Motolská skládka: Odpad, informace a kontroverze

18.04.2026

Motolská skládka nad Prahou vznikla ze stavebního odpadu vytěženého během stavby pražského metra, nemocnice Motol a tunelu Blanka. V Motole na rozlehlém pozemku parc. č. 430/1 se stále rozšiřuje ohromná skládka.

Historie a současnost skládky

Rumiště začalo vznikat už v roce 1979, navážel se tam odpad ze stavby pražského metra. V roce 2004 si zapomenuté homole všimli majitelé firmy EkoMotol v čele s jednatelem Jindřichem Frýdlem. Společnost EkoMotol získala pozemky v roce 2004 bez výběrového řízení za 250 tisíc korun ročně, a to na 10 let s opcí na dalších 10 let.

Skládka Motol je pravděpodobně největší „tunel“, jaký na MČ Praha 5 existuje. 15 ha se pronajímá celkem za 100 Kč/rok! Firma za tichého přihlížení úřadů porušuje územní plán a vydělává na úkor životního prostředí občanů. Pro Ekomotol se skládka stala zlatým dolem, za ukládání sutě a zeminy mohl inkasovat až stamilióny.

Tehdejší starosta Radek Klíma nejdříve souhlasil s objasněním, ale pak nasadil svůj obvyklý „stoneface“ a tvářil se, že se nic neděje. A právě ukládáním původně jen zeminy má docházet k té rekultivaci skládky. Zemina a stavební drť se na skládce ukládá pod záminkou stavby „zpevnění koruny skládky“.

Problémy spojené se skládkou

Nepřirozená skládka by značně porušila ráz krajiny a bránila by proudění západních větrů, které mají velký význam pro pročišťování ovzduší v pražské kotlině. Bez nich by byly Košíře, Smíchov a centrum Prahy vystaveno mnohem více smogovým situacím, jaké dnes tolik trápí např.

Čtěte také: Odpady v Motole: Aktuální stav a výzvy

Motolská skládka je dlouhodobým strašákem v Praze 5. Hromadí se zde nebezpečný odpad, který tvoří ropné látky a toluen. Nyní hrozí zhroucení tělesa skládky a otrávení podzemních vod nebezpečnými látkami.

„V současné době jsme těsně před podáním trestního oznámení na společnost EkoMotol za neplnění smlouvy,“ řekl místostarosta Prahy 5 Martin Slabý (ANO). „Podle analýzy je zemina kontaminovaná,“ dodal Starý. Analýza zpracovaná v roce 2017 zjistila, že skládka je tvořena z velké části z nebezpečného odpadu.

Na skládku se podle místostarosty také naváží dále, a to přes díry v plotu, které údajní pachatelé za sebou zanechali. „Není pravda, že se na skládku organizovaně nadále vyváží,“ tvrdí paní Magdaléna Březinová, která žije v bezprostřední blízkosti. „Skládka byla naprosto nesmyslně oplocena za 7 milionů korun a tím se přerušily veškeré koridory vysoké zvěře.

Problémy se kumulují již od roku 2004, kdy skládku vedení radnice v čele s tehdejším starostou Milanem Jančíkem (ODS) dostala do nájmu právě firma EkoMotol CZ. Ta měla území skládky rekultivovat, ale místo toho se začalo na skládku navážet čím dál více odpadu, včetně kontaminovaného.

Řešení a budoucnost skládky

Radnice se rozhodla pro jedno z nabízených řešení, a to částečně skládku přesvahovat do sousedního údolí. „Ta lokalita je biologicky nevýznamná a les, co se tam nachází, umírá,“ vysvětluje místostarosta Slabý. Až 1,5 miliardy korun bude potřeba na rekultivaci motolské skládky. Pokud se radnici podaří získat peníze, má v plánu zde postavit singletrailovou dráhu pro cyklisty.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Místo slibovaného sportovního areálu vyrostla v pražské čtvrti Motol hromada odpadu. Obří skládka leží kousek od tamní nemocnice, hrozí sesutím a nikdo netuší, jaké jedy skrývá. To vše se stalo legálně pod rouškou jménem rekultivace. Firma EkoMotol, která areál roky „rekultivovala“, na operaci vydělala za deset let zásluhou neprůhledných dohod z minulé dekády s místní radnicí a magistrátem minimálně čtyři stovky milionů. Letos magistrát rozjel schvalovací proces o pokračování této operace a radnice Prahy 5 se děsí, že jí někdo legálně a s pomocí státních dotací pokládá za humna časovanou chemickou bombu.

Žádost o pokračování rekultivace podala loni společnost P-V rekultivace, jejíž jednatelé Jan Podařil a Martin Voráček figurovali už v EkoMotolu a na motolské skládce profitovali ve výše zmíněných korupčních časech. Během osmi let sem chtějí uložit milion kubíků (zatím tam leží minimálně dvakrát více). Za každý „rekultivační kubík“ obdrží od státu odhadem 200 korun, dohromady až čtvrt miliardy. Magistrát žádost poslal do dalšího projednávání. „Překvapili mě. Vždyť jim musí být jasné, že jde o špinavou hru. Žádné sportoviště tam není možné postavit. Ta skládka je nestabilní a ve skutečnosti se bude jenom zvětšovat,“ říká Radek Klíma, starosta Prahy 5.

Skládky a umění

Osm dílů tohoto cyklu postupně představuje pět lokalit a celkem 13 umělců a architektů pracujících na rozhraní města a přírody. Cílem seriálu je prostřednictvím jejich prací přiblížit místa na okraji, přehlížená nebo neobjevená, a zároveň představit současné podoby uměleckých realizací, které nemusí vždy končit sochou nebo obrazem.

Za tématem této bakalářské práce stojí časté přemýšlení o spotřebním životním stylu. Proč umělce přitahuje právě práce s odpadem? Pro někoho odpad, pro jiného poklad. Skládky chápeme jako opuštěná nehostinná místa, kde skladujeme nepotřebné - odpady.

V první polovině 20. století se ukázalo, že se dá dělat z odpadků, tak jako z tradičních, vyšších materiálů. Umění se dá vytvořit téměř z čehokoliv.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

tags: #motolska #skladka #odpat #informace