Protokol o likvidaci azbestu v České republice

17. března 2025 bude spuštěna nová dotační výzva Ministerstva životního prostředí, které vyčlenilo 100 milionů korun na ekologickou likvidaci azbestu. Žádosti je možné podávat od 17. března 2025.

Zdraví nebezpečný azbest stále trápí majitele řady budov. Komplikuje a prodražuje jejich rekonstrukce či demolice, které musí probíhat za dodržení přísných pravidel. Už téměř 30 let se azbest nevyrábí a nepoužívá, přesto ho stále najdeme jako součást střech a dalších konstrukcí celé řady budov. Ve velkém byl tento materiál využíván ve druhé polovině 20. století především u zemědělských budov jako součást střešních krytin či izolací. Právě tyto budovy mají nyní šanci se karcinogenního azbestu zbavit.

Velký problém azbest představuje zejména u zemědělských objektů z 50. let minulého století, kde byl tzv. eternit oblíbený pro svou ohnivzdornost, a proto hojně používán jako krytina ve formě čtvercových šablon nebo vlnitého eternitu. Tyto budovy se však nyní často nacházejí ve velmi špatném stavu a azbest jejich rekonstrukce, modernizace, ale i demolice značně komplikuje. Výzvu je možné využít na bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a jejich následnou bezpečnou likvidaci. Nezáleží přitom, zda se bude jednat o renovaci nebo demolici zemědělské budovy. Především demolicím těchto budov totiž doteď bránila vysoká cena za uložení azbestového eternitu.

„Azbest představuje velikou hrozbu nejen pro životní prostředí, ale především pro zdraví lidí. Proto jsme připravili novou dotační výzvu, ve které chceme umožnit plošnou bezpečnou likvidaci tohoto karcinogenu ze střech a krovů budov, které jsou nebo byly využívány v zemědělství, a nahradit ho zdravotně bezpečnými výrobky. Právě při stavbě hospodářských objektů byl azbest v minulosti často používán,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: „Odstraňování azbestu podporujeme dlouhodobě v rámci rekonstrukcí nebo demolicí obytných či veřejných budov. Ve všech programech, kde je odstranění azbestu nepřímou investicí, je jeho sanace součástí způsobilých výdajů. Nyní se chceme zaměřit i na zemědělské budovy malých a mikro podniků, pro něž nákladná likvidace azbestu představuje významnou finanční zátěž.

„Jako ministr zemědělství jsem za dotační výzvu rád a děkuji za spolupráci Ministerstvu životního prostředí. Zemědělci jistě ocení technickou pomoc a podporu při likvidaci nebezpečného materiálu, který se v minulosti velmi často využíval a kterého není úplně jednoduché se zbavit. Opravené střechy bude možné snáze využít například na instalaci fotovoltaických panelů, které mohou zemědělskou činnost ještě více zefektivnit,“ uvádí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Čtěte také: Biologická bezpečnost a Cartagenský protokol

Nová výzva je vyhlášena v rámci Národního programu Životní prostředí a finanční pomoc je určena malým zemědělským prvovýrobcům a podnikatelům. Na svůj projekt mohou získat až 1 milion korun. „Dotaci, která pokryje až 50 % způsobilých výdajů s limitem 30 000 Kč/tunu azbestu, mohou zemědělci použít na zdravotně a environmentálně bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a také na následné předání kontaminovaného odpadu k odbornému odstranění v souladu s platnými předpisy,“ upřesňuje podmínky čerpání podpory Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, z jehož prostředků byla stomilionová alokace vyčleněna.

Pilotní dotační výzvu pro malé a mikro podniky zemědělců vítá také Asociace soukromého zemědělství ČR. „Na nastavení podmínek ASZ ČR spolupracovala s MŽP v připomínkovém řízení. Zejména se podařilo snížit minimální limit pro způsobilé výdaje tak, aby se dostalo na co nejvíce projektů. Neexistuje přesná evidence, ale sedláci mají stále mnoho budov, na kterých se vlnité eternity s azbestem vyskytují. Tato velikost podniků většinou nedosáhne na peníze z Podpory rozvoje venkova pro rozsáhlé rekonstrukce velkých objektů. Právě pro tuto kategorii zemědělců je nová výzva cenná,“ říká předseda Asociace soukromých zemědělců okresu Žďár nad Sázavou a člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR Pavel Srna.

