Motol a Byvalá Skladka: Historie a Současnost

Tento článek se zabývá historií a současností pražské čtvrti Motol, s důrazem na problematiku bývalé skládky a související developerské projekty. Popisuje také další zajímavosti a události, které se v Motole odehrály.

Historie a Současnost Motola

Dostavba trasy A pražského metra do stanice Motol se může zkomplikovat. Při zadávání některých zakázek zřejmě investor nedodržel zákon. Podle auditu hrozí, že část nákladů nepůjde proplatit z evropských fondů.

Problémy s Dostavbou Metra Trasy A

Dostavba trasy A pražského metra do stanice Motol se může zkomplikovat. Při zadávání některých zakázek zřejmě investor nedodržel zákon. Podle auditu, na jehož předběžné výsledky upozornil týdeník Euro, tak hrozí, že část nákladů nepůjde proplatit z evropských fondů.

Bývalá Skládka v Motole

Zajímá mě rozhraní jako prostor, kde se na svět můžeme dívat jinak. Samotná motolská skládka v sobě má zakódovaných spoustu jemností, které se rozhraní týkají. Když jsem do toho prostředí vstoupila, říkala jsem si, že musím místo vnímat v kontextu celého údolí. Proto jsem začala hledáním siluety, která se navážkou vytvořila. Během průzkumu jsem se potom dostávala do nečekaných situací, které samy navedly můj příběh.

Přišla jsem s představou, že se budu věnovat rozhraní, a došla jsem k tomu, že se musím soustředit na pochopení skládky v mysli lidí. Kopec původně vznikl na negativním základě, v korupčním prostředí, a já jsem chtěla, aby se jako nový horizont začlenil do mentální mapy pozitivně. Skládka je sice problematická, ale má svoje nesporné výhody. Vytvořila nezalesněný výhled a uzavřenou krásnou divočinu, jejíž složení se neustále vyvíjí.

Čtěte také: FN Motol a odpady

Celý projekt jsem proto postavila na obrazu: na úpatí motolského údolí se usídlila velryba, která zpívá nerozpoznatelnou temnou hudbu. Její píseň neslyší všichni, ale když už ji jednou zachytí, funguje jako magnet. Je to přitom hudba kontaminace. Ten, kdo velrybu slyší, je člověk, který aktivně hledá. Transparentní lobbing ale nemůžu začít jen bolestí, a tak se snažím o otočení perspektivy, z níž se na problém motolské skládky díváme. Chci nacházet lidi, kteří rezonují s velrybí písní a chápou, že jde o zprostředkování toho, co je ukryto pod nimi.

Koupaliště Motol

Když v létě udeří třicítky, obyvatelé pražského Motola a okolí už desítky let chodí obvykle na jedno místo. Koupaliště na místních rybnících se v hlavním městě dlouhodobě řadí mezi ta s nejčistší vodou. Chybí zde veškeré moderní vymoženosti. Návštěvník tady ale najde to podstatné - stánek, kde si lze dát pivo a párek, vodu a dost místa pro všechny. Za letní pohodou sem míří i známé osobnosti. Místo ale musí projít výraznou proměnou. Město chce místo za 60 milionů proměnit v celoročně provozované moderní centrum s parkovištěm, wellness, kavárnou i saunami. Jenže místní nesouhlasí.

Umění pro Město v Motole

Multidisciplinární komise vybrala účastníky pro pět lokalit - Satalice, Dolní Počernice, Komořany, Motol, Ládví. Symbolem Circula se staly bílé stavební buňky, které poskytovaly umělcům azyl přímo v terénu. „Buňky se skvěle osvědčily, někdo se na nich stal skoro závislým a tenhle dočasný domov na periferii nechtěl opustit,“ říká Jan Trejbal, který terén periferních lokalit vesměs dobře znal.

O tvůrčích „pobytech na pražské periferii” Šárky Zahálkové (Satalice), Idy Chuchlíkové (Motol) a dua Convict (také Motol) se dočtete v jejich svědectvích.

Motolské Příběhy / Transparentní Lobbing

Zajímá mě rozhraní jako prostor, kde se na svět můžeme dívat jinak. Rozhraní nabízí možnost vystoupit ze své pozice a získat jinou perspektivu. Samotná motolská skládka v sobě má zakódovaných spoustu jemností, které se rozhraní týkají. Přitom není vůbec propojena s okolím, s vnějším světem ji spojuje jen úzká pěšina.

Čtěte také: Motocykly: STK a emise – co potřebujete vědět

Prodej Pozemků ČZU v Sedleci

Česká zemědělská univerzita (ČZU) prodala za 400 milionů korun lukrativní pozemky v pražské čtvrti Sedlec. Vedení univerzity ujišťuje, že pozemky prodalo transparentně, legálně a s cílem získat co nejvyšší cenu. Některé kroky v celé transakci, která patří k vůbec největšímu obchodu univerzity z posledních let, jsou ale neobvyklé. A vyvolávají pochybnosti, zda postupovala tak, aby skutečně získala nejlepší nabídku.

