Česká republika směřuje k 30% podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030

Vláda schválila aktualizaci Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu (NEKP), který určuje parametry českého energetického mixu s ohledem na snižování emisí skleníkových plynů.

Obnovitelné zdroje mají do roku 2030 podle aktualizovaného plánu pokrývat 30 % české spotřeby energie. Kromě snížení emisí to má posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky a zaručit nižší a stabilnější ceny pro spotřebitele.

„Nový plán pro energetiku a klima je rozhodně dobrým základem pro budoucí dekarbonizaci české ekonomiky. Oproti verzi z roku 2015, která zvyšovala podíl obnovitelných zdrojů jen o pár procentních bodů, míří letošní aktualizace téměř k zdvojnásobení podílu zelené energetiky. Bezemisní energie však bude Česko potřebovat ještě ambicióznější cíle, pokud má zůstat zachovaná konkurenceschopnost naší ekonomiky a pokud chceme chránit domácnosti před výkyvy cen energie na trhu,“ hodnotí NEKP Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Potenciál pro výstavbu nových čistých zdrojů je v Česku přitom obrovský. Za pomoci evropských fondů může Česko podle studie společnosti Deloitte vypracované pro Svaz moderní energetiky do 2030 vybudovat 17 gigawattů nových bezemisních zdrojů, zejména větrných a slunečních elektráren.

Naopak, pokud potenciál nevyužijeme, hrozí, že evropské zdroje peněz vyschnou a budování nových zdrojů po roce 2030 bude mnohem dražší. Zároveň celoevropský cíl zvyšování podílu OZE na spotřebě energií je podle nedávno schválené směrnice RED III na úrovni 42,5 % v roce 2030 potenciálním navýšením cíle na 45 %. Česká republika tak bude v produkci čisté energie zaostávat za evropským průměrem a měla by se pokusit se co nejvíce evropskému cíli přiblížit.

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů energie

„Oproti první verzi klimaplánu vidíme pozitivní posun v tom, že se drasticky zvýšily cíle v souladu s tím, co sektor dlouhodobě říká. Již v roce 2023 jsme tak splnili víc než polovinu cíle původního plánu. I tak ale aktuální verze podle nás není dostatečně ambiciózní a podceňuje schopnosti a možnosti sektoru. Při odstranění bariér při povolování a při posílení distribučních a přenosových kapacit počítáme, že do roku 2030 by se mohlo postavit přinejmenším 12-15 gigawatt nových solárních elektráren,“ říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace s tím, že prostor pro zlepšení asociace vidí mimo jiné v deklarování cílů pro odstranění bariér při povolovacích procesech.

„Pro rozvoj OZE nemůžeme pouze spoléhat na akcelerační zóny, od kterých zatím nevíme, co od nich čekat a zda vůbec budou existovat dřív než v roce 2026 či později. Doufáme tedy, že se podaří cíl pro obnovitelné zdroje navýšit, a především jasně deklarovat, že se nejedná o horní strop a bude možné cíle i překročit. Málo ambiciózní jsou pro nás i cíle v oblasti větrné energie, která díky své komplementaritě pomůže stabilizovat síť při masivním rozvoji solárních elektráren,“ dodává Krčmář.

„Aktualizovaný NEKP reaguje adekvátně na výrazné změny energetického trhu, zejména v otázce násobně vyšších cílů v oblasti OZE, což je dobrá zpráva. Je však důležité, aby stát nezapomněl i na konkrétní cíle v oblasti akumulace energie a flexibility. Zajištění dostatečných kapacit úložišť energie a zdrojů flexibility, zejména na straně spotřeby, je totiž nutné nejen pro bezpečný a stabilní rozvoj OZE, ale členským státům stanovení závazných cílů i v této oblasti ukládá i Evropská unie,“ upozorňuje Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.

Dekarbonizaci české ekonomiky a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti státu pomůžou i další dokumenty, které jsou momentálně předmětem jednání. Už zítra 19. 10. bude Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny diskutovat o novele Lex OZE 2, která zavede v Česku komunitní energetiku. V mezirezortním připomínkovém řízení je také novela Lex OZE 3, která transponuje legislativu Evropské unie v oblasti akumulace a agregace energie.

Všech 139 států, na které připadá celých 99 % produkce emisí oxidu, může do roku 2050 přejít na obnovitelné zdroje energie. Tvrdí to studie vědců ze Stanfordovy univerzity. Řešením je podle nich zejména přechod na dva způsoby získávání elektřiny - z větru a slunce.

