Světové organizace a programy zlepšení stavu ovzduší

V posledních letech se podstatně změnil životní styl společnosti. Lidé dbají na zdravější stravování, pravidelně cvičí, více spí, vyhýbají se stresu, přestávají kouřit. Vše v souladu s doporučeními odborníků. Opomenuta je však substance, která významně a prokazatelně ovlivňuje zdraví všech.

Špatná kvalita ovzduší přitom způsobuje množství zdravotních problémů, jakými jsou onemocnění srdce, cév, dýchacích cest, rakovina plic či astma. Dlouhodobé působení znečištěného ovzduší dle statistik průměrně zkracuje lidský život až o deset měsíců.

Aktuální stav ovzduší je skutečně alarmující a prozatím přijatá opatření nejsou zdaleka dostatečná. Můžeme jen doufat, že se postoj kompetentních orgánů změní a budeme moci brzy znovu volně a bez obav dýchat. Je třeba si uvědomit, že okolní vzduch ovlivňuje nejen nás samotné. Je to prvek, který dopadá na zdraví našich rodin, přátel, kolegů i domácích mazlíčků, přičemž podílet se na změně může každý z nás.

Stačí ráno (namísto cesty do práce autem) vytáhnout kolo nebo si udělat procházku na autobusovou zastávku. Pokud by každý pravidelný řidič alespoň občas nechal auto doma, rozdíl by byl znatelný a vzduch rázem sladší.

Mezinárodní snahy o zlepšení kvality ovzduší

Evropská unie již v minulosti přijala řadu opatření ke zlepšení situace. Směrnice o kvalitě ovzduší z roku 2008 stanovila limity pro míru znečištění ovzduší. Česká republika limity dlouhodobě překračuje, za což je kritizována Evropskou unií.

Čtěte také: Odpad a světová města

S ohledem na připomínky Světové zdravotnické organizace i odborné veřejnosti byla v roce 2016 přijata nová směrnice, která limity pro znečištění ovzduší ještě zpřísňuje. Směrnice je součástí programu „Čisté ovzduší pro Evropu“. Díky ní by měly hodnoty znečištění ovzduší do roku 2030 výrazně poklesnout.

Ve zprávě Evropské komise ze dne 3. 2. V říjnu 2017 Evropská agentura pro životní prostředí vydala Air quality report [1], v němž po vyhodnocení údajů z přibližně 2500 stanic konstatovala, že špatná kvalita ovzduší má nadále významný vliv na lidské zdraví.

Další krok na sebe nenechal dlouho čekat. V lednu 2018 proběhlo v Bruselu jednání. Pozváno na něj bylo devět zemí, které dlouhodobě překračují limity znečištění ovzduší. Mezi pozvané patřily vedle České republiky také Slovensko, Německo, Spojené království a další. Všichni účastníci museli dodat materiály potřebné k vyhodnocení stávající situace a dostali měsíc k odstranění nedostatků.

Kvůli špatnému ovzduší již došlo ke vzniku několika spolků a hnutí majících za cíl situaci zlepšit, nebo alespoň na vzniklý stav upozornit. V Brně můžeme zmínit iniciativu Dejchej Brno. Šesti původně zakládajícím matkám vadily zdravotní důsledky špatného ovzduší na jejich děti a laxní přístup zodpovědných orgánů.

Problematikou se také zabývá sociálně-ekologický spolek Nesehnutí, který vytvořil aplikaci „Můžu dýchat?“. Touto aplikací monitoruje aktuální stav ovzduší na několika místech v Brně a na svých stránkách informuje obyvatele města o vhodnosti venkovních aktivit v závislosti na aktuální hladině nečistot.

Čtěte také: Globální dopady znečištění řek

Město může například zavést pravidelné hlášení o stavu aktuálního znečištění ovzduší pro lepší informovanost obyvatel, sázet více zeleně či pracovat na zatraktivnění městské hromadné dopravy.

Aktuální stav a doporučení WHO

Špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se dosud myslelo, a dosavadní mezní hodnoty škodlivin v ovzduší jsou tudíž příliš benevolentní. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO), která současně výrazně zpřísnila svá doporučení ohledně nejvyšších pro zdraví snesitelných koncentrací polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2).

