Kompostování je přirozený proces, který běžně probíhá v přírodě. To, co zemřelo, se znovu promění v nový život. Kompost je velmi výživná hmota, a proto je pro každou zahrádku skoro nutností. Navíc to není žádná věda a zrecyklujete do něj všechny zbytky ze zahrady i kuchyně!
Jak probíhá kompostování v přírodě?
Rostlina nebo zvíře, které uhyne, poslouží nejprve jako potrava. Putuje trávicím traktem, až se promění v trus (humus). Pokud se něco v průběhu cesty nevyužije, pustí se do toho s nadšením rozkladné bakterie/houby. Humus vzniká za přístupu vzduchu procesem tlení. Díky tomu se zrodí hmota plná živin, která může sloužit jako další výživa - například pro naši hladovou zeleninu. Humus není věčný, jednoho dne se z něj zase stane rostlina nebo živočich produkující trus a koloběh pokračuje.
Výživný humus potřebuje správný poměr N:C
Aby byl kompost kvalitní a fungoval, jak má, měl by být dusík (N) a uhlík (C) v kompostu ve správném poměru - tj. 1:20-30. Každá látka má trochu jiný poměr dusíku a uhlíku.
Například:
- Tráva, odpad z kuchyně a kravský hnůj: 1:20
- Listí: 1:50
- Jehličí: 1:70
- Sláma: 1:100
- Kůra: 1:120
- Dřevo: 1:200
- Piliny: 1:500
Při zakládání kompostu to samozřejmě nebudeme měřit, stačí se držet pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu.
Čtěte také: Cibulové slupky pro zdravou zahradu
V praxi to vypadá asi takto:
- Na 2 kbelíky kůry přidáme 1 kbelík odpadu z kuchyně (tj. slupky, odkrojky, zbytky z vaření aj.).
- Na 3 kolečka posekané trávy přidáme 1 kolečko slámy nebo jehličí.
Díky jejich správné kombinaci vznikne ten pravý extra výživný humus. Pokud bychom poměr uhlíku a dusíku obrátili, kopa bude hnít, smrdět a nepůjde sundat z vidlí. Dusík funguje v kompostu jako palivo pro tlení a zahřívání. Pokud by ho kompost obsahoval příliš, začne hnít, zapáchat, bude v něm málo vzduchu a začnou převládat nežádoucí procesy. Naopak pokud by kompost obsahoval příliš mnoho uhlíkatých látek, rozkládat by se příliš dlouho a velmi špatně.
Kromě správného poměru musíme kontrolovat při kompostování ještě 3 věcí: kyslík, teplotu a vlhkost.
Kompostér by proto měl mít otvory, aby hmota mohla dýchat a na spodku kompostu by měl být vzdušný materiál - tj. větve a nahrubo sekané dřevité materiály.
- Najdeme místo - mělo by být chráněno před prudkým sluncem, větrem a deštěm, nejlépe v polostínu, třeba pod stromem nebo keřem.
- Shromáždíme materiál - tj. nasbíráme dusíkaté a uhlíkaté materiály. Hrubý materiál nasekáme na menší kusy (tj. větve, suché a dlouhé stonky a stébla, staré velké dýně a cukety aj.).
- Správně materiál namícháme - na zrytou půdu naneseme hrubší kousky uhlíkatých látek (větve, sláma atp.), aby mohl v kompostu proudit vzduch a odtékat voda. Poté přidáváme další vrstvy dle pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu.
- Proces kontrolujeme - po 4-5 dnech by měl kompost začít “topit” (když ne, přidáme více dusíkatých látek nebo moči). Pokud do něj strčíme ruku, měli bychom cítit, jak je horký. Když pálí, je třeba ho přeházet vidlemi a provzdušnit. Když je suchý, prolijeme ho vodou. Pokud je naopak moc mokrý, přimícháme suchý materiál (seno, hobliny, sláma) a přeházíme ho. Kompost je třeba vždy po 7 dnech přeházet vidlemi, aby se suché části dostali dovnitř a ty horké napovrch.
