Nakládání s odpady v Polsku: Výzvy a snaha o zlepšení

Polsko se potýká s významnými problémy v oblasti nakládání s odpady, včetně nelegálního dovozu odpadu ze zahraničí a nízké míry recyklace. Varšava se rozhodla zakročit proti tomu, aby země nadále byla odpadkovým košem Evropy.

Nelegální dovoz odpadu z Německa

Varšavě došla trpělivost s nelegálním odpadem, který se do země dováží z Německa. Do Polska se každý rok nelegálně dováží tisíce tun odpadu a většina ho pochází právě ze sousedního Německa. V letech 2015 až 2019 vzrostlo roční množství dovezeného odpadu na více než 400 tisíc tun. Až 61 procent pocházelo z Německa.

Polsko v červenci podalo kvůli nelegálnímu dovozu 35 000 tun odpadu a jeho uskladnění na Německo stížnost k Evropské komisi. Podle polské ministryně životního prostředí, Anně Moskwaové, si země mnohokrát Německu stěžovala a požadovala, aby si nelegálně dovezený odpad vzalo zpět. Adam Guibourgé-Czetwertyński, státní náměstek polského ministerstva klimatu a životního prostředí, pro agenturu Reuters uvedl, že celá záležitost se dostala až do této fáze kvůli tomu, že se Německo neodhodlalo k žádné konkrétní akci. Berlín nereagoval na dopisy v této záležitosti, které v květnu loňského roku Polsko zaslalo.

Odpad se podle Polska dostal do země bez řádného povolení, tudíž byl dopraven nelegálně a Německo si jej musí vzít zpět. „Doufám, že se dokážeme dostat do bodu, kdy Německo v souladu s evropským nařízením tento odpad prostě odveze zpět,“ řekl Guibourgé-Czetwertyński.

Státní náměstek dodal, že je frustrující, když země nejednají na federální úrovni. „V nejlepším případě jsme obdrželi odpověď, která zpochybnila některá zjištění, ale nezaznamenali jsem ochotu situaci skutečně řešit. Pozvali jsme je, aby se sami přesvědčili, bohužel pozvání nepřijali,“ dodal.

Čtěte také: Povinnosti při nakládání s odpady

Mluvčí německého ministerstva životního prostředí, Christopher Stolzenberg, pro portál Euractiv sdělil, že vláda stížnost obdržela v srpnu a Evropská komise v současné době vede důvěrnou výměnu názorů s oběma stranami. Komise má do 26. října zaslat oběma zemím formální prohlášení, po kterém se polská vláda může rozhodnout, zda podnikne právní kroky prostřednictvím Evropského soudního dvora.

Stolzenberg sice v červenci řekl, že vláda je znepokojena nelegálním vývozem odpadu, dodal ale, že za prosazování zákona (vyšetřování a pokyny k vracení nelegálně přepraveného odpadu) jsou zodpovědné vlády německých spolkových zemí.

V srpnu Polsko vrátilo do Německa celkem 7,2 tuny nelegálního odpadu, který pocházel z větrné turbíny.

Snaha o zlepšení odpadového hospodářství v Polsku

Polsko se k prvnímu červenci připravuje na zásadní reorganizaci dosavadního vedení odpadového hospodářství. Model, který je běžný v České republice, je pro Polsko velkou novinkou, a lidé na ni hledí s určitými obavami. Liberálně nastavený systém byl totiž v konečném výsledku nekontrolovatelný, a lidé ve snaze ušetřit nakonec házeli komunální odpad do popelnic sousedům, do odpadkových košů v městských parcích, pokud je přímo nevyhazovali na místech k tomu neurčených, černých skládkách. "Koordinace svozu bude přenechána na bedrech města či obce, která bude také zajišťovat měsíční odvod poplatku, odpadové daně," říká Arkit. "V zemi s 38 mil. obyvatel to bude skutečně revoluční opatření. Původní model byl možná ve své podstatě alespoň teoreticky férový, ale také absolutně neudržitelný." Tímto opatřením se podle něj má Polsko přiblížit k Evropským špičkám v odpadovém hospodářství, Německu a Rakousku, které si Arkit bere za vzor.

Právě rozdílný přístup v nakládání s odpady dovedl Polsko tam, kde nyní stojí. Pravda, zatímco průměrná země EU vyprodukuje ročně kolem 507 kilogramů odpadu na hlavu ročně, Poláci statisticky vykazují vynikající výsledky. S 315 kilogramy (v roce 2011) na osobu jsou na tom skutečně velmi dobře. Jenže ke zmíněné cifře je nutné připočíst přibližně dalších šedesát kilo "odhozených" odpadků, které v běžné statistice nenajdeme.