WHO vydala směrnice ohledně škodlivin v ovzduší naposledy v roce 2005. Teď je upravila na základě posledních studií, podle nichž je překračování těchto limitů spojené se značnými zdravotními riziky. Každoročně podle odhadů WHO po celém světě předčasně zemře sedm milionů lidí, kteří dýchají špinavý vzduch.

Maximální přípustná koncentrace oxidu dusičitého, který pochází hlavně z naftových motorů v automobilech, by v budoucnu měla být místo dřívějších čtyřiceti pouze deset mikrogramů na metr krychlový. Evropská unie v současné době povoluje právě čtyřicet.

Polétavý prach vzniká zejména při spalovacích procesech v dopravě, energetice, domácnostech, zemědělství a na skládkách odpadu. EU stanovuje mezní hodnotu 25 mikrogramů jemných částic PM2,5 na metr krychlový.

Čtěte také: Svetový oceán a ekologie

WHO dosud doporučovala deset a od nynějška to bude pět mikrogramů. U částic PM10 je v EU nejvyšší dovolená koncentrace 40 mikrogramů na metr krychlový, zatímco WHO své směrnice zpřísnila z dvaceti na patnáct mikrogramů.

Kvalita ovzduší podle WHO hraje roli také v době covidové pandemie, neboť lidé s dýchacími obtížemi danými špatným vzduchem jsou náchylnější k těžkému průběhu onemocnění covid-19 než zdraví lidé.

Ve většině českých sídel meziročně poklesly koncentrace benzo[a]pyrenu. Jeho původcem v ovzduší bývá jak nedokonalé spalování fosilních a pevných paliv, tak i některé průmyslové výroby. Je navázán na prachové částice a pro lidský organismus jde o látku karcinogenní a mutagenní.

Analýza trendů ročních středních hodnot ve městech potvrdila také mírný pokles hodnot benzenu, arsenu a niklu.

Další látky jsou, v závislosti na rozložení a podílu jednotlivých typů zdrojů, významné lokálně. Zejména v dopravně zatížené pražské a brněnské aglomeraci či v průmyslových lokalitách na Ostravsku jde o oxid dusičitý. Benzen nebo kadmium hraje roli v okolí Tanvaldu. Zvýšené hodnoty arsenu a prachu jsou dále měřeny v lokalitách s majoritním zastoupením malých zdrojů na pevná nebo fosilní paliva. V období dubna až srpna narůstají počty dnů se zvýšenými hodnotami ozónu.

Národní programy a strategie v České republice

• Národní program snižování emisí (NPSE)
• Programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO)
• Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR

Národní program snižování emisí (NPSE)

NPSE patří mezi základní koncepční dokumenty v oblasti ochrany ovzduší a snižování emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší. MŽP jej zpracovává a průběžně aktualizuje od roku 2007. Požadavek na zpracování NPSE vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší.

Obsah NPSE a způsob jeho zpracování určuje zákon o ochraně ovzduší (§ 8 a příloha 12). NPSE schvaluje svým usnesením vláda. Aktuálně platný NPSE schválila vláda ČR v prosinci 2023 (odkaz na usnesení zde). Na stránce s dokumenty k NPSE lze dohledat znění jednotlivých aktualizací NPSE včetně příslušných usnesení vlády.

NPSE, mimo jiné, stanoví, jakým způsobem budou dosaženy národní závazky ke snížení emisí, které Česká republika přijala (dříve se označovaly jako „emisní stropy“). Tyto závazky byly stanoveny pro několik vybraných znečišťujících látek (oxidy dusíku, oxidy síry, těkavé organické látky s výjimkou metanu, amoniak a suspendované (prachové) částice PM 2,5) a to pro roky 2020, 2025 a 2030.

Český hydrometeorologický ústav zpracovává každoročně tzv. národní emisní inventuru, komplexní informaci o emisích vyprodukovaných v ČR v jednotlivých letech. Každý druhý rok pak připravuje predikci vývoje emisí, tzv. národní emisní projekce. Oba dokumenty jsou ohlašovány evropským institucím. Data jsou volně dostupná zde.

NPSE definuje opatření ke snížení emisí výše jmenovaných látek tak, aby byly splněny národní závazky. Protože na základě snižujících opatření klesá množství znečišťujících látek uvolňovaných do atmosféry, přispívá tak i k nápravě případného nevyhovujícího stavu ovzduší na celonárodní úrovni (kvalita ovzduší je dále řešena regionálně tzv. programy ke zlepšení kvality ovzduší (PZKO), které se zpracovávají pro územní celky NUTS 2).

