Letošní, v pořadí již třetí, výjezd prvostupňových dětí a předškoláků je za námi. Společně strávený čas plný aktivit, zážitků, radosti ze setkání, poznávání a spolupráce s kamarády, nás opět vzájemně obohatil. Velkou radost si děti užily při tradičním bowlingu, na který se velmi těšily. Všechny děti se aktivně podílely na plnění připravených úkolů, bez ohledu na věk. Naším cílem bylo děti spojit, ukázat, jak je důležité si vzájemně pomáhat, spolupracovat a držet pohromadě, proto si každý odnesl diplom a krásnou dřevěnou medaili jako vzpomínku na intenzivně prožité dny.
Téměř od začátku školního roku, se zejména my, starší, vyptáváme a dotazujeme, kam letos vyrazíme do ŠKOLY V PŘÍRODĚ. A protože čas opravdu neuvěřitelně letí, dočkali jsme se. V pondělí 24. dubna jsme se vydali směr Vernířovice. Letos byly veškeré aktivity motivované indiány. A co na nás tedy čekalo, co všechno jsme stihli, čím jsme se bavili, co všechno jsme dělali?
V pondělí 24. dubna vše je naloženo a náš velký indiánský kmen se svými podkmeny - TEMOTOVÉ, ALENČEKOVÉ, VAMGIVANÉ, MAŠANOVÉ a TEMKULANOVÉ vyráží za dobrodružstvím. Na místo určení, do našeho dočasného puebla (hotelu REONEO) ve Vernířovicích dojíždíme před polednem. Následuje ubytování (každý dostal své místo v „týpí“), odpočinek a první jídlo. Čekal na nás „pravý“ bizoní řízek - oblíbené to maso indiánů s „br.kaší“. Hm, docela dobré.
Odpoledne nedbaje na trochu drobného deštíčku - indiánům déšť nevadí - se vydáváme k vyřezávaným sochám nejrůznějších zvířat. Tady na nás čeká také VELKÉ PEXESO zvířat a rostlin a první soutěžení. Indiáni mají dobrou paměť, a i my si zkoušíme, jak na tom jsme. Následuje týmový běh na rychlost. Předem určená trasa se daří proběhnout všem bez pádů a úrazů. Všichni jsme také získali svá indiánská jména, zapamatovat si, jak se vlastně po indiánsky jmenujeme, vůbec nebylo snadné.
Nohy nás nebolí, a tak se po doplnění kalorií v podobě svačiny, vydáváme podívat na 400 až 500 let starou lípu. O jejím stáří svědčí mohutný kmen, který se nám v ani osmičlenných kmenech (týmech) téměř nepodařilo obejmout. Poté ještě prozkoumáváme okolní les, kde jsme si vyzkoušeli naši přesnou mušku. Stříleli jsme šiškami na kmen stromu, a ne každý by si asi dokázal v té dávné indiánské době zajistit potravu přesnou střelbou a počtem zásahů. Svou obratnost jsme si vyzkoušeli při překonávání klády. Cestou necestou jsme ještě objevili hřiště jako stvořené k dalšímu zkoušení naší šikovnosti. Všeliké průlezky a překážky jsme zdolávali opravdu s radostí. Po večerní baště jsme se věnovali vyrábění indiánských obleků s těmi „pravými“ indiánskými symboly. Opravdu nás to bavilo a výsledek stál za to. A pak už nezbylo nic jiného, něž se uložit v našich dočasných týpí ke spánku... První noc, ta je snad nejdelší.
Čtěte také: Kostarikánská Pura Vida
Ranní vstávání, cvičení, hygienu a nezbytný úklid „týpí“ zvládáme bez problémů. Po dobré snídani nás čeká další drobné, ale nezbytné dobrodružství v podobě učení. To se prostě nedá nic dělat, i indiáni se museli učit. Pravda, jejich vzdělávací předměty byly jiného charakteru než ty naše, ale, co naplat. K indiánům také docela jistě patří koně. Po poledním odpočinku jsme se vydali si jízdu na koních vyzkoušet. A protože se nikdo, ale opravdu nikdo nebál, tak si všichni jízdu na koníčcích užili.
