Klimatická změna představuje jeden z největších globálních problémů současnosti, který ovlivňuje nejen životní prostředí, ale také společnost jako celek. Pedagogická fakulta MU zveřejňuje novou Strategii udržitelného rozvoje pro období 2025-2028, která vymezuje hlavní směry rozvoje fakulty v oblasti výuky, výzkumu, provozu i společenské odpovědnosti. Dokument navazuje na cíle OSN, strategii Udržitelná MU a dlouhodobý strategický záměr PdF MU.
Od podzimního semestru 2024 nabídne Masarykova univerzita studujícím komplexní pohled na klimatické změny. Představujeme nový mezioborový předmět o klimatickém vzdělávání. Předmět vzniká v rámci projektu Multioborová implementace klimatického vzdělávání do vzdělávacího procesu: pilotní studie PED MUNI. Na jeho realizaci se podílejí katedry občanské výchovy, výtvarné výchovy, biologie, geografie, fyziky, chemie a odborného vzdělávání.
Předmět kombinuje přístupy z přírodních věd, včetně biologie, chemie, fyziky a geografie, s prvky sociálních věd a humanitních oborů, jako jsou sociální pedagogika a psychologie. Během výuky předmětu se studující budou zabývat nejen vědeckými aspekty klimatických změn, ale také jejich dopady na společnost, etickými otázkami a možnostmi kreativního vyjádření prostřednictvím výtvarné výchovy. Výuka probíhá v unikátním prostředí fakultních zahrad Kejbaly, což umožňuje studentům aplikovat teoretické poznatky v reálném kontextu a získat praktické zkušenosti.
Budou vytvořeny výukové materiály a metodiky, které budou testovány a následně zpřístupněny prostřednictvím online portálu. Tento portál poskytne vyučujícím na základních školách systematicky roztříděné nástroje, které podporují integrovanou tematickou výuku a projektové vyučování. Projekt také zahrnuje realizaci workshopů a odborných konferencí zaměřených na klimatické vzdělávání.
Jedním z hlavních přínosů projektu je multidisciplinární přístup, který zajišťuje, že studující získají komplexní a hluboký pohled na klimatickou problematiku. Tým odbornic a odborníků z několika kateder společně vytváří a implementuje výukové materiály, což studentům umožňuje získat nejen znalosti z oblasti přírodních věd, ale také z oblasti společenských věd, umění, speciální a inkluzivní pedagogiky. Projekt klade důraz na potřeby žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, aby klimatické vzdělávání bylo přístupné všem.
Čtěte také: Dopady na místní prostředí
Arktida je regionem, kde se klimatická změna projevuje výrazněji než na většině planety. Oblast za severním polárním kruhem se otepluje asi dvakrát rychleji než klima třeba na rovníku. Nový projekt na fakultě sociálních studií pojímá klimatickou změnu v Arktidě komplexně. Součástí výzkumu bude například i studium vlivu klimatické změny na transformaci vojenských sil v arktických zemích, což jsou USA, Rusko, Norsko, Dánsko, Kanada, Island, Finsko, Island a Švédsko.
Klimatická změna podle Padrtové může ovlivňovat, zda státy nakupují spíše útočné či obranné zbraně, nebo jak ozbrojené síly zvyšují své rozpočty. Kromě proměny armád budou vědci z fakulty sociálních studií analyzovat například konfliktní potenciál arktické oblasti, která je známá bohatými zásobami ropy a zemního plynu. „Studujeme Arktidu z hlediska zájmů jednotlivých zemí o zásoby nerostných surovin nebo dopravní trasy. Výsledkem této části projektu by měl být model, který umožní předpovědět riziko vzniku konfliktu o suroviny v Arktidě. Při výzkumu se vědci zaměří především na zahraniční politiku a zájmy Ruské federace.
„Nedílnou složkou naší části výzkumu je i rozbor právních následků případného konfliktu. Důležitou oblastí výzkumu bude pro brněnské vědce norské souostroví Svalbard (Špicberky) v Severním ledovém oceánu. Na Svalbardu budou například sledovat, jak se příroda vypořádává s dřívější ruskou těžbou uhlí u města Pyramiden. Na stavbu dovezli hlínu ze Sibiře a zavlekli tak do Arktidy nepůvodní rostliny. Nyní je místo opuštěné a my můžeme pozorovat, jak lidská činnost ovlivnila tamní životní prostředí,“ vysvětlila Padrtová.
Jednou z částí projektu bude také instalace „lapačů“ na turistických místech Svalbardu. „Lapače jsou něco jako lepící páska, která zachytí vše, co má turista na botě. Na Svalbard měli už letos v létě vyrazit výzkumníci z fakulty sociálních studií a přírodovědecké fakulty. Pandemie nového koronaviru však terénní část výzkumu posunula. Pokud bude situace příznivá, dostanou se vědci na Svalbard nejdříve za rok. Některé rozhovory budou muset výzkumníci vést na dálku. Výstupy projektu chtějí výzkumníci dostat nejen k akademikům a politikům, ale také ke studentům a širší veřejnosti.
Interaktivní stanovištní aktivita, ve které se žáci stávají „uhlíkovými detektivy“ a zjišťují, jak jejich každodenní chování ovlivňuje množství emisí CO₂. Na jednotlivých stanovištích hodnotí dopravu, stravování, spotřebu, digitální návyky, bydlení i produkci odpadů a zapisují si body do osobního pracovního deníku. Aktivita propojuje věcná data s praktickými doporučeními, rozvíjí schopnost sebereflexe a podporuje diskuzi o možnostech snížení osobní i sdílené uhlíkové stopy. Je vhodná pro projektové dny, environmentální výuku i mezioborové aktivity na 2. Výuková aktivita seznamuje žáky s různými způsoby nakládání se zahradním bioodpadem a jejich dopady na klima. Prostřednictvím praktických ukázek (vermikompostér, termokompostér, paletový kompostér, štěpkování, výroba biouhlu) žáci porozumí principům kompostování i tomu, jak se při jednotlivých postupech uvolňuje či váže uhlík. Součástí aktivity je také práce s reálným zahradním materiálem, didaktická hra a závěrečná reflexe, ve které žáci hodnotí, jak mohou zlepšit nakládání s bioodpadem ve vlastní domácnosti.
Čtěte také: Více o ochraně přírody
Na konci tohoto kurzu by studenti měli být schopni porozumět a vysvětlit základní faktory určující globální klima (skleníkový efekt, změnu oslunění, distribuce tepla v atmosféře a oceánech, atd.), vysvětlit a diskutovat o změně klimatu, která se očekává v příštích desetiletích a vlivu člověka. Dále na obecné úrovni pochopit a vysvětlit lokální dopady v různých částech světa.
Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím
tags: #muni #klimatické #změny #dopad