Léky v životním prostředí: Máme se bát?

Jsou léky v životním prostředí problém? Jakou cestou se do něj dostávají? A dá se tomu nějak předcházet? Existuje prevence, jak znečištění předcházet z pohledu společnosti i jednotlivce?

V poslední době se objevují nové chemické sloučeniny, které mohou negativně ovlivňovat zdraví člověka i stabilitu celých ekosystémů. Jedná se zejména o farmaka, chemikálie pro osobní potřebu lidí či pesticidy. Hlavními znečišťujícími látkami, takzvanými polutanty, byly v minulosti především toxické kovy a různé polychlorované bifenyly.

Léčiva a další látky jako jsou parfémy, kosmetické přípravky, čistící a hygienické přípravky bývají souhrnně označovány jako PPCPs (Pharmaceuticals and Personal Care Products). V odpadních vodách je výskyt těchto látek přímo úměrný množství, které je na daném území prodáno. V životním prostředí byly nalezeny prakticky ve všech složkách prostředí a téměř na všech místech planety.

Podstatné je, že léčivé látky mají značnou biologickou aktivitu, jsou vyráběny tak, aby postihovaly specifické systémy v organismu (receptory, enzymy apod.). Léčiva jsou různě odolná vůči životnímu prostředí, některé látky jsou lehce odbouratelné (např. kyselina acetylsalicylová, kterou najdeme v Aspirinu), jiné látky jsou stálejší a rozpouští se ve vodě či v tucích. Látky rozpustné v tucích (lipofilní) jsou obzvláště nebezpečné, neboť se v životním prostředí obtížně rozkládají a začleňují se do potravních řetězců.

Všechna léčiva, která užíváme, končí ve změněné i nezměněné formě v odpadních vodách, které po větší či menší úpravě putují do povrchových i podzemních vod. Přirozeně pak stačí zalít si zahrádku vodou z řeky či ulovit štiku, aby se některá léčiva vrátila zpátky k nám. S civilizačními nemocemi v současnosti často bojujeme spíše zvládáním následků a projevů, namísto řešení problému samotného. Ať už řešíme bolesti zad kvůli špatné ergonomii, vysoký krevní tlak kvůli špatné životosprávě či deprese, kterým se možná dalo předcházet péčí o duši.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Některé látky tělu vlastní potřebujeme při specifických onemocněních dodávat a doplňovat, někdy se naopak pokoušíme zastavit v těle jeho přirozené procesy, které se vymkly z rukou, jako je třeba dělení buněk. Ovšem co je prospěšné v danou chvíli pro jednotlivce může mít dopad na celý vodní a půdní ekosystém.

Málokdy se zamýšlíme nad tím, jak náš životní styl ovlivňuje naše okolí. Co se děje s vodou plnou pracího prášku a aviváže po vyprání? Kam odtéká voda po umytí vlasů? vliv na životní prostředí? A dostávají se přes kůži do organismu? Prát či neprat?

Všechno, co je “nano”, je dneska ve vědě in. Ale jaký je důsledek toho, že dovedeme připravit maličkaté částice, které jsou schopny proniknout prakticky kamkoliv? Interagují jinak, než běžná léčiva? A dovede se s tím příroda vůbec vypořádat?

Jak se léčiva dostávají do životního prostředí?

Nesprávně zlikvidované léky se do životního prostředí dostávají buď formou průsaku ze skládek nebo do povrchových vod v případě spláchnutí do záchodu. Nesprávně zlikvidované léky tak znamenají významný zdroj farmak v životním prostředí. Nejvýznamnějším zdrojem v prostředí jsou však použité léky vyloučené z těl pacientů či žen užívajících hormonální antikoncepci, tyto se do prostředí dostávají prostřednictvím čističek odpadních vod (ČOV), které nedokáží řadu z nich vůbec zachytit.

