Měření emisí je proces, při kterém se zjišťuje množství škodlivých látek, které vypouští do ovzduší motorová vozidla. Tyto látky jsou uvolňovány z výfukového systému vozidel. Nedílnou součástí pravidelné technické prohlídky vozidla je měření emisí. Tato kontrola má za úkol odhalit, zda vaše vozidlo neuvolňuje do ovzduší více škodlivin, než povolují zákonné normy.
Povinnost pravidelné technické prohlídky a kontroly emisí se týká každého vozidla. Cílem kontrol je ověření provozuschopnosti vozidla na veřejných komunikacích a zda vozidlo odpovídá příslušným normám. STK a emise se nevyhnou žádnému řidiči.
Měření emisí je v České republice povinnou součástí technické kontroly vozidel již od 90. let. Jde o opatření, které má snížit znečištění ovzduší a přispět k ochraně lidského zdraví. Česká republika se u emisních limitů řídí regulačními standardy Evropské unie. Tzv. emisní normy Euro určují, kolik škodlivin smí vozidlo vypouštět do ovzduší. Euro normy se zaměřují především na množství pevných částic (PM; u pevných částic se sleduje i jejich počet - PN), oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx) a uhlovodíků (HC).
Euro normy se vztahují jen na nově homologovaná (schválená) a registrovaná vozidla. Starší vozy mohou jezdit podle pravidel, která byla platná v době, kdy byla uváděná na trh. Emisní limity jsou tímto způsobem snižovány postupně bez toho, aniž by majitelé starších vozidel byli nuceni k nákladným úpravám. Norma Euro 1 byla zavedena v roce 1992. V současné době se automobilky řídí normou Euro 6, která vstoupila v platnost v roce 2015.
Normy Euro se liší pro benzínová a naftová vozidla. Oba typy paliva se totiž na znečištění ovzduší podílí jiným způsobem. Benzínové motory tradičně produkují více oxidu uhelnatého a uhlovodíků. U naftových motorů jsou hlavním problémem oxidy dusíku a pevné částice.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Emisní normu si snadno ověříte ve velkém technickém průkazu v kategorii Emise v kolonce V9. Pokud velký techničák již nemáte k dispozici, dohledáte si technické údaje o vozidle online na Portálu dopravy, Portálu občana nebo v aplikaci eTechničák. Případně můžete na webu dataovozidlech.cz zadat VIN kód auta a vyhledat položku Stupeň plnění emisní úrovně.
Emisní normu se vám vyplatí vědět třeba při cestě do zahraničí. Některé evropské země (například Německo, Francie, Rakousko) rozlišují tzv. nízkoemisní zóny, do kterých smí vjet pouze vozidla, která splňují určitou emisní normu (v současnosti obvykle Euro 3 či Euro 4). V praxi se jedná hlavně o velká města, kde je problém se znečištěním ovzduší největší. V ČR zatím podobné zóny nefungují, ale o jejich zavedení se již delší dobu debatuje - zejména v Praze.
Pokud dovážíte vozidlo ze zahraničí nebo provádíte první převod vozidla z původního majitele, měli byste emisní normu znát také kvůli případné ekologické dani. Ta se uplatňuje u aut, která nesplňují žádnou ekologickou normu (10 000 Kč) nebo jen třídy Euro 1 (5 000 Kč) či Euro 2 (3 000 Kč).
Kontrola emisí v ČR probíhá na stanicích měření emisí (SME). Ty se obvykle nachází ve stejném areálu jako stanice technické kontroly (STK) - bez emisní kontroly totiž nemůžete absolvovat technickou. Jedná se však o dvě oddělené provozovny. Interval měření emisí je stejný jako u STK, tedy 4 roky po první registraci vozidla a poté každé 2 roky.
Zatímco Euro normy jsou stanovené pro nové vozy, měření na SME probíhá u používaných vozidel, která mají najeto klidně desítky či stovky tisíc kilometrů. Během technické kontroly emise tedy již nemusí být v souladu s výrobními normami, ale s mírnějšími provozními limity. Ty dodává buď přímo výrobce nebo je stanoví Ministerstvo dopravy.
Čtěte také: Postup zateplení v ČR
Hodnoty pro všechna vozidla jsou v databázi ministerstva, která je integrovaná do softwaru stanic měření emisí. Technik při kontrole zadá do systému VIN kód vybraného vozidla a uvidí limity, které má vůz splňovat s ohledem na typ motoru či rok výroby.
Před měřením dochází k vizuální kontrole, která by měla odhalit viditelné poškození výfukového systému nebo nadměrnou kouřivost motoru. V případě netěsnosti výfuku či jiných zjevných závad, které by ovlivnily kontrolu, není vozidlo k měření vůbec připuštěno. Poté následuje samotná kontrola spalin, při níž je k výfuku připojen analyzátor výfukových plynů (benzínové motory) nebo kouřoměr (dieselové motory). Nedílnou součástí procesu je i diagnostika řídicí jednotky přes OBD zásuvku, která ověřuje funkčnost příslušných elektronických systémů.
Cena za měření emisních limitů se odvíjí od konkrétní SME. Obvykle zaplatíte zhruba 800-1 200 Kč. Měření u naftových motorů občas bývá o cca 100 Kč dražší, ale najdete i stanice, které pracují s jednou cenou. Na nejvyšší ceny tradičně narazíte v Praze a dalších velkých městech, naopak v menších městech a na venkově vás technická kontrola i emise vyjdou levněji.
