Náročnost na odpady na osobu v České republice

Výkon veřejné správy v oblasti komunálních odpadů je svěřen zejména do samostatné působnosti obcí. Podle zákona o odpadech platí, že na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud zákon nestanoví jinak. Na fyzické osoby, které jsou původcem odpadu se vztahují pouze ty povinnosti původce odpadu stanovené v zákoně (dle § 15 zákona č.

Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu). Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok.

Z pohledu veřejného zadávání může zadavatel ovlivnit nastavení svozu a místo vývozu. K tomu je však nevyhnutelné znát data: produkce odpadů, nastavení sběrné sítě, náklady na svoz. A následně obec/město/organizace může přesněji nastavit kroky vedoucí k motivaci obyvatel a snížit tak objem směsného komunálního odpadu a zvýšit míru třídění.

Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.

Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství.

Čtěte také: Problémy recyklace skla

Doporučení pro efektivní systém odpadového hospodářství

1. Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující.
2. Na základě dat z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 95, odst. (5) zákona č. 541/2020 Sb; o odpadech (často zabezpečuje pro zadavatele svozová společnost) lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad a bioodpad.

Následně by měl zadavatel požadovat pravidelnou kontrolu efektivnosti nastavených opatření, a to formou ročního auditu.

Kontrola a audit

1. Doporučujeme, aby dodavatel 1-2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění.
2. Pokud dodavatel zjistí, že nádoby na SKO obsahují odpady, které tam nepatří, nádobu nevyveze a označí nálepkou, která informuje o tom, že byla provedena kontrola a nádoba obsahuje nevhodný odpad.

Dodavatel předem informuje zadavatele o termínech kontrol a na závěr mu předá zprávu z provedené kontroly. Součástí je i kontrola stanovišť a ne/naplněnosti kontejnerů, zda je vyhovující počet a umístění nádob.

„Zajistit fotodokumentaci a popis a uvědomit objednatele o závadném obsahu sběrné nádoby nebo o nemožnosti jejího vysypání, v takovém případě, nebude-li závada ihned odstraněna, nebude sběrná nádoba vyprázdněna. V případě nevyvezení nádoby, nebo nemožnosti uskutečnit jiné sjednané služby, zhotovitel neprodleně předloží objednateli (oddělení životního prostředí městského úřadu) jmenný seznam (nebo seznam čísel popisných), kde a kdy tyto služby nebylo možno realizovat a uvede důvod, proč služby nebylo možné provést. Současně bude o důvodu nevyvezení nádoby informován občan (např.

Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady. Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů. Dalším požadavkem by mělo být přesné vážení popelnic, aby zadavatel poznal reálný objem odpadů.

Toho lze docílit vážením odpadu při svozu, proto je důležitým požadavkem, aby dodavatel buď měl svozová auta vybavena váhou, nebo zajistit vážení auta před vjezdem do obce/města a při výjezdu z ní. Například je možné využít vážení formou spolupráce se zařízením, které jí disponuje (např. sběrný dvůr, zemědělské družstvo).

Čtěte také: Proč je důležité učit děti třídit odpad?

Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství je důležité vědět, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí. Dodavatel by měl zadavatele informovat o způsobech konečného nakládání s odpady. Tyto informace poslouží k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona.

V praxi se velmi často setkáváme s tím, že zadavatel neví, kde jejich odpady končí. Jde především o to, aby vytříděné složky komunálního odpadu (např. Totéž platí i pro zpracování vytříděných složek ve sběrném dvoře.

Správnému nastavení systému odpadového hospodářství napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady. Příkladem může být zavedení pytlového sběru vytříděných složek, který můžou zaměstnanci TS sami svážet na sběrný dvůr (nebo ho tam obyvatelé sami vozí) a až po naplnění sběrného kontejneru zadavatel objednává odvoz vytříděné složky, a to cíleně do zařízení na zpracování daného druhu odpadu.

Jednou z dalších příležitostí je zřízení (či využívání blízké) kompostárny s cílem zpracování biologického odpadu (odpady z údržby zeleně, ovoce a zelenina). Zadavatel by neměl zapomínat i na sběr bioodpadu ze zahrádkářské kolonie.

Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení.

