Co je zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.)?

Účelem zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) je přispět k udržení a k obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Zákon se za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků snaží přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Obecná ochrana přírody a krajiny je věcně vymezena v části druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Představuje základní úroveň ochrany krajiny, jejích přírodních hodnot a ekologicko-stabilizačních funkcí, zachování rozmanitosti druhů, ale také ochrany a šetrného využívání přírodních zdrojů.

Mezi základní nástroje dané zákonem o ochraně přírody a krajiny (dále ZOPK) patří to, že orgán ochrany přírody má možnost již probíhající činnost, která by byla v rozporu se zájmy chráněnými zákonem, omezit formou stanovení podmínek pro tuto činnost, případně tuto činnost zakázat. Orgán ochrany přírody naopak nemá pravomoc uživatelům krajiny (zejména vlastníkům a nájemcům pozemků) jakoukoli činnost ve prospěch zájmů ochrany přírody přikazovat, tedy nemůže vynucovat aktivní konání ve prospěch ochrany přírody a krajiny. Vlastníka (nájemce) může pouze k takovému aktivnímu prospěšnému konání vyzvat, popřípadě se s ním o něm dohodnout, tedy sjednat veřejnoprávní smlouvu, či jej vykonat namísto něj, přičemž vlastník či nájemce je povinen takové jednání (po předchozí výzvě) strpět (zejména podle § 68 odst.

Všechny druhy rostlin a živočichů (tedy obecně chráněné i ty, které požívají zvláštní druhové ochrany) jsou chráněny před ničením, poškozováním, sběrem a odchytem, které by mohly vést k ohrožení těchto druhů na bytí, k jejich degeneraci či narušení schopnosti rozmnožování anebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Jde o ochranu druhu jako celku, ale též o ochranu jednotlivých populací.

Významné definice podle zákona

Zákon definuje několik klíčových pojmů, které jsou zásadní pro jeho správné pochopení a aplikaci:

Čtěte také: CHKO Kokořínsko a tramping

• Krajina: část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.
• Ekosystém: funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.
• Systém ekologické stability: vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
• Významný krajinný prvek: jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
• Rostlina: je jedinec nebo kolonie rostliných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.
• Živočich: je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince.
• Biotop: je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.
• Evropsky významná lokalita: lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1.
• Natura 2000: celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.

Novelizace zákona a její dopady

4. 12. Rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny přináší zásadní změny. Ty se týkají nejen ochrany stromů, ale také změny pravidel ochrany ohrožených druhů živočichů i rostlin nebo vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Novela zákona přináší i konkrétní opatření na ochranu opylovačů a omezení světelného znečištění. Návrh zákona dnes schválila vláda.

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny přináší tři zásadní změny pro lepší ochranu životního prostředí. „Zavádíme vyšší ochranu stromů při výstavbě, kdy chceme v první řadě zabránit jejich pokácení, v nutném případě alespoň zajistit přiměřenou náhradu. Novela se ale nedotkne kácení solitérních stromů na soukromých zahradách, to zůstává nezměněné. Dále měníme systém ochrany živočichů a rostlin. Cílem je zajištění účinnější ochrany ohrožených druhů, která je postavená především na ochraně jejich celého prostředí. Zároveň přitom nezapomínáme na větší ochranu opylovačů, kteří jsou pro naši krajinu zásadní, a na ochranu před světelným znečištěním, jenž je aktuálně velkým problémem nejen pro rostliny a živočichy. V neposlední řadě také chceme lépe chránit jedinečnou přírodu na Křivoklátsku. Ta si díky svému nebývale pestrému a zachovalému lesnímu komplexu ve vnitrozemí zaslouží vyšší ochranu formou národního parku,“ vyjmenovává úvodem ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Jednou z hlavních změn tedy je proměna způsobu ochrany konkrétních zákonem chráněných druhů. Ty nejvíce ohrožené budou i nadále chráněny na úrovni každého jedince, zatímco u jiných druhů bude stačit ochrana jejich biotopů a zachování populace v dané lokalitě. Chráněné rostliny nebo živočichové budou nově rozděleni do tří kategorií ochrany: I, II a III. Nejpřísnější režim ochrany v kategorii I bude vyhrazen druhům, které potřebují ochranu jak svého biotopu, tak jednotlivých jedinců. Pro druhy, které nejsou ohrožovány ztrátou konkrétních jedinců, jako např. hmyz nebo houby, ale zánikem celých populací a lokalit, je navržena kategorie ochrany III.

„Měníme druhovou ochranu rostlin a živočichů. Nově nebudeme chránit každého jedince, ale přednostně místa, kde druhy přirozeně žijí, tedy jejich přirozené biotopy. Místo ochrany jednoho mravence, tak budeme chránit celé mraveniště. U těch nejohroženějších druhů, jako je například orel královský, ale bude zajištěna ochrana jak biotopu, tak jedinců. Musíme dělat vše pro to, aby se co nejméně chráněných druhů dostávalo na hranici přežití nebo bylo nenávratně pro českou přírodu ztraceno,“ apeluje ministr Petr Hladík.