Podle aktuální národní emisní projekce se podaří dodržet přijaté národní závazky ke snižování emisí. Poslední provedená aktualizace NPSE (vizte dokumenty ke stažení níže) proto nestanovila žádná nová opatření a pouze upravila katalog opatření stávajících. Každá aktualizace NPSE je veřejně konzultována.

Programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO)

PZKO vydává MŽP ve spolupráci s obcemi a kraji a dále krajským úřadem a obecním úřadem v případě překročení některého imisního limitu stanoveného v bodě 1 a 3 přílohy č. 1 zákona o ochraně ovzduší. PZKO se vydávají zvlášť pro každou zónu a aglomeraci dle přílohy č. 3 zákona o ochraně ovzduší.

Cílem PZKO je stanovit opatření k dosažení požadované kvality ovzduší v době co možná nejkratší. PZKO stanovují opatření zejména na regionální a lokální úrovni. Společně s NPSE se jedná o základní strategické dokumenty zlepšování kvality ovzduší.

Obec a kraj provádějí opatření, která jim byla uložena v PZKO v rámci svých možností tak, aby bylo imisního limitu dosaženo co nejdříve (§ 9 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší). Obec a kraj jsou povinny vypracovat do 12 měsíců ode dne vyhlášení programů zlepšování kvality ovzduší ve Věstníku MŽP svůj časový plán provádění opatření a tento plán zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 9 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší).

Krajský úřad prověří u stacionárních zdrojů uvedených v PZKO možnost zpřísnění nebo stanovení dalších specifických emisních limitů, doplňujících technických podmínek provozu nebo emisních stropů (§ 13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší).

PZKO stanovují v souladu s § 9 odst. 1 a 2 zákona o ochraně ovzduší závazná opatření k dosažení imisních limitů v době co možná nejkratší, určená státní správě a samosprávě na krajské a obecní úrovni, a dále opatření pro ústřední správní orgány.

Kromě závazných opatření obsažených přímo v PZKO se tyto odkazují na tzv. podpůrná opatření představující dobrou praxi při řízení kvality ovzduší na všech úrovních veřejné správy. U Podpůrných opatření nelze z centrální úrovně přesně kvantifikovat rozsah realizace či definovat jejich přínos (jedná se např. o správný postup povolování nových záměrů v území, čistění komunikací či parkovací politiku), a proto nejsou přímou součástí PZKO, byť jsou pro zlepšení kvality ovzduší rovněž přínosná.

PZKO byly zveřejněny dle § 9 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší ve formě Sdělení odboru ochrany ovzduší ve Věstníku MŽP v roce 2020 a 2021 (v závislosti na příslušné zóně a aglomeraci).

V roce 2024 byly PZKO pro jednotlivé zóny a aglomerace (s výjimkou aglomerace Praha CZ01 a zóny Jihovýchod CZ06Z) v návaznosti na § 9 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší doplněny aktualizačními dodatky, které byly zveřejněny Sděleními odboru ochrany ovzduší ve Věstníku MŽP.

K PZKO pro aglomeraci Praha CZ01 a zónu Jihovýchod CZ06Z byla ve Věstníku MŽP vydána informativní Sdělení odboru ochrany ovzduší, která konstatují dosažení platných imisních limitů s doporučením i nadále pokračovat v realizaci opatření těchto programů (viz odkaz níže).

Za účelem podpory splnění povinnosti obcí a krajů dle § 9 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší, spočívající ve vypracování časového plánu provádění opatření, vypracovalo MŽP vzor tohoto časového plánu, který je částečně předvyplněn doporučeným způsobem provádění opatření zaměřených na lokální topeniště.

Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR

Kvalita ovzduší v České republice dlouhodobě nesplňuje požadavky stanovené národní a evropskou legislativou pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů a vyvolává v zatížených oblastech významná zdravotní rizika pro jejich obyvatele.

Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR (dále jen „Strategie“) je zastřešujícím koncepčním dokumentem, který shrnuje výstupy Národního programu snižování emisí České republiky a 10 programů zlepšování kvality ovzduší zpracovaných pro 7 zón a 3 aglomerace. Strategie byla schválena dne 2. prosince 2015 usnesením vlády České republiky č.

