Nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji a související legislativa

Moravskoslezský kraj se aktivně věnuje podpoře odpadového hospodářství a správnému nakládání s komunálními odpady. S blížícím se zákazem skládkování je tato problematika stále aktuálnější.

Finanční podpora obcím

Moravskoslezský kraj rozdělí obcím celkem 3 miliony korun na podporu odpadového hospodářství. Kraj nabízí obcím až dvousettisícový finanční příspěvek na zpracování studií, které mají optimalizovat obecní systémy nakládání s komunálními odpady.

Na krajskou dotaci mohou dosáhnout všechny obce, které nezískaly stejnou podporu v předchozích dotačních programech na podporu odpadového hospodářství.

Legislativní novinky a povinnosti obcí

Kromě zákazu skládkování čeká obce také povinnost dosáhnout stanovené úrovně třídění odpadů v jednotlivých letech. Obce by měly snižovat produkci směsných komunálních odpadů a musí mít detailní povědomost o svém odpadovém systému, jeho ekonomice a výtěžnosti. Jednotlivá opatření na nastartování všech požadovaných změn budou moci cílit díky optimalizačním studiím.

Nový zákon o odpadech představuje právní rámec moderního odpadového hospodářství směřující k co nejvyššímu třídění, recyklaci, materiálovému využití a odklonu odpadů ze skládek. Vše s cílem dosáhnout evropské cíle pro nakládání s komunálními odpady. Zákon dále stanovuje rok 2030 jako termín, od kterého bude zakázáno ukládat na skládky dále využitelné a recyklovatelné odpady. Proto zákon ekonomicky znevýhodňuje skládkování postupným zvyšováním skládkovacího poplatku. Podstatné změny přináší i nová legislativa pro výrobky s ukončenou životností a obaly. Jedná se například o vyšší recyklační cíle, zlepšování dostupnosti sběrných sítí a rovněž princip tzv.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Nejdůležitějším předpisem nové odpadové legislativy je zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech.

Odpadové hospodářství Moravskoslezského kraje je do značné míry ovlivněno poměrně vysokou hustotou zalidnění a velkým množstvím průmyslových zařízení. Klíčovým dokumentem pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady, obalovými odpady a výrobky s ukončenou životností je v našem kraji Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období 2016-2026. Cílem kraje je pokračovat v co největším možném opětovném použití odpadů (velký potenciál je ve využití stavebních materiálů a vedlejších průmyslových produktů), navyšovat recyklaci a materiálového využití odpadů a naopak snižovat množství odstraňovaných odpadů. 22. 4.

Povinnosti obcí v odpadovém hospodářství

Odpady se stávají povinností obce od chvíle, kdy je občané uloží na místě k tomu určenému. Způsob nakládání s odpady může obec stanovit obecně závaznou vyhlášku, díky čemuž nastaví obecní systém. Od okamžiku, kdy občan odloží odpad na obcí určené místo, se stává jeho původcem obec.

Obec má povinnost:

• Určit místa pro soustřeďování komunálního odpadu, minimálně nebezpečného odpadu, papíru, plastu, skla, kovu, bioodpadu a jedlých olejů a tuků, od 1.
• Zajistit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily v roce 2025 alespoň 60 %, v roce 2030 65 %, v roce 2035 a následujících letech alespoň 70 % z celkové produkce komunálního odpadu obce.

Pokud se vydala obecně závazná vyhláška o systému odpadového hospodářství obce, může obec určit nakládání se stavebními odpady, movitými věcmi, které jsou předány jako neodpad (např. Jestli si obec nastaví systém obecně závaznou vyhláškou, může stanovit povinnosti osob související s předáváním odpadů a movitých věcí do obecního systému.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

Poplatky za skládkování a motivace k recyklaci

Nová legislativa měla zvýšit poplatky za uložení odpadu na skládky. Města a obce přitom od roku 2024 nebudou moci ukládat směsný komunální odpad do země. Nový zákon o odpadech zásadně mění poplatky za odpady uložené na skládku.

