Náhrada ekologicky závadných materiálů: Příklady z minulosti a současnosti

V minulosti docházelo v Československu k mnoha haváriím způsobeným únikem ekologicky závadných látek do životního prostředí. Tyto havárie měly často vážné dopady na vodní toky a způsobovaly úhyn ryb a další škody.

Příklady historických havárií

Zpracováno z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí 1964

• 1964: Únik asi 150 kg kyanidů do řeky Jihlavy z n. p. Tona Jihlava. Došlo k rozsáhlé otravě ryb v řece Jihlavě, postiženo bylo asi 60 km tok, úhyn ryb trval asi týden.
• 1966: Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody. Pod Přerovem došlo k totálnímu úhynu ryb v Bečvě a dále k otravě kaprů v sádkách Státního rybářství v Chropyni.
• 1967: Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, do které vypouští odpadní vody n. p. Tatra Kopřivnice, až po soutok s Odrou. V říční vodě byla zjištěna koncentrace kyanidů 2,4 mg/l.
• 1969: Únik 225 t melasy do řeky Chrudimky a do Labe při neopatrné manipulaci v n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim. Došlo k úhynu ryb až po hranice s okresem Praha - východ.
• 1970: Havarijní znečištění Chodovského potoka a následně řeky Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová. Havárií byl ohrožen vodárenský odběr na Ohři v Radošově.
• 1970: Havárie na Rakovnickém potoce. Příčinou havárie byl únik Dubacidu z n. p. Rakona Rakovník. Odpadní vody bez čištění vytékaly do Rakovnické potoka.
• 1972: V Mariánských Lázních došlo k úniku asi 600 m3 mazutu. Mazut o teplotě 70 oC unikal do topných kanálů a do kanalizace, ze které unikl do bažiny a místního potoka.
• 1972: V obci Mlékojedy (okr. Litoměřice) majitel rodinného domku na své zahradě zakopal kameninovou nádrž, tato nádrž chtěl využívat jako zásobník topné nafty. Druhý den po naplnění naftou byla nádrž prázdná, objem unikl do okolí a některé sousední studny (nejbližší 25 m) byly kontaminovány.
• 1972: Při odstraňování sedimentů ze dne nádrže na močůvku došlo k destrukci nádrže a k úniku cca 200 m3 močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe. Došlo k totálnímu úhynu ryb v zasažených potocích až po soutok s Labem (17 km). Původcem havárie byl Plemenářský podnik Vlčice.
• 1972: Při leteckém postřiku pro Státní statek, hospodářství Slezské Rudoltice 2 % roztokem fungicidu Dithane proti plísni bramborové, řidič autocisterny (nový, nepoučený zaměstnanec) zbytky roztoku vypustil do řeky Osoblahy. Došlo k úhynu ryb, zasaženo bylo 8 km řeky.
• 1972: Došlo ke znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou, která unikla z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ Ústí nad Labem. Vzápětí vytekl celý objem cisterny (cca 7 t HCL) do okolního terénu a blízké kanalizační vpusti.
• 1973: Při nevhodné manipulaci se závadnými látkami v Chemických závodech Sokolov, n. p. došlo ke znečištění řeky Ohře. Vlivem znečištění Ohře se vyskytly problémy se zásobováním pitnou vodou v Karlových Varech.
• 1973: Do řeky Ostravice unikly z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek mořírenské kaly s obsahem kyanidů (cca 600 m3). Příčinou úniku bylo prasknutí nádrže na kaly. Došlo k úhynu ryb v Ostravici v délce 17 km.
• 1975: Na řece Bělé došlo k úhynu ryb, následným šetřením bylo prokázán zdroj havárie - Jatky Jeseník, kde došlo k úniku čpavku z chladícího okruhu (praskla trubka kondenzátoru čpavku).
