Životní prostředí v Moravskoslezském kraji: Problémy a snaha o zlepšení

04.12.2025

Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s řadou problémů v oblasti životního prostředí. Stěžejní problémy (především špatná kvalita ovzduší) se však daří řešit jen velmi pomalu. I přes tato uvedená zlepšení patří kraj nadále mezi nejzatíženější oblasti v České republice, neboť v minulosti byly znečištěny všechny složky životního prostředí. Dnes se jako nejzávažnější jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod a ovzduší.

V Moravskoslezském kraji, který je tradičně spojený s těžbou uhlí, se skupina mladých lidí rozhodla bojovat za lepší budoucnost prostřednictvím klimatického aktivismu.

Významné environmentální problémy a jejich řešení

Které kauzy vnímáme jako nejvýznamnější? Jak se nám podařilo přispět k jejich řešení?

Lanovky v Beskydech a Jeseníkách

S megalomanským plánem vybudovat až 14 nových lanovek v Beskydech a Jeseníkách přišla moravskoslezská ODS v krajských volbách na podzim 2016. První vlaštovkou se měla stát kabinová lanovka na Lysou horu za stovky milionů korun. „Beskydy nejsou Alpy. Proto je nutná zvýšená ostražitost k jejich ochraně, aby tato krásná příroda zůstala zachována pro další generace. Pakliže chceme v Beskydech vybudovat kvalitní a moderní střediska, pak s tímto souhlasíme, nicméně využijme možnosti lokalit, kde již střediska jsou, a tyto modernizujme. Příkladem jsou Pustevny či Javorový vrch. Tamější areály a lanovky vyměňme za moderní. Iniciátorem kampaně proti lanovce na Lysou horu byl Jiří Klega, tehdejší předseda ostravských Zelených. Situaci ohledně lanovek v Moravskoslezském kraji budeme i nadále sledovat. Postavíme se proti dalším nesmyslným megalomanským projektům, mezi které lanovka na Praděd nepochybně patří.
Znečištění ovzduší

Kromě místní průmyslové výroby mají na špatný stav ovzduší v regionu vliv emise z Polska, individuální automobilová doprava a v neposlední řadě také lokální topeniště. Vzduch na vesnicích je tak mnohdy paradoxně zamořenější než ve větších městech. Jak řešit problém s individuální automobilovou dopravou? Klíčem je další rozvoj a zkvalitňování systému veřejné dopravy, která se musí stát plnohodnotnou alternativou. Důležitá je nejen rychlost a spolehlivost přepravy, ale také komfort a ekologický aspekt. Průkopníkem v této oblasti (v rámci celé republiky) je město Třinec, které jako první zavedlo kompletní MHD ve formě elektrobusů.

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu
Laguny Ostramo

K největším ekologickým zátěžím Moravskoslezského kraje patří laguny Ostramo, které jsou plné ropného odpadu a použitých průmyslových olejů. Likvidace ekologických škod se řeší již desítky let (od roku 1996 se k ní zavázal stát). V minulosti docházelo k rozsáhlým únikům látek, pravidelně dochází také k úhynům ptactva. Odpad se přitom dostal jako kontroverzní „palivo“ do Polska, ale také na skládku do Litvínova či do nedalekého Vratimova. Na podzim 2017 se do lokality vrátil ruch a pokračuje zde těžba zbývajících více než 90 tisíc tun kalů. Ostravské laguny odstraňuje „nová“ firma.
Povodně a sucho

Téma protipovodňové ochrany se v našem kraji hlasitě skloňuje od ničivých povodní v roce 1997. Nejen kalamita v lesích Nízkého Jeseníku však ukazuje, že v dlouhodobém horizontu bude daleko větším problémem sucho. Povodně a sucho jsou dva extrémy, které spolu úzce souvisí. Je třeba řešit oba současně a nejlepší cestou jsou samozřejmě přírodě blízká opatření v krajině s cílem zvýšení retence vody. Zatímco v regionálním měřítku vzrostlé lesy ubývají, na polích čím dál víc dominuje žlutý mor. Masivní pěstování řepky má přitom jeden alarmující důsledek: většina podzemní vody v Česku je znečištěna pesticidy! Plánované zahájení výstavby přehrady se přitom letos posunulo o další tři roky - nejprve se musí vybudovat nákladná přeložka silnice 1. třídy - s výstavbou přehrady by se tak mělo začít „kolem roku 2023“. Kolik miliard tento projekt nakonec spolkne? „Jsme přesvědčeni, že protipovodňová ochrana se dá ve 21. „Potřebujeme vrátit krajině to, co jsme jí vzali. „Povodeň postihuje jen nivu řeky, sucho postihuje mnohem více celou krajinu. Krajina postižená suchem ztrácí i schopnost vodu zadržovat. Zemědělská ani lesní kulturní krajina není dnes na zadržování vody připravena.
Kůrovcová kalamita v Nízkém Jeseníku

