Návrh Stanoviště Strojvedoucího z Hlediska Ergonomie v Motorových Jednotkách Regionova

Na přelomu tisíciletí začaly České dráhy realizovat svůj záměr komplexní modernizace motorového vozu řady 810. Výsledkem byl prototypový motorový vůz 812.613-8, který opustil brány podniku Pars nova Šumperk na počátku roku 2002. Výrobce pak o rok později ve vlastní režii postavil na bázi přípojného vozu řady 010 také odpovídající vůz řídicí, označený 912.001-5.

Obě tato vozidla v následném provozu ukázala, že v soupravě přinášejí řešení většiny problémů charakteristických pro už zastaralá výchozí vozidla. Nicméně už v té době měla společnost Pars nova připravenu koncepci nejen různých variant vratných souprav (včetně vloženého vozu), ale také ucelené průchozí motorové jednotky na principu výše zmíněných vozidel. Ono spojení motorového a řídicího vozu v průchozí jednotku bylo významné hned ze dvou důvodů.

Vzhledem ke své připravenosti pak Pars nova, a.s. Šumperk zvítězila ve veřejné soutěži na dodávku prototypu motorové jednotky vzniklé rekonstrukcí motorového vozu řady 810 a přípojného vozu řady 010, kterou vyhlásily ČD dne 3.9.2004 a jejímž záměrem bylo získat moderní vozidla pro regionální dopravu na straně jedné a využít značného množství stávajících již nevyhovujících vozidel na straně druhé.

V posledním lednovém týdnu roku 2005 byla podepsána příslušná smlouva mezi vyhlašovatelem a vítězem této soutěže a bezprostředně na to byly v Šumperku zahájeny práce na prototypové jednotce. Stavba prototypu postupovala rychle, a tak jedna z prvních cest nové jednotky po jejím dokončení vedla už na 47. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, který se konal ve dnech 3.10. - 7 10.2005. Jednotka zde byla v den zahájení veletrhu pokřtěna obchodním názvem „Regionova“.

Ve dnech 31.10. - 4.11.2005 se první Regionova podrobila části prototypových zkoušek na ŽZO Cerhenice. Šlo o zkoušky brzd, jízdních vlastností a hygienická měření hluku, osvětlení a ergonomie. Další zkoušky už dříve probíhaly u výrobce a na tratích v okolí Šumperka.

Čtěte také: Stanoviště strojvedoucího: Souhrn norem ČSN

Ve druhé polovině listopadu 2005 se vydala na prezentační turné po republice; v období od 18. do 30.11.2005 se představila postupně v Českých Budějovicích, ve Zlíně, Hradci Králové, Pardubicích a Chocni, v Ústí nad Labem a Karlových Varech, Plzni, Jihlavě a v Liberci.

Prototyp byl už z výroby označen příslušností k DKV Plzeń, neboť od počátku se počítalo s jeho nasazením do zkušebního provozu s cestujícími v jeho PJ Rakovník, kde už ostatně delší dobu úspěšně jezdí předchůdci této jednotky, motorový vůz 812.613-8 s řídicím vozem 912.001-5. Jako den předání Českým drahám se uvádí datum 11.11.2005. Jednotka z Rakovníka začala jezdit bezprostředně po ukončení prezentací. Od 1.12.2005 jezdila na trati Rakovník - Beroun.

Od počátku platnosti GVD 2005/2006 byla pak zařazena do oběhů s osobními vlaky na tratích Praha Masarykovo n. - Kladno, Rakovník - Beroun - Hořovice, Beroun - Rudná u Prahy - Praha Smíchov a Rakovník - Blatno u Jesenice.

Sériová výroba těchto jednotek, v interiéru poněkud pozměněných, byla zahájena v roce 2006. Původním záměrem ČD bylo nasazení prvních sériových jednotek do regionální dopravy v Karlovarském kraji, avšak ve skutečnosti byly jednotky inventárních čísel 002 a 003 předány (dne 25.5.2006) kraji Zlínskému. Teprve další dvě jednotky (004 a 005) byly uvedeny do provozu v kraji Karlovarském - stalo se tak dne 10.7.2006.

České dráhy nezůstaly jediným provozovatelem těchto jednotek - jednu si pořídila také Železnice Desná. Jednotka označená 814.501-3 + 914.501-2 (a pojmenovaná posléze „Desná“) vykonala TBZ dne 18.11.2007 a dne 3.12.2007 byla slavnostně předána do provozu a.s. Connex Morava (dnes Veolia Transport Morava, a.s), která je dopravcem na trati 293 Šumperk - Kouty nad Desnou, Petrov nad Desnou - Sobotín.

