Adolf Hitler a Mnichovská Dohoda

12.03.2026

Pojďme se podívat na události, které vedly k Mnichovské dohodě. 20. dubna si připomínáme 130. výročí narození Adolfa Hitlera. Varovné výročí, protože do čela Německa se Hitler dostal na základě výsledků demokratických voleb. To až po nich se nadšený vizionář nebál sáhnout po moci, která mu nepatřila.

Hitlerovy začátky

Nestal se malířem, i když po malování toužil. Třebaže Adolfův školní prospěch nebyl valný a nepodařilo se mu ani odmaturovat, dějepis a kreslení miloval vždycky. Když se Hitler roku 1907 přihlásil na vídeňskou výtvarnou akademii, přijímací komise se pak dopustila z pozdějšího úhlu pohledu tragického omylu. V roce 1913 má Vídně plné zuby a stěhuje se do bavorského Mnichova, kterým je naopak od prvního okamžiku nadšen.

Odvodu do rakouské armády se sice nevyhne, je však shledán služby neschopným ze zdravotních důvodů. Uvažuje ještě, že by zkusil vystudovat nějakou školu zde, ale ani se o to nepokusí. Když na podzim roku 1914 propukne válka, Hitler se přihlásí do bavorské armády jako dobrovolník a začne sloužit u pěšího záložního pluku (Bayerische Reserve-Infanterie-Regiment Nr. 16) jako polní kurýr. Již v prosinci roku 1914 je vyznamenán Železným křížem II. třídy. V srpnu 1918 potom obdržel Železný kříž I.

V noci ze 13. na 14. října roku 1918 přišel málem o život, když byl v Belgii na výšinách u města Wervick poblíž Yper zasažen britskou yperitovou chemickou bombou. Během této bitvy zemřelo více než 10 tisíc vojáků, avšak Adolf Hitler svá zranění přežil, pouze dočasně ztratil zrak. Hitlerova úplná slepota trvala jen několik dní a není jasné, zda šlo skutečně o důsledek použití chemické bojové látky nebo zda slepotu způsobil šok a následná hysterická reakce. Hitler byl v každém případě celou událostí otřesen.

Hitlerova politická kariéra začala 12. září 1919, kdy měl jako člen rady záložního praporu „zkontrolovat“ činnost malé levicové Německé dělnické strany (Deutsche Arbeiterpartei, DAP). Na schůzi Hitlera rozčílil návrh na odtržení Bavorska od Německa a se zapálením proti němu vystoupil. Drexlera okouzlil natolik, že mu ihned nabídl členství a Hitler se tak stal 55. členem DAP. Již 24. února 1920 v proslulé mnichovské pivnici Hofbräuhaus vyhlásil 25 „neměnných“ bodů programu DAP. Téhož roku také strana změnila svůj název na NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei - Národně socialistická německá dělnická strana ) a 7. srpna 1920 přijala jako svůj znak prastaré kultovní znamení - hákový kříž.

Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních

Po pádu Papenovy vlády pak nezbylo Hindeburgovi než Hitlera jmenovat 30. ledna 1933 říšským kancléřem. Hitler dosáhl svého cíle.

Cesta k Mnichovské dohodě

Podívejme se na mnichovské události den po dni očima přímého účastníka, tajemníka britského ministra zahraničí lorda Halifaxe:

Pátek, 23. září: Německý tisk hlasitě volá po úplném rozbití Československa. K tomu se připojují Poláci a Maďaři se svými požadavky. Hitlerův dopis obsahuje jedině hrubé urážky Čechoslováků.
Sobota 24. září: Nálada ve Francii je malodušná až zbabělá, nikdy jsem neviděl něco takového. Francouzi řeší dilema války nebo zrady, plynoucí z francouzsko-československé smlouvy o zárukách. Hitler vydal memorandum, které je ultimativní. Jeho součástí je mapa, kde jsou vyznačené německé oblasti, které mají být obsazeny. Československá armáda, policie a úředníci mají být bez výjimky odvoláni a všechen materiál má být odevzdán neporušen. Britský premiér jej poslal Čechoslovákům a novinářům řekl: „Teď to závisí na Češích.“ Mezitím Čechoslováci začali mobilizovat a Francouzi vyhlásili částečnou mobilizaci.
Neděle 25. září: Chamberlain je se svou misí velmi spokojen, domnívá se, že Hitlerova nabídka není příliš špatná a že by se Čechoslovákům mělo doporučit, aby ji přijali. Domnívá se, že na něho zapůsobil a že mu Hitler důvěřuje. Ujišťoval kabinet, že si Hitler přeje přátelství s Anglií. Jan Masaryk, náš velvyslanec v Anglii, předal oficiální nótu odmítající Hitlerovo memorandum. Delegace z Francie se zúčastnila v Anglii jednání ministerské rady, ale k žádnému výsledku nedošlo.
Pondělí 26. září: Anglo-francouzské rozhovory pokračovaly, zapojil se do nich i generál Gamelin. Jediným jasným bodem byla zpráva, že Beneš nabídl Polákům Těšínsko pod podmínkou, když upustí od dalších požadavků. Chamberlain v reakci na Hitlerův projev prohlásil, že Anglie spolu s Francií jsou ochotny dohlédnout, aby československé sliby byly splněny v přiměřené době, ovšem za předpokladu, že se německá vláda uvolí nepoužít násilí.
Středa 28. září: Chamberlain poslal Hitlerovi naléhavou výzvu, aby souhlasil s konferencí, a vlastně prohlašoval: „Všechno podstatné můžete dostat bez války.“ Nabídl, že znovu přijede do Německa a bude jednat s Hitlerem, a bude-li třeba, i s československými, francouzskými a italskými zástupci o způsobu převodu. Odpoledne přišla zpráva, že Hitler pozval Chamberlaina, Daladiera a Musoliniho zítra do Mnichova. Vzkaz byl Chamberlainovi odevzdán právě v tom čase, když hovořil v poslanecké sněmovně a tím se jeho projevu dostalo dramatického vyvrcholení. Okamžitě řekl, že přijímá.
Čtvrtek 29. září: Chamberlain odletěl do Mnichova. Poláci zaujímají výhružný postoj a po vzoru Hitlera rozšiřují své požadavky. Nemohu se zbavit dojmu, že tento nový tah znamená Hitlerův ústup, způsobený snad různými příčinami - naší námořní mobilizací, francouzskou částečnou mobilizací, vnitřním nátlakem od umírněných činitelů, generálů a diplomatů povzbuzovaných naší pevností, Rooseveltovou výzvou, nespokojeností mezi dělnickou třídou v Německu. Obávám se, aby při jednání s Hitlerem Chamberlain, Wilson (důvěrný poradce premiéra) a Henderson (velvyslanec Anglie v Německu) - tito slaboši - neustoupili ještě více a nesnažili se vnutit Československu další oběti. Mussolini je polichocen, že se o něm píše na prvních stránkách novin a konečně se domohl čtyřmocenské konference; nepochybně se bude u Hitlera přimlouvat za mírové řešení. Celý problém záleží na tom, zda Daladier obstojí před Hitlerem a Mussolinim. Já o tom pochybuji. Domnívám se, že Chamberlain se postaví na stranu diktátorů a ti ho ovládnou.
Pátek 30. září: Půlnoční dohoda, která byla v Mnichově podepsána, byla zveřejněna v tisku. Stanoví, že Německo, počínaje 1. říjnem, okamžitě obsadí oblasti, kde žije převážně německé obyvatelstvo. Konečně tedy dohoda a mou první reakcí byl pocit úlevy, že nebude válka. Usoužené československé vládě bylo brutálně řečeno, že musí okamžitě vyslovit souhlas. V poledne jsme se dozvěděli, že Československo se podvolí tomuto rozhodnutí, „přijatému bez něho a proti němu“. Chamberlain měl dnes ráno další rozhovor s Hitlerem a odpoledne se vrací. V Londýně zástupy lidí na ulicích, hysterické ovace, nadšení.