Lesy Nízkého Jeseníku postihla největší kůrovcová kalamita v historii. Kalamita je důsledkem extrémního sucha v roce 2015 a dlouhodobě nevhodného hospodaření v lesích (dominance smrkových monokultur, zásahy do přírody - např. výstavba cestní sítě). Oslabené a usychající lesy začal pustošit kůrovec a další škůdci (václavka). Kůrovcová kalamita se už začíná šířit i do Hrubého Jeseníku - tj. Na rozsáhlých holinách bude provedena nová výsadba. Pokud se budeme opět řídit jen ekonomickými vyhlídkami a opět zde vysadíme převážně smrky (tj. v těchto nadmořských výškách nepůvodní dřeviny), můžeme na to za desítky opět doplatit. Klíčové je vysadit druhově rozmanité lesy. Zásadní jsou přitom stromy s hlubšími kořeny (např. buk, javor či jedle). Do budoucna tak můžeme dosáhnout přirozené obnovy lesů, čímž v dlouhodobém horizontu vznikne nejen druhově, ale i věkově rozmanitý les - tím dojde k dalšímu zvýšení stability proti nepříznivým vlivům změny klimatu, ke zvýšení retence vody v krajině apod. Lesy bez budoucnosti?
Zápach asfaltu v Krnově

Již rok a půl trápí obyvatele Krnova zápach asfaltu, který nedaleko centra města zpracovává společnost Evropské distribuční centrum (EDC). Intenzivní výpary se zejména v letním období šíří převážně kolem ulic Čs. Celý záměr byl přitom schválen jako pouhé skladování, ačkoliv tavení asfaltu nepochybně splňuje všechny znaky výroby. Společnost přitom plánuje až čtyřnásobné rozšíření výroby. V záměru pod zavádějícím názvem „Úprava technologií Expedičních skladů SILNICE.CZ s. r. Proti záměru rozšíření výroby se ohradili také krnovští Zelení, Roman Anderle a Michael Cestr - podali připomínku na Ministerstvo životního prostředí.
Silniční obchvaty

Silniční obchvaty přináší v obecné rovině zlepšení životního prostředí v obcích, tj. snížení hluku i zlepšení kvality ovzduší. Nová čtyřproudová komunikace mezi Opavou a Ostravou, ale také čerstvě otevřený obchvat Třince, přinesly navíc řidičům výrazné zrychlení, zvýšení kapacity i bezpečnosti provozu. Na problematiku obchvatů se však díváme komplexně. V případě obchvatu Krnova jsme se dlouhodobě potýkali s nízkou informovaností veřejnosti - a to přesto, že se jedná o největší investici v historii města. Spustili jsme proto vlastní informační portál www.obchvatkrnova.cz. Paradoxní je, že Ředitelství silnic a dálnic svůj „oficiální“ web (www.krnovskyobchvat.cz) zprovoznilo až tři měsíce po naší iniciativě. Výstavba krnovského obchvatu přináší také negativa - došlo k likvidaci zahrádkářských osad a degradována bude celá rekreační oblast kolem řeky Opavice.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší v MSK

Snahy o zlepšení životního prostředí

Významné projekty, které se mají zasadit o proměnu Moravskoslezského kraje, tlačí čas. Zkolaudované mají být do roku 2027, zatím však čekají na schválení na ministerstvu životního prostředí. Z třinácti staveb, které mají v regionu vyrůst za peníze z Operačního fondu spravedlivé transformace, stíhá kraj s jistotou postavit v termínu jenom jeden - Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě.

Peníze mají zamířit například do Karviné, která je známá spíš díky dolům a uhlí. Podle transformačních plánů kraje má na prázdných pozemcích hned vedle města vyrůst výzkumná zahrada, která krajině navrátí život. „Pokud to vyjde, tak v den, kdy vyjede poslední vozík ze šachty ČSM, klepne se na základní kámen Edenu,“ řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka (ODS).

Právě tento projekt v uhelném regionu chválí i odborníci. „Za mě je to skutečně jeden z těch velice silných transformačních projektů, který by měl přinést regionu zájem ze strany nových studentů, ze strany vědecko-výzkumných pracovníků, ze strany turistů,“ míní rektor Slezské univerzity v Opavě Tomáš Gongol.

Eden, který má stát dvě a půl miliardy korun, ale nelze postavit bez finanční podpory Evropské unie. Podobně je to u dalších dvanácti strategických projektů, které mají Moravskoslezský kraj podle vize hejtmanství proměnit a zbavit ho nálepky regionu zasaženého těžbou, nezaměstnaností a odlivem mladých lidí. „Jde o investici do něčeho, co nám umožní přejít z černého k tomu zelenému. Všechny projekty mají jedno společné - nejpozději o prázdninách roku 2027 musí zažádat o kolaudaci,“ připomněl Unucka.

