V zelené přírodě kouzelné homečky Norsko: Co to je?

Většina lidí jezdí do Norska za krásnou přírodou a málokdo si Norsko spojuje s architekturou. Přitom v Norsku najdeme nejstarší dochované dřevěné kostely v Evropě a spolu s ostatními skandinávskými zeměmi je Norsko považováno za kolébku roubeného stavitelství.

Cestovní ruch je jistě způsobem, jak se dá vydělat na prezentaci přírodních krás. Ve svém principu ale stojí v opozici proti hodnotám krajiny. Lidé totiž chtějí vidět nedotčenou přírodu, ale pak rovněž spočinout v solidním hotelu, dopřát si jídlo z dobré restaurace. Nezřídka výsledkem bývá jednostranné vítězství staveb - hotelů, restaurací, ubytoven, bufetů - v jejichž záplavě se ztrácí to, co bylo autentické, původní a lákavé. Česko je dobrým příkladem této nedobré praxe.

Hotel, který splynul s přírodou

Rozšířit zástavbu v památkově hodnotné lokalitě může být velký problém. V Norsku si s tím ale poradili se ctí. Hotel s dvacítkou místností dokonale splynul s místem, aniž by jakkoliv narušil zdejší panoráma. A návrší Øyna se díky němu stalo plnohodnotnou součástí Øynaparken, zdejší krajinné rezervace, ze které nikterak nevybočuje. Projekt dal vzniknout hotelu, který prostě není vidět. Je přitom přímým rozšířením zástavby, naplňuje požadavek na kapacitní navýšení. Ale nevzdává se reflexe vůči okolní přírodě a krajině. Je její součástí.

Øyna a rodina Sakshaugů

Na dohled od městečka Straumen, na návrší Øyna, tu stojí malý kostelík. Stojí tu už hezkých pár století, je připomínkou středověkému pokřesťanštění celé severské země. Z úbočí kopce přitom přehlédnete působivou krajinu otevřených fjordů, za zády přitom máte k nebi se vzpínající hory. Je to hezké místo, na které se lidé nejen z Norska rádi jezdí podívat. I pro ně pak zdejší majitelé pozemku - rodina Sakshaugů před několika generacemi, vytvořili malé turistické zázemí a občerstvení. Jinak o jejich vztahu k lokalitě asi nejlépe vypovídá to, že kostelík se jmenuje Sakshaug, a je s touto konkrétní rodinou skutečně historicky spjatý. Jejich prapředci jej postavili.

Poptávka cestovního ruchu tu pochopitelně postupně nabývala na síle, a fungující restaurace a menší chata s ubytováním, hrdě se nazývající horským kongresovým centrem (bylo tu zázemí pro pořádání eventů a konferenční místnost), už ale nestačila ke kapacitnímu pokrytí. Řešením, příslušnou investicí do budoucnosti, se jevila být výstavba hotelu. Jenže právě nad ní se rodina Sakshaugů hluboce zamyslela. Dvacítka hostinských pokojů se jevila být logickou volbou, ale současně stírající kvality místa. Proto se rozhodli zkombinovat protichůdné požadavky, a s nemalým přispěním architektů Green Advisers AS dosáhnout harmonického výsledku.

Čtěte také: Přírodní zelené sklo

Architektonické řešení hotelu

Zásadní je tu existence dlouhého koridoru chodby, vedoucí podzemím. Její vyústění je po stranách svahu (s výtahem navázaným na nadzemní recepci), a postupně zpřístupňuje všechny místnosti hotelových pokojů. Pokoje jsou přitom formovány po dvojicích, s lehce vychýleným profilem. Tak, aby se výhled z jednotlivých místností nepřekrýval a nestínil.

Základní spojovací koridor je stejně jako „boxy“ hotelových pokojů vystavěn z betonu. Jeho poněkud surové vyznění ale zjemňují obklady ze dřeva. A protože se pokoje široce otevírají okolí prosklenou stěnou, nepůsobí vůbec dojmem umělé dutiny v podzemí. Ale příjemně vzdušného prostoru. Místnosti vystupují na povrch, decentně vyzvednuté nad úroveň terénu. To, že je jejich přechod od profilu kopce bezešvý, garantují zelené střechy oseté trávou. Hrana kopce tak končí oknem, aniž by byl narušen výhled do okolí.

Tradiční norská architektura

Stará norská architektura, která je zasazená do kouzelné přírody, působí jako z pohádky. Tradiční norská architektura má své jedinečné kouzlo. Velká většina starých staveb v Norsku je ze dřeva, neboť Norové nejčastěji stavěli z materiálu, který byl nejdostupnější, a to bylo právě dřevo.