Dále jsme se seznámili s indiánskou mluvou, luštili indiánský nápis, hledali rozdíly mezi indiány, odpovídali na indiánské hádanky, zahráli hru - co má umět správný indián. A znovu jsme „lumpačili“ na jakoby pro nás stvořeném dětském hřišti. Další čas během odpoledne a večera byl věnován k dokončení indiánských obleků, výrobě maket koní pro každého, indiánských lapačů snů a čelenek. Během dne jsme si zpívali i nejrůznější indiánské písničky a v kmenech jsme se věnovali také tréninku indiánského zaříkávadla s pohybem.
Je tady další den a nás dnes čeká celodenní výprava EKOSTEZKA ŠVAGROV se svými úkoly plnými otázek z přírody. Vyzkoušíme také svou vytrvalost a fyzickou zdatnost. I indiáni museli hodně chodit, a tak my si dnes dokážeme, zda bychom se indiánským klukům a holkám alespoň trochu vyrovnali. Cesta ubíhala dobře, někteří z nás sice trochu „skuhrali“, zejména cestou do kopce. Ale sil to nikomu neubralo, protože na malém lanovém centru téměř všichni řádili, jako by za sebou neměli “kus“ cesty.
Po návratu využíváme odpočinkový čas ke splnění úkolů z EKOSTEZKY (mnohonožka - stonožka, předpověď počasí a dalších). Také jsme si zazávodili v našem oblíbeném „PRSKÁVKÁČI“ - vítězem se mezi mladšími indiány stal ROBIN Š., mezi těmi staršími vyhrála ELIŠKA H. Večer jsme se pořádně protáhli na „INDODISCU“. No a závěr dne, jako obvykle, patřil hygieně a ukládání se do našich „pelíšků“.
Utíká to, utíká… Jako každý den, je tady vstávání, ranní cvičení, naše brebentění, plno křiku a smíchu, čas věnovaný úklidu… Dnes na nás čeká opět dopolední „učeníčko“. Odpoledne se, hlavně kluci, věnují vytrvale fotbálku. Ostatní se pak procházejí, pobíhají a užívají si pěkného počasí. Poté se pouštíme do výroby luků a následně pak také střelbě z nich.
Čtěte také: Moudrost přírody v citátech
Následuje INDIÁNSKÁ POKLADOVKA - HLEDÁNÍ ZLATÝCH VALOUNŮ. Nálezcem pokladu se stala Eliška H. Jako správní indiáni nejsme připraveni ani o oheň. I ten k životu indiánů přece neodmyslitelně patřil. Zapalujeme krásnou „vatřičku“, zpíváme s kytarou indiánské písničky, kdo chce, opéká i buřtíky.
Je tady poslední ráno a my se začínáme chystat na cestu zpět, na cestu domů. Správně sbalit své „bágly“ nám sice dalo trochu práce, ale s pomocí buď ochotných kamarádů nebo paní učitelek se vše zvládlo. A pak už jen vše naložit do autobusu a hurá domů! S úklidem svých týpí si nejlépe poradily a zvítězily mezi mladšími NELLA U. + VANESSA K.+ NIKOLA Š., u starších pak ELLA K. + EVELÍNA B.
Jsme rádi, že se škola v přírodě obešla bez úrazů a bez nějakého kalamitního onemocnění dětí. Děti si vrchovatě užily pobytu venku s opravdu zajímavým cíleným programem. Za všechny pedagogy chceme poděkovat manželům Hrabalovým za sponzorování jízdy na koních pro všechny děti a věcný dárek v podobě PEXESA z Jeseníků pro všechny.
Školy v přírodě se zúčastnilo 91 žáků, 13 učitelů a vychovatelů a 1 zdravotnice. Školandovská hra se nesla v duchu získávání schopností a dovedností Superhrdinů.