Velké množství léčiv se do životního prostředí dostává i ze zdravotnických zařízení, je to mnohem více než prostřednictvím ČOV.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Z různých výzkumů bylo zjištěno, že v životním prostředí z farmak nalezneme významná množství např. antibiotik nebo estrogenů z hormonální antikoncepce či ze zemědělství (estrogeny používané jako růstový hormon).

Dopady znečištění léčivy

Přítomnost těchto sloučenin v životním prostředí může způsobit problémy při rozmnožování živočichů včetně člověka. Hormony se ale nepoužívají jenom jako antikoncepce, ale také jako léky na osteoporózu nebo některé druhy rakoviny. Zvyšuje se také odolnost bakterií vůči antibiotikům. V důsledku jejich nadužívání a šíření do životního prostředí odpadní vodou dochází k tomu, že bakterie si na antibiotika „zvykají“.

Výzkumníci se současně obávají, že zvýšené množství antibiotik v řekách by mohlo v budoucnu omezit jejich léčivou účinnost - čím častěji se budou mikroorganismy s antibiotiky setkávat, tím snadněji a rychleji se naučí vybudovat si proti nim nějakou formu odolnosti. A tím hůře pak budou antibiotika v důsledku léčit lidi.

Zpráva uvádí, že zvýšený výskyt antibiotik v řekách by mohl vést také k rozvoji rezistentních bakterií, což by poškodilo účinnost léků a v konečném důsledku představovalo „globální hrozbu pro životní prostředí a zdraví všech na planetě“.

Výsledky studií a výzkumů

Nová zpráva vědců z University of York varuje, že znečištění světových řek léky a farmaceutickými výrobky představuje „hrozbu pro životní prostředí i globální zdraví“. Ve své studii totiž ve vodních tocích našli vysoké koncentrace paracetamolu, nikotinu, kofeinu, ale i léky proti epilepsii a cukrovce. Vědci v této studii prozkoumali zatím jen koncentrace a druhy léčiv, které se v řekách nacházejí, ale neanalyzovali v ní dopad těchto farmaceutických sloučenin na rostliny a živočichy. Nicméně řada těchto důsledků už známá je - například se už desítky let ví, že když se do vody ve volné přírodě dostane lidská antikoncepce, může to ovlivnit vývoj a reprodukci ryb.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Vědci v této studii odebírali vzorky vody z více než tisícovky testovacích míst v asi stovce zemí po celém světě, včetně České republiky. Ukázalo se přitom, že více než čtvrtina z 258 odebraných vzorků řek obsahovala takzvané aktivní farmaceutické látky v množství, které je považováno za nebezpečné pro vodní organismy. „Obvykle se děje to, že tyto chemické látky užíváme, mají na nás určité žádoucí účinky a pak naše tělo opustí,“ komentoval pro stanici BBC News výsledky hlavní autor výzkumu John Wilkinson. „Teď víme, že ani ty nejmodernější účinné čistírny odpadních vod nejsou schopny tyto sloučeniny zcela odbourat dřív, než se dostanou do řek nebo jezer,“ dodal.

Dvěma nejčastěji nacházenými léky byly karbamazepin, který se používá k léčbě epilepsie a nervových bolestí, a metformin, používaný k léčbě cukrovky. Vysoké koncentrace byly zjištěny také u chemických látek, které se používají při odpočinkových aktivitách - dominantní byl kofein, který je obsažený například v kávě, a nikotin, jenž je základem cigaret. Velmi často se objevoval také paracetamol, tedy látka využívaná v řadě léků proti bolesti. A v Africe byl ve vysokých koncentracích nalezen také artemisinin, který se používá v lécích proti malárii.

Česká republika se umístila v žebříčku nejvíce znečištěných řek přesně v průměru - je na tom velmi podobně jako sousední státy, jako třeba Maďarsko nebo Německo. Vědci ve studii analyzovali vodu v Berounce a Vltavě.

