Co dát do domácího kompostu: Průvodce pro začátečníky i pokročilé

Kompostování je stále více oblíbené a již není výsadou pouze pěstitelů nebo majitelů domů se zahradou. Poslední dobou ho zkouší i řada obyvatel bytů, protože cenné domácí bio hnojivo ocení i pokojovky. Ale kompostujete správně?

Co patří do kompostu?

Obecně, na kompost mohou putovat jakékoliv organické zbytky z kuchyně a zahrady. Mezi ně patří:

• Slupky z ovoce a zeleniny
• Čajové sáčky, čaj a káva
• Posečená tráva a spadané listí
• Popel ze dřeva
• Sláma či podestýlka od býložravého mazlíčka
• Papír a vymyté vaječné skořápky

Jednoduše řečeno, vše, co vyrostlo ze země. V některých případech ale nemusíte mít úplně jasno, tak si je pojďme vysvětlit.

Podrobněji o kompostovatelných materiálech:

• Ovoce a zelenina: Všechny zbytky z ovoce a zeleniny mají ideální poměr sušiny a vody, takže se v kompostu velmi rychle rozloží a obohatí ho. Pozor si dejte jen v případě citrusů ošetřených chemicky. Kůra obsahuje stopy po pesticidech a vy bohužel nezjistíte jejich množství. Jen před přidáním do kompostu kůru natrhejte na menší kousky, rychleji se pak rozloží. Avokádo obsahuje spoustu živin - zejména jádro ukrývá mnoho důležitých látek, které prospějí i kompostu. Podobně jako vaječné skořápky se avokádo rozkládá delší dobu. Slupky z tropických plodů ukládejte na kompost v malých dávkách - jednak proto, že v nadměrném množství mohou změnit pH kompostu, jednak mohou být ošetřeny chemicky. Na kompost patří celé brambory i jejich slupky. Neměly by však být napadeny hnilobou nebo škůdci. Obsahují spoustu živin a na kompost patří. Dobře je však omyjte: melouny a dýně ze supermarketu bývají ošetřeny chemicky - tyto látky jsou pro kompost škodlivé.
• Listí a tráva: Tráva ze sekačky, shrabané listí, drobné i větší větve (včetně dřevěných pilin nebo štěpky) do kompostu patří a budou ku prospěchu rozkladných procesů. Pozor si dejte jen v případě většího množství trávy, tu je potřeba dávat ve vrstvách a prosypávat ji jiným druhem odpadu, aby nehnila. A úplně nejlépe uděláte, když trávu využijete jako mulč na záhony. Zahradníci také často řeší, zda na kompost dávat listí z ořešáku. Jednoznačně ano. Ale protože obsahuje látky, díky nimž se velmi pomalu rozkládá, je lepší ho nejprve nadrtit (třeba přejet hromádku listí sekačkou na trávu). Rozhodně se ale vyhněte přidávání zbytků z nemocných rostlin. Čerstvě posečenou trávu ale nechte oschnout. Čerstvě napadané listí zužitkujete při plnění kompostéru i zakládání kompostu.
• Vaječné a jiné skořápky: Všechny druhy skořápek můžete do kompostu bez obav přidávat, konkrétně ty vaječné ho obohatí o cenný vápník. Všechny se ale dlouho rozkládají, proto je nadrťte na co nejmenší kousky. Skořápky ideálně nadrťte.
• Kávová sedlina a čajové sáčky: Kávový lógr je skvělým hnojivem sám o sobě a čaj vašemu kompostu také prospěje a můžete ho do něj házet i s papírovými sáčky, obojí obohatí kompost o dusík. Jen si u těch čajových sáčků dejte pozor, z jakého jsou materiálu. Spousta čajových firem se snaží jít v duchu udržitelnosti a sáčky vyrábí z papíru nebo celulózy (obojí je bez problémů kompostovatelné), většina ale pořád používá při svařování sáčků polypropylen, takže je zkompostujete jen velmi těžko.
• Papír a karton: Papírovou složku bude váš kompost milovat. Nasaje do sebe přebytečnou vodu a kompost pěkně provzdušní. Házet do něj můžete všechen papír bez lepidel. Takže obaly od vajec, papírové utěrky, kapesníky, ruličky od toaletního papíru, kartonové krabice (ty ale lépe zužitkujete na zahradě místo mulčovací fólie)... Do kompostu můžete přidat i papír, papírové sáčky nebo ubrousky. Tiskoviny mohou obsahovat tiskařskou čerň, která může být - zejména ve větším množství - škodlivá. Materiál využijete při mulčování i kompostování.
• Trus býložravých zvířat: Slepičí a králičí podestýlka včetně trusu, případně třeba kravský nebo koňský hnůj jsou pro váš kompost cennou složkou. Z hygienických důvodů se vyhněte přidávání trusu masožravých domácích mazlíčků. Do kompostu patří kravský, koňský, ovčí nebo králičí trus. Pokud ukládáte na kompost větší množství trusu, prosypejte ho vyčerpanou zeminou z květináčů nebo z krtinců.
• Dřevěný popel: Skvělá uhlíkatá složka dokáže kompost nadlehčit, provzdušnit a přispěje k rychlé přeměně na výživnou půdu. Do kompostu ale přidávejte pouze dřevěný popel, rozhodně do něj nepatří popel z uhlí. Obsahuje vápník, draslík, hořčík a fosfor, který jsou pro rostliny prospěšné. Proto jej můžete přidat i do kompostu.
• Zemina: Přidejte do kompostu vyčerpanou zeminu, kterou jste použili do květináčů v interiéru - a napřesrok získáte kvalitní hnojivo pro další pěstování.

