Myrta obecná (Myrtus communis) je stálezelený keř patřící do čeledi myrtovitých (Myrtaceae). Synonymním označením myrty je latinské Myrtus boetica. Domovinou tohoto keře je Středomoří, kde je hojně pěstován pro okrasu. Atraktivní jsou květy, plody a vlastně i celkový vzhled tohoto keře, který dosahuje výšky až 3 metry. Jako hrnková rostlina doroste do maximální výšky cca 1,5 m.
Myrta není mrazuvzdorná, což je hlavním důvodem, proč se v našich klimatických podmínkách nepěstuje ve volné kultuře. V té ji můžeme najít kromě Středomoří i na Azorských ostrovech a na Madeiře, kde byla zavlečena. Rozšířena je také v západní Asii, jižní Evropě a v severní Africe.
Myrtu obecnou najdeme na suchých slunečných místech nebo lehce stinných prostranstvích v severní Americe, Jižní Evropě a v Asii. Půda, ve které se Myrta pěstuje nesmí obsahovat vápno. Ve volné přírodě může dosahovat až 5 metrové výšky. Má malé aromatické listy s olejovými žlázkami. Její bílé květy jsou k vidění mezi dubnem a říjnem a postupně se z nich stávají plody, kterými jsou modročerné bobulky podobné hrášku.
Historie myrty obecné sahá až do starověku. V té době byla používána k léčbě a ošetřování širokého spektra neduhů. V antickém Řecku byly větévky myrty považovány za vyznamenání a za symbol cti. V řecké mytologii je myrta spojena s krásou a láskou, proto byla zasvěcena bohyni lásky a manželství Venuši Afrodité.
Myrta však byla zároveň i rostlinou smuteční. Z dob starého Řecka pochází i název myrty. Její jméno se odvozuje od slova "myrtos" či "myron" což znamená vonný balzám. Myrta už slyšela ano nesčetněkrát. Myrta znamená v překladu balzám. Patřila k symbolickým rostlinám. Starověké Řecko ji přisoudilo bohyni Afrodité jako symbol krásy a mladosti, když se jí, podle pověsti, po svém zrození z mořské pěny zahalila.
Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?
Proto ji svatebčani mívají připíchnutou na klopě saka. V jižních zemích se proto myrtovými větvičkami začaly zdobit nevěsty.Římané ji považovali za symbol nevinnosti. Její symbolika se donesla až k nám a dodnes je tradiční svatební rostlinou. Má, spolu s bílou barvou, symbolizovat především nevinnost a čistotu.Nevěsta z ní může mít upletený věneček, přizdobenou kytici nebo šaty. Myrtovou větvičku dostane i každý svatebčan.
Myrta obecná je keřem dosahující výšky od půl metru do cca 3 metrů, v příznivých podmínkách může dorůst až do 5 metrů výšky. Listy jsou eliptické, lesklé, kožovité, zelené barvy. Jejich délka je cca 2,5 - 5 cm. Květy jsou drobné, vyrůstají z paždí listů. Každý květ má pět korunních plátků a mnoho dlouhých a výrazných tyčinek. Barva květů je bílá.
Plodem myrty obecné jsou bobule velké asi 7 až 12 mm, stopkaté, černé nebo modročerné barvy. Chuť bobulí je pryskyřičně hořká.
Existuje několik druhů myrt, které se od sebe liší tvarem a velikostí listů. Varietami myrty obecné jsou například:
Myrta obecná má ráda slunné stanoviště, snese však i polostín. Pobyt na slunném stanovišti zajistí tvorbu květů, na druhé straně však může dojít ke svinování listů. Na světlém stanovišti bez přímého slunečního záření bude mít myrta hezčí listy, avšak nebude kvést.
Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě
V bohaté půdě sice snese mírný mráz, ale v našich klimatických podmínkách jsou mrazy často silnější a déletrvající, což by mohlo rostlinu nenávratně poškodit či zničit, proto se pěstuje jako hrnková rostlina. Myrtu sázejte do půdy bohaté na humus, bez obsahu vápna. Zemina by měla být dobře propustná.
Myrta je citlivá na přeschnutí, proto ji zalévejte dobře odstátou vodou (nejlépe dešťovou) v takových intervalech, aby zemina v květináči nikdy zcela nevyschla. Po úplném vyschnutí substrátu by došlo k rychlému oschnutí a opadání listů. Opadání listů hrozí také při pěstování v příliš vysoké teplotě. Nejvhodnější je pěstování při normální pokojové teplotě cca 22 °C.
