Příčiny a následky znečištění vodních nádrží

Užívání vod obecně představuje antropogenní faktor, jenž ovlivňuje stav vod, a to jak v množství, tak v kvalitě těchto vod. Znečištění vody se čím dál více skloňuje v médiích, má totiž závažné následky a měli bychom se mu snažit vyhnout. Účelem plánu oblasti povodí Moravy je identifikovat tyto vlivy (užívání vod), posoudit jejich významnost na stav vod a rizik, že nebude dosaženo dobrého stavu vod a navrhnout vhodná opatření k eliminaci nepříznivých vlivů tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi environmentálními požadavky a přínosy, které užívání vod umožňuje. Naše společnost však dělá pravý opak.

Příčiny znečištění vody

Zemědělství

Největší problém u zemědělství je fakt, že zemědělský sektor je největším spotřebitelem globálních sladkovodních zdrojů. Po celém světě je zemědělství hlavní příčinou degradace vody. Zemědělství a živočišná výroba využívá přibližně 70 procent zásob povrchové vody na Zemi. Ve Spojených státech je zemědělské znečištění hlavním zdrojem kontaminace v řekách a potocích, druhým největším zdrojem v mokřadech a třetím největším zdrojem v jezerech. Rovněž významně přispívá ke kontaminaci ústí řek a podzemních vod.

Pokaždé, když prší, splachují se hnojiva, pesticidy a živočišný odpad z farem, s čímž unikají i patogeny a viry do našich vodních cest. Znečištění živinami způsobené přebytkem dusíku a fosforu ve vodě nebo ve vzduchu je celosvětově největší hrozbou pro kvalitu vody a způsobuje především rozkvět řas, z nichž mnohé mohou být nebezpečné.

Kanalizace a odpadní vody

Použitá voda se nazývá odpadní voda. Vychází z našich dřezů, sprch a toalet i z komerčních, průmyslových a zemědělských činností. Termín také zahrnuje odtok dešťové vody, ke kterému dochází, když srážky přinášejí do našich vodních cest silniční soli, olej, mastnotu, chemikálie a úlomky z nepropustných povrchů. Ve Spojených státech zpracovávají čistírny odpadních vod denně zhruba 34 miliard galonů odpadní vody.

Tato zařízení snižují množství znečišťujících látek, jako jsou patogeny, fosfor a dusík v odpadních vodách, stejně jako těžké kovy a toxické chemikálie v průmyslovém odpadu, před vypuštěním upravených vod zpět do vodních toků. Podle odhadů některých odborníků však stárnoucí a snadno přemožené systémy čištění odpadních vod, s kterými v současnosti lidstvo pracuje, také každoročně uvolňují jen v USA více než 850 miliard galonů nezpracované odpadní vody.

Čtěte také: Problémy s igelitovými sáčky a recyklace

Znečištění ropou

Na titulních stránkách mohou dominovat velké skvrny, ale spotřebitelé představují drtivou většinu znečištění ropou v našich mořích, včetně ropy a benzínu, které denně kapají z milionů osobních a nákladních automobilů. Kromě toho téměř polovina z odhadovaného 1 milionu tun ropy, která se každoročně dostane do mořského prostředí, nepochází z úniků tankerů, ale z pozemních zdrojů, jako jsou továrny, farmy a města.

Na moři tvoří úniky tankerů asi 10 procent ropy ve vodách po celém světě, zatímco pravidelná provozování odvětví námořní dopravy - prostřednictvím legálních i nelegálních vypouštění - přispívá asi jednou třetinou. Ropa se také přirozeně uvolňuje zpod oceánského dna zlomeninami známými jako prosakování.

Radioaktivní látky

Radioaktivní odpad je jakékoli znečištění, které emituje záření nad rámec toho, co je přirozeně uvolňováno prostředím. Generuje ho těžba uranu, jaderné elektrárny a výroba a testování vojenských zbraní. Dále také jako univerzity a nemocnice, které používají radioaktivní materiály pro výzkum a medicínu. Radioaktivní odpad může přetrvávat v životním prostředí po tisíce let, což činí jeho ukládání velkou výzvou. Náhodné uvolnění nebo nesprávná likvidace kontaminantů ohrožují podzemní vody, povrchové vody a mořské zdroje.

