Státní správa, ochrana přírody a lesnictví v České republice

Počátky historie československé a později české státní ochrany přírody jsou spojeny se založením samostatné republiky v r. 1918. Usnesením ministerské rady nově vzniklého Ministerstva školství a národní osvěty (MŠANO) v Praze z 20. 11. byla působnost tohoto úřadu i podřízených orgánů rozšířena také na přírodní památky. Tento významný krok byl učiněn z iniciativy Zdeňka Wirtha, významného historika umění, povolaného na MŠANO na pozici sekčního ředitele, odpovědného za organizování a řízení památkové péče.

Už v roce 1919 byli jmenováni konzervátoři pro ochranu přírody (jak pro celý stát, tak pro jednotlivé okresy), a to na dva roky. Ve stejném roce jmenoval Z. Wirth externím expertem MŠANO pro ochranu přírody Rudolfa Maximoviče a pověřoval ho úkoly při ochraně objektů zasluhujících si ochranu při provádění pozemkové reformy.

V roce 1920 je schválen tzv. přídělový zákon, který předznamenal vznik řady dnešních zvláště chráněných území. Za první republiky probíhaly intenzivní snahy o přijetí speciální legislativy pro ochranu přírody, všechny pokusy, často dovedené až do meziresortního projednávání, však byly neúspěšné. V roce 1922 nastupuje R. Maximovič na ministerstvo jako referent pro ochranu přírodních památek, kde pracoval do r. 1942, bohužel až do r.

V roce 1939 byla rozšířena působnost říšských předpisů v oblasti ochrany přírody na Sudety a při úřadech „vládních presidentů“ v Karlových Varech, Ústí n. Labem a Opavě vznikají „vyšší úřady pro ochranu přírody“. V roce 1942 byla agenda ochrany přírody a domoviny v souladu s říšským zákonem na ochranu přírody z r.

Po osvobození se státní ochrana přírody vrací zpět na MŠANO, kde ji R. Maximovič opět vede, a to až do roku 1948 jako generální konzervátor ochrany přírody. Po jeho odchodu do důchodu se vedoucím pracovníkem pro ochranu přírody na MŠANO stává Maximovičův žák a spolupracovník Jaroslav Veselý. V roce 1946 byli ministrem znovu jmenováni konzervátoři, začal vycházet věstník státní ochrany přírody a krajiny „Ochrana přírody“ a na tehdejším Státním památkovém úřadu v Praze bylo v r. 1951 zřízeno oddělení (později odbor) ochrany přírody, které vedl až do r.

Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím

V roce 1956 je konečně přijat zákon č. 40 o státní ochraně přírody a v r. Státní ústav památkové péče a ochrany přírody SÚPPOP byl zřízen při Ministerstvu školství a kultury zákonem o kulturních památkách č. 22/1958 Sb. (§19) ze 17. 4. 1958.

Štěstím pro ochranu přírody bylo, že prvním ředitelem SÚPPOP se stal Jaroslav Veselý, profesionální ochránce přírody. Sice mu někteří kolegové vyčítali úzkostlivou toleranci k památkové péči, v důsledku čehož obor ochrany přírody více neposílil, k tomu byl však zřejmě tlačen reálnými požadavky. Škody na památkových objektech byly také zřetelnější než postupná devastace přírody a krajiny. Přesto je třeba uvést, že toto období bylo pro státní ochranu přírody mimořádně důležité jak při budování útvaru ochrany přírody ve SÚPPOP, tak při vytváření útvarů ochrany přírody v krajských střediscích státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP).

Jaroslav Veselý se také zasloužil o zapojení do mezinárodní spolupráce, mj. členstvím SÚPPOP v IUCN již v r. Veškerá činnost v ochraně přírody byla v rámci SÚPPOP zpočátku zajišťována útvarem o počtu 14 pracovníků. Ten postupně vedli Jan Tříska, Zdeněk Vulterin a František Skřivánek. Kromě veškeré posudkové činnosti pro rozhodování Ministerstva kultury se počáteční úsilí tehdy soustředilo na vyhlášení Krkonošského národního parku a ve spolupráci KSSPPOP na hodnocení a doplňování soustavy CHKO i maloplošných chráněných území. Byla zahájena inventarizace maloplošných zvláště chráněných území a nastaven systém prověrek jejich stavu, postupně byly položeny základy monitoringu a dokumentace.