Prodej pozemků o rozloze bezmála deseti hektarů chystala škola už od roku 2019. Vedení univerzity si proto nechalo zpracovat dva znalecké posudky, podle jednoho byla cena pozemků 291,3 milionu, podle druhého 230,1 milionu. Vedení univerzity stanovilo minimální cenu 400 milionů a vyhlásilo výběrové řízení. Vyhrát ho měl ten, kdo dá víc.

Do soutěže se ale přihlásil jediný zájemce, firma Gestate. K požadované ceně přihodila 50 tisíc korun. Podle obchodního rejstříku vznikla Gestate teprve v roce 2019, tedy v téže době, kdy univerzita začala prodej pozemků řešit. Od té doby nevyvíjela žádnou činnost, neměla ani jednoho zaměstnance, webové stránky, reference ani peníze.

Univerzita podle Mráčkové udělala všechno pro to, aby se o prodeji dozvěděli všichni potenciální zájemci. Kromě Gestate se o pozemky zajímala třeba firma Laudova Praha 17, ale odradila ji cena. Podrobnosti zjišťovala také společnost Central Group. Nabídku do soutěže ale neposlala.

Řada velkých developerských společností ale o soutěži vůbec nevěděla. Třeba Ekospol, který vlastní pozemek hned vedle univerzitních parcel. O soutěži nevěděl ani developerský gigant Skanska. Její vedení se o prodeji pozemků dozvědělo až po té, kdy univerzita soutěž zrušila. Vítězné firmě Gestate totiž chyběly některé důležité dokumenty - doklady o bezdlužnosti a protokol z povinné prohlídky pozemků.

Čtěte také: Produkce odpadu v nemocnici Motol

Z dopisu Skansky vyplývá, jak silný zájem Skanska měla. Rektor Sklenička však trval na tom, že Česká zemědělská univerzita jako zadavatel i po zrušení veřejné soutěže pokračovala v jednáních s jediným účastníkem. A rektor Sklenička 14. prosince 2021 podepsal s Gestate předkupní smlouvu.

O pozemky se zajímala i developerská část skupiny Penta. A i její případ naznačuje, že kolem vypsání soutěže byly jednak nejasnosti a jednak že univerzita o další nabídky vedle Gestate nejevila zřejmě moc zájem.

ČZU tedy podepsalo smlouvu o smlouvě budoucí s firmou Gestate, kterou založil a v tu dobu stále vlastnil Adolf Turek. V listopadu 2022 totiž firmu Gestate s předkupní smlouvou prodal. Jejím novým majitelem se stal podnikatel Milan Ouřada, který se věnoval například stravovacím službám a vlastnil síť provozů s občerstvením, z nichž jeden je i v areálu ČZU.

Ouřada vlastnil Gestate pouhých šest dní a 1. prosince 2022 firmu prodal společnosti SC Czech ADV spadající do investiční skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka. Noví jednatelé hned druhý den podepsali s univerzitou kupní smlouvu, zaplatili a prodej parcel v Sedleci se uzavřel.

Proč se koncern KKCG nepřihlásil do soutěže rovnou? KKCG uvedla, že o soutěži nevěděla. Na pozemcích chce skupina stavět hlavně byty. Zatím ale připravuje návrh dekontaminace území kvůli zmíněné skládce nebezpečného odpadu.

Po dotazech Radiožurnálu zveřejnila mluvčí univerzity vyjádření, v němž ujišťovala, že celý prodej byl v pořádku. Podle univerzitních i externích právníků byl celý prodej „v souladu s platnými právními předpisy“.

Univerzita mohla podle Skuhrovce vyhlásit soutěž novou s vidinou vyššího zisku. Proč to univerzita neudělala? Rektor Sklenička odpověděl vyhýbavě.

V následující tabulce je uveden přehled událostí spojených s prodejem pozemků ČZU:

Squatting v Praze a Výstava Nebe Vysoko Nad Námi je Naše!

Na opěrné zdi Letenských sadů v takzvané galerii Artwall je výstava nazvaná Nebe vysoko nad námi je naše!. Podle kurátorky Lenky Kukurové má výstava skupiny Nová věčnost zdůraznit, že alternativní kulturní centra mohou být pro každé město přínosem a měl by jim být poskytnut prostor.

Komunita dlouhodobě upozorňuje, že v metropoli chátrá mnoho domů, přitom tisíce lidí nemají kde bydlet a poukazují na alternativní způsoby správy nemovitostí. Nezávislí umělci se inspirovali ručně malovanými vietnamskými protiválečnými plakáty 60. a 70. let.

Vernisáž se uskuteční ve zchátralé usedlosti Cibulka, jejíž historie sahá do 14. století, současná podoba je však empírová. Na některých místech se jí už propadají střechy. Chátrá už více než čtyřiadvacet let a nynější obyvatelé v ní po dohodě s majitelem pobývají tři roky. Skupina se tu snaží provozovat komunitní zahradnictví s obyvateli z okolí, pořádají zde i kulturní akce.

tags: #motol #byvala #skladka #historie

Oblíbené příspěvky:

• Koupelnový sifon - instalace
• Zajímavosti o přírodě
• Jak si vybrat téma bakalářské práce v ekologii?
• Více o světelném znečištění
• Jak efektivně zpracovávat těžký kovový odpad?