- Hmotu zužitkujeme - po cca 6-12 měsících je kompost hotový. Celá kupa bude mít tmavě hnědou barvu, v celém objemu bude mít podobnou strukturu, bude sypká, provlhčená, nasládle vonět a přestávat topit. - vznikne skvělé hnojivo pro zahradu a záhony.
Žížaly a dřevokazné houby
K rozkladu štěpky nebo dřevní hmoty jsou potřeba dřevokazné houby. Žížaly jsou velmi důležité pro zdraví půdy. Regulují její pH, očkují půdu bakteriemi ze svého trávicího traktu, žerou odumřelou hmotu a vytvářejí z ní skvělé hnojivo. Na světě existuje okolo 5500 druhů žížal, některé jsou dlouhé až 1,5 m. Nemáme v záhonku žížaly? Můžeme je nasbírat a do hlíny vypustit. Dají se dokonce už i pořídit na internetu.
Moč jako aktivátor kompostu
Kompostovací aktivátor je prostě to, co kompost probudí k životu. Obecně platí, že když používáte správný poměr zelené a hnědé hmoty, nebude žádný zvláštní aktivátor potřeba. Jako aktivátor kompostu poslouží také lidská moč, protože obsahuje vysoký obsah solí. Můžete také zkusit kupované aktivátory, které se na kompost přilévají nebo sypou spolu s dalšími ingrediencemi. Někteří lidé mají s aktivátory dobré zkušenosti - ale konečná volba je na vás.
Čtěte také: Využití levandule v kompostu
Moč jako hnojivo
Pokud máte záchod opatřen separátorem a na váš záchod nechodí lidé, kteří berou medikamenty včetně hormonální antikoncepce, můžete hnojit vaše rostliny separovanou močí. Správně naředěná lidská moč je naprosto úžasné dusíkaté hnojivo plné minerálů. Používání lidské moči je v některých částech Asie dodnes běžné. V Africe se začíná hnojení močí s úspěchem využívat také a dá se předpokládat, že se bude dále rozšiřovat i v jiných rozvojových ale i vyspělých zemích. Důvod je jasný. Fosforečná hnojiva jsou čím dál dražší, protože se prodražuje jejich těžba. Ano, fosfáty se těží jako nerostná surovina a její zásoba se rychle tenčí. To ostatně začínají řešit i vyspělé země, které vyvíjí běžné WC separující moč.
Bezpečnostní opatření při používání moči
Močí se vylučují z těla medikamenty nebo i hormonální antikoncepce. V takovém případě je lepší moč poslat do kanalizace nebo ji kompostovat s ostatním materiálem, kde se z velké míry neutralizují škodliviny. Pro zalévání moč vždy zřeďte vodou. Asi tak dvacet dílů vody na jeden díl moči. Nenaředěnou močí si můžete vaše rostliny takzvaně spálit. Riziko se schovává za přesolením rostlin a půdy. S močí se z těla vyplavují soli NaCI. Jejich obsah je závislý na tom, kolik jedinec soli konzumuje, zda je zdravý, i kolik vypije tekutin… V případě, že může vaše moč obsahovat velké množství chloridu sodného, je potřeba moč ředit až 1:50 a s hnojením to dlouhodobě nepřehánět.
Naředěnou močí hnojte pouze za bujné vegetace a jako doplňkovým hnojivem. Je třeba si uvědomit, že taková moč není navázaná na jinou tuhou složku, která by bránila její zaplavení do spodních vrstev půdy. Proto časně jarní, podzimní a zimní hnojení není vhodné. PH moči zdravého člověka je slabě kyselé (méně než PH 7).
Jak docílit, aby vám případná návštěva nekontaminovala moč?