V osmdesátých letech byly zahájeny programy aktivní druhové ochrany ve spolupráci s krajskými středisky, ČSOP ad. a vystavěna první zařízení péče o zraněné volně žijící druhy živočichů. Zapojením do státního programu elektronizace byla budována laboratoř dálkového průzkumu země, která se později stala základem pro dnešní útvar Informačního systému ochrany přírody AOPK ČR. Na počátku osmdesátých let také začal SÚPPOP pracovat na novém zákoně o ochraně přírody.

Určitým problémem byla nevyjasněnost kompetencí mezi samostatně působícími SÚPPOP a KSSPPOP, kterou se ústav snažil kompenzovat metodickými poradami a konzultacemi. V zahraniční spolupráci je třeba zmínit zejména práci Jana Čeřovského, který se stal v r. 1969 pro své aktivity v oblasti výchovy pracovníkem sekretariátu IUCN, odtud byl z politických důvodů v r. 1973 naším státem odvolán, v r.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR

V krajích byly výkonnými státními orgány ochrany přírody odbory školství a kultury krajských národních výborů. Příslušný pracovník (zpravidla jeden v kraji) se nazýval inspektor ochrany přírody. Podobně na okresních národních výborech působili inspektoři ochrany přírody - začasto v počátcích zastávající ještě další agendy, např. roli „církevních tajemníků“.

V letech 1958-1961 postupně vznikala KSPPOP, jejíž součástí se staly i správy CHKO. Ve své činnosti byla krajská střediska metodicky vedena SÚPPOP a primárně zajišťovala odbornou podporu pro rozhodování krajských a okresních národních výborů, realizovala přírodovědné průzkumy a hodnocení stavu přírody, spolupracovala na přípravě nových chráněných území vč. CHKO.

V roce 1990 vzniká MŽP a útvar ochrany přírody SÚPPOP se stává základem Českého ústavu ochrany přírody (ČÚOP). ČÚOP byl ustaven k 1. 7. 1990 a ke stejnému datu do něj byly začleněny útvary ochrany přírody rušených KSSPPOP vč. správ CHKO. K 1. 1. 1991 byly do nově konstituované struktury státní ochrany přírody zařazeny také všechny tehdy existující správy zpřístupněných jeskyní, trochu v rozporu s původní představou, že po vzoru Slovenska vznikne v resortu samostatná správa jeskyní.

Zásadní změna přichází s novým zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb, který s platností od 1. 6. 1992 zavedl institut speciální státní správy v ochraně přírody vč. stanovení kompetencí pro správy CHKO a NP. Přijetí nové moderní právní normy v ochraně přírody a krajiny by nebylo možné bez předcházejících více než deset let trvajících příprav a bez celkové připravenosti státní ochrany přírody k prosazování rozsáhlých změn v zajišťování ochrany životního prostředí.

Nově přijatá Ústava České republiky o půl roku později však ustanovila, že správní úřady lze zřídit pouze zákonem. I když tím dříve ustanovené správy CHKO a NP nezanikly, stalo se jejich ukotvení ústavně nekonformní a vyžadovalo revizi. Ta měla nastat v „přiměřené době“.

Čtěte také: Význam a cíle ochrany přírody

Nejprve byl v roce 1995 oddělen úsek řídící na ČÚOP správy CHKO do nově vzniklé organizace - Správy chráněných krajinných oblastí ČR (SCHKO), ostatní část ústavu se stala základem pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, která zajišťovala odbornou podporu pro výkon státní správy. Pro SCHKO byla připravena novela zákona o ochraně přírody a krajiny, ta však ani přes dva pokusy legislativním procesem neprošla.

Tato tzv. euronovela však zajistila transpozici evropských „naturových“ směrnic a mj. přesunula udělování výjimek ze zákazů v ochraně zvláště chráněných druhů z MŽP na správy CHKO a NP. V této souvislosti byla počínaje r.

V roce 2006, v návaznosti na změny v ochraně přírody po ustavení vyšších samosprávných celků (1. 1. 2000) a po vstupu ČR do EU (1. 5. 2004), byly zahájeny kroky k ustavení speciálního orgánu státní správy v ochraně přírody s celostátní působností. Cílem bylo posílit státní ochranu přírody jako instituci obsahující všechny potřebné pilíře - tedy odborné zázemí vč. monitoringu a dokumentace, kompetence k přímému výkonu státní správy a zajišťování péče vč. financování a v neposlední řadě osvětu veřejnosti.

Nejprve v r. 2006 došlo rozhodnutím ministra životního prostředí ke spojení obou organizací státní ochrany přírody do jedné organizační složky státu AOPK ČR. Zároveň provozování veřejně přístupných jeskyní vč. jejich výzkumu a dokumentace bylo svěřeno nově založené příspěvkové organizaci Správa jeskyní ČR.

