Nástroje pro Nastavení Sociálního Klimatu ve Školní Třídě

Školu a v ní i každou třídu můžeme vnímat jako specifickou a svébytnou sociální skupinu. Dění v těchto sociálních skupinách je pro výuku velmi důležité a dokáže výchovně-vzdělávací proces všem jeho účastníkům významně ulehčit, nebo také zkomplikovat.

Klima třídy je jevem dlouhodobým, trvajícím několik měsíců a let. Zahrnuje sociálněpsychologické aspekty, jak je vnímají, hodnotí a spoluutvářejí žáci a učitelé. Jde tedy obrazně řečeno o to, co je „za kulisami“ třídy, jak chce vypadat navenek před pozorovatelem a o to, jak to je doopravdy.

Obsah pojmu klima školy/třídy stále není v odborné literatuře zcela jednoznačný. Někteří jej chápou úžeji ve smyslu subjektivního hodnocení školní kultury a psychosociálních procesů ve škole/třídě všemi aktéry edukačního procesu (žáky, učiteli, rodiči, vedením školy a dalšími osobami).

Diagnostika Klimatu Školní Třídy

Diagnostika, pokud nemá jasný cíl, je spíše plýtváním časem a energií. Každé plánování diagnostického procesu proto začíná stanovením jeho cíle a účelu. Nejprve si musíme odpovědět na otázku, co chceme vlastně zjistit a k čemu nám to bude - teprve pak volíme cestu, jak požadované informace získat.

Čím je účel diagnostiky stanoven jasněji a konkrétněji, tím snáze se plánuje vše ostatní. Diagnostiku ve škole používáme nejen k popisu a měření nějakého jevu, ale především jako východisko pro plánování co nejefektivnějších opatření ke zkvalitňování edukačního procesu.

Čtěte také: Tipy pro čištění ucpaného dřezu

Ke každé diagnostice někdo dává podnět (můžeme to být my sami, vedení školy, rodič, inspekce, žák). A prakticky vždy její výsledky někomu následně sdělujeme. „Zakázce“ a jejímu „zadavateli“ musíme uzpůsobit nejen samotný obsah našeho zkoumání, ale také způsob vedení záznamů a formu sdělování výsledků. Pokud je nezohledníme již ve stadiu plánování, může nám to později způsobit problémy (např. chybí-li nám následně průkazné podklady).

Další důležitou otázkou je, kdo bude informace získávat. Musíme zvážit, zda diagnostický proces povede sám učitel, školní metodik prevence nebo jiná vyškolená osoba ve škole, nebo zda přizveme externí odborníky. Ti mohou na škole pomoci přímo nebo formou porady či supervize.

Někdy přizvaný odborník k tomuto účelu zasílá škole připravený formulář, který připomíná, které informace ke své práci potřebuje. Většina profesionálů se přitom vůbec nebude zlobit, pokud napíšeme něco navíc „mimo kolonky“, ale může se ocitnout ve stadiu naprostého zoufalství, pokud budou naše informace vágní a nicneříkající.

Před zahájením diagnostického šetření musí vedení školy zajistit, aby měla osoba, která šetření provádí, možnost si v klidu promluvit s vyučujícími v dané třídě. To, v jakém časovém horizontu budeme informace sbírat, závisí na účelu diagnostiky. Zda nás zajímá aktuální stav, jeho proměny po dobu intervence nebo něco jiného. Některé typy informací je výhodnější získávat v určitém období školního roku.

Metody Používané při Diagnostice

Jaké metody použijeme? Aplikace některých metod vyžaduje odborné proškolení učitele a s některými může pracovat pouze psycholog. Pokud chceme nějakou metodu použít, musíme si být jisti, že zvládneme její výsledky správně interpretovat.

Čtěte také: Čištění odpadu: Jaký nástroj je nejlepší?

S tím často souvisí i otázka, kde budeme diagnostiku realizovat a jak ji zorganizujeme. Pro některé metody (např. elektronickou verzi SO-RA-D) budeme potřebovat počítačovou učebnu s propojenou sítí, kde si ale děti nesmí vidět vzájemně na monitory.

Standardizované metody můžeme dětem zadávat pouze oproti informovanému souhlasu zákonných zástupců. Zajištění takového souhlasu je přitom někdy provázeno množstvím komplikací. Víme-li, že je ve třídě žák, jehož rodiče mohou spolupráci se školou v tomto smyslu odmítat, rozmyslíme si, jak budeme postupovat.