Kritika a žaloby

Vládou schválená aktualizace Národního programu na snižování emisí ČR považují ekologické organizace Zeleného kruhu za promarněnou příležitost ke zlepšení životního prostředí. Plán nereaguje na evropské trendy a nedává žádnou šanci na výraznější snížení emisí ani v dopravě, ani v oblasti energetiky. Plán především rezignoval na redukci spalování uhlí a legislativní podporu bezmotorové dopravy.

Návrhy, které pro pražskou radnici připravuje náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, ekologické organizace vítají. V obecné rovině odpovídají tomu, co řadu let prosazují. Zejména u chystané nízkoemisní zóny bude ale záležet na konkrétním provedení.

Ministerstvo životního prostředí vypracovalo v roce 2016 programy pro zlepšení kvality ovzduší, reakce na ně však nebyly pozitivní. V několika případech dokonce ekologičtí aktivisté podali žaloby kvůli nekonkrétnosti programů a nejistotě výsledků.

Občané Prahy dnes prostřednictvím svých advokátů podali žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP) kvůli neefektivnímu Programu zlepšování kvality ovzduší (1). Znečištění ovzduší v Praze dlouhá léta překračuje zákonem i evropskou směrnicí stanovené limity pro prach, oxidy dusíku a rakovinotvorný benzo-a-pyren.

„Žaloba jako je tato může mít pozitivní dopad na životy tisíců lidí. V posledních dvou týdnech se k městům, kde lidé bojují za své právo dýchat čistý vzduch, připojilo Brno, Brusel a dnes i Praha. Vlády v celé EU reagovaly příliš pomalu na krizi v oblasti veřejného zdraví způsobenou znečištěním ovzduší, které se každoročně podílí na více než 400 tisících předčasných úmrtí v zemích Evropské unie,“ uvedl Alan Andrews, právník mezinárodní organizace ClientEarth (8) a dodal.

Občané Brna dnes prostřednictvím svých advokátů podali žalobu proti ministerstvu životního prostředí, které připravilo neefektivní plán, jenž by měl hypoteticky vést ke zlepšování kvality ovzduší ve městě a jeho okolí. Znečištění ovzduší v Brně dlouhodobě překračuje zákonem i evropskou směrnicí stanovené limity pro prach a oxidy dusíku.

Znečištění ovzduší v Ústeckém kraji i v loňském roce překročilo platné limity pro prach (PM10) a rakovinotvorný benzo-a-pyren (BaP). Zamořený vzduch přitom představuje vážné ohrožení zdraví lidí, podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) způsobuje v Česku předčasnou smrt více než 10 tisíc lidí ročně.

I v roce 2014 překračovala Praha limity pro znečištění ovzduší prachem, oxidem dusičitým a rakovinotvorným benzo-a-pyrenem (4), které vyplývají z evropské směrnice o ovzduší. Praze už dávno vypršela výjimka pro znečištění prachem a i lhůta, po niž žádala výjimku z limitu pro zamoření oxidem dusičitým. Údajně plánovaná opatření nebyla zavedena, a proto nedošlo ani ke slibovanému zlepšení ovzduší v Praze,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (5) a dodal.

„Velmi nás ale zklamala skutečnost, že program nespecifikuje konkrétní kroky pro dosažení zákonných limitů ani jejich termíny. Obsahuje pouze jakýsi doporučený katalog obecných opatření, ze kterých není jasné co a do kdy se má stát, aby Prahy limity konečně plnila. Program tak obrazně řečeno připomíná cedník, kterým úřady plánují nabírat vodu,“ konstatoval MUDr. Šuta a dodal: „Na mne osobně činí program dojem, že jde ze strany ministerstva o slohové cvičení, které mu má hlavně poskytnout alibi při jednání s Evropskou komisí. Za dlouholeté masivní překračování limitů totiž České republice hrozí ze strany Evropské komise žaloba u evropského soudu, která nedávno postihla Bulharsko a aktuálně také Polsko.

tags: #světové #organizace #programy #zlepšení #stavu #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Schéma zapojení odpadu
• Obnovitelné zdroje v ČR
• Charakteristika podílových fondů obnovitelné energie
• Správné třídění odpadu
• Globální dopady znečištění řek