Čtěte také: Procento odpadu v rybách

Základem změny, která je podle zprávy nutná, je kompletní elektrifikace všech energetických sektorů - tedy co nejrychlejší opuštění plynu, ropy a dalších fosilních paliv. Elektřina pro dopravu, vytápění a další sektory by se pak měla získávat především ze slunečních a větrných farem.

Autoři uvádějí, jaké příznivé důsledky to bude mít:

• vytvoření více než 24 milionů pracovních míst;
• úspora 22,8 bilionů dolarů ročně v podobě uspořených výdajů v oblasti zdravotnictví a řešení dopadů na životní prostředí;
• úsporu 28 bilionů dolarů ročně za škody, které by vznikly v důsledku změn klimatu;
• zabránění 4-7 milionům předčasných úmrtí ročně a onemocnění stovek milionů lidí, které vyvolávají dopady spalování fosilních paliv.

Autoři práce tvrdí, že pracují se zcela realistickými daty a přechod na solární a větrné hospodářství je uskutečnitelný. Věří, že tato změna by byla doprovázena výrazným poklesem spotřeby energie - využívání elektřiny je totiž výrazně úspornější než u fosilních paliv. Nejvíce energie se dá ušetřit na jejím transportu - celková úspora čistě elektrifikované energetiky oproti dnešku se odhaduje asi na 23 procent.

Energetika blízké budoucnosti bude podle této zprávy značně diverzifikovaná. Měla by být založena na pestrém energetickém koktejlu tak, že 57 % elektřiny dodají různé formy solární energetiky, 27 % větrné turbíny a zbytek mix vodních, geotermálních a přílivových elektráren.

Velmi důležitým zdrojem energie by měly být solární střechy, tedy panely umístěné na střechách, případně přímo tvořící střechy. Právě tento koncept prosazuje například americký miliardář Elon Musk, který už nabízí od května roku 2017 solární tašky. Jsou vyrobené z tvrzeného skla, díky čemuž jsou více než třikrát silnější než standardní střešní tašky. „Proto nabízíme nejlepší záruku v oboru - životnost vašeho domu nebo nekonečno, podle toho, jaká situace nastane dřív,“ uvedl Elon Musk na tiskové konferenci.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Druhým zdrojem, který by mohl ještě výrazně narůst, jsou větrné elektrárny v příbřežních vodách. Nezabírají zemědělskou půdu, v posledních letech se podařilo zvýšit jejich odolnost vůči vlivům extrémního počasí a umí velmi účinně využívat silných větrů, které nad hladinou moře vanou. Navíc je může využívat 108 ze 139 analyzovaných států.

Naopak na své hranice narazila výstavba klasických vodních elektráren - vědci odhadují, že roku 2050 bude jejich kapacita přibližně stejná jako roku 2015. Může jich sice ještě přibývat, ale jejich účinnost může být omezena nižším množstvím srážek, které se v analyzovaných zemích v budoucnu očekávají. Přesto nám voda energii ještě dávat může, značnou a nevyužitou kapacitu má totiž ještě výstavba přílivových elektráren.

Přínosy sice zní jednoznačně pozitivně, ale autoři analýzy přiznávají, že přechod na tento systém má i odvrácenou stránku. Je jí obří investice, která by byla pro vytvoření této změny potřebná: v globálním součtu se pohybuje kolem až 125 bilionů dolarů.

Mezi státy zpracovanými ve studii je také Česká republika. Konkrétně pro ČR by přínosy přechodu na čistou energetiku znamenaly zabránění 4,3 tisíce úmrtí, roční úsporu 42 milionů dolarů v důsledku snížení znečištění ovzduší a roční úsporu 68 miliard dolarů ve snížení škod v důsledku změn klimatu (více než 1,5 bilionu korun; čísla se vztahují ke střednímu scénáři k roku 2050).

Pro ČR také nechybí vyčíslení ekonomických přínosů v podobě vzniku 108 tisíc nových pracovních příležitostí, které v sobě skýtají finanční přínos necelých 9 miliard dolarů ročně (téměř 200 miliard korun).

„Státy, včetně České republiky, mohou díky přechodu na obnovitelné zdroje uspořit obrovské prostředky v podobě výdajů za řešení zdravotních následků a dopadů na životní prostředí vznikajících v důsledku spalování fosilních paliv. Vlády by proto měly ve svých energetických strategiích akcelerovat rozvoj využití šetrných zdrojů energie,“ shrnul klíčová zjištění studie Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Klimaticko-energetický plán pro Českou republiku, který počítá s třicetiprocentním podílem obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě v roce 2030, považuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při zahrnutí všech faktorů za realistický.