Čtěte také: Analýza dopadů nového zákona

Dne 22.12.2006 České dráhy zveřejnily oznámení o veřejné zakázce, jejímž předmětem byla dodávka 26 ks modernizovaných třívozových motorových jednotek ve složení motorový vůz řady 814, vložený částečně nízkopodlažní vůz řady 014, motorový vůz řady 814, vzniklých přestavbou z původních motorových vozů řady 810 a přípojných vozů řady 010 z majetku zadavatele.

První Regionova Trio, jak byla třívozová verze ČD pojmenována, byla dokončena už v březnu 2007 (!). Jednotka s označením 814.201-0 + 014.001-2 + 814.202-8 se po zkušebních jízdách v okolí Šumperka podrobila ve dnech 21. - 29.3.2007 typovým zkouškám ve ZC VUZ Cerhenice a dne 3.5.2007 byla (spolu s jednotkou 814.203-6 + 014.002-0 + 814.204-4) poprvé nasazena do provozu s cestujícími na Liberecku.

K slavnostnímu předání těchto vozidel zástupcům Libereckého kraje došlo pak až dne 9.7.2007 - přeběhly je jednotky 814.205-1 + 014.003-8 + 814.206-9 a 814.207-7 + 014.004-6 + 814.208-5, které byly obdobně předány kraji Jihomoravskému už dne 15.6.2007. Druhá z obou jihomoravských jednotek byla pak ve dnech 19.

Motorová jednotka pro regionální dopravu 814 - 914, představující komplexní (více než osmdesátiprocentní) rekonstrukci motorového vozu řady 810 a přípojného vozu řady 010 ČD, je tvořena motorovým vozem řady 814 a částečně nízkopodlažním řídicím vozem řady 914. Při rekonstrukci bylo na jednom (zadním) konci každého výchozího vozu nově postaveno ploché čelo s mezivozovým přechodem.

Na předním čele pak došlo k posunutí čelníku o 250 mm s cílem zvětšit prostor kabiny. Kabina je vpředu opatřena masivní ochrannou ocelovou konstrukcí a je uzavřena laminátovou skořepinou.

Čtěte také: Ochrana přírody: analýza zákona

Motorový vůz řady 814 je půdorysně členěn na stanoviště strojvedoucího (v podstatě shodné s řídicím vozem - viz níže), přední nástupní prostor, velkoprostorový oddíl pro cestující se 48 sedadly v uspořádání 2 + 2 proti sobě a středovou uličkou a zadní nástupní prostor.

Nástupní dveře jsou jednokřídlé předsuvné, s elektropneumatickým centrálním i místním ovládáním a ochranou proti přivření. Provedení vnitřních dveří a přepážek odpovídá řídicímu vozu (viz dále).

Hnací agregát motorového vozu je tvořen šestiválcovým přeplňovaným dieselovým motorem Tedom M 1.2C ML 640 SE, resp. TD 242 RH TA25, čtyřstupňovou hydromechanickou převodovkou Voith DIWA 864.3E a upravenou nápravovou převodovkou NKR 16.

Řídicí vůz řady 914 je v půdoryse rozdělen na stanoviště strojvedoucího, přední oddíl pro cestující, nízkopodlažní část s nástupním prostorem a buňkou WC a zadní oddíl pro cestující. Klimatizované stanoviště strojvedoucího je koncipováno symetricky.

Od předního oddílu pro cestující je odděleno lomenou částečně prosklenou příčkou s rovněž prosklenými dveřmi v jejím levém dílu (od prosklení se později upustilo). Na levé straně u příčky je nouzová sedačka, na pravé pak místo pro chladničku a vařič.

Řídicí pult má tvar písmene U a jsou na něm umístěny displeje řídicího a informačního systému, zobrazovací jednotka elektronického rychloměru, ovládací panel radiostanice, kontrolér trakce a přídavné brzdy a další ovládací a signalizační prvky.

V předním oddíle pro cestující je 12 míst k sezení: na pravé straně čtyřsedadlo a dvě trojsedadla (u prototypu v uspořádání za sebou), na levé jedno sedadlo pevné a jedno sklopné.