Pokud si sami vyrábíte kompostovací záchod a budete chtít hnojit močí, možná přemýšlíte jak docílit, aby vám případná návštěva nekontaminovala moč. O návštěvě většinou nevíte, zda bere medikamenty, kterými vám může kontaminovat vaši zásobu moči na hnojení. Bláznivým řešením je mít dva záchody. Nebo vám dám tip na další pracné řešení. Zabudujte pod separátor třícestný ventil. Pokud přijdete na záchod vy, otočíte ventil do polohy, kdy moč proteče do nádoby na zdravou moč. Pak páčku vrátíte do polohy, kdy moč poteče do zásaku či kanalizace. Nezapomeňte však na dimenzi a kvalitu hadiček s kohoutem kvůli možnému zanášení močovým kamenem. Také musíte nainstalovat dva sifony proti zpětnému zápachu, nebo nádobu často vyprazdňovat. Pokud nesmícháte moč s vodou, tak vydrží déle bez zápachu. Jednodušší může být jímání moči v podzimním, zimním a časně jarním období v zahradní kadibudce, kam návštěvy spíš nepřijdou. Moč vám před aplikací důkladně překvasí, což je žádoucí. Poslední možností je si moč koupit:))) Ano, spolkový úřad Švýcarska již schválil Aurin.
Moč jako lehce problematické hnojivo
Moč je lehce problematické hnojivo hlavně kvůli vyššímu obsahu soli a případným zbytkům léků, takže je třeba ji používat k přímému hnojení rostlin jen v rozumné míře. Pokud si nepotrpíte na slaná jídla a pochutiny jako jsou bramborové lupínky, hranolky, slané tyčinky nebo krekry, prospějete tím jak svému zdraví, tak i využitelnosti moči.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Proč nadbytek chloridu v půdě škodí?
Ovšem jak už bylo řečeno, lidská moč obsahuje kuchyňskou sůl - tedy sodík (Na) a chlór (Cl), což většině zeleniny a květin moc neprospívá. Sodík v nadbytku totiž snižuje schopnost rostlin přijímat z půdního roztoku draslík, vápník a hořčík. Velmi malá množství chloru rostlinám obecně neškodí - je to stopový prvek potřebný k jejich komplexní výživě, ale některé rostliny může poškodit. Proto se podle tolerance k chloridovému iontu se rostliny rozdělují na citlivé a tolerantní. Lidskou moč však musíme hodnotit zejména jako dusíkaté hnojivo s příměsí soli, proto bychom ji měli používat jen u 1. a 2. skupiny plodin (viz níže) na jaře a za vegetace. Podzimní aplikace není vhodná, protože se do začátku vegetace vyplaví do spodních vrstev půdy nejen většina chloridu sodného, ale také většina aplikovaného dusíku.
Dělení plodin podle citlivosti k chloridům
Slouží k orientaci při nákupu a následné aplikaci draselných hnojiv, případně i pro hnojení lidskou močí.
- Plodiny příznivě reagující na chloridy: krmná řepa, celer, mangold. Je vhodné použít přednostně chloridovou formu, tedy draselnou sůl v koncentraci 40-60 %.
- Plodiny, které chloridy snesou: chřest, košťáloviny pro podzimní a zimní sklizeň, červená řepa a rebarbora, trávníky a jetelotrávy. Lze použít 40-60% draselnou sůl.
- Plodiny středně citlivé na chloridy: slunečnice, réva vinná, jádrové ovoce, černý rybíz, rajčata, brambory, ředkvičky, rané košťáloviny, hrách, špenát, karotka, ředkev. Lze použít 60% draselnou sůl jak na podzim, tak i koncem zimy. Vhodnější je však síran draselný.
- Plodiny velmi citlivé na chloridy: červený rybíz, angrešt, jahody, ostružiny, borůvky, peckoviny - především třešně, fazole, okurky, melouny, paprika, cibule, salát, raná zelenina, všechny kultury pěstované pod sklem, konifery, květiny, okrasné rostliny, semenáčky a mladé výsevy. Využíváme výhradně síran draselný.