Čtěte také: Problematika odpadů z táborů

I další souhrnné charakteristiky polského odpadového hospodářství nejsou právě lichotivé. Cesta polského odpadu končí v 71 % na skládce (srovnejte s průměrem EU, 37 %), 1 % je spáleno (EU 23 %), recyklováno nebo kompostováno pak 28 % (EU 38 %). Změna zavedených pořádků v polském odpadovém hospodářství by měla jednak zvýšit podíl recyklace, a současně snížit i podíl nezpracovávaného odpadu. Poplatek za svoz si přitom bude moci stanovit každá obec sama, podle vlastního klíče, ať už to bude počet obyvatel domu, plocha obytné jednotky v metrech čtverečních, nebo průměrná spotřeba vody.

Podle Zbigniewa Gawrona, vedoucího Asociace bytových družstev, lidé běžně uvádějí ve formulářích menší počet obyvatel domu.

Situace v Zielonej Górze

Jednou ze zastávek poznávacího zájezdu Sdružení komunální služeb k našim severním sousedům do Polska se koncem října minulého roku stal provoz technických služeb v Zielonej Górze. Náplň práce technických služeb města Zielona Góra (Zaklad Gospodarki Komunalnej i Mieszkaniowej w Zielonej Górze - ZGKiM), jež ve svých provozech zaměstnávají okolo 500 lidí, se prakticky v ničem neliší od činností srovnatelných provozů v České republice. Svoz a nakládání s odpady, čištění komunikací, údržba zeleně i provoz parkovišť, to jsou oblasti, o které se musí místní technické služby ve městě s téměř 120 000 obyvateli postarat.

Se situací v polském odpadovém hospodářství seznámil účastníky prohlídky ředitel ZGKiM Wojcziech Janka. Jak uvedl, v Polsku je 2478 obcí s více než 2000 obyvateli a pro ty již deset let po dvou novelách zákona o nakládání s odpady z roku 1998 platí povinnost vytvoření systému nakládání s odpady. Toho se v Polsku vyprodukuje opravdu hodně - 11 802 000 tun ročně a z toho je 10 417 000 tun neseparovaných. Na území Polska fungovalo donedávna okolo 2500 skládek, momentálně jejich počet klesl na 762. Přesto se na ně vozí zhruba 90 procent odpadu. V zemi pracuje 103 třídiček odpadu, pouze jedna spalovna a pouhá dvě procenta odpadů jsou separována a 2,3 % se kompostují.

Skládka směsného odpadu pro město Zielona Góra a jeho okolí se nachází v katastru nedaleké obce Racula na ploše 12 hektarů a slouží zhruba 180 000 občanům regionu. Byla zavážena ve třech etapách, čtvrtá etapa je momentálně ve fázi budování. V prvních třech etapách byl směsný odpad navážen přímo na jílové podloží skládky, čtvrtá již splňuje platné evropské normy včetně odvádění skládkových plynů do kogenerační jednotky. V tělesech skládky nekončí pouze odpad svážený vozidly ZGKiM, navážejí jej sem i různé podnikatelské subjekty.

Čtěte také: Likvidace nebezpečného odpadu

Právě v areálu skládky v Racule postupně vyrostly a vyrůstají další provozy integrovaného odpadového systému. Vznikl zde sběrný dvůr na sběr elektrošrotu, který se bude v brzké době rozšiřovat. Odbyt má ZGKiM zajištěn i na sebrané vytříděné plasty nebo pneumatiky. Ve speciálních boxech končí například lékařský materiál. V roce 2000 zahájila provoz separační hala na třídění základních separovaných komodit. Zielona Góra je, co se třídění odpadu týče, vysoko nad celonárodním průměrem a vytřídí se zde zhruba 20 procent z celkového množství.

