Užívání vod obecně představuje antropogenní faktor, jenž ovlivňuje stav vod, a to jak v množství, tak v kvalitě těchto vod. Znečištění vody se čím dál více skloňuje v médiích, má totiž závažné následky a měli bychom se mu snažit vyhnout. Účelem plánu oblasti povodí Moravy je identifikovat tyto vlivy (užívání vod), posoudit jejich významnost na stav vod a rizik, že nebude dosaženo dobrého stavu vod a navrhnout vhodná opatření k eliminaci nepříznivých vlivů tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi environmentálními požadavky a přínosy, které užívání vod umožňuje. Naše společnost však dělá pravý opak.
Největší problém u zemědělství je fakt, že zemědělský sektor je největším spotřebitelem globálních sladkovodních zdrojů. Po celém světě je zemědělství hlavní příčinou degradace vody. Zemědělství a živočišná výroba využívá přibližně 70 procent zásob povrchové vody na Zemi. Ve Spojených státech je zemědělské znečištění hlavním zdrojem kontaminace v řekách a potocích, druhým největším zdrojem v mokřadech a třetím největším zdrojem v jezerech. Rovněž významně přispívá ke kontaminaci ústí řek a podzemních vod.
Pokaždé, když prší, splachují se hnojiva, pesticidy a živočišný odpad z farem, s čímž unikají i patogeny a viry do našich vodních cest. Znečištění živinami způsobené přebytkem dusíku a fosforu ve vodě nebo ve vzduchu je celosvětově největší hrozbou pro kvalitu vody a způsobuje především rozkvět řas, z nichž mnohé mohou být nebezpečné.
Použitá voda se nazývá odpadní voda. Vychází z našich dřezů, sprch a toalet i z komerčních, průmyslových a zemědělských činností. Termín také zahrnuje odtok dešťové vody, ke kterému dochází, když srážky přinášejí do našich vodních cest silniční soli, olej, mastnotu, chemikálie a úlomky z nepropustných povrchů. Ve Spojených státech zpracovávají čistírny odpadních vod denně zhruba 34 miliard galonů odpadní vody.
Tato zařízení snižují množství znečišťujících látek, jako jsou patogeny, fosfor a dusík v odpadních vodách, stejně jako těžké kovy a toxické chemikálie v průmyslovém odpadu, před vypuštěním upravených vod zpět do vodních toků. Podle odhadů některých odborníků však stárnoucí a snadno přemožené systémy čištění odpadních vod, s kterými v současnosti lidstvo pracuje, také každoročně uvolňují jen v USA více než 850 miliard galonů nezpracované odpadní vody.
Čtěte také: Problémy s igelitovými sáčky a recyklace
Na titulních stránkách mohou dominovat velké skvrny, ale spotřebitelé představují drtivou většinu znečištění ropou v našich mořích, včetně ropy a benzínu, které denně kapají z milionů osobních a nákladních automobilů. Kromě toho téměř polovina z odhadovaného 1 milionu tun ropy, která se každoročně dostane do mořského prostředí, nepochází z úniků tankerů, ale z pozemních zdrojů, jako jsou továrny, farmy a města.
Na moři tvoří úniky tankerů asi 10 procent ropy ve vodách po celém světě, zatímco pravidelná provozování odvětví námořní dopravy - prostřednictvím legálních i nelegálních vypouštění - přispívá asi jednou třetinou. Ropa se také přirozeně uvolňuje zpod oceánského dna zlomeninami známými jako prosakování.
Radioaktivní odpad je jakékoli znečištění, které emituje záření nad rámec toho, co je přirozeně uvolňováno prostředím. Generuje ho těžba uranu, jaderné elektrárny a výroba a testování vojenských zbraní. Dále také jako univerzity a nemocnice, které používají radioaktivní materiály pro výzkum a medicínu. Radioaktivní odpad může přetrvávat v životním prostředí po tisíce let, což činí jeho ukládání velkou výzvou. Náhodné uvolnění nebo nesprávná likvidace kontaminantů ohrožují podzemní vody, povrchové vody a mořské zdroje.
