Školní úrazy a právní aspekty v českém školství

Velkým problémem všech škol jsou úrazy dětí, žáků a studentů. Základem právní úpravy BOZ dětí a žáků ve školách je § 29 Školského zákona (ŠZ), toto ustanovení je pro praktické použití značně obecné. Jedna z posledních novel zákona do něj vložila zmocnění pro MŠMT, že stanoví vyhláškou opatření k zajištění BOZ dětí, žáků a studentů.

Školský zákon (č. 561/2004 Sb.) stanoví, že školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ustanovení obsahuje také zmocnění pro MŠMT, aby stanovilo vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá.

Vyhláška č. 64/2005 Sb. o evidenci úrazů

Tou je známá vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. K druhé novelizaci dochází letos. Novela vyhlášky č. 64/2005 Sb. byla již ve Sbírce zákonů publikována, jedná se o vyhlášku č. 150/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č. 57/2010 Sb. Vyhláška má tzv. dělenou účinnost, z větší části nabývá účinnosti 1. září 2025, nová příloha - vzor záznamu o úrazu však nabude účinnosti až 1. září 2026.

K provedení § 29 ŠZ byla vydána vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů (dále jen „vyhláška č. 64/2005 Sb.“). Ani tato vyhláška však neobsahuje tolik pro praxi potřebnou definici pojmu „školní úraz“. Vyhláška pouze uvádí, že záznam o úrazu se vyhotovuje u úrazu, jehož důsledkem byla nepřítomnost dítěte, žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení.

Nedostatek definice pojmu školní úraz do jisté míry napravuje Metodický pokyn BOZ, když v článku 21 stanoví, že „Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách.

Čtěte také: Odpovědnost za úrazy ve škole v přírodě

Tento Metodický pokyn BOZ však není obecně závazný právní předpis, je závazný pouze pro školy a školská zařízení přímo zřízená MŠMT. Ostatní školy a školská zařízení jej mohou používat pouze podpůrně při zpracování svých školních řádů nebo vnitřních řádu podle ustanovení § 30 ŠZ. Je však třeba, aby školní řád definici pojmu školní úraz obsahoval. Z obsahu pojmu úraz dětí, žáků a studentů je výslovně vyloučen pouze úraz, ke kterému došlo na cestě do školy a ze školy.

Zjišťování příčin úrazů

I v případě zjišťování příčin úrazů dětí je třeba úvodem konstatovat, že žádný obecně závazný předpis nedává ředitelům škol návod, jak mají v praxi postupovat. Bližší podrobnosti ohledně vlastního zjišťování příčin úrazů nestanoví ani sama vyhláška č. Proto si musíme zdůraznit, že prvořadou povinností ředitele každé školy je zajistit, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny všechny příčiny úrazu.

Při zjišťování příčin školního úrazu je třeba postupovat obdobně jako při zjišťování a objasňování příčin pracovního úrazu zaměstnance. To především znamená, že se musí odhalit všechny zjevné i skryté příčiny a další okolnosti, jež vedly k jeho vzniku, aby se všichni - učitelé a především žáci - z této mnohdy i tragické situace poučili, aby ze stejné příčiny nedošlo k dalšímu úrazu.

Každá škola je povinna ihned po ohlášení školního úrazu a po zajištění první pomoci a lékařského ošetření žáka zahájit odpovědné a spolehlivé zjišťování příčin úrazu. Příčina se musí objasnit přímo na místě, a to proto, že se podmínky mohou rychle změnit, ať již povětrnostními, nebo jinými vlivy, nebo nakonec i úmyslným zásahem osoby, která úraz zavinila. Pokud je toho postižené dítě (žák) schopno, musí být vyslechnuto.

Stejně tak je možno, až po zvážení všech těchto zjištěných skutečností rozhodnout o tom, která opatření mohou riziko úrazu omezit a jaký kontrolní systém bude nad jejich plněním zaveden. Určí se jaká výchovná, organizační, eventuálně technická opatření budou přijata. Podrobnosti ohledně sepisování knihy úrazů a záznamu o úrazu obsahuje vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č.

Čtěte také: Co znamená "V případě ohrožení rozbij sklo"?

Kniha úrazů a její vedení

Podle ustanovení § 1 vyhlášky č. 64/2005 Sb. dosud platí, že v knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů (dále jen „úraz“), ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. Novela přináší změnu § 1 odst. 1 a stanoví, že: „V knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů (dále jen „úraz“), ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 školského zákona, a to nejpozději do konce vyučovacího dne následujícího po dni, kdy se právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení (dále jen „škola nebo školské zařízení“) o úrazu dozví. Pokud lhůta podle věty první uplyne při konání vícedenní akce konané mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo poskytují školské služby, zapsané v rejstříku škol a školských zařízení, prodlužuje se lhůta do konce vyučovacího dne následujícího po ukončení této akce.“.