Na měření emisí nemusí majitelé veteránů zapsaných v registru historických a sportovních vozidel. Emise se pochopitelně netýkají ani elektromobilů, kde k žádnému spalování nedochází. Automobily s hybridním pohonem již prochází standardním měřením a musí splňovat stejné normy jako vozidla s klasickým spalovacím motorem.
Pokud emisní systémy vykazují poruchu nebo emise překračují stanovené hodnoty, tak kontrolou na SME neprojdete. Technik uvede nalezené závady do protokolu. Pokud chcete s vozidlem jezdit, musíte po odstranění závad absolvovat opakovanou kontrolu. Do té doby je vozidlo technicky nezpůsobilé. Měřením emisí nejčastěji neprojdou vozidla s nefunkčním katalyzátorem, špatně seřízeným motorem nebo odstraněným filtrem pevných částic.
Čtěte také: Charakteristika klimatu v ČR
Nechcete při měření emisí řešit problémy? Udržujte své vozidlo v dobré kondici. Následující opatření vám pomohou držet emise pod kontrolou.
Kontrola technického stavu vozidla a kontrola emisí začíná ještě dříve, než na stanici technické kontroly vyrazíte. Důkladnou přípravou a kontrolou stavu vozidla si ušetříte čas i peníze za opětovnou kontrolu.
Kontrola emisí signalizuje stav motoru a výfukových plynů. Ty odhalíte před jízdou při nastartovaném motoru. Z výfuku by nemělo vycházet enormní množství kouře a docházet k zápachu špatně spáleného paliva. Na kontrolu emisí dorazte s teplým motorem. Při studeném motoru totiž vzniká více emisních složek. Zkontrolujte i palivový a výfukový systém. Ty vyžadují pravidelný servis a závady na nich patří k nejčastějším důvodům, proč vozidlo neprojde kontrolou emisí.
Technik nejprve vizuálně kontroluje díly ovlivňující tvorbu emisí a to jak kvalitu výfukového a palivového systému, tak úplnost a těsnost příslušných soustav. Zkouška probíhá při nastartovaném motoru ve volnoběhu, během kterého je vozidlo snímáno diagnostikou. Samotná kontrola emisí probíhá až nakonec. Výfukové spaliny se měří ve volnoběhu, zvýšených otáčkách i v režimu zvýšeného volnoběhu.
Doba trvání technické kontroly a emisí závisí na stavu vozidla. Čas si zkrátíte i vhodnou přípravou. Na STK se objednejte předem. Na samotnou kontrolu si vyčleňte přibližně hodinu. Měření emisí trvá přibližně dvacet minut a kontrola technického stavu se zvládne za zhruba půl hodiny. Záleží ale na konkrétním stavu vozidla a pečlivosti technika.
Kde zjistíte, kdy vám končí technická? Přesné datum najdete v Portálu dopravy. Přihlásíte se do něj přes bankovní identitu nebo jiný eGovernment přihlašovací systém. Kromě platnosti technické zde zjistíte i stav bodového konta řidiče a další důležité informace. Platnost STK zjistíte i přes datovou schránku.
Cena není jednotná a maximální výše by neměla přesáhnout 1 600,- Kč. Standardní cena se pohybuje od 600,- do 1 400,- Kč. Cena se liší dle měst a taky dle známosti jednotlivých STK.
Emisní kontrola nesmí být při technické kontrole starší 30 dnů, což znamená, že do této doby po absolvování emisní kontroly musíte absolvovat také technickou prohlídku. Před samotným měřením emisí je auto zkontrolováno, zda souhlasí doklady a skutečný stav, a zda nejsou někde nějaké netěsnosti.
Základní dělení je na benzínové a naftové motory, dále pak na motory s přestavbou na plyn. U benzínových motorů se nejčastěji setkáváme s tím, že karburátor už prostě nejde seřídit. Velmi často pak od nás také lidé odcházejí s nepořízenou, protože mají netěsné výfukové potrubí. Majitele dieselových motorů trochu děsíme, protože tyto motory se měří v přeběhových otáčkách. Několik sekund tedy motor musí pracovat pod plným plynem v nejvyšších možných otáčkách. Tyto otáčky se také porovnávají s tabulkami, zda jsou ve stanovených hodnotách. Současně se měří zplodiny vycházející z motoru a opět se porovnávají s tabulkami. To je dáno metodikou platnou pro všechny. Proto je třeba mít vše v pořádku. Stejně jako u benzínových motorů je potřeba mít čisté vzduchové filtry a zkontrolovat případné netěsnosti výfukové soustavy.
Především bych si hlídal životnost rozvodového řemenu, protože při vytáčení motoru, které k měření potřebujeme, je to pro motor zátěž. Každá Stanice technické kontroly by měla být pojištěna, protože se v takových případech jedná o drahé opravy.
Ministerstvo dopravy v minulém roce začalo přísněji dohlížet na měření emisí u silničních vozidel. Padlo několik drakonických pokut a některé STK byly dokonce uzavřeny! I letošní situace se ponese ve stejném duchu. Obejít měřicí přístroje už není tak jednoduché. Technici, kteří provádějí měření emisí, mají již několik let k dispozici citlivější měřicí přístroje, které jsou mnohem sofistikovanější než původně používaná technika. Do měření tak již nemohou aktivně zasahovat (například tím, že by kouřivost snižovali pomalejším přidáváním plynu, případně sondu, která měří zplodiny, vysunovali z výfuku).
tags: #zprivne #podminky #mereni #emisi #stk