V nízkopodlažní části, která představuje celou polovinu podlahové plochy vozu a jejíž podlaha je ve výši 570 mm nad TK, se nachází buňka WC s uzavřeným systémem EVAC, upravená pro použití cestujícími se sníženou pohyblivostí i pro přebalování nemluvňat. Má tlačítky ovládané dveře s elektrickým pohonem.

V nástupním prostoru jsou čtyři dvojice sklopných sedaček a místo pro přepravu jízdních kol, kočárků a invalidních vozíků s prvky pro jejich upevnění. Dvoukřídlé nástupní dveře jsou umístěny ve středu bočnic této části, jsou předsuvné a mají elektropneumatické centrální i místní ovládání a ochranu proti přivření.

V zadním oddíle pro cestující je 16 sedadel v uspořádání 2 + 2 proti sobě. Do jeho zadní stěny, tvořené plochým čelem, jsou z obou stran dveří do mezivozového přechodu zabudovány skříně pro uložení provozních potřeb a věcí vlakového personálu.

Osvětlení vnitřních prostorů jednotky je zářivkové, namontované ve stropních středových osvětlovacích kanálech. Vnější osvětlení jednotky tvoří dvojice halogenových reflektorů a trojice pozičních světel na každém čele.

Palubní napětí hodnoty 24 V dodává baterie typu 18 KPM 300 P, která je spolu se startovací baterií typu 18 KPH 80 P umístěna v jednom kontejneru na motorovém voze; obě mají systém centrálního doplňování kapaliny a mohou být dobíjeny z alternátorů nebo z vnější sítě 230 V prostřednictvím statického měniče.

Teplovodní vytápění (s možností temperování a předtápění) každého vozu je zajišťováno samostatným teplovodním agregátem Eberspächer HYDRONIC 35 a radiátory instalovanými podél stěn. V nástupním prostoru řídicího vozu tepelnou pohodu zvyšují dva teplovodní agregáty 4V4, které vhánějí do prostoru teplý vzduch podle potřeby (při otevření nástupních dveří).

Brzdovou soustavu jednotky představuje samočinná brzda DAKO, přídavná brzda, brzda záchranná a ruční.

K popisu jednotlivých vozidel je třeba poznamenat, že v průběhu dodávek došlo a dále dochází k dílčím změnám, jejichž charakter a rozmanitost přesahují možnosti rozsahu této stati. Celkový vzhled, uspořádání i vnitřní vybavení jednotek 814 - 914 a 814 - 014 - 814 si můžete lépe ozřejmit z připojených typových výkresů a fotografií.

Barevné a grafické řešení zohledňuje aktuální požadavky na regionální vlaky - zvýraznění čel vlaku s cílem zvýšení viditelnosti vlaku na železničních přejezdech (oranžové elipsy na čelech vlaku), zvýraznění důležitých bodů na soupravě s ohledem na bezpečnost cestujících - nástupní dveře a pevné spojení vagonů (oranžový odstín), zlepšení orientace cestujících při nástupu do vlaku - zvýraznění asymetricky umístěných dveří a především grafické odlišení nízkopodlažní a vysokopodlažní části soupravy (opačně orientované zelené oblouky v podokenní části).

Dynamické křivky a elipsy definitivně opouští konzervativní červeno-bílé (resp.

Motorové jednotky Regionova i Regionova Trio Českých drah jsou nasazovány na vedení osobních a někdy i spěšných vlaků především na vedlejších neelektrizovaných tratích. Ono slůvko „především“ je velice důležité, protože někdy je najdeme tam, kde by logicky neměly co dělat - dokonce i na hlavních tazích.

Po prototypové Regionově, která byla uvedena do provozu v Rakovníku (Středočeský kraj), následovaly sériové jednotky v první fázi rozdělování vždy po dvou do Otrokovic (Zlínský kraj), Chebu (Karlovarský kraj), Hradce Králové (Královéhradecký kraj), Šumperka (Olomoucký kraj), Havlíčkova Brodu (Kraj Vysočina), Tábora (Jihočeský kraj), Klatov (Plzeňský kraj), Děčína (Ústecký kraj) Pardubic (Pardubický kraj), Suchdola nad Odrou (Moravskoslezský kraj) a Prahy-Vršovic (Středočeský kraj).

První Regionovy Trio byly dodány opět po dvou do Liberce (Liberecký kraj) a Veselí nad Moravou (Jihomoravský kraj). V současné době jsou jednotky Regionova dislokovány v DKV Brno, Česká Třebová, Olomouc, Plzeň a Praha a jejich úplnou dislokaci si můžete prohlédnout zde.