V dobách Vikingů a následně ve středověku se v Norsku stavěly především sruby a roubené stavby. Právě roubené kostely z této doby patří k nejstarším dochovaným kostelům v Evropě a určitě stojí za vidění. I roubenky a sruby byly postaveny tak, aby odolaly drsnému severskému počasí, a tak není divu, že jsou v Norsku stále k vidění.

Velmi typické pro staré dřevěné norské stavby jsou „vikingské“ dřevořezby v tzv. dračím stylu, popínavé rostliny, rýhované ozdoby s příšerami a dalšími náměty ze severských ság. Většinu dochovaných starých dřevěných kostelů Norové přemístili na jedno místo - Norské národopisné muzeum Norsk Folkemuseum. Můžete si je tak prohlédnout všechny najednou.

Čtěte také: Tříděný odpad s Ecogreen

Příklady moderní norské architektury

• Chaty Shelter na ostrově Manshausen: Tyto chaty si nechal postavit norský polárník Børge Ousland na vlastním ostrově Manshausen. Tyto chaty visuté z části do moře mají sloužit jako ubytování pro rybáře, kteří křižují pobřeží v blízkosti Lofot na kajacích.
• Vyhlídka Granasjoen: působivá kombinace dřeva a betonu se ztrácí v jezerní krajině. Norští architekti si dokázali vkusně pohrát s kombinací dřeva a surového betonu. Vytvořili tím tak krásný vyhlídkový objekt, který nemá v divoké norské krajině obdoby.
• Cabin Vindheim: Neuvěřitelná dřevostavba, na jejíž střeše se dá sáňkovat. Netradiční dřevostavba Cabin Vindheim si bere ze severské zimy to nejlepší.
• Nejvyšší dřevostavba světa má 18 pater a stojí v Norsku.

Cestování do Norska

Jestli rádi trávíte svou zaslouženou dovolenou v lůně přírody a chcete cestovat v rámci Evropy, je Norsko jednoznačně skvělá volba. Letadlem jste tam za dvě hodiny, ale dá se pohodlně dojet i autem a trajektem (vzdálenost Praha - Kristiansand 1.275 km). Výhodou vlastního automobilu je mimo jiné i zavazadlový prostor až po střechu naložený zásobami proviantu, od klasických paštik přes těstoviny po krabicová mléka.

Ceny v Norsku jsou sice podobné těm v Čechách s tím rozdílem, že norská koruna má k té české kurz 1:2,6 a vše tedy vyjde třikrát tak dráž. Pokud s vámi cestují i nezletilí účastníci zájezdu, rozhodně doporučuji jednodenní zastávku v dánském Legolandu Billund Resort. Vhodné období, pokud tedy nechcete pozorovat polární záři, je červen až srpen.

Za téměř povinný trek považuji Kazatelnu (Preikestolen), což je 604 metrů vysoká skalní žulová stěna nad Lysefjordem. Pokud se chcete vyhnout davům, vyjděte v pět ráno jako my, a pokud chcete vidět východ slunce, tak ještě dříve. Proto je výhodné bydlet v Preikestolen Moutain Lodge (rezervujte přes internet dopředu, bývá vyprodáno), hned vedle nástupu na 4 km dlouhou túru jedním směrem. Výhled z plošiny na fjord byl impozantní a na kaskadéry sedící na okraji propasti taky.

V Norsku nabydete dojmu, že je na zeměkouli dostatek vody, a to díky mnoha fjordům, vodopádům a také častému dešti. Smaragdově zelený Geirangerfjord ohromil svou krásou nejen nás, ale i tvůrce seznamu světového přírodního dědictví UNESCO, kam byl v roce 2005 zapsán. Na hodinovou plavbu po fjordu jsme vyrazili z Geirangeru. O oblibě tohoto místa svědčí fakt, že tu kotví zaoceánské lodě a vyhazují svých cca tři tisíce pasažérů na pevninu. Během plavby si užijte vyhlídku na vodopády Sedm sester, Nevěstin závoj a Nápadník, který se díky svému tvaru lahve objevil v reklamě na alkohol.

Čtěte také: Jak správně kompostovat

tags: #v #zelene #prirode #kouzelne #homecky #norsko

Oblíbené příspěvky:

• About the Czech Union for Nature Conservation
• Aktivity s jarní tématikou
• Aktuality z námořnické školy
• Bourání a Odvoz Odpadu
• Podíl aut na emisích CO2 v České republice