Zielona Góra je, co se třídění odpadu týče, vysoko nad celonárodním průměrem a vytřídí se zde zhruba 20 procent z celkového množství. K tomu Wojcziech Janka: „Naše organizace velice dbá na ekologickou osvětu. Již 15 let provozujeme vzdělávací středisko, kde jsou zaměstnáni dva pracovníci, kteří se po celý rok starají o informovanost občanů. Pravidelné jsou návštěvy střediska dětmi ze škol. Vozidla na svoz separovaných komodit jsou barevně označena a zjistili jsme, že i to na lidi velice příznivě působí. Přes zvyšující se podíl tříděného odpadu je skládka v Racule v permanentním provozu. Největší část odpadu stále končí v systému místního „kompostování“ (za den 60 tun odpadu). Kompostárna, kde se pracuje na dvě směny, funguje od roku 1993, ale její projekt pochází z osmdesátých let dvacátého století. Základem zařízení je šest komor (technologických stupňů) rozdělených do tří sekcí. Do první komory se naváží domovní směsný odpad. „Podle platného zákona nemůže směsný odpad svážený z domácností skončit rovnou na skládce, musí projít procesem alespoň určitého zpracování,“ vysvětluje Janka. V každé z komor zůstává odpad zhruba měsíc, přičemž za tu dobu dojde třikrát k jeho překopání. Po třech měsících se odpad ve stadiu rozkladu transportuje šnekovými dopravníky ke třídění. V třídicí věži padá nejdříve na rotační síto, kterým propadávají části menší než 40 mm. Oddělují se zde například větší kusy skla. Další síta jsou vibrační a oddělují frakce do průměrů 20 mm, 13 až 20 mm a menší než 7 mm. Kovy jsou oddělovány elektromagnetickým separátorem. Vzniklý „kompost“, jehož se tímto poměrně složitým způsobem vyrobí 7 až 15 procent z celkového založeného množství směsných odpadů do komory, se ukládá na hromady. Jelikož obsahuje frakce, které do skutečného kompostu rozhodně nepatří (například úlomky plastů nebo skleněné střípky), nemá vzniklý produkt samozřejmě certifikát kompostu. Může být použit pouze jako vrchní skrývka při recyklaci skládky. Nerozložený zbytek odpadu (85 až 93 % !!! z původního množství) je odvážen na tutéž skládku. Směsný odpad je tak zpracován a zákonu je učiněno zadost.

Přesto v některých polských městech vážně uvažují o výstavbě spaloven.

Firmy zabývající se recyklací a nakládáním s odpady v Polsku

Na polském trhu působí řada firem zabývajících se recyklací a nakládáním s odpady. Patří mezi ně například:

• Ago Recykling (sběr a likvidace elektronického, počítačového a domácího spotřebiče)
• AZOTAS (prodej strojů na recyklaci)
• DMS Recykling (recyklace plastového odpadu)
• Erplex (kanalizační, ventilační a ekologické technologie)
• Gruzbus (odvoz suti a stavebního odpadu)
• JUMAR (prodej písku a kameniva)
• NOWISTA (služby v oblasti odpadového hospodářství)
• Redskip.pl (odvoz suti a odpadu v kontejnerech)
• Remont (odvoz odpadu po rekonstrukcích)
• Sanator (nakládání s odpady)
• Byś (sběr a nakládání s odpady)

Výzvy a doporučení Evropské unie

Komise předkládá konkrétní doporučení pro 18 členských států, u nichž hrozí, že nesplní hlavní cíle týkající se recyklace stanovené na rok 2025. Doporučení obnášejí řadu různých opatření: redukci nerecyklovatelného odpadu, zvýšení opětovného využití, intenzivnější tříděný sběr, rozvoj kapacit ke třídění a k recyklaci, zlepšení správy, zavedení ekonomických nástrojů a zvyšování povědomí.

Komise bude i nadále členské státy podporovat při implementaci právních předpisů EU o odpadech prostřednictvím fondů EU, technické pomoci, výměny osvědčených postupů a podpory vzájemného učení. Je však na orgánech členských států, aby zintenzívnily vlastní politické úsilí a místní opatření.

Dnešní zpráva včasného varování hodnotí pravděpodobnost, se kterou členské státy splní cíle týkající se recyklace stanovené na rok 2025 v rámcové směrnici o odpadech a ve směrnici o obalech a obalových odpadech: 55 % recyklace a příprava na opětovné použití komunálního odpadu; 65 % recyklace celkového množství obalových odpadů a cíle v oblasti recyklace obalových odpadů pro jednotlivé materiály (75 % pro papír a lepenku, 70 % pro sklo, 70 % obaly s železnými kovy, 50 % pro hliník, 50 % pro plast a 25 % pro dřevo).

Zpráva rovněž obsahuje předběžné posouzení cíle spočívajícího ve snížení množství skládkovaného komunálního odpadu na méně než 10 % do roku 2035.

Jednou z hlavních příčin snížené recyklační výkonnosti jsou nedostatky při nakládání s biologickým odpadem a obalovým odpadem, ačkoli povinnost tříděného sběru biologického odpadu platí od 1. ledna 2024.

tags: #nakladani #s #odpady #v #Polsku

Oblíbené příspěvky:

• Doprava na Zličín: Autobusové linky
• Povinnosti firem v oblasti odpadů
• Prevence poruch klimatizace
• Střední vrstva a ochrana přírody
• Výzkum Akademie věd o ovzduší