Co nesmí do kompostu?

Byla by škoda, kdyby se do vašeho domácího a opečovávaného kompostu dostalo něco, co by ho znehodnotilo. Mezi takové věci patří především zbytky živočišného původu nebo umělé výrobky. Co do kompostu nepatří?

1. Kosti, maso, zbytky z vařených jídel: Živočišné zbytky mohou přilákat různé nechtěné predátory. Mohlo by také dojít ke kontaminaci závadnými patogeny. Kompost by tak začal zapáchat a byl by zcela znehodnocen.
2. Stolní oleje a tuky: „Přepálené tuky obsahují rakovinotvorné látky. Není dobré lít oleje na kompost. Z něj putují do půdy, ve které roste zelenina. Když ji lidé pak jedí, karcinogeny se jim dostávají do těla,“ varuje odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček. Oleje a tuky tak vlijte do plastové láhve a odneste do speciálního kontejneru nebo do sběrného dvoru.
3. Rostliny napadené chorobami: Vykvetlý plevel nebo rostliny napadené plísní či hnilobou do kompostu nedávejte. Než by se semena plevele nebo choroby zničily, mohly by se rozšířit do zbytku zahrady. Pokud však kompostování probíhá za správných podmínek, kdy teplota přesahuje 50 °C po několik dnů až týdnů, patogenů a klíčivosti plevelů se nemusíte bát.
4. Chemicky ošetřený materiál: Zbytky z lakovaného dřeva nebo jinak chemicky ošetřený materiál do kompotu zaručeně nepatří. Chemikálie by celou vaši kompostovací snahu zničily.
5. Popel z uhlí a cigaret: Popel z uhlí a cigaret obsahuje vysokou koncentraci například anitomonu, mědi, chloridů, olova a dalších těžkých kovů. Tyto prvky by kompost kontaminovaly a při hnojení poškodily rostliny.
6. Slupky z exotického ovoce: Slupky od citrusových plodů nebo jiného exotického ovoce se sice kompostovat mohou, pozor byste si však měli dát na jejích množství. Jsou totiž náchylné k plesnivění. Slupky bývají ošetřeny chemicky.
7. Časopisy: Novinový, barevně či hustě potištěný papír se může rozkládat příliš dlouho. Do kompostu také nepatří povoskovaný a jiným způsobem modifikovaný papír.
8. Plasty, sklo, kámen: Nerozložitelný odpad nemá v kompostu co dělat. Zbytečně zabírá místo a při hnojení by znehodnotil záhon.
9. Exkrementy od masožravých zvířat: Pokud nemáte zajištěnou hygienizace exkrementů, tedy zničení nebezpečných bakterií, zárodků parazitů apod., rozhodně kočičí nebo psí exkrementy nekompostujte. Kočičí podestýlku kompostujte pouze v případě, že je tato možnost uvedena na obalu. I v tomto případě je však nutné dodržet hygienizaci, tedy vysokou teplotu po dobu nejméně 6 dnů.
10. Žvýkačka: Žvýkačka není bioodpad. Obsahuje totiž syntetické gumy, které nejsou přírodního původu.