Vyhláška č. 64/2005 Sb. v taxativním výčtu stanoví povinné údaje, které se musí v knize školních úrazů uvést. V § 1 odst. Je třeba zdůraznit, že zápisy obsažené v knize úrazů se nehlásí školní inspekci, nebudou mít tedy vliv na údaje ve statistice školních úrazů. Mají však dva hlavní úkoly. Jednak zaevidovanou prvotní informaci o každém - byť sebemenším - školním úrazu, která bude dostatečným podkladem pro odškodnění o úrazu, zejména v takových situacích, kdy z na první pohled zanedbatelného úrazu (např. krvácení dítěte z nosu) se časem vyvine dlouhodobá nepřítomnost ve škole.

Vyhláška č. 64/2005 Sb. nestanoví ani, zda má mít škola pouze jednu knihu školních úrazů nebo více. I to je věc, kterou si musí posoudit ředitel školy sám zejména s ohledem na velikost školy a počet jejich tříd. Vyhláška nestanoví ani, jestli má být kniha školních úrazů vedena v papírové podobě nebo zda je možno ji vést elektronicky. I to je věc, kterou si musí posoudit ředitel školy sám.

Upozorňujeme tedy - každý úraz dítěte nebo žáka školy je třeba minimálně evidovat v knize úrazů. Záznam o školním úrazu je také velice důležitým dokladem, protože se jím prokazuje vznik úrazu a okolnosti, za kterých k němu došlo. Slouží pro stanovení nápravných a preventivních opatření a pro jejich kontrolu. Je podkladem pro evidenci, statistiku a rozbory školní úrazovosti i pro preventivní opatření širšího rozsahu. Z jeho obsahu se vychází i při projednávání trestní odpovědnosti v případech zanedbání náležitého dohledu, zejména tam, kde školní úraz zanechá trvalé následky na zdravotním stavu dítěte nebo žáka.

Proto je též jedním z důležitých důkazů pro učitele nebo příslušného pedagogického pracovníka, pověřeného dohledem nad žáky v době úrazu. Podle stávající právní úpravy § 2 vyhlášky č. 64/2005 Sb. Výčet je ovšem nepřehledný, roztříštěný do různých odstavců. Pro praxi je důležité, že se ruší povinnost zpracovat záznam o úrazu na žádost. Zpracování záznamů o úrazu na žádost, tj. záznamů, u nichž nebyl dán žádný z „kvalifikovaných důvodů“ jejich závažnosti znamená nadbytečnou administrativní zátěž pro školy. Přitom nezpracování záznamu o úrazu nic nemění na právu zákonného zástupce na informace o úrazu (jak vyplývá z § 21 ŠZ).

Čtěte také: Krizové scénáře na střelnici a bezpečnostní opatření

Záznam o školním úrazu

Záznam o školním úrazu musí být řádně vyplněn. Tato změna byla provedena na základě poznatků z praxe. Je zřejmé, že skutečnosti, které ovlivňují povahu úrazu z hlediska evidence úrazů a záznamů o úrazech, často nastávají až s určitým časovým odstupem po úrazu a po odeslání záznamu o úrazu. V takovém případě musí být záznam o úrazu doplněn, to však z původního znění nevyplývalo a praxe se spokojila s pouhým prvotním sepsáním záznamu o úrazu.

Zásadně platí, že ohlásit školní úraz a smrtelný školní úraz musí škola bez zbytečného odkladu. Vyhláška č. 64/2005 Sb. ani školský zákon nestanoví přesnou lhůtu, neboť to není ani praktické. Je však v zájmu všech, tj. Nakonec není ani školským zákonem ani vyhláškou stanoven způsob ohlášení, tj. Je dáno na volbě ředitelky mateřské školy, který způsob bude považovat za vhodný.

Hlášení úrazů ve smyslu tohoto ustanovení ještě není předávání a zasílání záznamu o úrazech. Hlášení se musí podat bezprostředně, zejména když se úraz sděluje rodičům dítěte, žáka nebo studenta, tak se musí volit nejrychlejší komunikační prostředky. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že MŠMT zveřejnilo již před několika lety na svých webových stránkách zprávu nazvanou „Informace MŠMT školám ve věci odpovědnosti právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení za škodu způsobenou dětem, žákům či studentům včetně způsobů pojištění této odpovědnosti“.

Školy a školská zařízení ostatních zřizovatelů (obecní, krajské, soukromé, církevní) v možnosti uzavírat pojištění limitovány nejsou - tj. pojistit se mohou, ale nemusí. V ustanovení § 4 vyhlášky č. 64/2005 Sb. Z toho tedy vyplývá, že v případě záznamu o úrazu musí škola nebo školské zařízení tento sepsat čtyřikrát, aby jej mohla předat zákonnému zástupci žáka nebo zletilému studentovi, pak zaslat institucím vyjmenovaným ve vyhlášce č. 64/2005 Sb. a jedno vyhotovení zaevidovat ve škole.