• 1975: Do rybníka Jordán uniklo 12 400 l motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře.
• 1975: U obce Lukavec (3. pásmo PHO VD Švihov) v povodí Martinického potoka, levostranný přítok Želivky, uniklo 12 400 l nafty do terénu a následně do meliorační strouhy a Martinického potoka.
• 1975: V Podhájí (okres Zlín) došlo k úniku kapalného hnojiva do toku Lutonínka. Došlo k úhynu ryb v délce toku 3 km. Vodárenský odběr pro Vizovice byl na 8 hodin odstaven.
• 1976: K úplnému úhynu ryb (cca 250 q ryb) došlo v úseku pod Táborem až po Bečice. Příčinou bylo úplný kyslíkový deficit, který byl důsledkem kombinace dlouhodobého teplého a suchého počasí s vypouštěním nečištěných odpadních vod z města Tábor.
• 1976: Do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery došlo k úniku alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov. K úhynu ryb došlo na toku Jizery v délce 11 km, koncentrace kyanidů dosahovaly až 15,8 mg/l v Odolenovickém potoce, 0,56 mg/l až 0,9 mg/l Zn.
• 1978: Ve Spolaně Neratovice, n. p. došlo k úniku fenolu do Vltavy. Do kanalizace uniklo cca 96 t fenolu. Došlo k úhynu ryb.
• 1979: U Ústí u Vsetína došlo k úniku 33, 5 t leteckého petroleje ze dvou převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy.
• 1979: Z nedostatečně zabezpečeného objektu galvanizovny a chybnou manipulací došlo k úniku mědící kyanidové lázně z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy. V úseku 7 km došlo k totálnímu úhynu ryb.
• 1980: Na úseku ropovodu u obce Bartoušov vznikla netěsnost a celkový únik byl později vyčíslen na 6 000 t ropy. Z terénu unikala ropa do mokřadu a následně do Šlapanky a Sázavy. Byly přerušeny odběry ze Sázavy.
• 1980: Při vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice došlo k totálnímu úhynu ryb v Červeném potoce a Litavce. Ohrožena byla i Berounka a vodárenský odběr pro Prahu na Vltavě v Praze - Podolí.
• 1981: Vypuštěním nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku z n. p. Šroubárna Žatec došlo k mimořádnému úhynu ryb v řece Ohři. Na řece Ohři byly omezeny odběry pro obyvatelstvo a řadu průmyslových podniků.
• 1982: Při dopravní nehodě autocisterny vojenského útvaru Líně a linkového autobusu ČSAD mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice, okres Rokycany, uniklo cca 26 m3 leteckého petroleje na vozovku, okolí a přímo do Chejlavy (přítok Holoubkovského potoka), dále došlo ke znečištění Boreckého rybníka a Holoubkovského potoka pod rybníkem.
• 1982: Došlo k protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice. Odhad množství uniklého popílku byl cca 15 000 t.
• 1982: Bylo zjištěno intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami. Příčinou byla netěsnost v podzemní nádrži na LTO (koroze) v uložišti francouzského velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí.
• 1982: Došlo k havarijnímu úniku kejdy v JZD Horka u Staré Paky. Příčinnou havárie byla totální destrukce dřevěné uskladňovací nádrže typu VJ-HB-1 600, ve které bylo uskladněno asi 1200 m3 kejdy.
• 1982: Nedbalostí obsluhy došlo v n. p. AZNP Mladá Boleslav k úniku mědící lázně (12 m 3 lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové). Došlo ke zhoršení provozu ČOV Mladá Boleslav, k hromadné otravě ryb v Jizeře a po nezbytnou dobu i k odstavení odběru Pražských vodáren.
• 1983: Bylo zjištěno rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami. Šetřením bylo zjištěno, že původcem havárie je n. p. LIRA Horní Planá.