Do určitého množství odpadů uložených na skládku (180 kg/obyvatel v roce 2023, 170 kg v roce 2024, 120 kg/obyvatel v roce 2029) obce v kalendářním roce zaplatí 500 Kč za tunu jako doposud. Celkové množství odpadů, na které obec uplatní sníženou sazbu 500 Kč, nesmí v roce 2023 přesáhnout 180 kg na jednoho obyvatele. Školní sběr odpadůNový odpadový zákon přinesl změnu ve školním sběru. Vlastníkem plastů, papírů nebo kovů, které žáci a studenti přinesli, je škola, ale za jeho původce se považuje obec. Škola proto musí obci do 15. 1.

Černé skládky a povinnosti vlastníků pozemků

Černou skládkou lze označit místo, kde jsou v rozporu se zákonem ukládány odpady a osoby, které na tato místa odpady uložily, nejsou známy, resp. jsou jen velmi obtížně zjistitelné. Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností neodhalí původce černé skládky, může k odstranění odpadu vyzvat vlastníka pozemku. Jestliže vlastník pozemku odpad neodstraní, nehrozí mu za to žádná sankce.

„Obecní úřad obce s rozšířenou působností mu ale může nařídit, aby na své náklady černou skládku zabezpečil proti dalšímu návozu odpadu. Dle důvodové zprávy se má jednat zejména o jednoduchá opatření - vlastník pozemku může na místo znemožnit příjezd motorovým vozidlům či jej může označit jako nezákonnou černou skládku,“ doplňuje informace Kristýna Zahálková.

K rychlému odhalování a odstraňování černých skládek má přispět zejména nově zakotvená povinnost vlastníka pozemku černou skládku úřadu oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozví.

Čtěte také: Informace o kompostování

Smyslem povinnosti vlastníka pozemku oznámit neprodleně zjištění výskytu nelegálně uloženého odpadu na svém pozemku není postih vlastníka, ale zajištění včasného řešení černé skládky. To může zamezit dalšímu návozu odpadu, zabezpečí ochranu vod před případnou kontaminací z uloženého odpadu a ochranu životního prostředí celkově.

Investice do ochrany životního prostředí v Moravskoslezském kraji

V roce 2024 investoři se sídlem na území Moravskoslezského kraje v tomto směru vynaložili částku v hodnotě 15,4 miliardy Kč, což znamenalo meziroční pokles o 113 milionů Kč (o 0,7 %). Větší část těchto výdajů tradičně směřovala do neinvestiční oblasti, a to 11,2 miliardy Kč (tj. 72,3 % z celkového objemu výdajů na životní prostředí).

Výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí, které se vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí (technologie, procesy, zařízení nebo jejich části). Hlavním účelem těchto výdajů je zachycení, odstranění, monitorování, kontrola, snižování, prevence nebo eliminace znečišťujících látek a znečištění nebo jakékoliv jiné poškození životního prostředí, ke kterému dochází při činnosti podniků.

V roce 2024 dosáhl celkový objem investičních výdajů na ochranu životního prostředí v Moravskoslezském kraji 4,3 miliardy Kč. Ve srovnání s rokem 2023 se jednalo o pokles o 526 milionů Kč, tj. o 10,9 %. Zatímco v dřívějším období převažovaly investice do nakládání s odpadními vodami, v letech 2023 a 2024 měly nejvyšší podíl investice směřované na ochranu ovzduší a klimatu, které v roce 2024 dosáhly podílu 34,8 %. Meziročně poklesly o 331 milionů korun a celkově dosáhly 1,5 miliardy korun. Na druhé místo se zařadily investice do nakládání s odpadními vodami, které činily téměř 1,3 miliardy Kč, tj. 30,3 % z celkového objemu. V meziročním srovnání došlo k poklesu o 300 milionů Kč. Významný pokles byl zaznamenán v oblasti nakládání s odpady, kam směřovalo 489 milionů Kč (podíl 11,4 %). Meziročně se objem investic snížil o 368 milionů Kč (o 42,9 %). Naopak investice do ochrany a sanace půdy, podzemních a povrchových vod vykázaly výrazný růst. V roce 2024 dosáhly výše zhruba 136 milionů Kč, což odpovídá 3,2 % z celkových investic. Ve srovnání s rokem 2023 se jejich objem více než ztrojnásobil. Nejmenší objem prostředků směřoval do ochrany biodiverzity a krajiny, kde byly investovány pouze 3 miliony Kč, tedy 0,1 % z celkových výdajů. Meziročně se jednalo o pokles o 84,4 %.