Hladík konstatoval, že existují i jiné, ambicióznější scénáře. Autoři dokumentu, který je nyní v připomínkovém řízení, podle něj ale zahrnuli do úvah, co je možné legislativně, investičně, s množstvím lidí i technologií, které jsou k dispozici. "Osobně bych si přál, abychom dokázali do roku 2030 mít více obnovitelných zdrojů, ale zároveň říkám, pokud se tuto trajektorii podaří naplnit, tak budu rád, protože to je zdvojnásobení během sedmi let," uvedl. Vláda Petra Fialy (ODS) podle něj udělala mnoho pro "odšpuntování solární energetiky", takže u ní je naplnění plánů do roku 2030 reálné.

Nízké cíle vlády kritizovaly před budovou, kde se konference odehrávala, ekologické organizace. "Ani jeden ze scénářů připravovaného vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu nedosahuje požadovaných cílů pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) a úspory energie do roku 2030," uvedla organizace Greenpeace. Podle ní by pro splnění evropských závazků měl být cíl pro podíl OZE na spotřebě energie v Česku mezi 33 a 35 procenty, vládní scénář se pohybuje na úrovni 30 procent.

Cílem České republiky je směřovat k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Aktualizovaný plán má umožnit plnit podmínky vyplývající z evropských závazků při dekarbonizaci ekonomiky v energetice, budovách, dopravě a průmyslu.

Česko mělo aktualizaci Evropské komisi odeslat do 30. června, vláda ale využila možnost pozdějšího termínu dodání. Plán je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zásadním dokumentem pro vývoj české energetiky. "Jasné je, že budeme muset výrazně přidat v oblasti obnovitelných zdrojů, ve které jsme v minulosti zaspali. Na druhou stranu se dá očekávat postupný útlum výroby energie z uhlí.

Česko bude muset významně urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů energie. V úterý Evropským parlamentem schválené nové energeticko-klimatické cíle předznamenávají, že dosavadní české plány na „ozelenění“ tuzemské ekonomiky Evropské komisi nebudou stačit. Rychlejší dekarbonizace si vyžádá masovou výstavbu nových obnovitelných zdrojů, která vyjde na stovky miliard korun.

Současný cíl z roku 2018 stanovuje podíl obnovitelných zdrojů k roku 2030 na 32 procent. Číslo platí pro všechny členské země dohromady a pro veškerou spotřebu energie, to znamená i v dopravě nebo například v průmyslu. Nyní je čím dál pravděpodobnější, že se evropským politikům podaří schválit směrnici, která počítá s podílem 42,5 procenta. Po úterku už zbývá jen souhlas členských států.

„Je to velmi, velmi ambiciózní cíl, nicméně podle zkušeností z předchozích let to je při velkém úsilí zřejmě dosažitelné,“ říká hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek. „Celkově tento krok bereme jako fakt. Budoucí podíl obnovitelných zdrojů v Česku neboli výše národního příspěvku k celoevropskému úsilí bude záležet na vůli české vlády, ale také na schopnosti ji prosadit. V minulosti se jí to ne vždy podařilo. Například v roce 2020 tuzemské ministerstvo průmyslu po tlaku Evropské komise svůj cíl přehodnotilo. Vydalo tehdy aktualizovanou verzi Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, v níž zvýšilo plánovaný podíl obnovitelných zdrojů k roku 2030 z 20,8 na 22 procent.

Pokud podíl 42,5 procenta domácí politici schválí, Česko bude plány měnit znovu. Konkrétní číslo lze zatím jen odhadovat. Nicméně jestliže se evropský cíl z původního plánu navýší téměř o třetinu, tak stejným poměrem se u Česka dostaneme na podíl 29,2 procenta, naznačuje Řežábek, na jaké úrovni by se nový cíl mohl zastavit. „Z průběžných materiálů Evropské komise šlo dovodit, že pro Česko uvažovala s hodnotou skoro 33 procent. To však není závazné a v posledních materiálech už se to ani neobjevuje,“ podotýká Řežábek. V současnosti se obnovitelné zdroje na české spotřebě energie podílejí téměř 17,8 procenta.

