netopýry prováděné stavební práce. Netopýři využívají tradičně po mnoho let stejné úkryty, které jim poskytují nejvhodnější podmínky pro vývoj mláďat či zimování. Při náhlé ztrátě takového úkrytu, např. Netopýři mají poměrně malé rozmnožovací schopnosti, proto každou větší ztrátu nahrazují velmi těžko a pomalu.

Všechny druhy netopýrů žijících v České republice jsou chráněné, některé až kriticky ohrožené. K ohrožení přispívá používání pesticidů a herbicidů a také jedovatých nátěrů na půdních trámech, nevhodné stavební práce a uzavírání otvorů. Strach z toho, že se vám netopýr zamotá do vlasů, je nesmyslnou pověrou. Obavy z prokousání se netopýrů skrz zeď do bytu jsou zcela zbytečné. Naši netopýři se živí pouze hmyzem. Netopýři mají své specifické parazity, kteří však nejsou přenosní na člověka, a proto se jich nemusíte obávat. Pokud jste ale nuceni s netopýrem manipulovat, nikdy ho neberte do holých rukou, protože by vás mohl v sebeobraně pokousat.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Ochrana netopýrů

Všechny druhy netopýrů vyskytující se v České republice jsou zákonem chráněné (Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Právní ochraně podléhají také netopýry užívaná sídla - a to jak přirozená, tak umělá. Můžeme vyvěšovat netopýří budky. Od roku 1997 se v srpnu koná pod záštitou Dohody o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) Mezinárodní noc pro netopýry. Jejím cílem je informovat laickou veřejnost o významu netopýrů v přírodě a také vyvrátit mýty a předsudky, které o nich ve společnosti kolují.

Aktuálně se na území České republiky vyskytuje 26 druhů dvou čeledí (netopýrovití - Vespertilionidae a vrápencovití - Rhinolophidae). Z hlediska národní legislativy jsou pak všichni příslušníci této skupiny zařazeni mezi zvláště chráněné živočichy. Šest z nich je v kategorii kriticky ohrožený, ostatní v kategorii silně ohrožený druh. Většina našich netopýrů rodí pouze jedno mládě ročně, jejich populace se tudíž velice pomalu zotavují z nejrůznějších negativních zásahů. Zákonná ochrana, která je jim z těchto důvodů poskytována, není však příliš účinná bez dokonalé znalosti jejich způsobu života a dostatečné informovanosti široké veřejnosti.

Právě z důvodu zlepšení a zvýšení spolupráce mezi odborníky a amatéry, zabývajících se netopýry, a veřejností vznikla v roce 1991 Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON). Posláním této nevládní organizace, jejíž sídlem je Národní muzeum v Praze, je koordinace ochrany a výzkumu netopýrů a jejich prostředí.

Z konkrétní odborné a osvětové činnosti lze pak za zcela zásadní považovat Monitoring netopýřích populací na území ČR a pořádání Evropských nocí pro netopýry. Vlastní monitoring zahrnuje sčítání netopýrů na zimovištích, sčítání letních kolonií, sledování letové aktivity pomocí ultrazvukových detektorů (detektoring), odchyty do sítí (netting) a označování živočichů miniaturními vysílačkami (telemetrické výzkumy). Veškerý monitoring je prováděn na základě smlouvy s AOPK ČR a podle platných metodik umístěných na www.biomonitoring.cz.

Česká republika byla díky členům ČESON jednou z prvních, které ENN začaly každoročně organizovat, a to již od roku 1997. Akce je určena široké veřejnosti, která má možnost se díky programu připravenému odborníky seznámit s výzkumem netopýrů, ochranou a dosavadními poznatky o jejich životě. Tuto noc na mnoha místech Evropy probíhají veřejné přednášky; zájemci zde zjišťují jak a čím jsou netopýři ohrožováni a jak mohou přispět k jejich ochraně. V rámci Evropských nocí s netopýry je každoročně veřejnost seznamována se způsobem života netopýrů, jejich ochranou a výzkumem.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

tags: #čím #jsou #ohroženi #letouni