Tipy na aktivity v přírodě pro děti

“Kdo si hraje nezlobí,” pravdivá věta našich dědečků a babiček. Dnes si již ani neumíme představit život bez telefonů, počítačů a televize. Pojďme se společně zamyslet, jak trávili volný čas naše babičky a dědové.

Naše babičky trávily většinu času venku a kolektiv dětí je přirozeně rozvíjel. Dovedly pracovat s nudou a vždy našly venku nějakého parťáka. Neměly problémy vytáhnout kamaráda od počítačových her a televize, opravdový život byl venku.

Připomeňme si i přínos, jaký mají hry na sociální vývoj dětí. Musí se s druhými domluvit a spolupracovat. Jak při hře, tak i v životě. Děti byli více v kontaktu s přírodou i místem, kde žily. Pohybové hry je přirozeně rozvíjely a bavily.

Já se již nacházím v roli babičky a některé hry, které tady předávám si také pamatuji. Zkoušela jsem zjistit nejzajímavější hry mých rodičů a i o ně se chci s vámi podělit. Třeba se Vám budou líbit a zažijete s nimi spoustu legrace.

Ke hraní her budete potřebovat šátek, míč, švihadlo a kuličky. Hry se dají hrát na hřišti, před domem nebo i na chodníku.

Čtěte také: Českého Středohoří

Pokud Vaše dítě tráví nadmíru času hraním počítačových her, přečtěte si 6 tipů, jak dostat děti ze závislosti na počítačových hrách.

Krátká vzpomínka na dětství

Nejčastější hra mého dětství byla vybíjená. Před naším domem byly vyznačené čáry na silnici a míč byl naším velkým kamarádem. S míčem jsme házeli “školku” o dům, o zem i do vzduchu. Také jsme skákaly “školku” přes švihadlo. I skákací panák byl stále nakreslen na našem chodníku.

Na jaře jsme hráli kuličky pod lipou, kde byl z kořenů krásný velký důlek. Měli jsme každý svůj plátěný pytlíček, v kterém jsme ukrývali hliněné kuličky. Ten, který vytáhl z plátěného pytlíku skleněnku se stal nejdůležitějším hráčem.

A jaké jsou vzpomínky na Vaše dětství? Vyprávějte s sdílejte s dětmi. Děti určitě budou zajímat Vaše dětské hry a vyprávění.

Co všechno hry rozvíjí

• Hry jsou především uvolňovací. Díky hře se dítě odreaguje a zažívá radost.
• Posilují se jeho motorické schopnosti. Dítě běhá, šťouchá, rozvíjí rovnováhu.
• Při hrách se navazují kontakty ke kamarádům a odbourává se ostych být v kolektivu. Dítě se naučí lépe chápat druhé a rozumět jim.
• Učí se projevovat své emoce. I prohra je při hře velmi důležitá. V budoucnu se děti setkají s mnoha sociálními konflikty.

Co hrát s dětmi za hry? Přečtěte si našich 10 tipů!

1. Kucibába

   Hra je obdoba “slepé báby.” Děti stojí v kruhu. Uprostřed stojí dítě se zavázanými očima.“Kucibábo, kam tě vedu?” Bába odpovídá a otáčí se dokola.“Do kouta.““Co v tom koutě?” Ptají se děti z kruhu.“Kohouta.” Odpoví Kucibába a děti utíkají a Kucibába děti honí. Koho chytí stává se Kucibábou.

   Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví

2. Krvavé koleno

   Před začátkem hry vybereme dítě, které představuje “krvavé koleno.” Morbidní název, ale můžete použít i nějaké jiné oslovení. Popisuji hru, jak mně byla předána.

   Krvavé kolene odejde asi dvacet kroků od skupiny. Ve skupině se určí maminka.

   Děti: “Maminko, my máme hlad.” Přibíhají k mamince.

   Maminka: “Tak jděte do komory.“

   Děti běží do komory, kde na ně čeká “krvavé koleno.” Děti se bojí, křičí a běží k mamince. Tato hra je výborná k uvolnění emocí strachu a nalezení bezpečí u maminky.

   Čtěte také: Životní Prostředí a Klimatické Změny

   Maminka: “Co se děje?”

   Děti: “Je tam strašidlo. Bojíme se.” Maminka: “Tak já jdu s vámi. “Přichází ke “krvavému kolenu.”

   Maminka: “Kdo jsi?“

   Krvavé koleno: “Krvavé koleno.“

   Maminka: “Co jíš?“

   Krvavé koleno: “Maso.“

   Maminka: “Co piješ?“

   Krvavé koleno: “Krev.“

   Maminka: “V kolik si přijdeš pro naše děti?” A “krvavé koleno” šeptá do ucha maminky hodinu v kterou si přijde pro dítě.

   Děti utvoří kruh, drží se za ruce a recitují.“První hodina odbila, lampa ještě svítila. Druhá hodina odbila, lampa ještě svítila.” Když nastane domluvená hodina, zavolá maminka: “lampa zhasla.“Nastává čas “krvavého kolena.” Přibíhá a honí děti. Chycené dítě se stává “krvavým kolenem.” A hra se opakuje.