Výzvu na odstranění azbestu hodlají využít například na menší farmě v obci Sklené u Žďáru nad Sázavou, kde ministři finanční podporu vyhlásili. „Likvidace této zátěže je břemenem, která nás chtě nechtě nemine. A každá podpora při likvidaci této hrozby je užitečná. Výměna střech s azbestovou krytinou je projekt, který nás zemědělce stejně čeká, a vyhlášením výzvy se urychlí její realizace. Ušetřené finanční prostředky spolufinancováním z Národního programu Životní prostředí budou využity na další projekty na farmě,“ doplňuje Jiří Kunc, majitel místní Farmy rodiny Kuncovy.

Žádosti bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 17. března letošního roku do 1. června 2026 (případně do vyčerpání alokace) prostřednictvím elektronického systému AIS SFŽP ČR. Výzva je vyhlášena jako jednokolová nesoutěžní, to znamená, že žádosti budou administrovány průběžně, a to v pořadí, v jakém byly doručeny. Podpořené projekty musí být dokončeny nejpozději do konce příštího roku.

Rizika a správná likvidace azbestu

Starý eternit je vlastně cementová střešní krytina s obsahem azbestových vláken. Dříve běžný stavební materiál je dnes prokazatelně zdraví škodlivý, výroba byla zastavena a likvidace takové krytiny má přesně daná pravidla. Eternit se začal vyrábět na počátku 20. století a pro zdraví člověka samozřejmě nebyla škodlivá eternitová krytina jako taková. Neporušené šablony nepředstavovaly prakticky žádné riziko. To se objevuje až ve chvíli, kdy střecha stárne, šablony zvětrávají, praskají a přitom se z nich uvolňují nebezpečná azbestová vlákna.

Čtěte také: Měření emisí: protokol

Při pokusech o částečnou či kompletní výměnu staré krytiny je třeba postupovat obezřetně a zodpovědně kvůli vlastní bezpečnosti i kvůli okolí. Při manipulaci se starou krytinou totiž dochází k největšímu uvolňování drobných, okem neviditelných, vláken do ovzduší. Vdechnutím se dostávají do plic, kde se usazují a tělo není schopné se jich zbavit ani vykašláváním.

V případě odstraňování eternitové krytiny je nutné ohlášení na nejbližší Krajské hygienické stanici a svépomocná varianta je možná jedině pod dohledem autorizovaného stavbyvedoucího. K dispozici jsou specializované firmy, které se likvidací azbestových odpadů zabývají. Mají profesionální technické vybavení a dokáží střechu odstranit v krátkém čase.

Odborný pracovní postup by měl zahrnovat:

• Předložení povolení o nakládání s nebezpečným odpadem.
• Odsouhlasení pracovního postupu Krajskou hygienickou stanicí.
• Vymezení kontrolovaného pásma se zákazem přístupu nepovolaných osob.
• Použití tzv. enkapsulačního postřiku, který zamezí polétavosti azbestových vláken.
• Opatrné sejmutí krytiny bez mechanického narušení jednotlivých šablon.
• Provedení minimálně jednoho kontrolního měření koncentrace azbestových vláken v ovzduší akreditovanou laboratoří.
• Uložení eternitových šablon do neprodyšných vaků a odvoz odpadu na skládku s povolením ukládat azbestové materiály.

Nejen demontovaná eternitová krytina, ale i použitý pracovní oděv, dýchací filtry či rukavice, patří mezi nebezpečný odpad. Proto musí jeho původce a oprávněná osoba, která s ním nakládá, zajistit, aby při manipulaci nedocházelo k úniku azbestových vláken do ovzduší. Neprodyšné obaly s azbestovým odpadem pak musejí být označeny štítkem s upozorněním o vlastní nebezpečnosti.