V případě záznamu o smrtelném úrazu musí škola nebo školské zařízení tento sepsat šestkrát, aby jej mohla předat zákonnému zástupci žáka nebo studenta, pak zaslat institucím vyjmenovaným ve vyhlášce č. 64/2005 Sb. Toto ustanovení ale nepočítá s jedním vyhotovením záznamu o školním úrazu pro organizační jednotku příslušné pojišťovny, u které je škola pojištěna pro případ své odpovědnosti, protože - jak jsme uvedli výše - není zatím stanovena povinnost škol se pro tyto případy pojistit.

Novela vyhlášky upravuje v § 4 odstavce 4 a 5 a výslovně stanoví, že záznam o úrazu aktualizovaný podle § 2 odst. 4 zasílá škola nebo školské zařízení nejpozději do pátého dne následujícího měsíce po aktualizaci České školní inspekci a že záznam o úrazu a aktualizace záznamu o úrazu se předává České školní inspekci elektronicky prostřednictvím informačního systému České školní inspekce.

Dochází tedy k vypuštění zastaralé úpravy zasílání aktualizací záznamů o úrazech České školní inspekci. Záznam o úrazu i následná aktualizace jsou vyplňovány v elektronickém informačním systému České školní inspekce InspIS. Vyplněný formulář je možné následně využít k předání zákonným zástupcům, odesláním dalším orgánům a institucím. Přímo v systému dochází k evidenci, zpravidla průběžně bez zbytečného odkladu. Při zasílání záznamu o úrazu České školní inspekci se nevyžadují podpisy. Autentizace a věrohodnost je zajištěna prostřednictvím unikátních přihlašovacích údajů do systému.

Dochází k aktualizaci záznamu o úrazu. K údaji o místu trvalého pobytu je uvedena varianta pro případ, kdy dítě, žák, student, resp. Také dochází ke zrušení informace, zda „Byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou (jméno, příjmení, místo trvalého pobytu) či vznikl následkem spolupůsobení přírodních živlů nebo zvířat“ Tento údaj je důležitý v záznamech o pracovních úrazech s ohledem na § 45 zákona č.

Nakonec dochází k nové definici okruhů činností, při nichž k úrazu došlo. Také se upřesňuje specifikace míst, na nichž k úrazu došlo již na úrovni vyhlášky tak, aby byla zajištěna jednotná, tj. Tato příloha spolu s přechodným ustanovením nabude účinnosti až 1. Podle přechodného ustanovení bude platit, že pro aktualizaci záznamu o úrazu, který byl vyhotoven podle vyhlášky č. 64/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. září 2026, se použije vzor formuláře záznamu o úrazu dítěte, žáka a studenta podle vyhlášky č. 64/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. září 2026.

To znamená stávající podoba záznamu o úrazu. Nový formulář záznamu o úrazu se bude využívat až od 1. Evidence je v praxi vedena často ve školských informačních systémech, záznamy o úrazech a jejich aktualizace jsou pak vedeny v informačním systému České školní inspekce InspIS. Na základě změny bude třeba provést úpravy informačního systému InspIS a i úpravu školských informačních systémů, včetně vzájemné integrace. Z toho důvodu bylo třeba upravit dostatečně dlouhou legisvakanční lhůtu.

Vnitřní předpisy ve školství

Organizace působící v oblasti veřejné správy se kromě obecně závazných předpisů řídí rovněž předpisy vnitřními (interními), závaznými pouze uvnitř v rámci těchto organizací. Interní normativní směrnice, za něž lze považovat interní předpis, vnitřní směrnici, pokyn, vnitřní normativní akt, příkaz ředitele, a další pojmy, spadající do definice vnitřního předpisu, nemusí být vyhlášeny veřejně, postačuje, jsou-li vhodným způsobem sděleny těm, jichž se týkají.

Vnitřní předpisy nejsou prameny práva, vztahy v nich obsažené nejsou právními normami. Jejich vydáváním se uskutečňuje oprávnění řídit činnost podřízených a jejich plnění je zachováním právní povinnosti řídit se pokyny nadřízených. Interní akty jsou předpisy, které mají zásadně interní charakter. Organizace je vydávají pro své zaměstnance a jsou závazné pouze pro tyto subjekty. Konkretizují oprávnění a povinnosti, obsažení v právních předpisech - proto není třeba k jejich vydávání zvláštní zmocnění.