Pokud diagnostický proces dobře naplánujeme, přistoupíme ke sběru diagnostických údajů pomocí připravených diagnostických metod. Pozorujeme dění ve třídě v přirozených situacích a zjištění, která upoutají naši pozornost, si zaznamenáváme (ideálně s datem události). Z analýzy takto získaných informací mnohdy postupně vytipujeme, které jevy ve třídě nás zajímají detailněji a na ty se pak v pozorování zaměříme.

• Rozhovor: Nejčastěji používáme rozhovor nestrukturovaný, někdy polostrukturovaný (kdy máme připravená témata k rozhovoru) nebo strukturovaný (mluvená obdoba dotazníku).
• Dotazníky: Respondenti zapisují své odpovědi podle připravených otázek nebo vybírají z odpovědí předem připravených. Výhodou je získání mnoha údajů v krátkém časovém úseku, nevýhodou je ale možnost jejich zkreslení.
• Postojové škály: V postojových škálách se respondenti vyjadřují k nějakému tématu, které mají hodnotit na předem stanovené škále.
• Sociometrie: Jedná se o techniky a metody dovolující hlubší vhled do vztahů ve skupině a do její struktury.
• Projekční techniky: V principu v nich zjišťujeme „skryté“ obsahy mysli a názory pomocí podnětového materiálu, který snižuje vnitřní psychické obrany člověka.

Sesbírané údaje vyhodnocujeme buď kvantitativně, kvalitativně, nebo kombinujeme oba způsoby. Dáváme si velký pozor, abychom data nezkreslili vlastními předpoklady a názory na dění ve třídě. Nezapomínáme, že zjištění diagnostických šetření klimatu školní třídy (pokud jsme je tedy realizovali „oficiálně“) by měla být školou archivována.

Role Učitele a Podpora Pozitivního Klimatu

Pedagog (či asistent pedagoga) má nelehkou roli. Nesmí být jen soudcem, který rozhoduje či dozorcem (někdy je to ale nezbytné). Pokud se tak děje příliš často, děti chápou učitele jako hlídače pravidel a případně jako toho, kdo trestá. Učitel by měl umět ukázat také roli partnera a hájit žáky či se jich umět zastat a laskavě jednat.

Čtěte také: Nástroje pro kompost

Klima třídy je výrazně ovlivňováno třídním učitelem, asistentem pedagoga a dalšími pedagogickými pracovníky, kteří ve třídě působí. Pro podporu pozitivního sociálního klimatu je vhodné využívat třídnických hodin.

Při sociální percepci (sociálním vnímání) jde vlastně o to, jakým způsobem vnímáme ostatní osoby a jaké „teorie“ si o nich utváříme. Sociální vnímání podléhá určitým zákonitostem. Máme tendenci uvažovat o ostatních v určitých kategoriích, stereotypech a schématech a často hodně spoléháme na „první dojem“.

Ocenění a Pochvala

Ocenění a pochvala není zcela totéž. Velmi jednoduše řečeno - chválíme za vykonanou práci, za splnění úkolů, které jsme uložili. Ocenění na rozdíl od pochvaly směřuje více k osobnosti dítěte, k jeho schopnostem a dovednostem.

Zkusme tedy „Chválím tě…“ občas nahradit „Oceňuji na tobě, že jsi na to nezapomněl, že ses snažil…“. Nezapomínejme na oceňování dítěte před kolektivem (nejen za dobrou známku, ale i za pomoc učiteli, za pomoc mladšímu sourozenci ve škole apod.).

Souvislost Klimatu a Reformních Podnětů

O souvislostech mezi přirozenými proměnami škol a účinky vnějších zásahů do nich je poměrně málo známo. V našem výzkumu sledujeme po dobu pěti let metodou více případové studie proměny pěti českých základních škol v době velké kurikulární reformy.

Ukazuje se, že profil klimatu sboru se mění zejména ve vazbě na změny ve vedení školy. Může existovat souvislost klimatu a způsobu, jak jsou ve škole přijímány a zpracovávány vnější reformní podněty.

tags: #nastroj #socialniho #klimatu #v #ms #dotaznik

Oblíbené příspěvky:

• Odvětrání odpadu s taškami Bramac
• Nabídka udržitelných služeb v hotelnictví ČR
• Certifikovaná likvidace aut
• Recenze: Papírové kapesníky a životní prostředí
• Emise v ČR