Současná legislativa a nakládání s odpady

V současné době je nakládání s odpady v České republice upraveno zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, a prováděcími předpisy. Tento zákon stanovuje povinnosti původců odpadů, způsoby nakládání s odpady a podmínky pro provozování zařízení k nakládání s odpady.

Důležitou součástí nakládání s odpady je jejich třídění. Zákon o odpadech ukládá povinnost třídit odpady na jednotlivé složky, jako jsou papír, plasty, sklo a nebezpečné odpady.

Příklady zařazování odpadů podle Katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.)

• Odpad z mobilních (chemických) toalet: 20 03 04 - Kal ze septiků a žump.
• Pleny z domova důchodců: 18 01 04 - Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce nebo 18 01 03* - Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce.
• Odpad vznikající v elektrotechnice jako odlomený zbytek plošného spoje: 16 02 15* - Nebezpečné složky odstraněné z vyřazených zařízení nebo 16 02 16 - Jiné složky odstraněné z vyřazených zařízení neuvedené pod číslem 16 02 15.
• Směs olejů a tuků z odlučovačů: 19 08 09 - Směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky nebo 19 08 10* - Směs tuků a olejů z odlučovače tuků neuvedená pod číslem 19 08 09.
• Galvanický kal po stabilizaci/solidifikaci: 19 03 05 Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04, 19 03 07 Solidifikovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 06, 19 03 04* Odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný, 19 03 06* Solidifikovaný odpad hodnocený jako nebezpečný.
• Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek: 15 01 10* - Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné.
• Azbest: 17 06 05* - Stavební materiál obsahující azbest.
• Odpad vzniklý zametáním veřejných komunikací: 20 03 03 - Uliční smetky.
• Odpad právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání, který je podobný komunálnímu odpadu: dle skutečných vlastností odpadu.
• Použitý potravinářský olej a pevný podíl po filtraci: 20 01 25 - Jedlý olej a tuk nebo 20 01 26* - Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25.
• Prázdná tlaková láhev: 15 01 04 - kovový obal.
• Části těla a orgány včetně krevních vaků a krevních konzerv: 18 01 02.
• Odpady z kožedělného a kožešnického průmyslu: 04 01 - Odpady z kožedělného a kožešnického průmyslu.
• Sedimenty z říčních toků a vodních nádrží v zemědělství: 17 05 03* - Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky nebo 17 05 04 - Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03.
• Lithiové baterie z mobilních telefonů: 16 06 04 - Alkalické baterie nebo 16 06 05 - Jiné baterie a akumulátory.
• Samostatně sbírané psí exkrementy: 02 01 06 - Zvířecí trus, moč a hnůj nebo 20 03 03 - Uliční smetky.
• Barvicí pásky do jehličkových tiskáren, diskety, CD-ROM média, magnetické pásky: 16 02 15* - Nebezpečné složky odstraněné z vyřazených zařízení nebo 16 02 16 - Jiné složky odstraněné z vyřazených zařízení neuvedené pod číslem 16 02 15.
• Žárovky: 16 02 14 - Vyřazená zařízení neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 13.
• Tlakové nádoby-spreje: 15 01 10* - Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné nebo 18 01 09 - Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08.
• Sádrové odlitky ze stomatologických laboratoří: 18 01 04 - Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce.
• Polyethylenové kelímky ze stomatologických ordinací: 18 01 03* - Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce.
• Prázdné znečištěné obaly od léků: 18 01 09 - Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08.
• Činící břečka obsahující chrom: 04 01 04 - Činící břečka obsahující chrom.

Recyklace stavebních materiálů

V současnosti se stavební recykláty používají především jako zásypový materiál nebo pro stabilizaci podkladů. Kvalitní tříděné recykláty však nabízejí širší možnosti využití:

Čtěte také: Více o náhradě nákladů

• Cihelný recyklát: Výroba cihlobetonu, stavebních směsí jako plniva malt pro zdění, využití ve stabilizovaných podkladech a nestmelených vrstvách vozovek, výroba nepálených lisovaných cihel.
• Betonový recyklát: Plnivo do betonů (s omezením), podkladní vrstvy vozovek stmelených cementem, ochranné vrstvy silničních komunikací a pražcového podloží, náhrady přírodního kameniva do konstrukčních betonů nižších tříd.
• Asfaltový recyklát: Technologie za studena za použití emulzí, případně v kombinaci s cementem, pro málo zatížené vozovky, pro spodní podkladní vrstvy a pro zpevnění štěrkopískových podsypných vrstev.

Stav normotvorné činnosti v oblasti jakosti recyklátů

V podmínkách ČR dosud neexistují obecně platné normy pro jakost recyklátů, s výjimkou některých norem pro stavbu komunikací a OTP pro stavbu železničního svršku a spodku. Zejména se jedná o:

• ČSN EN 13242 - Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace
• ČSN EN 12620 - Kamenivo do betonu
• ČSN EN 13043 - Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací
• ČSN EN 13450 - Kamenivo pro kolejové lože
• ČSN EN 197-6: 2023 - Cement - Část 6: Cement s recyklovanými stavebními materiály
• TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací
• TP 210 Užití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do pozemních komunikací
• TP 208 Recyklace konstrukčních vrstev netuhých vozovek za studena
• TP 209 Recyklace asfaltových vrstev netuhých vozovek na místě za horka
• OTP Kamenivo pro kolejové lože železničních drah
• OTP „Štěrkodrť, minerální směs, recyklovaná štěrkodrť pro konstrukční vrstvy a kamenivo pro podkladní vrstvy tělesa železničního spodku“