České zájmové skupiny z oblasti obnovitelných zdrojů očekávají, že finální číslo se přehoupne přes 30 procent. Svaz moderní energetiky se domnívá, že Česko je ve stanoveném termínu schopné dosáhnout podílu mezi 30 až 33 procenty. Ať už bude finální číslo jakékoliv, výkon i výroba obnovitelných zdrojů budou muset během pár let dramatický vzrůst, a to až několikanásobně.

V dubnu zveřejněná studie, která vznikla ve spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold, například odhaduje, že 33procentní podíl by si vyžádal zvýšení výkonu solárních elektráren ze současných dvou na 17 gigawattů. K tomu by byly potřeba další dva gigawatty větrných elektráren.

„Takový rozvoj předpokládá, že ve zbývajících osmi letech bude v průměru nutné přidat dva gigawatty solárních a čtvrt gigawattu větrných instalací ročně,“ psali ve studii autoři analýzy. Pro představu, jeden megawatt těchto zdrojů vyjde na nižší desítky milionů korun. Výstavba zhruba 17 gigawattů výkonu by tak vyšla na stovky miliard korun. Firmy už velké investice plánují, například ČEZ chce do konce roku 2030 postavit šest gigawattů solárního výkonu. Jejich záměry ale zatím komplikuje složitá administrativa. „Pokud si Česko bude chtít udržet energetickou bezpečnost, mít elektřinu za dostupné ceny a mít ji dlouhodobě udržitelnou, tak bude zapotřebí stávající regulační systém zreformovat, zjednodušit a zrychlit,“ dodal.

Tyto překážky má nová unijní směrnice alespoň částečně odstranit. Po členských zemích kromě stanovení podílu obnovitelných zdrojů požaduje také snížení byrokracie a zkrácení délky povolovacích procesů pro výstavbu nových elektráren s obnovitelnými zdroji. Vzniknout by tak měly speciální zóny, kde povolovací proces nebude trvat více než 12 měsíců, a mimo ně by administrativa neměla zabrat více než dva roky.

Matěj Hrubý, řídící konzultant EGÚ Brno, ovšem upozorňuje, že výstavbě často brání i samotná veřejnost v místě plánované stavby a ve druhé polovině desetiletí se mohou přidat i ekonomické faktory. „Očekáváme, že kolem roku 2027 instalovaný výkon fotovoltaiky dosáhne úrovně maximálního letního zatížení. V důsledku toho bude spotová cena elektřiny na burze velmi nízká, což může řadu potenciálních investorů odradit,“ upozorňuje Hrubý.

Navzdory tomu se domnívá, že rozvoj obnovitelných zdrojů bude v Česku skutečně nabírat na síle. Česká síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren. To je hlavní sdělení nové studie [1] renomované konzultační společnosti Energynautics, kterou dnes na tiskové konferenci v Praze představil její hlavní autor Peter - Philipp Schierhorn.

Základem studie jsou výsledky modelování, které provedli experti Energynautics pomocí vlastních softwarových nástrojů. Simulovali na počítačovém modelu chování sítě ve všech dnech roku s předpokladem zrychlení energetické transformace v České republice mezi dneškem a rokem 2030. Projevila by se především odstavením všech uhelných zdrojů provozovaných výhradně pro výrobu elektřiny. Podle předpokladů zůstanou v provozu pouze uhelné zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, jejichž hlavním cílem je zásobování velkých sídelních celků teplem, a kogenerační zdroje v průmyslových podnicích.

Druhým významným rozdílem mezi předpoklady pro rok 2030 a současným stavem je nárůst výkonu obnovitelných zdrojů, především větrných a solárních elektráren, tedy zdrojů závislých na počasí. Model předpokládá nárůst výkonu větrných elektráren na 2050 MW (oproti 278 MW v roce 2017) a solárních elektráren na 5500 MW (oproti 2100 MW v roce 2017).

Studie také ukazuje, že ve včerejší bouřlivé debatě o omezení výjimek z limitů pro znečištění ovzduší z uhelných elektráren v Poslanecké sněmovně měli pravdu ti, kteří argumentovali, že útlum uhelných elektráren kvůli ochraně ovzduší neohrozí dodávky tepla a elektřiny ani stabilitu elektrizační soustavy.

Karel Polanecký z Hnutí DUHA řekl: “Není možné, aby Česká republika plnila Pařížskou dohodu a zároveň provozovala uhelné elektrárny v Počeradech, Chvaleticích nebo Dětmarovicích. Potřebný útlum uhelných elektráren bude znamenat významný zásah do systému. Zpráva o tom, že česká síť se bez uhelných elektráren může obejít, je důležitým vstupem do debaty.