Celkový objem neinvestičních nákladů činil v roce 2024 v Moravskoslezském kraji 11,2 miliardy Kč, což bylo proti roku 2023 o 412 milionů Kč více (nárůst o 3,8 %). Stejně jako předchozích letech největší část (6,2 miliardy Kč, tj. podíl 55,8 %) z těchto nákladů tvořily výdaje spojené s nakládáním s odpady. Na druhé pozici se umístilo nakládání s odpadními vodami s podílem 21,6 % z celkových neinvestičních nákladů. Hodnota vynaložených prostředků na tuto oblast dosáhla 2,4 miliardy Kč a proti roku 2023 byla o 95 milionů korun nižší (pokles o 3,8 %). Třetí největší podíl z neinvestičních nákladů (18,1 %) mířil do ochrany ovzduší a klimatu. Konkrétně šlo o 2,0 miliardy Kč, což ve srovnání s rokem 2023 bylo o 299 milionů korun méně (pokles o12,9 %). Jednalo se o naprosto nejvyšší objem nákladů do této oblasti mezi všemi kraji Česka. Nejnižší neinvestiční náklady směřovaly stejně jako v případě investičních výdajů do ochrany a sanace půdy, podzemních a povrchových vod (241 milionů Kč, podíl 2,2 %) a ochrany biodiverzity a krajiny (100 milionů Kč, podíl 0,9 %).

Investice na ochranu životního prostředí vynaložené na území Moravskoslezského kraje dosáhly v roce 2024 částky 5,3 miliardy Kč, tj. meziročně o 121 milionů Kč méně (pokles o 2,2 %). V přepočtu na 1 obyvatele činily tyto investice 4 504 Kč. Tato částka byla po Ústeckém kraji (4 851 Kč na 1 obyvatele) druhá nejvyšší a přesahovala průměr za celé Česko (3 229 Kč na 1 obyvatele) o 1 275 Kč. Investice na 1 obyvatele v Moravskoslezském kraji bývají v posledních letech obecně vyšší než celorepublikový průměr.

Zařízení pro nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj eviduje řadu zařízení, která se zabývají nakládáním s odpady. Níže je uvedena tabulka s přehledem některých z nich:

Tato tabulka obsahuje základní informace o zařízeních, spadajících v rámci Moravskoslezského kraje do režimu integrované prevence.

Cílem odpadového hospodářství je minimalizovat množství odpadu ukládaného na skládky a maximalizovat jeho využití. V současné době nakládání s odpady upravuje zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. a zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. V řadě ohledů tyto zákony přináší odlišné povinnosti, k nimž obsahují přechodná ustanovení, která umožňují povinným osobám po přechodnou dobu plnit své povinnosti stejným způsobem jako doposud, ale zároveň přináší i některé nové povinnosti, které je nezbytné plnit od okamžiku účinnosti těchto zákonů, tj. 29. 11. Toto speciální školení bude zaměřeno především na novinky v legislativě odpadového hospodářství. Velký důraz bude kladen na evidenci odpadů a přepravy, včetně změn, které se v tomto roce chystají. Zejména zákon 229/2014 Sb., který zavádí změny v budoucím skládkování odpadů, povinnosti třídění odpadů v obcích. Vyhl. 321/2014 Sb., nakládání s bioodpadem a také třídění a výkup kovů. Novela reaguje na připomínky Evropské komise. Dále Vás seznámíme s připravovanými legislativními změnami v odpadovém hospodářství. Poukážeme na nejčastější nedostatky při kontrolách státní správy.

tags: #nakládání #s #odpady #MSK #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Právní aspekty školních úrazů
• Pěstování rostlin ekologicky
• Charakteristika klimatických pásem
• Prevence zranění při lyžování
• Ivan Bičík: Příroda a lidé Země