Co do kompostu nepatří - shrnutí:

• Nakvetlý plevel a nemocné rostliny
• Trus masožravých domácích zvířat
• Chemikálie a léky
• Čistící prostředky a saponáty
• Popel z kamen (kromě dřevěného)
• Dětské pleny, vlhčené ubrousky nebo dámské hygienické potřeby
• Rozložitelné plasty

Jak kompost udržovat?

Ledabyle pohozené organické zbytky však kompost ještě netvoří. Vrstvit je třeba s rozmyslem. Dospodu patří hrubší materiál, jako jsou nadrobno nasekané větve, který se rozkládá pomalu, a zároveň kompost provzdušní a zajistí odtok přebytečné vody. Další materiál, který přidáváte, postupně promíchávejte. Například vlhké listí se suchou trávou, novinový papír se slupkami apod. Kompost tak bude vyvážený, bude se dobře rozkládat, bude plný živin, a tím přilákáte drahocenné žížaly, jež jsou pro kvalitní kompost klíčové. Hromadu organických zbytků také nezapomeňte cca, co dva měsíce přeházet, promíchat a v případě horkého léta zvlhčovat. Vyzrálý kompost získáte za půl roku až rok.

Čtěte také: Sběr a recyklace odpadu

Základem kompostu, který se dobře rozkládá a obsahuje pestré spektrum živin, je vyvážená skladba materiálu, který do něj přihazujete. Uhlíkaté a dusíkaté materiály ideálně směšujte v poměru 1:1. Uhlíkaté materiály si můžete jednoduše představit jako hnědou hmotu, tedy například dřevo nebo tvrdší části zeleniny.

Důležité faktory pro správné kompostování:

1. Vzduch: Mikroorganismy v kompostu potřebují pro své optimální fungování velké množství kyslíku. Občas kompost promíchejte, aby se do něj “pustil” vzduch. Už se pak nikdy nebudete muset ptát, jak kompostovat bez zápachu.
2. Vlhkost: Nedostatek vlhkosti zastavuje proces rozkladu, její nadbytek naopak vede k tlení. Jak poznat optimální vlhkost? Udělejte si jednoduchý test. Vezměte do dlaně kompostovaný materiál a pevně ho zmáčkněte. Při optimální vlhkosti se neobjeví voda a materiál zůstane stlačený k sobě. Pozor na vlhkost, kompost má být vlhký, ale nikoliv mokrý.
3. Žížaly: Pozvěte žížaly. Takzvané vermikompostování totiž zaručuje rychlejší získání na živiny bohatého kompostu. Pokud je vaše zahrada na žížaly hnojní chudá, můžete nasadit speciální brazilské žížaly.

Jak si založit kompost:

1. Vyberte vhodné místo: Ať už máte moderní plastový kompostér, nebo ohrádku stlučenou z prken, vyberte pro kompost spíše odlehlejší kout zahrady, který není vystaven přímému slunci ani silnému dešti.
2. Založte kompost: Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva.
3. Plňte kompost správně: Tedy důkladně si zjistíme, co do kompostu patří a co nikoliv a to v přesném poměru (hnědé vs. zelené). Důmyslným vrstvením kompostu vytvoříte příhodné podmínky pro mikroorganismy a rozklad zbytků.

Kompostování v bytě:

Přijde vám domácí kompostování v bytě naprosto nereálné? Rychle vás vyvedeme z omylu!

• Vermikompostování: Jedná se o speciální nádobu, kde organický odpad zpracovávají žížaly.
• Bokashi kompostování: Uzavřený systém využívá fermentační proces. Díky anaerobnímu prostředí a speciálním mikroorganismům lze zpracovat i zbytky masa nebo mléčných výrobků.
• Minikompostér s aktivním uhlím: Vhodný zejména pro začátečníky.

Výhody kompostování:

• Snižuje odpad!
• Je ekologicky udržitelný!
• Zlepšuje kvalitu půdy!
• Ušetříte!
• Podporuje růst rostlin!

Tabulka: Co patří a nepatří do kompostu

Čtěte také: Kompletní průvodce kompostováním

Čtěte také: Rozměry a využití nádob na třídění odpadu

tags: #co #dát #do #domácího #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Recenze Equa láhve
• Zajímavosti v Úhřetické Lhotě
• Slevy na přírodní produkty Cesta Přírody
• Čištění Kanalizace Pardubice
• Dopad vodních nádrží na biodiverzitu