Kontaminovaná voda a katalog odpadů

10.04.2026

Pokud chceme přiřadit jakožto původce námi vyprodukovaného odpadu tento odpad do Katalogu odpadů podle jeho druhu, postupujeme postupně. Nejdříve jasně určíme odvětví, obor nebo technologický proces, při kterém odpad vzniknul. Podle tohoto určení se vyhledá odpovídající skupina (1-20). Uvnitř určené skupiny pak dále podskupina, která blíže specifikuje původ odpadu. V dané podskupině vybereme poté takový odpad s katalogovým číslem, který maximálně vystihuje označení našeho odpadu.

Primárně upřednostňujeme výběr ze skupin 01-12 a 17-20. Pokud v těchto skupinách nevybereme, dále vybíráme ze skupin 13, 14 a 15. Pokud ani zde nenalezneme vhodné určení, projdeme poslední skupinu č. 16. Pokud ani zde nakonec nevybereme, můžeme použít katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem uvedeným výše. Tento postup však doporučujeme konzultovat s příslušným úřadem.

Komunálními odpady se rozumí odpady, které jsou primárně produkovány obyvatelstvem, čili občany obce. Odpady, které nevznikají při výrobní činnosti právnických osob, tedy firem, nebo osob oprávněných k podnikání. Tyto odpady zařazujeme do skupiny č.

Místa, kde se dříve těžily a zpracovávaly rudy kovů nebo tuhá paliva, nezůstávají zcela bez následků. Vznikají na nich takzvaná odkaliště, ve kterých se často nachází nebezpečný odpad. Takových míst je přitom v Evropě celá řada. A proto mezinárodní konsorcium vedené Ministerstvem veřejné správy a místního rozvoje Maďarska připravila mezinárodní projekt SAFETY4TMF, realizovaného v rámci dotačního programu Interreg Danube spolufinancovaného Evropskou unií (ID DRP0200484). V následujících letech se zaměří na prevenci i činnosti, které by měly vést k předcházení a popřípadě zvládání katastrof souvisejících se správou těchto odkališť.

Unikátní projekt SAFETY4TMF, který je realizován v rámci dotačního programu Interreg Danube, sdružuje celkem 17 partnerských organizací z 10 zemí podunajského regionu: Maďarska, které je projektovým leaderem, Česka, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Chorvatska, Moldavska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Srbska. Česká republika je reprezentována Ostravskou univerzitou (Lékařská fakulta) a Svazem měst a obcí České republiky.

Čtěte také: Zemina a odpady v ČR

„Cílem projektu je sdílet zkušenosti na mezinárodní úrovni, a především zlepšit prevenci, připravenost a činnosti při zvládání potenciálních přeshraničních katastrof souvisejících se správou odkališť po těžbě a zpracování surovin, jako jsou kovy a tuhá paliva. Jejich selhání může vést k vysoké míře rizika. Míst, kde po těžební a zpracovatelské činnosti vzniká nebezpečný odpad, se v oblasti Podunají a střední Evropy nachází celá řada. Projekt byl ostatně iniciován kolegy z Maďarska, které má smutné zkušenosti s jedněmi z největších ekologických katastrof, které decimovaly přírodu Evropy v 21. století,“ vysvětluje prof. Pavel Danihelka z Lékařské fakulty Ostravské univerzity s tím, že si mnozí nepochybně ještě pamatují nadnárodní katastrofu v Baia Mare, kdy na začátku roku 2000 uniklo do řeky Szamos přibližně 100 tisíc krychlových metrů odpadní vody, silně kontaminované kyanidy a těžkými kovy po těžbě zlata.

Kontaminovaná voda tehdy zničila život v řece Szamos v Rumunsku a také Tisa v Maďarsku a částečně v Dunaji, než se koncentrace kyanidu rozředila. „Událost bývá označována za nejhorší ekologickou katastrofu v Evropě od havárie v Černobylu. Další katastrofa se odehrála v roce 2010, kdy se protrhla hráz odkaliště hliníkárny u vesnice Kolontár, kterou bahno s vysokým obsahem arzénu, rtuti a chromu silně poničilo, a kontaminace pokračovala řekou,“ dodává profesor Danihelka.

Vedoucí projektu je Ministerstvo veřejné správy a regionálního rozvoje Maďarska (dříve Ministerstvo vnitra). Má rozsáhlé zkušenosti s vedením projektů a zaměřením na koordinaci obcí, zvládání katastrof a řízení vodního hospodářství. Eszter Laib, vedoucí odboru na Ministerstvu veřejné správy a regionálního rozvoje Maďarska upřesňuje: „Jako hlavní partner projektu SAFETY4TMF je naším primárním cílem zlepšit koordinační schopnosti a připravenost obcí. Chápeme zásadní roli, kterou obce hrají při řízení rizika spojená s odkalovacími zařízeními. Tím, že je vybavíme nezbytnými znalostmi a krizovými plány, usilujeme o zmírnění potenciálních následků ekologických katastrof. Tento projekt je zásadní pro ochranu blahobytu našich komunit a životního prostředí.“

Nadnárodního projektu se účastní nejen akademičtí odborníci na danou problematiku související se zdravím a ochranou životního prostředí, krizoví manažeři, hasiči a záchranáři, ale také pracovníci ministerstev. A díky spolupráci s organizacemi, jako je Svaz měst a obcí, také zástupci veřejné správy na lokální úrovni, na něž by případné následky ekologické katastrofy dopadly nejvíce. Součástí projektu budou školení, workshopy, konference, návštěvy vytipovaných míst, kulaté stoly stakeholderů, a především tvorba metodiky a strategie s doporučením péče, předcházení rizik i krizové plány použitelné v případě katastrof. Všechny aktivity přitom mají společný cíl, zlepšit bezpečnost v souvislosti se správou odkališť na lokální i mezinárodní úrovni.

„Je důležité přitáhnout k problematice odkališť zástupce municipalit. Jsou to právě města a obce ležící v jejich blízkosti, kterých se případná katastrofa nejvíce dotkne a může mít fatální dopady. Zástupci obcí proto tyto lokality musí znát a musí být připraveni na jakoukoli situaci, mít krizové plány, vědět s kým na řešení spolupracovat. Projekt SAFETY4TMF v tom velmi pomůže,“ říká Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí České republiky a pokračuje: „Neméně důležité je pak i zobecnění principu a postupu při předcházení a řešeni nepředvídatelných situaci s negativním dopadem na životni prostředí a život lidi, které mohou vzniknout jako zcela nezamýšlené a obtížně předvídatelné důsledky lidské činnosti.

Čtěte také: Ekologická zátěž Lhenice

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

tags: #kontaminovaná #voda #katalog #odpadů