Novela také zjednoduší zemědělcům běžné hospodaření na pozemcích, protože již nebudou potřebovat výjimky pro druhy kategorie II a III, pokud nezpůsobí ohrožení biotopu nebo místní populace. To pomůže hlavně u chráněných druhů, které se vyskytují na polích nebo loukách a které obhospodařování potřebují nebo je nijak neohrožuje. Novela zohledňuje i potřebu ochrany opylovačů, zejména v souvislosti s vhodnou údržbou veřejné zeleně a zemědělských ploch. Ochrana biotopů opylovačů se tak stane běžnou součástí péče o krajinu a vegetaci. Reagujeme také na problém světelného znečištění, které negativně ovlivňuje přirozené biorytmy živočichů, rostlin i lidí. Při venkovním osvětlení staveb a veřejných prostranství bude nově stanovena povinnost omezit nežádoucí účinky na ekosystémy. Nové osvětlení bude muset být šetrné například svým umístěním i parametry světelného zdroje, aby neohrožovalo přirozené chování živočichů a rostlin.

Čtěte také: Změny v nakládání s vodami podle zákona o ochraně přírody

„Chceme zamezit nekontrolovatelnému kácení stromů při rekonstrukcích ulic. Zároveň nechceme, aby docházelo ke kácení významných stromů, například staré lípy na návsi obce. Pokud je nutné strom pokácet, je potřeba za něj vysadit nový. Stromy jsou pro náš život nepostradatelnou součástí a je potřeba jim zajistit dostatečnou ochranu,“ dodal ministr Hladík.

Přísnější ochrana stromů se týká pouze jejich kácení v souvislosti se stavbami, které podléhají povolení podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). V případě kácení solitérních stromů na soukromých zahradách zůstává dosavadní režim. Novela pro lepší ochranu zavádí jasnou hierarchii: v první řadě by měly být stromy zachovány, pokud to není možné, pak by měly být nahrazovány výsadbou v daném místě (ve vzdálenosti 1 km od hranice pozemku). V nejzazším případě stavebník zaplatí poplatek do speciálního fondu obce, který bude použit na zajištění náhradní výsadby nebo na péči o stávající stromy. O povolení budou stavebníci žádat tak jako dnes v rámci Jednotného environmentálního stanoviska (JES). Případný poplatek bude stanoven na základě zdravotního stavu stromu a jeho významu pro životní prostředí i z historického pohledu.

S novou legislativní úpravou přichází i zpřísnění pokut za nelegální kácení dřevin. Tato opatření mají zajistit, že ti, kteří dodržují pravidla ochrany přírody, budou v lepší pozici než ti, kteří se rozhodnou porušovat zákon.

Národní park Křivoklátsko

Novela také obsahuje vyhlášení národního parku Křivoklátsko, který by měl vzniknout k začátku roku 2026. Příroda Křivoklátska nemá v České republice obdoby, jde o nebývale pestrý, zachovalý lesní komplex ve vnitrozemí. Podle současného návrhu je téměř 99 % dotčených pozemků ve vlastnictví státu. I nadále bude možné sbírat lesní plodiny a houby tak jako doposud. Naopak se očekává, že vznik parku bude mít pozitivní vliv na regionální ekonomiku a přinese nové příležitosti pro místní podnikatele nejen v oblasti cestovního ruchu a souvisejících službách.

Strážci národního parku pak budou sídlit v obcích Zbečno a Křivoklát. Vznik národního parku Křivoklátsko může pro obce znamenat snazší dostupnost finančních prostředků fondů Evropské unie (např. Operačního programu Životní prostředí), národních programů a dalších dotačních programů. Národní program životní prostředí pravidelně poskytuje podporu obcím v národních parcích, v letošním roce s alokací 150 mil. Kč. Dojde navíc k posílení pravomoci obcí a starostů při schvalování koncepčních dokumentů.

Čtěte také: Komentář k novele zákona

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)

Složka ochrany přírody České inspekce životního prostředí (ČIŽP) vznikla v roce 1992, původně ve vazbě na legislativní zabezpečení ochrany přírody a krajiny, přijaté v tomtéž roce. V současné době ovšem vykonává inspekce na úseku ochrany přírody státní dozor už na základě šesti složkových zákonů:

• zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů,
• zákona č. 93/2018 Sb., o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu.

ČIŽP v oblasti ochrany přírody dozírá na dodržování právních předpisů a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny jejich adresáty. Její dozorčí působnost se vztahuje i na orgány státní správy. Zjišťuje případy ohrožení a poškození přírody, jejich příčiny a odpovědné osoby a je oprávněna v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin. Za porušení povinností při ochraně přírody je oprávněna ukládat pokuty právnickým i fyzickým osobám.

