Genetická Úprava Rostlin: Řešení Klimatické Krize A Otázky Uživitelnosti Budoucnosti?

13.04.2026

Profesorku Joanne Choryovou trápily dva problémy: klimatická krize a rostoucí lidská populace, kterou v budoucnu nebude jednoduché uživit. Změna klimatu a její dopady, jsou vnímány jako jeden z nejvýznamnějších globálních problémů současnosti. Kvůli lidské činnosti se koncentrace skleníkových plynů (a především koncentrace oxidu uhličitého) v atmosféře zvyšuje.

Dochází ke globálnímu oteplování, což má za následek tání ledovců, rostoucí globální průměrnou výšku mořské hladiny, zvyšující se četnost extrémních jevů počasí jako jsou vlny veder, záplavy, bouře atd. Druhou výzvu pro lidstvo představuje otázka, jak uživit rostoucí populaci lidstva, která podle prognóz dosáhne v příštích deseti letech 11 miliard.

A se svým týmem ze Salk Institute nabízí řešení, které by podle ní mohlo zabít dvě mouchy jednou ranou. Choryová v rámci projektu Harnessing Plants Initiative chce pomocí genetické manipulace upravit rostliny tak, aby ve svých kořenech zachytávaly a ukládaly více uhlíku z atmosféry, než činí přirozeně, a současně by za sebou zanechávaly úrodnější půdu, která by přispívala k vyšším výnosům.

Jak To Funguje?

V projektu Joanne Choryové hrají klíčovou roli ve zmírňování dopadů změny klimatu světově nejrozšířenější plodiny. Rostliny fungují na principu fotosyntézy. Zjednodušeně řečeno, absorbují oxid uhličitý a zároveň produkují kyslík.

Choryová si položila otázku, zda by rostliny nemohly absorbovat uhlíku více, než doposud? A nemohly by při tom navíc ještě obohacovat půdu, ve které rostou, aby byly výnosy plodin vyšší? Odpovědí je podle ní suberin. Hlavní složka korku, bohatá na uhlík, která se nachází v buněčné stěně kořenů vyšších rostlin a odolává rozkladu (tudíž neuvolňuje uhlík zpět do atmosféry).

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Joanne Choryovou napadlo upravit genetický kód rostlin tak, aby vyvíjely delší a mohutnější kořenové systémy, které budou absorbovat z atmosféry větší množství uhlíku než doposud a následně ho ukládat v půdě ve formě suberinu.

Jakmile se podaří vyvinout požadované změny na modelových rostlinách, bude se pokračovat na změně genetického kódu na šesti světově nejčastěji pěstovaných plodinách: kukuřici, sóje, rýži, pšenici, bavlníku a řepce. Současně, kromě zmírnění dopadů změny klimatu, bude zároveň docházet k obohacování půdy o organickou hmotu, která bude podle vědkyně úrodnější.

Vývoj a Uznání

V rámci projektu se nyní pracuje na vývoji zařízení, které by bylo schopné simulovat klimatické podmínky kdekoli na zemi. Zařízení pomůže odhalit genetické rysy, které rostliny využívají k adaptaci ve stresovém prostředí.

Profesorka Joanne Choryová, která studuje genetiku rostlin již více než 20 let, je vědeckou obcí uznávaná jako jedna z největších vizionářek a inovátorek současné doby. V roce 2018 získala se svým týmem prestižní cenu Gruber Genetics Prize.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

tags: #muž #vyhazující #odpad #do #řeky #pokuta