Dnes už si bez servítek můžeme přiznat, že znečištění vody zabíjí. Ve skutečnosti podle jistých studií způsobilo v roce 2015 1,8 milionu úmrtí. Znečištěná voda způsobuje ale i nemoci. Nebezpečná voda každoročně způsobí onemocní přibližně jedné miliardě lidí.
Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus. Dokonce i v bohatých zemích náhodné nebo nezákonné úniky ze zařízení na čištění odpadních vod, stejně jako odtok z farem a městských oblastí, přispívají k šíření škodlivých patogenů. I plavání může představovat riziko. Čím dál méně vod je totiž vhodných ke koupání. Mohou za to samozřejmě i další faktory, nicméně zejména v létě každý rok přibývá lidí se zdravotní problémy, jako jsou kožní vyrážky, zarudlé oči, či infekce dýchacích cest.
Čtěte také: Srovnání ekologických aspektů myček
Aby se zdravé ekosystémy mohly rozvíjet, spoléhají na složitou síť zvířat, rostlin, bakterií a hub - které všechny přímo či nepřímo interagují. Poškození kteréhokoli z těchto organismů může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí. Když znečištění vody způsobí rozkvět řas v jezeře nebo mořském prostředí, šíření nově zavedených živin stimuluje růst rostlin a řas, což zase snižuje hladinu kyslíku ve vodě. Tento nedostatek kyslíku, známý jako eutrofizace, dusí rostliny a zvířata a může vytvářet „mrtvé zóny“, kde jsou vody v podstatě bez života.
V určitých případech mohou tyto škodlivé květy řas také produkovat neurotoxiny, které ovlivňují divokou zvěř, od velryb po mořské želvy. Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky. Tyto kontaminanty jsou toxické pro vodní organismy - nejčastěji snižují délku života a reprodukční schopnost organismu - a dostávají se do potravinového řetězce, když dravec žere kořist. Takto tuňák a další velké ryby hromadí velké množství toxinů, jako je rtuť. Mořské ekosystémy jsou také ohroženy mořskými úlomky, které mohou zvířata uškrtit, udusit a vyhladovět.
Hodně z těchto pevných úlomků, jako jsou plastové sáčky a plechovky od sody, je zameteno do kanalizace a bouřkových odtoků a nakonec do moře. Naše oceány se tak pomalu ale jistě mění v odpadkovou polévku. Na vině ale nejsou jen plastová brčka, jak se to někdy prezentuje. Největší problém představuje rybolov. Oceány sice absorbují přibližně čtvrtinu uhlíkového znečištění vytvářeného každý rok spalováním fosilních paliv, ale jsou stále kyselější.
Na mnoha našich nádržích dochází v letních měsících k masovému rozvoji sinic. Znečištěná koupací voda může být příčinou různých infekčních onemocnění. V některých koupacích vodách může u koupajících se dojít ke vzniku cerkáriové dermatitidy, která se projevuje intenzivně svědícími skvrnami, puchýři a zarudnutím kůže.
Je však dobré mít na paměti, že největší nebezpečí není spojeno s jakostí vody, ale s chováním koupajících se - každý rok se při vodní rekreaci řada lidí utopí nebo utrpí vážná zranění a zdravotní problémy může způsobit také nadměrné slunění či přehřátí organismu.
Čtěte také: Příčiny ohrožení škol
Ve vodě se krom jiného nachází dvě velké skupiny organismů: řasy a sinice (sinice = cyanobakterie). Mají sice ve vodě podobnou úlohu, ale z hlediska vlivu na lidské zdraví jsou sinice mnohem nebezpečnější. Pokud je jich ve vodě přítomno větší množství, vytvoří se v ní tzv. vegetační zákal. I když zákal ve vodě může mít různé příčiny, vždy poukazuje na sníženou kvalitu vody.