V obecné rovině se inspekce v rámci svých kompetencí daných zákonem o ochraně přírody a krajiny zaměřuje zejména na ochranu mimolesní zeleně před poškozováním a nepovoleným kácením, ochranu významných krajinných prvků a krajinného rázu. V územní ochraně se kontroluje stav a dodržování základních a speciálních podmínek ochrany zvláště chráněných území, což jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky.

Druhová ochrana podle zákona č. 114/1992 Sb. se týká především zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a jejich biotopů. Zvláštní ustanovení zákona jsou věnována i ochraně památných stromů a evropsky významných lokalit.

Ochrana přírody a krajiny

Obecnou ochranu přírody a krajiny komplementárně doplňuje zvláštní územní ochrana přírody a krajiny a zvláštní druhová ochrana, resp. vytváření soustavy Natura 2000 a její ochrana.

K nástrojům obecné ochrany přírody a krajiny s významným územním průmětem patří zejména ochrana a vytváření územních systémů ekologické stability, ochrana významných krajinných prvků včetně jejich registrace, ochrana krajinného rázu včetně zřizování přírodních parků s klíčovou vazbou na ochranu a rozvoj hodnot v území prostřednictvím nástrojů územního plánování.

V rámci obecné ochrany přírody a krajiny jsou před zničením, poškozováním a degenerací dále chráněny všechny druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, resp. jejich populace. Volně žijící ptáky je zakázáno úmyslně usmrcovat nebo jakýmkoliv způsobem odchytávat, úmyslně poškozovat, ničit nebo odstraňovat jejich hnízda a vejce, sbírat ve volné přírodě a držet jejich vejce (i prázdná), úmyslně vyrušovat ptáky, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat. Před poškozováním a ničením jsou chráněny také dřeviny rostoucí mimo les a zákon stanoví podmínky pro možnost jejich kácení.

Obecná ochrany přírody a krajiny ovšem pokrývá také ochranu vybraných neživých fenoménů. Zákonem je zakázáno ničit, poškozovat nebo upravovat ani jinak měnit dochovaný stav jeskyní a přírodní jevů, které s jeskyněmi souvisejí (např. krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod). Podobně jsou před zničením, poškozením nebo odcizenímzákonem chráněny paleontologické nálezy (významné hmotné doklady nebo pozůstatky života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti).

Omezení a zákazy činnosti

Zákon o ochraně přírody a krajiny upravuje na několika místech možnost omezit, event. zakázat činnost fyzických i právnických osob, pokud tato činnost narušuje či ohrožuje zájmy ochrany přírody a krajiny a může způsobit nedovolenou změnu chráněných částí přírody.

Orgán ochrany přírody v případě takového ohrožení může stanovit závazné podmínky pro výkon činnosti, jejichž cílem je ochránit ohrožené populace. Činí tak formou opatření obecné povahy pokud jde o blíže neurčený okruh adresátů anebo správním rozhodnutím, vydaným v řízení zahájeném z moci úřední, pokud mají být stanoveny podmínky pro výkon činnosti konkrétního subjektu. Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách a dále v 1. zóně CHKO anebo poškození jeskyně, může orgán ochrany přírody omezit nebo zakázat do těchto území nebo jejich částí přístup veřejnosti.

Česká inspekce životního prostředí jako kontrolní správní orgán dozírá, jak subjekty (s výjimkou ústředních orgánů státní správy) dodržují právní předpisy a rozhodnutí v oblasti ochrany přírody. Při zjištění ohrožení zájmů ochrany přírody je oprávněna nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění nedostatků a jejich příčin.

Možnost omezit činnost stanovením podmínek pro její výkon je jedním z nejsilnějších preventivních nástrojů v rukou orgánů ochrany přírody. Takto lze činnost omezit kterýmkoli fyzickým či právnickým osobám, jestliže by jejich činnost mohla způsobit nedovolenou změnu obecně či zvláště chráněných částí přírody. Podmínkou pro to, aby mohl orgán ochrany přírody použít tento nástroj, nezbytně není ani protiprávnost jednání omezovaného subjektu.

Záměrem novelizace zřejmě bylo vyloučit možnost omezit či zakázat podle § 66 činnost, která byla povolena, a to včetně povolení vydaných jiným správním orgánem (např. stavebním, vodoprávním či báňským úřadem). Hlavním argumentem pro takové doplnění zákona byl požadavek právní jistoty subjektů a zamezení ekonomických ztrát investorů.

tags: #mzp #zákon #o #ochraně #přírody #co

Oblíbené příspěvky:

• Pěstování keřů ve stínu
• Udržitelný život bez odpadu
• Více o třech kvalitách
• Dopad na Agrofert
• Skládka Popovice – Libec u Jičína: Technická zpráva