Kvalita ovlivněná stravou
Lidská moč je je koncentrovaný vodní roztok odpadních látek, kterých se tělo potřebuje zbavit. U zdravého jedince je moč v okamžiku, kdy opouští tělo, sterilní. Obsahuje vysoké koncentrace močoviny (H2N-CO-NH2), rozpuštěných solí, zejména chloridu sodného (NaCl), organických látek a jiných nadbytečných nebo potenciálně toxických substancí, které jsou močí odváděny z těla. Moč je u zdravého člověka slabě kyselá - má méně než pH 7. U zdravého člověka je složení a pH moči ovlivněno nejvíce složením stravy, ale také zdravotním stavem, ročním obdobím, množstvím přijatých tekutin a dalšími vlivy. Laktovegetariánský způsob stravování způsobuje alkalizaci moči. Naopak strava bohatá na maso je doprovázena zvýšením kyselosti (acidifikací).
Výhody používání lidské moči na zahradě
Dospělý člověk vyprodukuje průměrně asi 500 litrů této tekutiny za rok a jeden litr moči obsahuje cca 0,26 % draslíku, 0,9 % dusíku a 0,12 % fosforu, chybí už jen uhlík. Všechno to jsou základní stavební kameny pro kvalitní výživu rostlin a my je máme doslova na dosah ruky.
Jak moč na zahradě používat
Chcete zkusit vlastní moč jako hnojivo pro zahradu? Máte dvě možnosti:
- Přidávejte ji do kompostu místo vody. Vhodné to je zejména ve chvíli, kdy je kompost sušší a vláhu by ocenil.
- Využijte ji k zalévání. Jen pozor - močí se nezalévají přímo rostliny, ale půda a před použitím je potřeba ji na zálivku připravit: nejprve ji nechat asi 14 odstát a pak ředit vodou v poměru 1 díl močůvky a 10 dílů vody.
Co s lidskými bobky
Lidská stolice je o něco rizikovější než sterilní moč především proto, že může obsahovat nejrůznější mikroorganismy i cizopasníky a jejich vajíčka. Proto se nedoporučuje ji aplikovat přímo na záhony, ale skvěle oživí kompost, kde je potřeba tento dusíkatý materiál doplnit uhlíkovým (třeba v podobě pilin, suchého listí, slámy nebo štěpky). Teplo vznikající při rozkladných procesech i zástupy kompostových mikroorganismů se postarají o to, že nepřežije nic, co nemá. Odborníci doporučují nechat kompost zrát po poslední dávce lidských fekálií alespoň rok, abyste si mohli být jisti, že je naprosto bezpečný.
Jak to může fungovat prakticky
Nejelegantnějším řešením je kompostovací toaleta. Vypadá jako klasický záchod, jen pracuje bez přísunu vody. Některé modely jsou průsakové, jiné separují tekutiny a pevné části hned, se všemi se ale ve finále skvěle pracuje. Tekutina se sbírá do samostatné nádoby a pevný materiál se průběžně zasypává uhlíkovou směsí.
Lidská moč má značný potenciál
Současná přeměna dusíku na amoniak s cílem získat hnojivo si momentálně žádá kolem 2 % globální spotřeby energie a těžba fosfátů s limitovanou dostupností rovněž nepatří k nenáročným počinům. Lidská moč tak má značný potenciál. Byť tvoří jen 1 % odpadních vod, váže v sobě až 80 % dusíku a 50 % fosforu z kanalizací.
Přeměna močoviny na amoniak
Přínos švédských badatelů spočívá v tom, že navrhli postup, při kterém s pomocí specifických enzymů přeměňují močovinu na amoniak. A také, že zvýšením pH roztoku zabránili uvolňování nelibého pachu během dehydratace. Výsledkem procesu nenáročného na energii je získání potřebného granulátu a také přečištění odpadní vody, zbavené o dusíkaté složky. Další výhodou je, že tento postup je s upravenou toaletou (rozšířenou o chemickou sušičku) možné aplikovat i v domácnosti.
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]