Následky znečištění vod

Dnes už si bez servítek můžeme přiznat, že znečištění vody zabíjí. Ve skutečnosti podle jistých studií způsobilo v roce 2015 1,8 milionu úmrtí. Znečištěná voda způsobuje ale i nemoci. Nebezpečná voda každoročně způsobí onemocní přibližně jedné miliardě lidí.

Lidské zdraví

Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus. Dokonce i v bohatých zemích náhodné nebo nezákonné úniky ze zařízení na čištění odpadních vod, stejně jako odtok z farem a městských oblastí, přispívají k šíření škodlivých patogenů. I plavání může představovat riziko. Čím dál méně vod je totiž vhodných ke koupání. Mohou za to samozřejmě i další faktory, nicméně zejména v létě každý rok přibývá lidí se zdravotní problémy, jako jsou kožní vyrážky, zarudlé oči, či infekce dýchacích cest.

Čtěte také: Srovnání ekologických aspektů myček

Životní prostředí

Aby se zdravé ekosystémy mohly rozvíjet, spoléhají na složitou síť zvířat, rostlin, bakterií a hub - které všechny přímo či nepřímo interagují. Poškození kteréhokoli z těchto organismů může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí. Když znečištění vody způsobí rozkvět řas v jezeře nebo mořském prostředí, šíření nově zavedených živin stimuluje růst rostlin a řas, což zase snižuje hladinu kyslíku ve vodě. Tento nedostatek kyslíku, známý jako eutrofizace, dusí rostliny a zvířata a může vytvářet „mrtvé zóny“, kde jsou vody v podstatě bez života.

V určitých případech mohou tyto škodlivé květy řas také produkovat neurotoxiny, které ovlivňují divokou zvěř, od velryb po mořské želvy. Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky. Tyto kontaminanty jsou toxické pro vodní organismy - nejčastěji snižují délku života a reprodukční schopnost organismu - a dostávají se do potravinového řetězce, když dravec žere kořist. Takto tuňák a další velké ryby hromadí velké množství toxinů, jako je rtuť. Mořské ekosystémy jsou také ohroženy mořskými úlomky, které mohou zvířata uškrtit, udusit a vyhladovět.

Hodně z těchto pevných úlomků, jako jsou plastové sáčky a plechovky od sody, je zameteno do kanalizace a bouřkových odtoků a nakonec do moře. Naše oceány se tak pomalu ale jistě mění v odpadkovou polévku. Na vině ale nejsou jen plastová brčka, jak se to někdy prezentuje. Největší problém představuje rybolov. Oceány sice absorbují přibližně čtvrtinu uhlíkového znečištění vytvářeného každý rok spalováním fosilních paliv, ale jsou stále kyselější.

Nebezpečí při koupání ve volné přírodě

Na mnoha našich nádržích dochází v letních měsících k masovému rozvoji sinic. Znečištěná koupací voda může být příčinou různých infekčních onemocnění. V některých koupacích vodách může u koupajících se dojít ke vzniku cerkáriové dermatitidy, která se projevuje intenzivně svědícími skvrnami, puchýři a zarudnutím kůže.

Je však dobré mít na paměti, že největší nebezpečí není spojeno s jakostí vody, ale s chováním koupajících se - každý rok se při vodní rekreaci řada lidí utopí nebo utrpí vážná zranění a zdravotní problémy může způsobit také nadměrné slunění či přehřátí organismu.

Čtěte také: Příčiny ohrožení škol

Sinice a koupání v přírodě

Ve vodě se krom jiného nachází dvě velké skupiny organismů: řasy a sinice (sinice = cyanobakterie). Mají sice ve vodě podobnou úlohu, ale z hlediska vlivu na lidské zdraví jsou sinice mnohem nebezpečnější. Pokud je jich ve vodě přítomno větší množství, vytvoří se v ní tzv. vegetační zákal. I když zákal ve vodě může mít různé příčiny, vždy poukazuje na sníženou kvalitu vody.

Některé sinice mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných částeček (někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici). Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ sinic. Nejčastěji se vyskytují koncem léta, některé sinice však vytvářejí vodní květy již v průběhu června.