Jednotkami Regionova Trio k dnešnímu dni disponují pouze DKV Brno a Česká Třebová a podrobnosti najdete tady. Ať už si o ní myslíme cokoliv, je zjevné, že tato rekonstrukce vozů řady 810 a 010 odstraňuje některé jejich hlavní nedostatky: nízká úroveň komfortu pro cestující i vlakový personál, neprůchodnost soupravy, absence bezbariérového nástupu a WC či zastaralost hnacího agregátu.

Podstatného zvýšení pohodlí pro cestující bylo přitom u dvouvozové verze dosaženo při zachování celkové kapacity původní soupravy 810 + 010 (tj. 199 osob), i když za cenu snížení počtu sedadel (ze 117 na 84).

Nejčastější námitky ze stran kritiků této i obdobných rekonstrukcí jsou proti pojezdu výchozích vozidel. Mějme však na zřeteli, že ten je objektivně dán a spekulovat o jiném řešení nemá za současného stavu věcí žádný smysl.

Dovedu si představit, že ti, kdož o rekonstrukcích rozhodovali, by také dali přednost sešrotování všech „orchestrionů“ i s jejich přívěšáky a pořízení moderních novostaveb. Jenže k takovému řešení cosi schází - potřebné finanční prostředky.

České dráhy při pořizování těchto jednotek poprvé uplatnily novou koncepci individuálního přístupu k jednotlivým krajům, který je formálně zvýrazněn specifickým regionálním logotypem vozidel. Tento aspekt jsem v článku do jisté míry jako všeobecně známý pominul, neboť uvádění Regionov do provozu v jednotlivých krajích bylo doprovázeno někdy až únavně se opakujícími tiskovými zprávami ČD.

Zdá se však, že toto zaměření na kraje nese své ovoce.

Tabulka dislokace jednotek Regionova

V následujícím období budou vedoucí organizačních jednotek seznámeni se závěry, které se týkají především nedostatečně vyřešených ergonomických požadavků na jednotlivých pracovištích, které jsou součástí vypracované studie. Další fází je zahájení dialogu nad změnou Směrnice č. 75/2013, která byla součástí modulu 5.

Vzhledem k nutnému dialogu mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců segmentu řízení provozu, byl ze strany zaměstnavatele podpořen návrh ADP na vytvoření pracovní skupiny, která se bude intenzivně zabývat tematickým celkem - centralizace řízení provozu u SŽDC, který obsahuje i výstavbu, zapojování DOZ, ergonomické požadavky a organizaci práce na budovaném CDP Praha i dílčích RDP. Stanoveným cílem bude eliminace rizik spojená s vyhrocením sociálního dialogu mezi zástupci OC a zaměstnavatele při realizaci koncepčního řešení dané problematiky.

Řídicí pult má tvar písmene U a jsou na něm umístěny displeje řídicího a informačního systému, zobrazovací jednotka elektronického rychloměru, ovládací panel radiostanice, kontrolér trakce a přídavné brzdy a další ovládací a signalizační prvky.

Panoramatické sklo mohlo být přesto v Závěrečné zprávě předtsaveno v detailní ergonomické souvislosti, možná i formou srovnání s aktuálně vyráběným typem lokomotivy, aby byl autorův přínos zcela zřetelný.

Vždy říkám, s barvami začínejte u lidí. Barvy jsou jen a pouze konstruktem lidského mozku. Ve skutečnosti žádné barvy neexistují, to jen my lidé je vidíme. Ostatní živí tvorové možná vidí také barvy, ale v úplně jiném spektru vidění a souvislostech. A to je úžasné, když si představíte, že vlastně vše kolem nás je jen nějaký odstín šedi. Je to jen hra.

Chceme, aby naše vozidla byla nejen bezpečná, ale i příjemná a komfortní, a to především tam, kde je interakce s člověkem na denním pořádku. Barevnost potom hraje prim v prostorech pro cestující, ale i v prostorech pro strojvedoucího, obsluhu vlaku a údržbu.

Je dobré vědět, pro koho interiér navrhujeme, jaké potřeby se k tomu vážou, účelnost a funkcionalita.

tags: #návrh #stanoviste #strojvedouciho #ergonomie

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti ekologických zdicích prvků
• Recenze Gimi Nature 2 Plus
• Druhy drobného hmyzu u odpadu
• Typy a využití dřevěných košů
• Srovnání outdoorových vařičů