Ani po konstituování AOPK ČR neustalo úsilí o prosazení jejího ustavení zákonem. Bohužel novela z r. 2009 schválena opět nebyla, podařilo se pouze přenést správu NPR a NPP z MŽP na AOPK ČR a jen několik dalších dílčích změn.

Až v souvislosti s projednáváním dvanáct let odkládaného služebního zákona (č. 234/2014 Sb.) již muselo padnout rozhodnutí, jaké bude definitivní postavení speciálních orgánů státní správy v ochraně přírody. V případě správ národních parků převážily provozně-ekonomické důvody a tyto zůstaly mimo režim služebního zákona, v případě AOPK ČR byla volba jasná. Vedení organizace se snažilo o ustavení AOPK ČR jako služebního úřadu, což se zákonem č. 250/2014 Sb. stalo.

V roce 2017 se podařilo projednat tzv. parkovou novelu zákona o ochraně přírody a vyhlásit všechny naše čtyři národní parky zákonem. Společně s uzákoněním AOPK ČR tak bylo po čtvrtstoletí završeno vytrvalé úsilí mnoha profesionálních i dobrovolných ochranářů a přírodovědců o dlouhodobě stabilizované institucionální zabezpečení ochrany přírody v České republice.

Je dnes dobré si připomenout, že na počátku, před šedesáti lety, měla státní ochrana přírody štěstí na několik osobností a kolektivy ochrany přírody v ústředí i krajských střediscích přesvědčené o nezbytnosti své práce a zanícené pro její plnění. Připravenost státní ochrany přírody k prosazení změn po roce 1989 by nebyla možná bez existence společných odborných institucí s památkovou péčí. V období budování socialismu neměly oba obory na růžích ustláno, přesto pracovníci SÚPPOP a KSSPPOP dokázali ochránit značnou část našeho kulturního a přírodního dědictví.

Lesy České republiky a ochrana přírody

Lesy České republiky, s. p. se z mnoha důvodů angažují v ochraně přírody. K těm hlavním náleží snaha přispět k naplnění účelu zákona na ochranu přírody v souladu se Zásadami státní lesnické politiky, Lesnickou politikou Lesů ČR, Programem trvale udržitelného hospodaření v lesích, Programem 2020 a dalšími dokumenty.

Jednou z nejdůležitějších praktických činností prováděných na poli ochrany přírody je ochrana ohrožených druhů živočichů a rostlin. Ochranu ohrožených druhů provádíme mnoha způsoby. V zásadě se na celém spravovaném území snažíme o zachování či obnovu vhodného životního prostředí živočichů a rostlin, a to při současném respektování hospodářských aspektů.

Své nezastupitelné místo mezi těmito aktivitami mají např. oborní chovy bílého jelena či kozy bezoárové a reintrodukce sokolů, tetřevů a tetřívků. Jedná se o obnovu a posílení jejich přirozených populací pomocí vypouštění v zajetí odchovaných mláďat, sledování jejich aktivity po vypuštění a vyhodnocování získaných výsledků za účelem zefektivnění ochrany těchto druhů. Nezanedbatelná je i spolupráce s nevládními organizacemi, např. s ČSOP. V rámci této spolupráce je dlouhodobě řešeno množství projektů jako například inventarizace a ochrana ohrožených druhů dřevin a bylin, inventarizace a ochrana mravenišť, mapování výskytu vzácných a ohrožených druhů hmyzu, mapování výskytu a vytváření hnízdních možností pro zpěvné ptáky, dravce a sovy v lesích, ochrana velkých šelem, mapování výskytu a ochrana všech druhů netopýrů a vrápenců žijících v ČR a další konkrétní projekty jako je třeba periodické sčítání čápa černého.

Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové a Česká lesnická společnost - pobočka při ředitelství LČR uspořádaly v konferenčním sále Silvia odborný seminář “Lesní hospodářství a ochrana přírody”. Akce byla svým změřením určena pro lesníky, profesní i dobrovolné pracovníky ochrany přírody, pracovníky státní správy lesů, myslivosti a ochrany přírody. Setkání se zúčastnilo přibližně 150 zástupců ze všech cílových skupin.

Přítomné pozdravil Ing. Jiří Oliva, generální ředitel LČR. Zdůraznil potřebu vzájemné spolupráce a dialogu mezi všemi zainteresovanými subjekty z lesnických i ochranářských řad a zejména komunikace s širokou veřejností. Jako příklad uvedl spolupráci LČR s ČSOP a středisky ekologické výchovy, která významným způsobem přispívá k vytváření pozitivního vztahu, zejména dětí a mládeže, k přírodě, lesu a způsobům jeho obhospodařování.