Motto: Svět potřebuje a vždy potřeboval superhrdiny - neohrožené muže a ženy s neobyčejnými a nadpřirozenými schopnostmi, kteří si dokáží poradit v náročných podmínkách, kteří neutíkají z boje, jsou na straně slabších a utiskovaných, bojují proti bezpráví. Každý z nás v sobě může najít duchovního superhrdinu. Každý v sobě může odemknout svého vnitřního Supermana. Každý z nás má možnost přispět k záchraně planety a učinit ze sebe lepšího člověka.
Čtěte také: Nápady na hry a aktivity do školy v přírodě
Superhrdinové zavítali i na různé výlety. V pátek 24. 5. jsme společně vyjeli do Manětína, kde nás čekala prohlídka zámku, zámecké zahrady a celého města. V sobotu jsme se vydali pěšky do Rabštejna nad Střelou. Druháci a třeťáci dorazili až do centra Rabštejna a koupili si vizitky a různé suvenýry. Prvňáci, čtvrťáci a páťáci objevovali bunkry z 2. světové války. A v pondělí jsme zavítali i do města Žihle, kde jsme nakupovali dárky domů.
Žáci 1. stupně mají na škole v přírodě dopolední vyučování. Snažíme se také využívat vyučování v přírodě. Na škole v přírodě jsme se i bavili a učili společenskému chování. V zrcadlovém sále jsme si zatancovali na diskotékách a také jsme promítali dva filmy „Škola superhrdinů“ a „ Thor: Ragnarok”.
Nedílnou součástí naší školy v přírodě bývají také dva „Rituály“. Prvňáci byli pochváleni přede všemi za odvahu, že jeli poprvé a vše zvládli. Za odměnu dostali bublifuky a měli velké sólo při tanci. Páťáci se za tmy a při svíčce slavnostně loučí se školou v přírodě. Letos byli hodně dojatí, ale u přípitku na další nová dobrodružství, která je v životě čekají, se slzičky proměnily v úsměvy.
Přišel dlouho očekávaný den a my vyrazili za dalším dobrodružstvím, které na nás čekalo v tomto školním roce - několikadenní pobyt v přírodě. A jak to vše vypadalo, co vše jsme dělali, čím jsme se bavili? S tím vás rádi seznámíme v našem speciálním vydání FERDÁKOVIN.
Autobus naložen, věcmi a hlavně námi dětmi a hurá - vyrážíme! Vesele si švitoříme, najednou červená stopka a s ní silniční kontrola. Něco není v pořádku, musíme čekat, a než se vše napraví, tak čas čekání využíváme skotačením po parkovišti. Vše dobře dopadlo a my již nerušeně dojíždíme do našeho cíle. Po ubytování na nás čekal první oběd a po poledním klidu první naše aktivity.
ŠIŠKOVANÁ - na povel START vyrážíme do lesíka a velmi pilně a rychle sbíráme šišky. Za úkol máme na určeném stanovišti sestavit co nejdelší HADY. Následně, po změření jejich délky, vytváříme písmena slova FERDAS. A po nezbytném zhodnocení naší kreativity přichází další šiškový úkol - HOD NA CÍL. Společně připravíme dříví na večerní táborák a vydáváme se malý průzkum okolí - k našemu překvapení objevujeme několik dětských hřišť.
Po večeři si jdeme aktivně odpočinout do klubovny. Vyrábíme TÝMOVÉ vlajky a plníme soutěžní kvíz MRNĚ - ŠKVRNĚ od Ondřeje Sekory. Dále zakládáme pokus „MRAVENCI A JÍDLO“, naším úkolem bude po celou dobu pobytu pozorovat tento pokus a zapisovat, co objevíme, co zjistíme a které připravené místo přiláká nejvíce mravenců. Pak nás již čekal táborák s písničkou a s opékáním „mňam“, „mňam“ buřtíků!