Obecné zmocnění k vydání - dávání závazných pokynů - v rámci pracovněprávních vztahů je obsaženo v ZP, kde je dáno vedoucímu zaměstnanci oprávnění stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Tyto závazné pokyny vedoucí zaměstnanec může vydat písemně.

Pravidla pro vydávání interních předpisů:

• vnitřní předpis musí být vydán písemně;
• nesmí být v rozporu s právními předpisy;
• nesmí být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela nebo v dotčené části neplatný;
• vydává se zpravidla na dobu určitou, může být ale i na dobu neurčitou;
• je závazný pro - zaměstnavatele (tvůrce vnitřního předpisu); - všechny zaměstnance (adresáty vnitřního předpisu); - v případě škol pro adresáty předpisu - děti, žáky, studenty ...
• nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u zaměstnavatele publikován;
• zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s obsahem a zrušením vnitřního předpisu;
• vnitřní předpis musí být všem zaměstnancům zaměstnavatele přístupný;
• vydavatel předpisu je povinen uschovat vnitřní předpis, a to i po skončení jeho platnosti.

Z hlediska povinnosti vydání lze rozdělit předpisy na předpisy, které:

• je nutné přijmout na základě legislativního zmocnění;
• je vhodné přijmout z důvodu vydávání závaznými pokynů a úkolů;
• mají povahu oznámení a jsou vydávány z důvodu informovanosti.

Povinné interní předpisy ve školách a školských zařízeních:

1. Školní řád - upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole, provoz, vnitřní režim školy, podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí.
2. Úplata za předškolní vzdělávání; zájmové vzdělávání; základní umělecké vzdělávání; další služby.
3. Vnitřní řád školského zařízení (školní družiny, školního klubu, domova mládeže, školní jídelny) - upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve školském zařízení, provoz a vnitřní režim školského zařízení, podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí.
4. Provozní řád - upravuje režim dne, podmínky pohybové výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně pitného režimu.
5. Provozní řád venkovních hracích ploch - upravuje podmínky provozování hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů.
6. Řády odborných učeben
7. Rozvrh čerpání dovolené
8. Spisový a skartační řád
9. Směrnice pro poskytování informací podle zák. č. 106/1999 Sb.
10. Vnitřní kontrolní systém

Legislativa pro zotavovací akce

V rámci snahy o změnu vodního zákona, tak, aby nebyly likvidovány tábory na zelené louce v aktivních zónách záplavových území na našich řekách a potocích, jsme se setkali i s dotazem pořadatelů na právní rizika, která, takovéto táboření přináší. při prostudování novely vyhlášky č.106/2001 Sb.

Časté dotazy týkající se zotavovacích akcí:

• Musí návštěva na Zotavovací akci vyplnit Bezinfekčnost?
• Můžu jako zdravotník bydlet na ošetřovně?
• Mohu dítěti na táboře podat antihistaminika, když má alergickou reakci?
• Je legislativně upraven věk dítěte, od kterého může na tábor?
• Potřebuje všeobecná sestra potravinářský průkaz na zotavovací akci?
• Jak je to s odpovědností, pokud spolek provozuje letní tábory a má smlouvu s areálem, který zajistí táborové pracovníky?
• Jaký je rozdíl mezi smlouvami o zapůjčení/vypůjčení/pronájmu tábora a jaké vzory existují?
• Jaká právní forma pořadatele je akceptovatelná při pořádání LDT?
• Je možné mít na tábor pouze elektronickou přihlášku pomocí formuláře?
• Je pravda, že si vedoucí na zotavovacích akcích musí platit plnou penzi?
• Musí hlavní vedoucí a pořadatel lyžařského pobytu mít školení hlavních vedoucích tábora?
• Existuje nějaký formulář zdravotní způsobilosti pro vedoucí?
• Je možné někde zjistit, jestli je tábor nahlášený na KHS?
• Jak dlouhá je lhůta archivace přihlášek účastníků na tábor a dohod s vedoucími?
• Mohou rodiče místo posudku o zdravotní způsobilosti dítěte použít do školy v přírodě očkovací průkaz?
• Mohou rodiče přijet se podívat na tábor na kterém je jejich dítě?
• Je povinnost, aby dítě na zotavovací akci předalo očkovací průkaz?
• Může nastat kolize názvu tábora podle známých knih, filmů s ochrannou známkou např. filmové společnosti?

Všechny potřebné formuláře naleznete níže. Pokud můžete, vytiskněte, vyplňte a doneste jej do ordinace s sebou. Lékařské potvrzení o způsobilosti zúčastnit se dětského tábora vč.

tags: #zplnomocnění #pro #školu #v #přírodě #vzor

Oblíbené příspěvky:

• Obvinění Grety Thunbergové
• Vývoj emisních norem Euro
• Příroda v bakalářské práci
• Postup první pomoci
• Využití kompostu