Přes léto můžete myrtu letnit venku na chráněném balkóně či terase. Přes zimu je vhodné myrtu uchovávat na světlém místě s teplotou okolo 7 °C. Pokud budete myrtu v zimě pěstovat v chladnu, omezte zálivku, avšak pokud možno zvyšte vlhkost (např. rosením). Přes veškerou péči se může stát, že myrta v zimě opadá, to však nevadí, na jaře opět obrazí novými listy.
Na jaře myrta ocení přesazení do většího květináče. Mladší rostliny přesazujte každoročně, starším postačí přesazení jednou za 2 - 3 roky. Při přesazování nezapomeňte dát na dno květináře vrstvu hrubého písku či kamínků jako drenáž, aby mohla voda dobře odtékat. Dalším úkonem prováděným na jaře je seříznutí vytáhlých výhonů. Rostlina díky tomu zhoustne.
Myrtu lze tvarovat jako stromeček s kmínkem nebo jako bonsai. Často seřezávané rostliny však méně kvetou.
Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě
Myrta se rozmnožuje semínky a vrcholovými či stonkovými řízky. Semínka se vysévají nejlépe na jaře, kdy jsou k tomu nejvhodnější světelné i teplotní podmínky. Semínka vysévejte do propustného substrátu, stejného složení jako pro dospělé rostliny. Před výsevem je namočte na hodinu do teplé vody a poté je vysejte nejlépe na povrch substrátu, můžete je i velice jemně zamáčknout.
Nejvhodnější teplota pro výsev je v rozmezí 20 - 25 °C. První klíčky se objeví za 20 až 60 dní.
Myrtu mohou napadnout molice, červci a štítěnky. Preventivním opatřením proti molicím je dostatečný přístup čerstvého vzduchu. Na letním stanovišti mohou myrtu občas napadnou mšice, které lze odstranit osprchováním mýdlovou vodou, pokud toto opatření nepomůže, použijte postřik na savý a žravý hmyz (postřik na hmyz).
Na listech se může objevit i houbová skvrnitost listů a puklice. Houbovou skvrnitost odstraníte fungicidním přípravkem, puklice se odstraňují buď mechanicky nebo systémovým insekticidem.
Z myrty se k léčivým účelům využívají listy a plody. Z myrty se uvolňuje éterický olej myrtol, který je skvělým prostředkem k pročištění dýchacích cest. Čaj z výtažků myrty se doporučuje úžívat při zánětech dásní, zánětech dutin a kašli. Myrtu lze použít i jako kloktadlo.
Myrtová tinktura se využívá při urologických problémech a při zánětech močových cest, má totiž silné desinfekční účinky. Roztlučené listy léčí odřeniny, škrábance a rány.
Své využití najde myrta v kuchyni, kde lze její větvičky a listy požívat jako koření. Jejich chuť se podobá chuti plodu jalovce, je však o něco jemnější. Sušené listy a květy příjemně voní, proto se často přidávají do aromatických vonných směsí. Myrtový olej se přidává do parfémů, mýdel, mastí i šampónů.
To, že je myrta oblíbenou svatební dekorací, ví téměř každý, ale jak tato tradice vlastně vznikla? Spojení myrty a svatby je známé již z dob starého Řecka a Říma. Již v této době měli novomanželé myrtové věnce na hlavách. Myrtou se zdobil i vstup do domu ženicha a nevěsty.
U nás se myrta začala pěstovat téměř v každé domácnosti v 19. století jako symbol lásky a oddanosti. Novomanželé v den svatby sázeli myrtové výhonky a pak o ně pečovali, protože se věřilo, že když se myrta ujme, bude manželství šťastné, když uschne, manželství nevydrží.
Dnes myrtu často nosí nevěsta na svatební kytici, na šatech, zdobí se jí svatební vozy, stoly i lavice v kostele. Snítky vonné myrty zdobí klopy svatebčanů a někdy i kytici a nebo šaty nevěsty. Větvičky myrty jsou svěží a se sněhobílou mašlí ze stužky vypadají, jako by kvetly. Nakonec právě květy myrty jsou též sněhobílé a křehké. Bez myrty se prostě neobejde žádná svatba.
tags: #myrta #ve #volne #prirode #rozšíření