Některé sinice mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných částeček (někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici). Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ sinic. Nejčastěji se vyskytují koncem léta, některé sinice však vytvářejí vodní květy již v průběhu června.
Sinice obsahují látky vyvolávající alergické reakce. U koupajícího se člověka se v závislosti na délce pobytu ve vodě, opakovaném koupání po více dnů (týdnů), vlastní citlivosti a množství sinic ve vodě mohou objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma. Sinice také mohou produkovat různé jedovaté látky, tzv. toxiny. Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy.
Sinice vodních květů lze ve vodě pozorovat jako kousky „jehličí“ či „trávy“, zelené krupice, které se někdy nakumulují u hladiny ve formě „hrachové polévky“. Lze využít i test v lahvi se zúženým hrdlem. Průhledné lahve (např. od balených vod) naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek (a voda přitom zůstane čirá), jedná se z největší pravděpodobností o sinice. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy.
Přírodní vody mohou být mikrobiálně kontaminovány odpadními vodami, výkaly zvířat, chlévskou mrvou používanou ke hnojení (splachy při dešti) nebo třeba i z těl koupajících se osob. Do vody se tak mohou dostávat patogenní organismy (viry, bakterie či prvoci), které do těla vstupují při náhodném polknutí i malého množství vody. Jsou místa, na kterých je výskyt kontaminace mnohem pravděpodobnější: voda pod vyústěním (i vyčištěných) odpadních vody a vod z dešťových kanalizací a rybníky s intenzivním rybím hospodařením. Koupání v takových vodách pak představuje zvýšené zdravotní riziko.
Nejčastějším onemocněním jsou střevní a žaludeční potíže, různá horečnatá onemocnění a zánětlivá onemocnění uší a očí.
Cerkáriová dermatitida je parazitární onemocnění, které se u člověka projevuje tvorbou skvrn, puchýřů a zarudnutím kůže. Je doprovázena intenzivním svěděním trvajícím obvykle několik dní. Způsobují ho drobní parazitičtí živočichové, motolice, jejichž životní cyklus je vázán jednak na vodní plže a dále na vodní ptáky (např. divoké kachny). Z plžů se do vody uvolňují larvy motolic, tzv. cerkárie, které se snaží najít vodního ptáka, v němž by dokončily svůj vývoj.
Následující tabulka uvádí přehled historických havárií v České republice, které vedly ke znečištění vod:
| Rok | Popis havárie | Dopad | Původce |
|---|---|---|---|
| 1964 | Únik kyanidů do řeky Jihlavy | Rozsáhlá otrava ryb, postiženo asi 60 km toku | n. p. Tona Jihlava |
| 1966 | Únik čpavkových vod do řeky Bečvy | Totální úhyn ryb v Bečvě a otrava kaprů v sádkách | n. p. Přerovské chemické závody |
| 1967 | Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky (znečištění kyanidy) | Koncentrace kyanidů 2,4 mg/l | n. p. Tatra Kopřivnice |
| 1969 | Únik 225 t melasy do řeky Chrudimky a do Labe | Úhyn ryb až po hranice s okresem Praha - východ | n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim |
| 1970 | Havárie na Chodovském potoce a následně řeky Ohře fenoly | Koncentrace jednomocných fenolů v Chodovském potoce až 5,0 mg/l, ohrožen vodárenský odběr | n. p. KVHU Vřesová |
| 1970 | Havárie na Rakovnickém potoce (únik Dubacidu) | Pěnivost na ČOV Rakovník, odpadní vody bez čištění do Rakovnické potoka, výška pěny až 3 m | n. p. Rakona Rakovník |
| 1980 | Ropná havárie z ropovodu u obce Bartoušov | Celkový únik byl později vyčíslen na 6 000 t ropy | Netěsnost ve spirálově svařovaném potrubí |
| 1980 | Havárie na Červeném potoce pod Hořovicemi | Totální úhyn ryb v Červeném potoce a Litavce | Nedostatečně zneškodněná lázeň s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice |
tags: #mozna #znecisteni #nadrzi #priciny