Mufloní Vlna: Produkce a Využití


18.03.2026

Pružné a odolné vlákno ovčí vlny šatí lidstvo již přes deset tisíc let. Ovčí vlna má unikátní vlastnosti i široké možnosti využití. Nikdo neví, kdy se vlna začala používat. Zřejmě před 11 000 lety si nějaký obyvatel jihozápadní Asie na území dnešního Iráku všiml, že se může chránit před zimou chomáči srsti zvířete, které až do té doby sloužilo jen k jídlu. Dnes má ovčí vlna desítky možností využití a vlněné oblečení patří k tomu nejdražšímu, co si můžeme pořídit.

Vlákna ovčí vlny byla ceněna v celé historii až do našich dnů. Iason a jeho Argonauti se plavili pro proslulé zlaté rouno. Nitě, ze kterých Penelopa ve dne tkala a v noci párala rubáš při čekání na Odyssea, byly zřejmě vlněné stejně jako závoje halící Salome. V Bibli ve Starém zákoně je přes 300 zmínek o beráncích a vlně.

Prapředkem ovce domácí byl zřejmě muflon nebo zvíře jemu podobné. Ten se dlouho vyvíjel, než se proměnil v mírumilovnou ovečku, jak ji známe dnes. Vlna pradávných ovcí byla úplně jiná než ta dnešní. Po tisíce let tvořily srst těchto býložravců dva druhy značně odlišných vláken. Jednak to byly dlouhé a tlusté chlupy ve vnější vrstvě, jejichž úkolem bylo chránit zvíře před větrem a deštěm. Po staletích trpělivého šlechtění dosáhli chovatelé toho, že ovce dnes dávají více vlny a její jakost se podstatně zlepšila. Stříhání ovcím neubližuje. Naopak.

Miliony ovcí a beranů, které se dnes pasou na nejrůznějších místech světa, mají svůj původ ve Španělsku. V Kastilii, Extremaduře a Aragonu se vytvořila velká stěhovavá stáda. V té době se objevila ovce nového plemene, která by dnes asi dostala přívlastek superstar. Byla to ovce merinová. Její chov dosáhl největšího rozmachu v 16. a 18. století, kdy se ve Španělsku páslo na dvacet milionů ovcí tohoto plemene. Byly pro španělské hospodářství natolik důležité, že vývoz živých ovcí ze země se trestal i smrtí. Přesto se v druhé polovině osmnáctého století několik exemplářů ovce merinové dostalo do Velké Británie, Francie a Německa.

Austrálie, která je dnes v tomto odvětví na prvním místě ve světě, začínala v roce 1789 s devětadvaceti španělskými merinovými ovcemi. O sto let později jich měla už přes osmdesát milionů. Dnes je v Austrálii přes 70 000 ovčích farem, kde se chová na 180 milionů ovcí.

Čtěte také: Česká populace muflonů

Vlastnosti Ovčí Vlny

Vlněné vlákno má jedinečné vlastnosti. Základní stavební látkou vlny je keratin - nerozpustná bílkovina, z níž se také tvoří naše nehty a vlasy. Skládá se z tisíců šupinovitých buněk, které se překrývají jako tašky na střeše. Vytvářejí tak neproniknutelnou izolační hráz proti změnám teploty a chrání nejen před chladem, ale i před teplem z vnějšího prostředí.

Jinou pozorovatelnou vlastností vlny je její hygroskopičnost. Je schopna pohlcovat vodu až do 40 procent své hmotnosti. Přitom zůstává na dotyk suchá a vlhkosti se snadno zbaví, jakmile okolní prostředí přestane být mokré. Proto oděv z vlněné látky také výborně pohlcuje pot z těla a vypařuje ho do okolí. Tuto významnou vlastnost vlny znaly a využívaly už mnohé starověké kultury. Číňané ve vlně uchovávali led za velkého tepla. Nomádi v pouštích Předního východu nechali na poušti do vlny nasáknout noční rosu a ráno z ní tuto cennou tekutinu ždímali.

Ovčí vlna je odolná v tahu a velmi pružná. Díky spirálovému tvaru molekul se její vlákno dá natáhnout až o padesát procent své délky. Proto se vlněná látka téměř nemačká a nevytahuje, a pokud ano, snadno se vrací do původního tvaru. Pro představu o její pevnosti a pružnosti: vlněné vlákno může být 20 000krát přehnuto, aniž se zlomí. Hedvábí pouze 1800krát a umělé hedvábí jen 75krát.

Přes všechny své vynikající vlastnosti je vlna surovinou, jejíž produkce začíná klesat. Konkurence syntetických vláken je velmi silná.

Problémy a Zpracování Vlny

Ovčí vlna má jednoho, zato však vážného nepřítele. Jsou jím larvy mola kožešinového, které milují vlněný keratin. Motýlek z čeledi Tineidae působí příznivcům vlny velké starosti. Už ze starého Říma máme zprávy o tom, jak se tam snažili zbavit se molů tím, že do ovčí kožešiny silně bušili, nebo používali česnek jako repelent.

Čtěte také: Recyklace plastů: volná místa

Ovce se stříhají jednou za rok, v zemích s teplejším podnebím dvakrát, v závislosti na plemeni. Stříhání probíhá buďto postupně, nebo může stříhací stroj oddělit všechnu vlnu naráz. Vznikne tak rouno, které váží čtyři až pět kilogramů. Po střiži se oddělí vlákna podle délky a tloušťky. liší se podle toho, z které části těla pocházejí. Jemná vlna používaná na tkaní šatových látek je jiná než hrubší vlákno hodící se například na vycpávky matrací.

Ostříhaná ovčí vlna se ihned pere, protože ze srsti je třeba odstranit tuk a nečistoty. Je to důležitý proces. Čistá ovčí vlna má barvu slonové kosti. Bělí se, aby mohla přijmout jakýkoli barevný odstín, pak se rozvolňuje a urovnává a nakonec zpracovává jedním ze dvou odlišných způsobů. Jedním je mykání, k němuž se dříve používalo bodláků, ale dnes tuto práci zastanou stroje vybavené několika válci se strunami z plastické hmoty. Ty vlnu promění v tenký jednolitý plát. Druhým způsobem zpracování je česání, při němž se vlákna češou a krátká se oddělují od dlouhých. Při spřádání pak stroje urovnávají dlouhá vlákna jedním směrem. Krátká vlákna se mykají, z dlouhých se vyrábí nit zvaná česaná příze.

Nitě z mykané příze jsou těžké a jejich vlákna jsou neuspořádaná. Nesmíme zapomenout ani na jednu z nejdůležitějších vlastností vlny: schopnosti zplstnatět. Plst se vyrábí valchováním. Plst si vysoce cení kočovníci ve Střední Asii. Vyrábějí z ní přikrývky na koně a velbloudy, a dokonce i stany, které je účinně chrání před zimou a deštěm. Římané plst používali na krunýře a mnohem později se z ní začaly zhotovovat klobouky, které nosil Buffalo Bill a snad i naši pradědečkové.

Využití mufloní vlny v obuvi

Sněhule - zateplené kožíškem z 100% ovčí vlny. Dětské sněhule od značky Ren But jsou zateplené pravou ovčí vlnou s nepropustnou spodní částí obsahující nanočástice stříbra proti plísním. Sněhule disponují svrchní vrstvou z nepromokavého nylonu. Uzavřené botičky by měly mít před prsty volný prostor, tzv. nadměrek (10 - 15 mm).

Čtěte také: Úloha poradce pro ekologii

tags: #mufloni #vlna #produkce

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]