Čtěte také: Náročnost výroby tašek na životní prostředí

Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty.

Svoz a nakládání s odpady v Praze

Od roku 1998 probíhá na území hl. m. V roce 1996 schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy „Projekt hospodaření s odpady“. Na fyzické osoby, které jsou původcem odpadu se vztahují pouze ty povinnosti původce odpadu stanovené v zákoně (dle § 15 zákona č. V roce 1996 schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy „Projekt hospodaření s odpady“ (usnesení č.47 ze dne 16.1.1996).

Na základě otevřeného zadávacího řízení byla s účinností od 1. 8. 2016 uzavřena smlouva na zajištění svozu a dalšího nakládání se směsným a tříděným komunálním odpadem. Smlouva byla podepsána mezi hl. m. Prahou a Konsorciem „Pražské odpady 2016-2025“ které je tvořeno společnostmi Pražské služby, a.s. a AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. (od 1. 1.

Zajištění svozu směsného a tříděného komunálního odpadu na území hl. m. Prahy zajišťují i nadále společnosti Pražské služby, a.s., AVE Pražské komunální služby, a.s., IPODEC - ČISTÉ MĚSTO a.s. a KOMWAG, podnik čistoty a údržby města, a.s. V souvislosti s novou smlouvou došlo ke změnám svozových oblastí.

Od 1. 8. 2016 se rozšířilo svozové území spol. AVE Pražské komunální služby, a.s. Nově tato společnost zajišťuje svoz směsného a tříděného komunálního odpadu mimo území MČ, Praha 3, Praha 9 Praha 10 a Praha 14 i na území MČ Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha - Březiněves, Praha - Ďáblice, Praha - Dolní Chabry, Praha - Satalice, Praha - Vinoř a Praha - Čakovice.

Společnost Pražské služby, a.s. obsluhuje ostatních městské části s výjimkou území MČ Praha 8 a Praha - Troja, kde službu zajišťuje společnost IPODEC - ČISTÉ MĚSTO a.s.

Součástí uvedené smlouvy je i postupné zavedení celoplošného sběru kovových obalů. Sběr bude probíhat prostřednictvím samostatných sběrných nádob přistavených ke stanovištím tříděného odpadu. V prvním roce se počítá s osazením až 1000 ks nádob.

Zajistit dostatečný objem sběrné nádoby na směsný komunální odpad je povinností vlastníka objektu (dle § 6 písm. a) vyhlášky č. 22/2017 Sb. HMP). Celkový počet sběrných nádob u jednotlivých nemovitostí je cca 117 000 ks. Tento odpad je z převážné většiny svážen do ZEVO Malešice k jeho energetickému využití.

Zbytek je ukládán na skládky směsného odpadu převážně na území Středočeského kraje (např. v Benátkách nad Jizerou provozované spol. AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o.) nebo na území města na skládce v Ďáblicích provozované spol.

Sběr tříděného odpadu je realizován tzv. donáškovým systémem. V ulicích Prahy je rozmístěno cca 4 430 stanovišť tříděného sběru, 3 330 sběrných hnízd osazených barevnými nádobami o objemu 240 - 3 350 l.

Zefektivňování třídění odpadu a zlepšování služeb Pražanům patří mezi dlouhodobé priority hlavního města Prahy. V roce 2023 došlo ke změně v systému sběru a byl zaveden tzv. multikomoditní sběr. V případě venkovních stanovišť je možné do nádoby na plast - nyní multikomoditní vhazovat i nápojové kartony. Kovy se i nadále sbírají samostatně.

Tento typ sběru čítá v současné době (stav k 12/2023) cca 1300 sběrných míst, které jsou umístěny primárně na území Pražské památkové rezervace přímo v bytových domech. Ve všech domovních stanovištích najdete nádoby na papír a multikomoditu, v případě domovních stanovišť lze do nádoby původně určené na plast vhazovat i nápojové kartony a kovy.

Sběr tříděného odpadu na území hlavního města Prahy je řešen ve spolupráci se společností EKO-KOM, a.s., což je autorizovaná obalová společnost.

Od roku 2007 hl. m. Praha zajišťuje organizovaný sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů (VOK). Projekt je plně hrazen z rozpočtu hl. m. Prahy a občané mohou zdarma do přistavených kontejnerů odkládat bioodpad ze zahrad - větve, listí, neznečištěnou zeminu, kuchyňský odpad rostlinného původu apod.