Státní podnik Lesy České republiky, spravuje přibližně 54 % (1 420 tis. ha) všech lesů v ČR. V rámci této výměry jde o přibližně 400 tis. ha v CHKO a 40 % rozlohy všech “maloplošných” zvláště chráněných území ČR. LČR jsou tak největším správcem zvláště chráněných území a nejdůležitějším partnerem orgánů ochrany přírody v České republice.

Přestože je příjmová složka rozpočtu podniku naplňována převážně prodejem dříví, není jeho posláním maximalizace zisku, ale trvale udržitelné hospodaření z biologického i z ekonomického hlediska. Vychází z představy - “co je ekologické to je i ekonomické”. Podobně je tomu se správou rozsáhlé sítě lesních účelových komunikací, které jsou, mimo zpoplatnění vjezdu motorových vozidel, využívány veřejností zdarma atd. Správa a péče o tyto objekty stojí nemalé prostředky.

LČR schválily a zpracovaly několik koncepčních dokumentů, které formulují strategii jejich činnosti (Lesnická politika LČR, Program trvale udržitelného hospodaření v lesích, PROGRAM 2000 atd.). Rozhodujícím prostředkem hospodářské strategie podniku je diferenciace hospodaření v lesích podle jejich převažující funkce, stavu a přírodních podmínek. Podnik je připraven spolupracovat se specialisty na jednotlivé skupiny organismů jak při mapování výskytu, tak při jednotlivých opatřeních in situ, záchranných přenosech, pěstování nebo chovu vybraných druhů a jejich repatriacích. Podnik usiluje v souladu s platnou legislativou a schválenými vnitropodnikovými dokumenty o plošnou realizaci své strategie.

Při běžném hospodaření provádí LČR, stejně jako jeho předchůdci, praktická opatření ve prospěch ochrany přírody v lesích. V rámci integrované ochrany lesa podporují autoregulační schopnosti lesních ekosystémů (úprava dřevinné skladby, podpora přirozených predátorů původců biotických škod). Před aplikací testují vhodné preventivní i kurativní chemické přípravky ochrany lesa. V otázkách záchrany regionálních populací lesních dřevin spolupracují s VÚHLM, AOPK ČR i jinými subjekty. Od roku 1988 existuje při LZ Boubín záchranný chov tetřeva hlušce. Na Broumovsku LČR spolupracují na repatriaci sokola stěhovavého atd. Úspěšně se rozvíjí spolupráce s ČSOP, včetně ekologické výchovy, mapování vybraných druhů stanovišt ve smyslu jejich ochrany atd. Spolupráce je financována z vlastních zdrojů podniku, letošní smlouva s ČSOP počítá s materiálním vstupem 2 mil Kč. Přínosem pro přírodu je i potlačování invazních druhů rostlin, cílem LČR je zvládnout do 2 let optimální způsoby jejich likvidace.

V současnosti probíhá analýza organizační struktury a personálního obsazení se specializací na ochranu přírody. Cílem je další zapracování prvků ochrany přírody, způsobů financování a zkušeností se soustavou NATURA 2000 do koncepce LČR. Kvalitnější přístup zaměstnanců k ochraně přírody chceme zajistit zapracováním této problematiky do vnitropodnikových zkoušek způsobilosti odborných lesních hospodářů. Vedle vlastních zdrojů podniku (pěstební náklady, PROGRAM 2000) chceme využívat i krajinotvorných programů MŽP a prostředky Státního fondu životního prostředí. Náklady vynaložené na realizaci PROGRAMu 2000 dosahují ročně 30 mil. Kč.

Cílem podniku v oblasti myslivosti je dosažení a trvalé udržení takových stavů spárkaté zvěře, které umožňují přirozenou obnovu všech dřevin bez nutnosti ochrany proti škodám zvěří. Náklady vynaložené na ochranu lesa proti škodám zvěří se u LČR pohybují ročně v intervalu 300 - 350 mil. Kč. Takto vynaložené náklady snížily za poslední rok škody zvěří na hodnotu převyšující 20 mil. Kč.

NATURA 2000 - Ochrana přírody v mezinárodních souvislostech

Budování soustavy NATURA 2000 není výmyslem bruselských eurokratů, ale jedinečnou šancí, jak účinně a na dlouhou dobu zachovat v ČR části přírody, oprávněně považované za součást přírodního dědictví sjednocené Evropy. Tento úkol ovšem nemůže splnit státní ochrana přírody bez podpory nejširší veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva.