3. Cukr, káva, limonáda….

   Jedno dítě stojí asi dvacet kroků před řadou žáků, může se hrát uvnitř i venku.

   Je k nim otočený zády a říká větu: “Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum.” Děti se pohybují za jeho zády směrem k němu. Po dokončení věty se žák otočí. Koho uvidí, že se pohybuje, pošle zpět na startovní čáru. Kdo se první dotkne mluvčího, stává se mluvčím a a otáčí se k ostatním zády a hra pokračuje.

   Děti si při hře trénují koncentraci, rozvíjí rovnováhu.

4. Polévka se vaří

   I tato hra patří mezi pohybové hry pro děti venku. Děti se postaví do kruhu. Doprostřed položí míč. Rozhodnou se, co se bude dnes vařit. Vyberou si třeba zvířata. Každé dítě řekne nahlas své zvíře. Vedoucí říká větu a všichni se dotýkají míče uprostřed.

   “Polévka se vaří, maso na talíři, příjde na to a bude to ……”

   Vedoucí vykřikne nějaké zvíře. Kdo to je, rychle přiběhne k míči a vybíjí ostatní. Ti rychle utíkají z kruhu. Kdo je vybitý, vypadá ze hry. Kdo vybíjel říká: “Polévka se vaří…..” a hra pokračuje do té doby, kdy vyhraje a zbyde jen jeden hráč.

   Vítězný hráč rozhoduje o tom, co se bude v dalším kole vařit, z jakého oboru si děti vyberou.

5. Honzo vstávej

   Tato hra má za hlavního hrdinu Honzu. Jeden žák je Honza. Stojí zády k ostatním asi dvacet kroků. A začíná otázkou vedoucí: “Honzo vstávej.““Kolik je hodin?” Odpovídá Honza.

   Postupně děti udělají tolik kroků, kolik jim Honza řekne. A Honza si vymýšlí pokaždé jiné pokyny. Například. 5 sloních kroků, 3 čapí kroky, 3 slepičí a žáci postupují tolika zvířecími kroky.

   Kdo první dorazí k Honzovi, mění se role a stává se Honzou.

6. Kuličky

   I hra do důlku s kuličkami má svoje pravidla. Začínají všichni hráči házet svoji kuličku od čáry. Kdo je nejblíže důlku, začíná cvrkat jakoukoli kuličkou. Kdo strefí kuličku do důlku, hraje ještě jednou. Všechny kuličky získává ten hráč, který cvrkne poslední kuličku do důlku. Právě ten sbírá všechny kuličky a jsou jen jeho.

7. Bzukaná

   Tuto hru mám od svého tatínka, kterému je nyní 83 let. Tvrdil, že ji hráli v místnosti, kde se zhaslo a jeden z nich honil ostatní a všichni kolen bzučely. Koho chytil musel odejít ze hry a ostatní bzučely dál. Kdo byl poslední chycen, honil zase všechny ostatní.

8. Na krále

   Děti stojí proti sobě a rozdělí si role. Jeden nejhlavnější je král, druhý hrabě, třetí sedlák, čtvrtý kuchař a poslední role je žebrák. Při hodu míčem se jednotlivé role mění. Kdo nechytí míč, dostává se do nižší role. Takže z hraběte se stává sedlák , když nechytí míč kuchař stává se žebrákem. Vyhrává vždy ten, kdo se udrží v roli krále.

9. Školka se švihadlem

   Skáče se přes švihadlo. Když dítě splete, nebo se mu nepovede sestava, skáče druhý.

   • 10krát - přeskočit snožmo švihadlo.
   • 9krát - skáčeme střídavě pravou a levou nohou.
   • 8krát meziskokem mezi jednotlivými skoky.
   • 7krát - skáčeme jen po pravé noze.
   • 6krát - skáčeme jen po levé noze.
   • 5krát - točíme švihadlem dozadu - skáčeme po levé noze.
   • 4krát- točíme švihadlem dozadu - skáčeme po pravé noze.
   • 3krát - točíme dozadu skáčeme střídavě pravou a levou nohou.
   • 2krát - skáčeme s meziskokem snožmo pozadu.
   • 1krát - při skoku zkřížíme ruce a přeskočíme švihadlo snožmo.

   Vyhrává ten, kdo první přeskáče celou “školku se švihadlem.”

10. Ovečky a vlk

    Tuto hru jistě znáte. Ale pro její oblibu ji zde uvádím. Jeden z dětí je vlk. Proti němu se postaví ostatní děti a představují ovečky.

    Vlk: “Ovečky, ovečky, pojďte domů.“

    OvečKy: “Nepůjdeme.“

    Vlk: “Pro koho.“

    Ovečky: “Pro vlka.“

    Vlk: “Kde je vlk?”

    Ovečky: “V lese.“

    Vlk: “Co tam dělá?”

    Ovečky: “Houby sbírá.“

    Vlk: “Čím je jí?“

    Ovečky: “Lopatou, má palici chlupatou.“

    tags: #nase #priroda #aktivity #pro #deti #tipy

    Oblíbené příspěvky:

    • Nové podmínky pro měření emisí
    • O přírodě
    • Sázení sazenic z Vone Prirody
    • EURO 4: Co to znamená?
    • Další informace o nakládání s odpady