Velkoobjemové kontejnery na bioodpad jsou přistavovány po celou dobu vegetačního období, tj. od března do konce listopadu. Aby se zvýšila dostupnost této služby pro občany, jsou kontejnery k dispozici na předem ohlášených místech o víkendech, a to dopoledne od 9.00 do 12.00 hodin nebo odpoledne od 13.00 do 16.00 hodin. Po celou dobu přistavení je u nich přítomna obsluha, která zabezpečuje čistotu sběru.

Hl. m. Praha zajišťuje sběr, svoz a zpracování rostlinného bioodpadu pomocí hnědých nádob od roku 2020. Od 1.1.2022 je tento sběr bezplatný pro všechny plátce poplatku za směsný komunální odpad. Sběr je realizován pomocí speciálních provětrávaných nádob o velikosti 120 nebo 240 l v četnostech 1 x týdně nebo 1 x za 2 týdny. Sezónní svoz bioodpadu probíhá od začátku března do poloviny prosince. Dále pro domy v sídlištní a bytové zástavbě je možné objednat i celoroční svoz.

Každý občan s trvalým pobytem může navíc zdarma odkládat svůj bioodpad ve sběrných dvorech hl. m. Prahy, které jsou v Praze k dispozici. V říjnu 2004 bylo městem vybudováno „Stabilní sběrné místo pro sběr bioodpadu“ v Dřevčické ulici na území městské části Prahy 10, kde mohou občané Prahy odevzdávat bioodpad rostlinného původu zdarma a navíc mají možnost získat kompost. Provoz je zahájen vždy začátkem března a trvá nepřetržitě do poloviny prosince.

Od roku 2017 mohou obyvatelé Prahy využívat také zařízení na zpracování bioodpadu - kompostárnu hl. m. Prahy ve Slivenci jejímž provozovatelem je příspěvková organizace města - Lesy hl. m. Prahy. Kompostárna je dimenzována na zpracování až 5.000 t čerstvého materiálu ročně, její zastavená plocha činí 6.024 m2.

Velkoobjemové kontejnery na objemný odpad (VOK) jsou určeny výhradně pro objemný odpad od občanů Prahy (fyzické osoby), nikoliv pro odpad z živností. Do VOK patří např. starý nábytek, koberce a linolea, lyže, snowboardy, kola, velká zrcadla, umyvadla, WC mísy apod. Zásadně se nesmí do VOK odkládat lednice, televizory a monitory, zářivky a výbojky, autobaterie, jiné nebezpečné odpady a ostatní využitelné složky komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, nápojové kartony apod.).

V současné době mohou občané s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy odkládat objemný odpad bezplatně také na sběrných dvorech hl. m.

Hlavní město Praha ve spolupráci s kolektivními systémy ASEKOL a.s., ELEKTROWIN, a.s., EKOLAMP, s.r.o. a ECOBAT s.r.o. V současné době je na území Prahy v provozu 20 sběrných dvorů. Jejich provoz je zajišťován na základě výsledků otevřených výběrových řízení s provozující firmou, v rámci vertikální spolupráce nebo prostřednictvím městské části, které Hlavní město Praha poskytuje na provoz sběrného dvora roční jednorázovou neinvestiční dotaci (MČ Praha 16 a MČ Praha 20).

Občané s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy mohou odkládat pod dozorem obsluhy vybrané druhy odpadů - objemný odpad, odpad ze zeleně, dřevo, stavební odpad, kovový odpad, papír, sklo, plasty, nápojové kartony, obnošený textil, obuv a oděvy, jedlé oleje a tuky, nebezpečné odpady a vyřazená elektrozařízení a pneumatiky v rámci zpětného odběru výrobků.

Koncepční dokumenty v oblasti odpadového hospodářství jsou v Hl. m. Praze řešeny ve 2 úrovních (viz. POH kraje - všichni původci odpadů na území hl. m. Prahy o Období 2016 - 2025 o Analytická část - vyhodnocení stavu odpadového hospodářství o Závazná část - cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů - schválena dne 31.3.2016 obecně závaznou vyhláškou č. 6/2016 Sb. hl. m. POH obce - původce odpadů pouze hl. m.

