Globální klimatická změna je termín, který označuje změny vyvolané vnějšími faktory, ať už jde o vlivy přirozené nebo antropogenní. Globální změny v současnosti úzce souvisí se skleníkovým jevem v atmosféře, který je způsoben zvyšováním obsahu skleníkových plynů, například narušením přirozeného koloběhu uhlíku v atmosféře. To se děje převážně v důsledku lidské činnosti, například při spalování fosilních paliv. Je jisté, že nejméně příští 2-3 desetiletí emise CO2 i dalších plynů globálně porostou.
Předpokládané oteplení, i když se nezdá příliš dramatické (o desetiny až jednotky °C), může mít velmi vážné následky pro celou pozemskou biosféru a pro mnohé lidské činnosti. Nejde totiž jen o oteplení, ale o celkovou změnu klimatu, změnu celého klimatického režimu, který představuje velmi jemně vyvážený systém se dvěma velkými subsystémy, atmosférou a oceány, a mnoha dalšími menšími subsystémy (např. oblaka, vodní srážky, biosféra).
Změna klimatu může mimo jiné ovlivnit směr a rychlost mořských proudů nebo monzunů, což by mělo pro lidstvo katastrofální následky. Téměř určitě bude provázena častějším výskytem extrémních situací: horkých období, ale i mrazů, silných větrů a dešťů či období such. Zvláště významný bude vliv na srážky, které v některých oblastech mohou významně poklesnout, jinde naopak vzrůst.
Předpovídané důsledky by mohly být ničivé - způsobila by je náhlá změna mořských proudů a monzunových větrů. Zvláště významný bude vliv na srážky, které v některých oblastech mohou významně poklesnout, jinde naopak vzrůst. Jedním z průvodních jevů může být vzestup hladiny oceánů. V této otázce jsou zatím předpovědi nejisté, avšak nelze vyloučit zvýšení hladiny oceánů až o několik desítek centimetrů a ve vzdálenější budoucnosti i metrů.
Oteplení totiž nevyhnutelně přinese vyšší objem vody v oceánech v důsledku zvýšení jejich teploty a termální rozpínavosti. Ke zvýšení hladiny přispěje i množství vody z roztátých ledovců, zejména pokud by došlo k tání obrovských ledovcových mas v Grónsku a v Antarktidě. Zdá se, že ledovce v Antarktidě i v Arktidě se skutečně zmenšují. Stoupáním hladiny moří a oceánů jsou přirozeně nejvíce ohroženy přímořské státy, zejména ty s hustě obydlenými pobřežními nížinami.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Nepříznivé následky stoupnutí mořské hladiny se mohou velmi negativně projevit ve vazbě na častější výskyt extrémních meteorologických situací, mezi něž patří bouřlivé větry způsobující silné vlnobití, tajfuny vyvolávající mohutné příbojové vlny a jiné jevy. Z hospodářských činností pravděpodobně utrpí zemědělství, které je velmi citlivě adaptováno na současné klimatické podmínky, a každé, i malé změny budou znamenat nutnost nové adaptace, která vůbec nebude jednoduchá. Častější výskyt živelních pohrom ovlivní veškerou hospodářskou činnost, zvláště dopravu a výstavbu. Může také vzrůst nebezpečí tropických chorob i v mírném pásmu.
I když se pozemské ekosystémy nedokáží rychle klimatické změně přizpůsobit a mnohé z nich mohou být jejím vývojem značně pozměněny (pravděpodobně nejvíc a bezprostředně jsou ohroženy korálové útesy, které trpí zvýšenou teplotou mořské vody; snad 50 % z nich je v globálním měřítku vážně narušeno), organismy se vždy s dřívějšími klimatickými změnami, které jsou průvodním zjevem vývoje naší planety, vyrovnaly. Některé vymřely, jiné se přizpůsobily nebo daly vzniknout dalším životaschopným formám.
Zásadním problémem globální klimatické změny je schopnost přizpůsobení lidské společnosti, jejích ekonomických a politických systémů.