Kristína Šabová z Frank Bold řekla: Modelování expertů z Energynautics nastínilo možnosti pro rozvoj obnovitelné energetiky, jaké má stávající česká síť bez potřeb zásadních úprav. V oblasti práva a regulace však máme nedostatky.

Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku, členské organizace CEE Bankwatch Network, řekla: “Všechny členské státy EU právě připravují Národní plány, které mají říci, jak země dosáhnou svých energeticko-klimatických cílů pro rok 2030.

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost řekl: “Česká energetická koncepce potřebuje přepracovat na základě impulsů z evropských cílů ve zvyšování podílu energie obnovitelných zdrojů v příštím desetiletí i nastupujících prvků akumulace energie.

Během deseti let, v období 2007 až 2017, se podíl obnovitelných zdrojů v Evropské unii na celkové výrobě zdvojnásobil a činí už 30 procent. Zkušenosti ze zemí s vysokým podílem zdrojů závislých na počasí ukazují, že je lze efektivně využít, aniž by byla ohrožena spolehlivost zásobování zákazníků.

Obnovitelné zdroje energie měly na celosvětové výrobě elektřiny loni rekordní podíl 30,3 procenta. To bylo o 0,9 procentního bodu více než v roce předchozím. Pokles v používání fosilních paliv a emisí v energetickém sektoru je považován za naprosto zásadní pro splnění globálních cílů v oblasti klimatu. Více než 100 zemí se na loňském klimatickém summitu COP28 v Dubaji dohodlo na ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie do roku 2030.

Celková produkce energie ze slunce pak loni vzrostla o 23,2 procenta a z větru o 9,8 procenta. Zpráva předpovídá, že pokračující růst obnovitelných zdrojů v letošním roce sníží výrobu elektřiny z fosilních paliv.

Celosvětová poptávka po elektřině loni vzrostla na rekordní úroveň. Zvýšila se o 627 terawatthodin (TWh), což odpovídá zhruba poptávce Kanady, nicméně v procentním vyjádření vzrostla o 2,2 procenta, což bylo pod průměrem z posledních let.

Jen solární a větrné elektrárny do konce dekády zdvojnásobí svůj podíl na světovém mixu elektřiny, dosáhne 30 procent. Současné tempo instalace nových zdrojů totiž není dost rychlé a neodpovídá závazkům, které si daly jednotlivé státy světa na klimatické konferenci COP 28 v minulém roce. Pokud by tempo výstavby zůstalo na stávající úrovni, kapacita obnovitelných zdrojů by měla v příštích letech stoupnout o více než 5000 GW. To je zhruba trojnásobek oproti předchozím pěti letům a odpovídá to součtu stávajících kapacit pro výrobu elektřiny v Číně, EU, Indii a USA dohromady. Přesto takové tempo nestačí na splnění klimatických závazků států OSN.

Aby taková změna výrobních zdrojů fungovala, bude potřeba navíc do roku 2030 modernizovat na 25 milionů kilometrů elektrických sítí a zajistit kapacitu pro skladování energie v objemu 1500 gigawattů (GW). Ambiciózní cíle brzdí i fakt, že stále ještě existují státy, které svůj potenciál výroby z obnovitelných zdrojů zdaleka nenaplňují na maximum. Sem patří i Česko, které dosud využívá jen zlomek své možné kapacity, jak upozornila Komora OZE.

Česko je schopné do roku 2030 zdvojnásobit podíl obnovitelné energie na spotřebě a zvýšit ho tak na 33 procent. Může k tomu přispět zejména sluneční a větrná energie a zvýšení energetické účinnosti. Vyplývá to ze studie, která vznikla ve spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold.

Krčál i další spoluautorka studie Laura Otýpková z Frank Bold poukázali na to, že invaze Ruska na Ukrajinu posílila tlak na transformaci evropské energetiky k ekologickým zdrojům a také snahy Evropské unie o snižování emisí skleníkových plynů. Legislativa v Česku už podle Otýpkové usnadnila pořízení solárních elektráren na střechy domů.

tags: #na #30 #procent #z #obnovitelnych #zdoju

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická Výchova Hrou
• Odpady koksovna: podrobný rozbor
• Žermanice a bioodpad
• Složení plastového odpadu v ČR
• Heidrun Push&Up 35 l: Detalní recenze