Produkce a nakládání s odpady v ČR

Významnou součástí odpadů je komunální odpad. Ten podle definice EU zahrnuje veškeré odpady od domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Kromě tzv. „černých popelnic“, kontejnerů pro sběr tříděného odpadu, biologicky rozložitelného odpadu nebo odpadu ze sběrných dvorů tak obsahuje i odpad z podnikatelské sféry, pokud je povahou a složením podobný odpadu z domácností a nepochází z výroby.

Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu.

Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 59,1 % směsné odpady, 16,1 % nekovové odpady a 15,8 % odpady živočišného a rostlinného původu. Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % bylo odpadního plastu a 19,1 % skleněného odpadu. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpad ze dřeva (8 %) a textilní odpad (4,5 %).

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Do této kategorie spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Zasypávání znamená využití odpadů na terénní úpravy nebo pro rekultivace skládek. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Poměry mezi jednotlivými způsoby nakládání se samozřejmě liší při pohledu na konkrétní druhy odpadů. Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno. Textilních odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů 36,6 %, energeticky bylo využito 22,9 % a skládkováno 37,6 %. U směsných odpadů tvořilo skládkování 70,5 % z celkového nakládání a 23,3 % směřovalo k energetickému využití. Z minerálních odpadů byl největší podíl (56,1 %) využit pro materiálovou recyklaci a 39 % sloužilo k zasypávání.

Trendy a cíle v odpadovém hospodářství

Pozitivní zprávou aktuálních odpadových dat je, že celková produkce odpadů i produkce komunálního odpadu v roce 2022 klesla, konkrétně o 879 tisíc tun u celkového odpadu a o 155 tisíc tun u komunálních odpadů oproti roku 2021.

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, to je o 879 tis. tun méně než vloni. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Odpady obecně dokáže ČR využívat. Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu. V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky.

Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %), meziročně došlo k poklesu množství komunálních odpadů ukládaných na skládku o 185,5 tisíc tun, což je příznivý výsledek a ukazuje, že se daří odklon od skládkování. V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).

Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Obce se mj. začínají připravovat na rozšíření tříděného sběru textilního odpadu od roku 2025 a biologického kuchyňského odpadu.

Kromě nových linek bude potřeba podle ministerstva modernizovat ty starší, manuální, méně účinné. A navyšovat recyklační kapacity. Důležitý bude v tomto ohledu už příští rok. Cíle jsou dva - vytřídit 60 procent komunálního odpadu a 55 procent ho recyklovat.

Na změnu klimatu má nemalý vliv přístup k hospodaření s primárními zdroji - pokud už jednou suroviny vytěžíme, přepravíme a zajistíme jejich zpracování, měli bychom se v maximální míře snažit o jejich opětovné využití jako zdroje pro další výrobu v podobě tzv. druhotné suroviny. Právě proto je velmi podstatné prvotní třídění odpadů například do barevných kontejnerů, sběrných dvorů nebo na místech zpětného odběru.

Recyklací železného šrotu můžeme totiž ušetřit až 90 % primárních zdrojů. Dřevo je primární surovinou potřebnou k výrobě papíru - vytříděním 1 tuny papíru ušetříme přibližně 2 tuny dřeva. Odhaduje se, že každoročně díky třídění a recyklaci papíru zachráníme v ČR více než 2 000 000 stromů, které jsou primární surovinou potřebnou pro výrobu papíru.

Klimatické změny může každý z nás pomoci zmírnit různými způsoby - změnou dopravy, vytápění, ale právě i tříděním odpadu. Díky tomu totiž umožníme jeho efektivní využití namísto uložení na skládku odpadu, kde se v průběhu jeho rozkladu uvolňují plyny - například metan, jenž je jedním z nejvýznamnějších zástupců tzv. skleníkových plynů, které jsou s klimatickými změnami spojovány?

tags: #narocnost #na #odpady #na #osobu #Česká

Oblíbené příspěvky:

• Metodika posuzování ohrožených dětí
• Vlastnosti akrylových barev
• Koš na papír 200 litrů
• Odborná monografie environmentální výchovy
• Jak učit děti třídit odpad hrou