Chráněné krajinné oblasti a lesní hospodaření

Lesy v CHKO zaujímají plochu 510 000 ha (19,3 % lesů v ČR), celková lesnatost CHKO je 51 % a v jednotlivých oblastech výrazně kolísá (Poodří 9 %, Jeseníky 80 %). Lesy na úzení CHKO jsou převážně ve státním vlastnictví (80 % ve správě LČR s. p.) což je dlouhodobě pozitivní pro zvláštní péči o tato území.

Strategie péče o lesní ekosystémy v CHKO je založena na odstranění zmíněných nedostatků ve spolupráci s vlastníky a lesními hospodáři. Vzhledem k nedostatkům je potřebné uzavření smlouvy LČR a Správy CHKO ČR o spolupráci při vymezování reprezentativní soustavy lesních segmentů ponechaných samovolnému přírodnímu vývoji. Ta by měla přispět mj. k celkové rehabilitaci a naturalizaci našich lesů.

Možnosti uplatnění nevládních organizací v ochraně přírody v lesích

Tradičně se ochranou přírody, nejen v lesích, zabývá Český svaz ochránců přírody. Užitečné pro obě spolupracující strany je využití odborného a lidského potenciálu, kterým obě strany disponují, možnost vést věcný dialog, přínosný pro konečné řešení diskutovaných problémů a zapojení místní veřejnosti.

Počátkem roku 1999 byla poprvé deklarována spolupráce mezi LČR a ČSOP. V současné době má program spolupráce za sebou dva roky existence. Odehrává se v programech druhové ochrany, v rámci kterých je prováděno mapování a přímá ochrana některých druhů nebo skupin druhů a propagace jejich ochrany. Existují i společné programy na ochranu cenných biotopů v lesích.

Aktivity lesníků v ochraně přírody v rámci LZ Židlochovice

Lesnatost spravovaného území je pouze 14 %, přesto jsou místní lesní ekosystémy, soustředěné v nivách řek Jihlavy, Svratky, Dyje a Moravy celou jednou třetinu všech lužních lesů v ČR. Oblast je druhově velice pestrá, což odráží vliv čtyř geografických podprovincií (panonské, hercynské, alpské a karpatské). Na území LZ se nachází CHKO a BR Pálava, Lednicko-valtický areál, který je kulturním a přírodním dědictvím pod patronací UNESCO. Hospodaření v oblasti je specifické vzhledem k aktivitám významně zaměřeným na zachování vysoké biologické rozmanitosti.

Česká inspekce životního prostředí a ochrana lesa

Zakládající složkou České inspekce životního prostředí je složka ochrany lesa. Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, jako orgánu státní správy, přímo formuluje působnost inspekce v ochraně lesa. Ostatní složky se k inspekci připojily v průběhu let 1991 až 1992.

Inspekce v ochraně lesa zjišťuje nedostatky a škody na funkcích lesa jako složce životního prostředí, jejich příčiny a osoby zodpovědné za jejich vznik nebo trvání, vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a následků a ukládá opatření k jejich odstranění a nápravě, provádí kontrolu uložených opatření, v případě hrozící škody je oprávněna nařídit omezení, popřípadě zastavení výroby nebo jiné činnosti až do doby odstranění nedostatků a jejich příčin.

Činnost inspekce je zaměřena na dozor při dodržování platných zákonných předpisů, zejména zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, zák. č. 289/1995 Sb. o lesích, zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování a o změně některých souvisejících zákonů a zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, týkajících se funkcí lesů jako složky životního prostředí.

Může uložit pokutu právnickým i fyzickým osobám, které svoji činností ohrozí nebo poškodí životní prostředí v lesích tím, že: neoprávněně používají lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkcí lesů, vlastním zaviněním vytvoří podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů, neplní opatření uložená orgány životního prostředí podle zákona č.

Ochrana přírody v CHKO Český les

Ochranu přírody a krajiny v CHKO Český les vykonává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR prostřednictvím správy CHKO. Nejcennější části Českého lesa jsou chráněny ve 31 MZCHÚ. Na území CHKO Český les je k datu 31. 12. 2021 vyhlášeno 11 exemplářů a 11 skupin památných stromů, celkem tedy 128 jedinců.

tags: #statni #sprava #ochrana #prirody #a #lesnictvi

Oblíbené příspěvky:

• Povolení stavby v chráněném území
• Definice Oglejeného Stanoviště
• Výpočet ekologické daně Peugeot 106
• Průměrné emise kamionů
• Vysoké Mýto a kvalita ovzduší