Legislativa a nakládání s azbestem

Nakládání s azbestem respektive i s odpady, které obsahují azbest, se zabývá také zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v posledním znění.

Čtěte také: Likvidace aut v ČR

§ 41: Zaměstnavatel je povinen ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle místa činnosti, že budou poprvé používány biologické činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem, 35) a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce; náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Zaměstnavatel nebo osoba jím určená musí při stanovení rizika biologického činitele a azbestu postupovat způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.

Specifické podmínky z hlediska ochrany zdraví při práci s azbestem a jiných pracích, které mohou být zdrojem expozice azbestu, jsou stanoveny v § 21 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. V odst. 6 § 21 citovaného předpisu jsou uvedena opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při odstraňování staveb nebo jejich částí, v nichž byly použity stavební materiály obsahující azbest (např. předcházení uvolňování azbestového prachu do ovzduší, odpady obsahující azbest musí být odstraňovány z pracoviště v utěsněných obalech označených nápisem upozorňujícím na obsah azbestu, používání ochranných pracovních prostředků, vymezení kontrolovaného pásma, hlášení o pracích, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestem). Při pracích s materiály obsahujícími azbest a odpady z nich je nutné postupovat ve smyslu § 41 zákona č.

Obecně jsou práce s azbestem zakázány zákonem č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, ve znění pozdějších předpisů. Zákaz těchto prací neplatí pro výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahující azbest nebo opravy a udržující práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí.

Práce s ojedinělou expozicí jsou definovány vyhláškou č. Jakékoliv práce s azbestem jsou vyhláškou č. 180/2015 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce 9. pro zaměstnavatele a osoby dle § 12 písm. a) až c) a e) zákona č. Od povinnosti ohlásit práce je upuštěno, pokud se jedná o práci s ojedinělou a krátkodobou expozici azbestu (viz vyhláška č. 394/2006 Sb.

Osoby, které nahlásily práce s azbestem dle § 41 odst. 1 a 5 zákona 258/2000Sb., budou od 1. 1. 2026 v souladu s požadavky § 41 odst. Minimální opatření, která musí být při práci s azbestem při odstraňování stavby nebo její části, v níž byl použit azbest nebo materiál obsahující azbest dodržována, jsou uvedena v § 21 NV 361/2007 Sb. a to v odst. zaměstnanec v kontrolovaném pásmu musí být vybaven pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím. Pracovní oděv musí být ukládán na místě k tomu určeném a řádně označeném. Po každém použití musí být provedena kontrola, zda není pracovní oděv poškozen a provedeno jeho čištění. Je-li pracovní oděv poškozen, musí být před dalším použitím opraven.

Po ukončení prací spojených s odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahující azbest ze stavby nebo její části musí být provedeno kontrolní měření úrovně azbestu v pracovním ovzduší, nejde-li o práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu. Od 1. 1. 2026 je upraven/zpřísněn přípustný expoziční limit pro azbestová respirabilní vlákna všech azbestů - Příloha č. 3, tabulka č. 5, NV 361/2007 Sb. V pracovním prostředí je stanoven na 0,01 respirabilních azbestových vláken/cm3.

Zdravotní rizika spojená s azbestem

Většina současné expozice naší populace azbestem pochází z využití a zneškodnění odpadů obsahujících azbest. Vlákna se též uvolňují během výstavby, údržby a demolice budov; zdrojem azbestu jsou stavební materiály, které obsahují azbest. Širokého komerčního využití se dostalo zvláště chrysotilu a amfibolům amositu a krocidolitu. Jsou-li vdechnuty, mohou způsobit azbestózu, rakovinu plic a mesotheliom. Azbest způsobuje rakovinu v závislosti na dávce; vdechování azbestu by proto mělo být omezeno, jak je to jen technicky možné.