Den začal veselou rozcvičkou s mravenčími písničkami. Poté nezbytná hygiena, úklid pokojíčků a dobrá snídaně. Od snídaně do oběda pak následovalo vyučování. Oběd, polední klid a pak již zase vzhůru do našich aktivit! Z turistiky to byly dva výšlapy - LOMOVÁ STEZKA s několika výhledy z výšky do okolí a okolo PŘEHRADY, to abychom všichni na vlastní oči viděli, jak je vlastně veliká. A znovu pro nás bylo připraveno plno her. HÁDANKY aneb HLAVIČKOLÁMÁNÍ - za pochodu i při odpočinku. Hra PLAMÍNEK - „hasili“ jsme ohýnek, a i touto hrou jsme si připomněli DEN HASIČŮ.
Největším překvapením vždy je, že si ověříme, že vyvolávání vážně funguje. Opravdu přestalo pršet a sluníčko se na nás vesele smálo. Dál to byla opět super záležitost „PRSKAVKÁČ“ - běh s hořící prskavkou. Po večeři na nás čekala hra ÚNIKOVKA - k mraveništi. Hra plná nejrůznějších šifer, úkolů, hádanek, luštěnek, skládanek a malůvek nás přinutila přemýšleta zužitkovat tak všechny naše vědomosti. Hra byla super!
Na místě “M“ jsme se ale dozvěděli, co bude následovat. Byla to VEČERNÍ HRA. Každý měl za úkol jít po určené trase, svítit a plnit příkazy lesních zvířátek. Z lesa se tak ozývaly nejrůznější zvuky. Působilo to chvílemi opravdu strašidelně, ti menší se i trochu báli, ti starší se naopak již maličko chvástali, rychle, lumpíci zapomněli, že před časem na tom byli úplně stejně, ale všichni jsme hru zvládli.
Po snídani se vypravujeme na dnešní celodenní pěší výlet. Naším cílem je MARTIŇÁK. Počasí si dalo říct a my to v pohodě zvládli tam i zpět. Vyrábíme si mravenčí puntíkaté mašle, mravenčí tykadla. Obé přijde vhod na čtvrteční FERDOVĚ DISKOŠOU. K vyráběnkám také patří barvení a zdobení týmových kamínků. Dále procvičujeme speciální FERDOVO cvičení a zpíváme všechny mravenčí písničky.
Po snídaní nás čeká malé školní učení a po poledním klidu je tady POKLADOVKA. Plníme řadu nejrůznějších úkolů a nástrah všemožného zaměření - sportovní, vědomostní, dovednostní… Sbíráme důležité bodíky a pak se již vydáváme hledat POKLAD - ZLATOU CIHLU. Odpoledne bylo také plné sportu. Jednak na nás čekala FERDOVA OLYMPIÁDA s řadou disciplín a super bylo také sportování všeho druhu. Vyvrcholením pobytu byla opravdu veselá a zdařilá FERDOVSKÁ DISKOTÉKA, plná písniček, tance pohybu.
Pobyt v přírodě se vydařil, odjíždíme spokojeni, plni nejrůznějších dojmů a zážitků. Je super, že vše zvládli i ti mladší kamarádi na jedničku. V družince nás kromě oběda čeká také vyhodnocení a nějaká ta odměna za naše úsilí a snahu.
| Kategorie | Vítězové |
|---|---|
| Týmová soutěž | Vlasta Pluhař, Honza Pyšný, Davča Švedík, Eveli Bijová, Naty Vingrálková, Johanka Václavíková a Valinka Navrátilová |
| Vzorný úklid (mladší) | Adélka Hrabalová, Barunka Juřenová a Alexka Gašpárková |
| Vzorný úklid (starší) | Vojta Martinčík, Vlasta Pluhař a Toba Losert |
| Zvláštní ocenění | David Švedík (za přístup k mladším spolužákům) |
tags: #motto #škola #v #přírodě