Náboženství klimatické krize

10.10.2025

Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství varoval, že z diskusí o změnách klimatu se postupně stává nové náboženství.

Zeman jako klimatický „kacíř“

Zeman se v poselství věnoval rovněž změnám klimatu. „Domnívám se, že z diskusí o klimatických změnách se stává nové náboženství. Dovolte mi proto, abych byl kacířem. Již miliony let se na naší planetě střídají teplá a chladná období. Uvádí se, že před několika miliony let byla průměrná teplota na zeměkouli o tři stupně vyšší, než je dnes. A nejsem si jist, zda rozhodujícím faktorem globálního oteplení je lidská činnost, a nikoli přírodní zákony, pohyb zemské osy a další kosmické vlivy,“ podotkl Zeman.

Jako příklad podle něj poslouží Grónsko, jež bylo před tisíci lety zelené, bohaté na pastviny. „Pak přišla malá doba ledová a obyvatelé Grónska zemřeli dílem hlady a dílem zimou,“ prohlásil prezident. Hovořil rovněž o podpoře obnovitelných zdrojů, na něž vydává Česko desítky miliard korun ročně. „Jsou dotovány ve prospěch solárních baronů. Ve skutečnosti ale produkce solárních elektráren představuje pouhá tři procenta z celkové produkce elektřiny v České republice,“ uvedl Zeman.

V souvislosti s rostoucím tlakem na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů poukázal na jejich nestabilitu. „Slunce někdy svítí a někdy nesvítí, vítr někdy fouká a někdy nefouká, a tak tyto zdroje stejně musíme zálohovat klasickými elektrárnami. Věřím tomu, že nedojde k tomu, aby úvahy o zelené Evropě dosáhly té míry, že se zde objeví zelené bankovnictví, to znamená, že úvěry nebudou poskytovány podle bonity investičních projektů, ale podle zelené ideologie,“ konstatoval prezident.

Do budoucna by se podle Zemana mohlo stát, že se průmysl „přestěhuje“ za levnější energií do zemí v Asii. „Z Evropské unie by se stal ekologický skanzen s nižší životní úrovní jeho obyvatel,“ varovala hlava státu.

Čtěte také: Článek o náboženství a internetu

Postoj mladých Čechů

Mladou generací se zabývali proto, aby zjistili, co budou v polovině 21. "Vědci předpovídají spoustu negativních dopadů klimatické krize. Viditelná byla sucha mezi roky 2014 a 2019. Pokud jste starší, máte srovnání, že příroda na tom byla zle i dříve, proto to tolik neprožíváte. Když jste mladší, šok je větší," říká Martin Kratochvíl ze STEM. Značnou obavu mají mladí také ze sociální nespravedlnosti. Bojí se, jak moc jejich životní dráhu ovlivňuje prostředí, do kterého se narodili. Trápí je také pandemie a vážné nemoci. Do značné míry je to dáno tím, že studie vznikla v době koronavirové krize.

Politika mladé příliš nezajímá, zastávají názor, že jejich stanoviska v ní nikdo pořádně nereprezentuje. "Nejde jen o téma, ale i o postoj. Důvěru v politické zastoupení má jen devět procent dotázaných, vede to k nezájmu o veřejné dění. "Mám pocit, že mě politika přímo neovlivňuje. Zatím jsem student a nemám žádné starosti, tak mě daně nezajímají," řekl jeden ze zpovídaných. "V mojí generaci se o politice moc nebavíme. Pouze 18 procent mladých Čechů se ztotožňuje se stranou, kterou volili. Na Slovensku a v Polsku je to přitom skoro polovina. Málo také důvěřují vládě. Ve věku 15 až 18 let to jsou dvě třetiny dotazovaných, mezi 25 a 29 lety necelé tři čtvrtiny. Evropskou unii ale podporují, po vystoupení z ní touží jen 16 procent z nich. Ve srovnání se státy visegrádské čtyřky jsou ale Češi pravicovější. Na rozdíl od vrstevníků ze sousedních zemí mají také odmítavý vztah k náboženství. Bez vyznání je 73 procent mladých Čechů, průměr v Maďarsku, na Slovensku a v Polsku je přitom 43 procent.

"Mladí Češi a Češky ve městech se označují za nevěřící častěji než na venkově. Postoj k církvi se datuje od rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce. Nově vzniklé Československo se chtělo od monarchie odříznout, součástí toho bylo i odmítnutí katolické víry jako státního náboženství někdejší císařství.

Postoj papeže Františka

Papež František vyzval světové lídry, aby se zavázali plnit klimatické cíle a zpomalili tak změny klimatu dříve, než bude příliš pozdě. Papež František připojil svůj podpis k mezináboženskému prohlášení, které má upozornit na klimatické změny ohrožující velkou část světa.

Svatý otec podepsal 3. prosince mezináboženské prohlášení vztahující se ke klimatickému summitu COP28 v Abú Zabí. Papež se měl summitu zúčastnit osobně, ale ze zdravotních důvodů jej zastoupil státní sekretář, kardinál Pietro Parolin.

Čtěte také: Příroda a náboženství

Mezináboženské prohlášení, které podepsali také další náboženští představitelé, vyjadřuje společné obavy z narůstajících klimatických dopadů, které ohrožují naši drahou planetu, a také náš společný závazek společně tuto globální krizi řešit. "Naše víra nám vštěpuje posvátnou povinnost pečovat nejen o naši lidskou rodinu, ale také o křehký ekosystém, který je naší kolébkou," uvádí se v dokumentu.

Dokument apeluje na všechny rozhodující činitele shromážděné na COP28, aby při řešení klimatických změn jednali s naléhavostí. Dále popisuje, že svět vyžaduje transformační opatření, aby se průměrná globální teplota do roku 2100 nezvýšila o 1,5 stupně Celsia. Dokument rovněž vyzývá k urychlenému přechodu na nové zdroje energie, rychlému a spravedlivému odklonu od fosilních paliv, podpoře udržitelného zemědělství a odolných potravinových systémů a zavedení mechanismů odpovědnosti za globální klimatické cíle.

"Doba je naléhává a vyžaduje, abychom jednali rychle, společně a rozhodně, abychom uzdravili náš zraněný svět a zachovali nádheru našeho společného domova," uvádí se v dokumentu.

Kardinál Parolin v neděli na summitu přečetl poselství papeže Františka, který všechny zúčastněné vyzval, aby přes rozdíly vnímali sami sebe jako bratry a sestry v jedné lidské rodině a jakožto věřící připomínali sobě i světu, že jako poutníci na této zemi mají povinnost chránit náš společný domov. "Náboženství nám jako hlasy svědomí lidstva připomínají, že jsme konečná stvoření, která mají potřebu nekonečna," řekl papež. "Jsme totiž skutečně smrtelní, máme své hranice a ochrana života s sebou nese také odpor proti dravé iluzi všemohoucnosti, která devastuje naši planetu."

Pro účastníky také natočil videoposelství, ve kterém mluvil o ochotě věřících spolupracovat: "V současné době svět potřebuje spojenectví, která nejsou proti někomu, ale ve prospěch všech...Jako představitelé náboženství buďme příkladem, abychom ukázali, že změna je možná, a vydávejme svědectví o ohleduplném a udržitelném životním stylu," dodal.

Čtěte také: Klimatické změny a náboženské perspektivy