Vdechování všech typů azbestových vláken je příčinně spojeno se třemi hlavními zdravotními obtížemi: azbestózou, rakovinou plic a mesotheliomem. Zdravotní riziko závisí na technologickém procesu; stejný typ vlákna může být spojen s různým rizikem v různých průmyslových odvětvích. Pouze vlákna užší než 3 μm, která mají aerodynamický průměr okolo 10 μm, mohou prostoupit do dýchacích cest a způsobit tak dýchací obtíže.

Azbestóza: vzniká v důsledku vdechování malých azbestových vláken, která jsou zachycována v plicích, kde způsobují fibrózu a zesílení poplicnice. Fibróza plic vede k postižení dýchání a dokonce k smrti. Azbestóza se vyskytuje většinou u pracovníků s delší a vysokou expozicí azbestovému prachu.

Rakovina plic: ve 30. letech 20. století byly prvně popsány případy rakoviny plic u pacientů s azbestózou. Období mezi expozicí azbestovým vláknům a nástupem onemocnění je dlouhé, 20 - 40 let. Kuřáci vystavení působení azbestu jsou v podstatně vyšším riziku rakoviny plic než stejně exponovaní nekuřáci.

Mesotheliom: mesotheliom je rakovina výstelky plic a hrudníku (pleury) či břišní dutiny (peritonea). Většina mesotheliomů je způsobena přítomností azbestu v poplicnici. Vývoj této formy smrtelného typu rakoviny trvá více než 30 a často i více než 50 let. Zvýšená incidence byla zjištěna kromě u lidí exponovaných v zaměstnání též u jedinců žijících ve stejné domácnosti s „azbestovými pracovníky“ nebo v blízkosti zdrojů azbestové emise, jako například u loděnic či továren produkujících azbestové izolace.

Evropská legislativa

Počátkem 80. let začalo být jasné, že zákony týkající se azbestu je třeba formulovat na evropské úrovni. V roce 1983 byly zavedeny Směrnice rady Evropského společenství 477. EEC 1983 na ochranu zaměstnanců proti riziku expozice azbestu. Zakázána byla aplikace azbestu stříkáním, byly stanoveny maximální limity pro expozici a byla zavedena další preventivní opatření. V roce 1983 byla zveřejněna první omezení týkající se trhu s azbestem (Směrnice rady 478.EEC, 1983). Předpisy zakazují (s několika výjimkami) prodej a používání krocidolitu a zavádějí povinné výstražné označení pro všechny produkty obsahující azbest.

Přehled právních předpisů

• Zákon č. 258/2000 Sb.
• Vyhláška č. 432/2003 Sb.
• Zákon č. 541/2020 Sb.
• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
• Nařízení EP a Rady (EU) č.
• Zákon č.
• Vyhláška č.
• Nařízení vlády č.
• Nařízení vlády č.
• § 41 zákona č.
• Zákon č.
• Vyhláška č.
• Zákon č.
• Vyhláška č.
• Nařízení vlády č.
• Nařízení vlády č.
• § 41 zákona č.
• Zákon č.
• Vyhláška č.
• Zákon č.
• Vyhláška č.

Časté chyby při rekonstrukcích s azbestem

Velice často je azbestový materiál, který byl ve stavbě detekován, projektantem zakryt novou konstrukcí, tak aby „neohrožoval vnitřní prostředí“. Toto řešení je na první pohled velice elegantní a téměř bezkonfliktní. Investoři by si však měli položit otázku, zda opravdu chtějí objekt, ve kterém i po drahé rekonstrukci azbestové materiály zůstávají a zcela jistě snižují hodnotu nemovitosti. V tomto případě je již v projektu uvažováno o demontáži azbestových materiálů, ale hlavně v důsledku nedostatečné legislativy si způsob odstranění každá firma vysvětluje tak, jak jí nejlépe vyhovuje.