Zajímá vás, jak se klimatické změny projeví prakticky na české krajině a na českém počasí? Zjistili jsme u klimatologů, co už se ví a na co se můžeme připravit. Změna klimatu se v Česku zřetelně projevuje už nyní (sucho, úbytek podzemní vody, vlny veder, více generací kůrovce, změny v zemědělství). Za posledních 60 let se u nás průměrná teplota zvedla o 2 stupně Celsia a změny se dále zrychují.
Vyspělý svět se sice snaží oteplování zpomalit, ale už teď je jisté, že nás čeká minimálně 30 let dalšího zvyšování teplot.
Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled
Podnebí se změní z „mírného s teplými léty“ na „mírné s horkými léty“. Je to asi jako sestup o 500 metrů nadmořské výšky nebo jako posun o stovky kilometrů na jih. Průměrná teplota v Praze bude vyšší než dnes v chorvatském Záhřebu. Krajina ale nebude vypadat jako v přímořských krajích - nemáme moře. Nejvíce se novému klimatu Prahy blíží Tbilisi v Gruzii.
Podnebí bude méně mírné, tj. s většími zvraty počasí a delší dobou trvání jak vysokých teplot a sucha, tak i období chladu či deště. Podnebí v naší zemi se měnilo vždy, ale nikdy tak rychle. Biologové tedy zatím pouze spekulují, jak tak rychlá změna přesně proběhne.
Zatím víme toto:
Jak budou vypadat nové lesy?
Budeme mít louky a pastviny? Ano. Minimálně na jaře po zimě travní porosty vyrostou a ve vyšších polohách bude běžné pást zvířata. Přijdou jiné byliny, stepní.
Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR
Protože jsme střecha Evropy, nemáme velké řeky ani dost podzemní vody, nebude možné většinu zemědělské krajiny zavlažovat. Bez zavlažování bude úroda nejistá - bude záležet na okolnostech v daném roce. Může se změnit struktura plodin, například místo bílého vína se vinaři už chystají na červené odrůdy, čeká se horší kvalita chmele. Potraviny budou dražší, ale my jako bohatá země si je případně dovezeme odjinud.
Ve městech mají rostliny výhodu v tom, že jsou chráněnější před větrem. Zavlažovat zahradu ale bude nákladnější a ovocné stromy budou mít problémy. Dříve bude nastupovat jaro, stromy se tedy dříve přepnou do vegetační sezóny. Následně ale často přijdou pozdní mrazy, které strom poškodí. Už dnes toto riziko např. meruňkám hrozí na 60 %, zatímco ve 20. století nastávalo zhruba jednou za pět let. Jarní teploty, které stromy probouzejí, budou v budoucnu přicházet ještě o něco dříve.
Léto bude teplejší o 7 stupňů, tj. rekord bude činit až 47 stupňů. Bude více tropických dnů (nad 30 °C) a zdvojnásobí se počet tropických nocí (nad 20 °C).
Roční úhrn srážek bude podobný jako dnes, ale srážky budou nárazověji rozložené - častější velké lijáky s povodněmi a častější období sucha. Bude nutné zadržovat vodu v krajině.
Nadále se budou občas vyskytovat mrazové dny. Zvýšená teplota ovzduší vlastně znamená více energie v atmosféře. Vzduch teplejší o 1 °C také umí zadržet o 7 % více vodní páry. Horké počasí tedy přináší celosvětově ničivější bouřky, záplavy a hurikány než dříve.
Pravděpodobnost maximálních srážek se zvyšuje o 15-40 procent (předpověď pro nejbližších 20 let). U nás to prakticky znamená silné lijáky a povodně.
Dalším extrémem budou nezvyklé teploty - například náhlé přívaly arktického vzduchu o teplotě −20 °C.
O změně do roku 2050, popsané výše, už bezpečně víme, že přijde. Oteplování planety bude totiž pokračovat až do doby, kdy přestaneme přidávat skleníkové plyny do ovzduší, a je jen malá naděje, že to nastane dříve.