Problém je ale v tom, že to naprostá většina z nich nestihne. Kraji tak hrozí, že přijde až o deset miliard korun z evropského transformačního fondu. Většina projektů teď čeká na schválení na ministerstvu životního prostředí. „Proces hodnocení trvá 120 kalendářních dnů. K tomu dodáváme, že v rámci procesu formálního hodnocení se projekty ještě doplňují a zpřesňují se údaje, které jsou ve studiích. Během těchto doplnění se lhůta pro hodnocení zastavuje. Z tohoto důvodu se protahuje dokončení hodnocení,“ vysvětlila mluvčí resortu Veronika Krejčí.

Čtěte také: Odpad v Moravskoslezském kraji

Vedení kraje se ale vzdát nehodlá. „Určitě budeme chtít po ministerstvu a po Bruselu výjimku, která nám umožní posunout termíny,“ uvedl moravskoslezský hejtman Jan Krkoška (ANO).

Podle mluvčího Zastoupení Evropské komise v Česku Václava Lebedy má stejně jako české úřady i Komise zájem na tom, aby se projekty strategického významu, které splňují kritéria pro financování, realizovaly. „Komise je proto s vnitrostátními řídícími orgány v neustálém kontaktu a poskytuje maximální součinnost, aby se tak stalo,“ dodal.

Zda ale termín nakonec bude možné posunout, Evropská komise nepotvrdila.

Investice do životního prostředí

Do životního prostředí se v Moravskoslezském kraji investují nemalé peníze. Jen město Ostrava od roku 2007 do současnosti do této oblasti vložilo víc než 14,1 miliardy korun. Šlo zejména o peníze na ochranu ovzduší, jednalo se o téměř 8,8 miliard korun. Finance sloužily také k opatřením na ochranu přírody a krajiny, na vodní či odpadové hospodářství apod.

Regionální rozdíly

Přírodní charakter a odlišný ekonomický vývoj se podílejí na rozdílech v kvalitě životního prostředí jednotlivých oblastí kraje. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují do střední a severovýchodní části kraje (Ostravsko, Karvinsko a Třinecko). Na druhé straně jsou součástí Moravskoslezského kraje také místa s významnými a cennými přírodními zvláštnostmi, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí - Beskydy (rozlohou 1 205 km2 vč. zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří - a dalších 167 zvláště chráněných území.

Kvalita ovzduší a zdraví

Přímou souvislost mezi čistotou ovzduší a zdravím ukazuje množství pacientů léčených v alergologických ordinacích - nejvíc jich je v hlavním městě a Moravskoslezském kraji. S nízkou kvalitou ovzduší, stejně jako s nedostatkem bytů pro sociálně slabé, se v současné době zejména potýká Moravskoslezský kraj.

Státní zdravotní ústav v roce 2018 srovnal data z Moravskoslezského kraje s celostátním monitoringem. Výsledek? Pravděpodobnost výskytu alergie a astmatu je u dětí v Moravskoslezském kraji významně vyšší. Zjištěn byl i "zhruba dvojnásobný výskyt akutních respiračních onemocnění i obt...

Geografická charakteristika a zdroje znečištění

Moravskoslezský kraj je geograficky velice rozmanitý region. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy horou Praděd (1 491 m n. m.). Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Beskyd - u slovenské hranice Moravskoslezských s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) a Slezských Beskyd na hranici s Polskou republikou.

Rozdíly v kvalitě životního prostředí jednotlivých regionů souvisí zejména s jejich celkovým charakterem, přírodními podmínkami, množstvím průmyslových podniků a také s dopravní vytížeností. Největší potíže s kvalitou životního prostředí hlavně kvůli znečištění ovzduší má Moravskoslezský kraj. Průmyslově zatížený Moravskoslezský kraj se podílí nejvíc na emisích oxidu uhelnatého, významně i na emisích tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého.

Nejnižší množství emisí pocházejících z průmyslu je na Liberecku, v Praze, na Vysočině a v Královéhradeckém a Zlínském kraji.

Kotlíkové dotace

Další úžasný projekt, který je pro náš kraj zásadní, jsou kotlíkové dotace. Již byla ukončena druhá výzva kotlíkové dotace, kde jsme původně měli dostat půl miliardy korun. Intenzivně jsme jednali se Státním fondem životního prostředí ohledně navýšení financí, s tím, že když je nám předhazován statut kraje s největším znečištěním, tak bychom měli dostat více peněz než ostatní kraje. Nakonec jsme získali pro náš kraj dvojnásobnou alokaci. Dostali jsme celkem 890 milionů korun a všechny tyto peníze jsme vyčerpali. Dokonce máme převis žádostí, které budou vyřízeny ve 3. výzvě, která se nyní dolaďuje. Chtěli jsme se zaměřit na podporu finančně slabších rodin, které na doplacení částky za výměnu kotle nemají prostředky.

Závěr

V oblasti životního prostředí je vše běh na dlouhou trať. Věřím ale, že když se ve spolupráci s firmami, obcemi i občany bude postupovat systematicky, budou výsledky brzy ještě viditelnější.

tags: #moravskoslezsky #kraj #životní #prostředí #problémy