V Laboratoři environmentální chemie a biochemie Jihočeské univerzity mohou stanovit přibližně 150 farmak, 75 pesticidů a jejich metabolitů (produktů látkové výměny), 30 drog a jejich metabolitů včetně nových syntetických preparátů a dalších látek, které se dostávají odpadními vodami do životního prostředí. Laboratoř environmentální chemie a biochemie na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity sleduje výskyt cizorodých látek ve vodních ekosystémech a zkoumá jejich vliv na organismy. Pozornost zaměřuje také na hodnocení vlivu vybraných zdrojů znečištění na vodní prostředí včetně působení na vodní organismy, hodnotí kontaminace ryb vyskytujících se ve volných vodách i v chovech. Pracoviště se podílí na národních programech biomonitoringu, které koordinuje Český hydrometeorologický ústav.

Možnosti omezení znečištění

Jaké jsou vyhlídky omezení PPCPs z životního prostředí? Nabízí se možnosti tyto látky zachycovat a likvidovat v ČOV. V současné době známe několik technologií, nicméně jsou relativně drahé a nedokáží zachytit úplně všechny látky. Velký zdroj farmak - nemocnice by mohly zavést separátní odběr moči pacientů a farmaka zachycovat pomocí membránové separace. Omezení plýtvání léky by v praxi znamenalo snížit množství předepisovaných léčiv a zamezit tak jejich nadužívání. Ohledně správné likvidace léčiv je třeba působit osvětově na širokou veřejnost, která kromě nebezpečí antibiotik a hormonů v životním prostředí je o problematice málo informována.

Čističky odpadních vod nebo technologie na čištění pitné vody zabezpečují, že kvalita vypouštěných odpadních vod a pitné vody odpovídá kritériím, která stanovuje zákon. Existují ale nové nebezpečné látky, které zatím nikdo nesleduje, a současné zákony jejich přítomnost ve vodě nijak neupravují.

Dnes jsou technologické postupy limitovány pouze náklady. Odstranění většiny nežádoucích látek z odpadní vody je možné, ale v našich podmínkách asi nereálné. Naproti tomu například v Austrálii, kde je nedostatek pitné vody stále větší problém, recyklaci vody intenzivně řeší a v Izraeli odpadní vodu po přečištění beze zbytku využívají pro zavlažování. Nicméně v současné době řešíme otázku dočištění odpadní vody v biologických systémech, jako jsou rybníky nebo mokřady. V našich podmínkách je akutnějším problémem kontaminace zdrojů pitné vody pesticidy, kterou lze řešit i jinak než technologicky.

Hlavní autor zprávy, profesor Wilkinson, se obává, že jakékoliv řešení bude nejen těžké, ale dokonce spíše nemožné. „K řešení problému bude zapotřebí mnoha lidí, kteří jsou mnohem chytřejší než já,“ řekl. „Jednou z mála věcí, které by mohly mít vliv již nyní, je správné užívání léků.“ To by znamenalo ztížit dostupnost léků, jako jsou antibiotika, a zpřísnit omezení dávek.

Doporučená literatura:

• Heberer T.: Occurrence, fate, and removal of pharmaceutical residues in the aquatic environment: a review of recent research data.
• Chen H., Xiaojuan Li, Zhu S.: Occurrence and distribution of selected pharmaceuticals and personal care products in aquatic environments: a comparative study of regions in China with different urbanization levels.
• Kotyza J., Soudek P., Kafka Z., Vaněk T.: Léčiva - „nový“ environmentální polutant.
• Leitner P.: PPCPs - farmarka a produkty osobní péče a vody. EnviWeb.cz (2010).

tags: #znecisteni #zivotniho #prostredi #leky #vliv

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace elektroodpadu v Česku
• Co jsou biopaliva?
• SimCity: Recyklace odpadu
• Dopady klimatické změny: migrace a vymírání
• Ochrana biodiverzity na Slovensku