Co se bude dít po roce 2050, to závisí především na tom, jestli v té době budeme planetu ještě oteplovat spalováním fosilních paliv (uhlí, ropa, plyn), případně jak silně.
Pokud by se to nepodařilo zastavit oteplování, hrozí následující vývoj:
Jde o takzvané body zlomu. Vědci je hodnotí jako katastrofické. Jakmile se tyto procesy dají do pohybu, my jako lidstvo už je nezastavíme, i když planetu sami oteplovat přestaneme.
Od roku 1955 se lidský pokrok ohromně zrychluje a nyní už dávno není pochyb o tom, jaké důsledky to přineslo: skutečně jsme zásadně změnili klima. Vědci říkají: „Vstoupili jsme do nové geologické epochy - antropocénu“.
Antropocén má bezprecedentní charakter. Teplota se globálně zvýšila už o jeden stupeň Celsia, v ČR od roku 1960 o dva. Vymírání živých druhů se zrychlilo 100-1000krát. Rychlost změn v ekosystémech se nedá srovnat s ničím za dobu působení Homo sapiens na Zemi (200 000 let). Modely socioekonomických dopadů ukazují děsivé vyhlídky pro miliardy lidí. Vědecká komunita na tuto situaci neustále upozorňuje.
Stále více lidí naslouchá výzvám vědců: Udržme vzestup světové teploty níže než 2 °C, a pokud možno do 1,5 °C. Pro dosažení tohoto cíle je nutné co nejdříve dosáhnout klimatické neutrality (tj. odebírat z ovzduší tolik skleníkových plynů, kolik jich budeme vypouštět).
ČR zatím nemá plán, jak dosáhnout klimatické neutrality. Vláda klima neřeší („jsme malí, na nás nezáleží“). Neinformovaní politici, průmysl ani špičky společnosti nechtějí rychle přecházet na čistou energii a regenerovat naši krajinu, protože „to stojí moc peněz“. Bohužel si stále jen málo lidí uvědomuje, co vše je v sázce a jak nízké jsou ve skutečnosti náklady na odstavení fosilních paliv v porovnání s finančními i jinými dopady nepříznivého klimatického vývoje či dokonce zhroucení ekosystémů a celé lidské společnosti.
Potřebujeme mnohem radikálnější změnu: přestavět celou energetiku, změnit ekonomiku, regenerovat zemědělství.
Nejdůležitějším krokem je tlačit na vládu a radnice, ať předloží plán dosažení klimatické neutrality na celostátní i lokální úrovni. Klimatická neutralita znamená, že budeme do ovzduší vypouštět minimum emisí skleníkových plynů a že to, co vypustíme, dokážeme zpětně zachytávat zpět. Například Rakousko si již stanovilo, že klimatické (uhlíkové) neutrality dosáhne do roku 2040. Dva státy jsou klimaticky neutrální (dokonce klimaticky negativní) již nyní: Bhútán a Surinam.
Také se můžete sami dále vzdělávat o klimatu a ekosystémech a informovat další lidi ve svém okolí.
Vaše snížení spotřeby je vítané, ale je to jen malá část našich celkových emisí. Apelem na spotřebitelské volby se klima nepodaří rychle stabilizovat. Zásadní v tuto chvíli je, aby začaly konat vlády. Je třeba:
České klima 2050 zvládneme. Je potřeba se adaptovat na sucho, bude méně vody, ráz krajiny se změní. To všechno se dá zvládnout - jako bohatá země si v případě neúrody potraviny můžeme dovézt odjinud.
České klima 2100 nezvládneme. Je naprosto zásadní zastavit další nárůst globální teploty. Musíme co nejrychleji přestat vypouštět skleníkové plyny do ovzduší, tj. spalovat fosilní paliva. Pokud se to podaří, klima se stabilizuje na zvládnutelné variantě.
Jak by vypadalo Česko za 70 let, pokud bychom pokračovali jako dosud?
Toto ještě máme šanci odvrátit.
tags: #náhlá #změna #klimatu #příklady