Zemina jako odpad nebo vedlejší produkt

• Zemina není odpadem:Zákon o odpadech se nevztahuje na nekontaminovanou zeminu a jiný přírodní materiál vytěžený během stavební činnosti, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen.
• Původce odpadu: Původcem odpadu se rozumí každý, při jehož činnosti vzniká odpad. Tj. stavební firma provádí stavební práce a veškerý odpad, který při tom vzniká je v odpovědnosti stavební firmy (nezáleží tedy na tom, kdo byl majitelem původní věci/nemovitosti…).
• Zemina jako vedlejší produkt (VP):Aby zemina byla vedlejším produktem musí být splněno:
  • vzniká jako nedílná součást stavby,
  • je její další využití je legálně zajištěno (např. terénní úpravy s platným povolením již v okamžiku vzniku zeminy-VP),
  • její další využití je možné bez dalšího zpracování (tj. přímé použití bez nutnosti vytřídění příměsí apod.),
  • je její využití v souladu s jinými předpisy - např. splnění vyhlášky č. 273/2021 Sb./ 294/2005 Sb. - sušina a výluhy.
• Recyklát ze stavebních odpadů podle § 83 vyhl. 273/2021 Sb.:Do 31. prosince 2024 přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu, pokud jde o zeminu, přírodní kamenivo nebo inertní minerální materiálový výstup recyklace, při které dochází ke změně zrnitosti a roztřídění na velikostní frakce, odpadem v případě, že splňuje následující požadavky.
• Znovuzískaná asfaltová směs jako vedlejší produkt:Do 31. prosince 2023 je znovuzískaná asfaltová směs vedlejším produktem, pokud splní požadavky vyhlášky č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem.
• Kritéria, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem podle vyhlášky č. 130/2019 Sb.
• není znečištěna jinými látkami než těmi, které se používají k její výrobě, pokládce, nebo při běžném provozu; toto znečištění je přípustné, pokud neohrožuje možnost využití znovuzískané asfaltové směsi způsobem, který je v souladu s vyhláškou č. 130/2019 Sb. (dále jen "vyhláškou"),
• použije se výhradně způsobem stanoveným pro příslušnou kvalitativní třídu v § 4, 5 nebo 6 vyhlášky,
• pro konkrétní způsob použití celkové množství polyaromatických uhlovodíků ve znovuzískané asfaltové směsi nepřesáhne celkové množství stanovené pro příslušnou kvalitativní třídu znovuzískané asfaltové směsi v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k vyhlášce,
• splnění požadavků na celkový obsah polyaromatických uhlovodíků je prokázáno vzorkováním a zkoušením, která byla provedena v souladu s § 7, pokud tato vyhláška nestanoví jinak, a
• znovuzískaná asfaltová směs s výjimkou znovuzískané asfaltové směsi využívané technologií recyklace na místě je identifikována a doprovázena údaji stanovenými v příloze č. 2 vyhlášky.

Environmentální management v podniku

V podnicích by se dnes měl již uplatňovat ekologický systém řízení, ekologické plánování, bývají prováděny ekologické audity. V 80. letech 20. století vznikla myšlenka označovat výrobky značkami, které by informovaly spotřebitele o vlivu daného výrobku na životní prostředí.

V České republice byl schválen národní program označování ekologicky šetrných výrobků v roce 1993. Ekologicky šetrný výrobek je takový, který je v průběhu celého životního cyklu prokazatelně šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele.

Firmy mohou ekoznačku efektivně využít při marketingu takto oceněných produktů a spotřebitelé zase jako vodítko při nákupu ekologicky šetrnějšího zboží a služeb.

Implementace ISO 14001 v podniku zahrnuje:

Čtěte také: České Vyhlášky o OZE

• Environmentální aspekty (EA)
• Identifikace environmentálních aspektů: Environmentální aspekty jsou identifikovány pro: činnosti, služby, výrobky, Při zohlednění podmínek: běžného provozu - (B), mimořádného provozu (např. či provozního zařízení) - (M) - v organizaci nebyly zjištěny, havarijní stavy (únik média, požár, exploze) - (H).
• Identifikace environmentálních aspektů: Environmentální aspekty jsou identifikovány pro: činnosti, služby, výrobky,
• Environmentální politika Vedení organizace .... anebo ke kterým se sama zavázala.
• CHEMICKÉ LÁTKY A PŘÍPRAVKY (CHLP) Zákon č. 356/03 Sb. chemických látek (např. prostředek s kyselinou sírovou), chemická látka - např. benzin.
• OCHRANA OVZDUŠÍ Zákon č. příslušné kategorie.
• OCHRANA VOD Zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění, o vodách

Čtěte také: Definice náhrady škody a ekologické újmy v českém právu

tags: #nahrada #ekologicky #zavadnych #materialu #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Vzdělávání v Šenově
• Grangers a ekologická péče
• Aktuální zpravodajství o průmyslové ekologii
• Jak na kadeřavost broskvoně ekologicky
• Rychlé vytáčení v ohrožení - Recenze