Sinice obsahují látky vyvolávající alergické reakce. U koupajícího se člověka se v závislosti na délce pobytu ve vodě, opakovaném koupání po více dnů (týdnů), vlastní citlivosti a množství sinic ve vodě mohou objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma. Sinice také mohou produkovat různé jedovaté látky, tzv. toxiny. Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy.

Jak poznám, jestli voda, ve které se chci vykoupat, obsahuje sinice nebo řasy?

Sinice vodních květů lze ve vodě pozorovat jako kousky „jehličí“ či „trávy“, zelené krupice, které se někdy nakumulují u hladiny ve formě „hrachové polévky“. Lze využít i test v lahvi se zúženým hrdlem. Průhledné lahve (např. od balených vod) naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek (a voda přitom zůstane čirá), jedná se z největší pravděpodobností o sinice. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy.

Několik rad:

• Největší nahromadění sinic (i toxinů) vzniká právě při vodním květu. Koupání ve vodě obsahující vodní květ nelze rozhodně doporučit.
• Pokud se chcete koupat ve volné přírodě, kdekoliv mimo místa pravidelně sledovaná, zkuste před vstupem do vody některou z výše popsaných metod na rozlišení řas a sinic. Když voda obsahuje sinice, řiďte se zásadou č. 1.
• Když už se rozhodnete pro koupání ve vodě obsahující sinice, nebo kde je dokonce vytvořen vodní květ, doporučujeme (je-li to možné) se po vykoupání osprchovat čistou vodou a odstranit tak z pokožky řasy a sinice, které na ní po pobytu ve vodě ulpěly.
• Vodní květ se po hladině nádrže pohybuje podle toho, jak zrovna vane vítr. Často tak tvoří u břehu vysokou vrstvu, se kterou mohou do styku přijít hrající si děti. Proto je dobré před tímto nebezpečím děti varovat a hlídat, jak vypadá břeh nádrže, na kterém si hrají.

Infekční onemocnění z přírodních koupacích vod

Přírodní vody mohou být mikrobiálně kontaminovány odpadními vodami, výkaly zvířat, chlévskou mrvou používanou ke hnojení (splachy při dešti) nebo třeba i z těl koupajících se osob. Do vody se tak mohou dostávat patogenní organismy (viry, bakterie či prvoci), které do těla vstupují při náhodném polknutí i malého množství vody. Jsou místa, na kterých je výskyt kontaminace mnohem pravděpodobnější: voda pod vyústěním (i vyčištěných) odpadních vody a vod z dešťových kanalizací a rybníky s intenzivním rybím hospodařením. Koupání v takových vodách pak představuje zvýšené zdravotní riziko.

Nejčastějším onemocněním jsou střevní a žaludeční potíže, různá horečnatá onemocnění a zánětlivá onemocnění uší a očí.

Několik rad:

• Nekoupejte se nikdy na místech evidentně znečištěných odpadními vodami (pod výpustí i vyčištěných odpadních vod, dešťových kanalizací).
• Dbejte doporučení hygieniků a tam, kde to nedoporučují, se nekoupejte.
• Pokud sami trpíte nějakým infekčním onemocnění, buďte k ostatním ohleduplní a nekoupejte se.

Cerkáriová dermatitida

Cerkáriová dermatitida je parazitární onemocnění, které se u člověka projevuje tvorbou skvrn, puchýřů a zarudnutím kůže. Je doprovázena intenzivním svěděním trvajícím obvykle několik dní. Způsobují ho drobní parazitičtí živočichové, motolice, jejichž životní cyklus je vázán jednak na vodní plže a dále na vodní ptáky (např. divoké kachny). Z plžů se do vody uvolňují larvy motolic, tzv. cerkárie, které se snaží najít vodního ptáka, v němž by dokončily svůj vývoj.

Historické havárie v České republice

Následující tabulka uvádí přehled historických havárií v České republice, které vedly ke znečištění vod:

tags: #mozna #znecisteni #nadrzi #priciny

Oblíbené příspěvky:

• Moderní sušičky prádla: Přehled
• Význam a historie symbolu ochrany přírody
• Vzdělávání o životním prostředí pro předškoláky
• Povinnosti občanů při vojenském ohrožení
• Pardubické spalovny odpadu