Na těchto stavbách pak můžeme vidět bourání bez jakýchkoliv opatření nebo vytvoření tzv. kontrolovaného pásma, kde je však zakrytí plachtou především proto, aby na prováděné práce nebylo vidět. Rozdíl oproti „zaplachtování“, které je vzduchotěsné v podtlakových pásmech, je viditelné i laikem. Plachty nejsou podtlakem vtaženy na konstrukci, v plachtách lze objevit díry, spoje plachet nejsou utěsněny a podobně. Je zřejmé, že takovéto zakrytí nemůže zabránit úniku azbestových vláken velikosti pod 1 mikrometr.

Správný postup při likvidaci azbestu

Prvním krokem je důsledné oddělení prostoru prací s azbestem od okolního prostoru. Toto je možné mnoha způsoby, nejčastěji je to provedeno pomocnou konstrukcí, která je potažena neprodyšnou plachtou či fólií o dostatečné síle. Veškeré spoje takovéto plachty jsou pak většinou podlepeny. Je potřeba věnovat velkou pozornost stabilitě a statickému zajištění konstrukce před účinky větru. Takto oddělený prostor je osazen dostatečným počtem odsávacích jednotek, které jsou schopny v prostoru zajisti dostatečnou výměnu vzduchu.

Nejčastěji je doporučována 5-8násobná výměna, tak aby podtlak v prostoru prací s azbestem neklesl pod hranici stanovenou projektem (cca 10-20 Pa). Jelikož je vytvořený podtlak jednou z podstatných záruk neuvolňování azbestových vláken mimo pracovní prostor, je nutné jej po celou dobu provádění prací monitorovat. Vhodné je, aby monitorovací zařízení mělo nejen dobře slyšitelný alarm pro případ poruchy odsávacích zařízení nebo poklesu podtlaku, ale i záznamové zařízení pro případné pozdější spory. Záznam z těchto zařízení bývá jediným důkazem o splnění podmínek zajištění prostoru před uvolněním azbestových vláken do okolního prostředí.

Na takto vytvořený a odsávaný pracovní prostor jsou napojeny dekontaminační komory pro pracovníky a pro vyvážení materiálu. Tyto by měly být tříkomorové (čistý prostor, sprchová resp. očistná část a špinavý prostor). Sprchová část obsahuje v případě personální komory vodní nebo vzduchovou sprchu, odsávání vnitřního prostoru zařízením s HEPA filtrem H13. Vlastní komory by pak měly být odděleny dobře těsnícím uzávěry, tak aby nedocházelo k jejich vzájemné kontaminaci. Dodržování dekontaminace je jednou z nejdůležitějších podmínek provozu takovýchto zařízení.

Vlastní práce s azbestem je pak téměř vždy velice těžká, hlavně v podmínkách velmi vysokých teplot a ztížené možnosti dýchání. Postup demontáže by měl probíhat tak, aby docházelo k co nejmenšímu mechanickému namáhání, a tím i ke snížení uvolňování azbestových vláken z materiálů. Odstranění není však jen demontáž předmětných materiálů s azbestem. Je to především pečlivé uklizení pracovního prostoru od všech úlomků a vysátí celého prostoru vysavači s filtrací HEPA H14. Před závěrečným měřením nesmí být v pracovním prostoru žádný prach.

Závěrečné měření

Vlastní měření se provádí podle ČSN ISO EN 16000-7, kdy po práci s azbestem musí být na každý jednotlivý pracovní prostor provedena minimálně dvě měření, resp. odebrány dva vzorky. Měli bychom si uvědomit, že azbestová vlákna jsou pro nás neviditelná a prostor, ve kterém se nacházejí, může být na první pohled čistý, přesto však pro naše zdraví velmi nebezpečný.

tags: #protokol #o #likvidaci #azbestu

Oblíbené příspěvky:

• Zvýšené emise
• Rozměry nábytkového vhozu
• Ochrana přírody v jižních Čechách
• Pravidla individuálních soutěží v přírodě
• Test ekologických lepidel