Ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie).
Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE) nabyl účinnosti 1. 8. 2025 a přináší klíčové změny, které mají zjednodušit a zrychlit zavádění čisté energie v České republice. Cílem zákona je nejen snížit naši závislost na fosilních palivech, ale také transponovat klíčová nařízení Evropské unie, zejména směrnici EU 2023/2413, která je označovaná jako směrnice RED III.
Tento zákon navazuje na předchozí legislativní úpravy známé jako LEX OZE I a LEX OZE II, které již připravily půdu pro rychlejší rozvoj OZE. Jaké změny přinesly předchozí zákony?
LEX OZE I, který platí od 24. ledna 2023, přinesl dvě zásadní novinky:
LEX OZE II, platný od 31. prosince 2023, zavedl koncept energetických společenství. Tato úprava umožňuje občanům a obcím sdílet elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů, což podporuje decentralizovanou energetiku.
Čtěte také: Analýza dopadů nového zákona
ZOZE tyto změny dále rozšiřuje a upřesňuje, aby byly v souladu s novými evropskými směrnicemi. Mezi hlavní principy patří princip "významně neškodit" a princip subsidiarity územního plánování, které mají zajistit, že rozvoj obnovitelných zdrojů bude probíhat odpovědně a s ohledem na ochranu přírody i místní komunity.
Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie zavedl zcela nový koncept - akcelerační oblasti. Tyto oblasti, vymezené v územních plánech obcí a krajů, mají za cíl výrazně urychlit výstavbu velkých elektráren z obnovitelných zdrojů.
Nejprve se na základě strategických dokumentů, jako je Politika územního rozvoje ČR, stanovily tzv. nezbytné oblasti. To jsou lokality, které mají velký potenciál pro výrobu energie ze slunce a větru. Z těchto nezbytných oblastí se pak pečlivým mapováním vybírají ty nejvhodnější, které se stanou akceleračními oblastmi.
Při výběru se přísně dodržují pravidla, aby se nepoškodilo životní prostředí. Existuje seznam “červených limitů“ - míst, kde není možné akcelerační oblast vymezit (např. v chráněných oblastech). Zároveň zákon preferuje výstavbu na umělých a zastavěných plochách, aby se minimalizoval dopad na volnou krajinu.
Hlavní výhoda akceleračních oblastí spočívá v tom, že pro záměry v nich se výrazně zjednodušují a zrychlují povolovací procesy. Společně s vymezením oblasti se totiž připravuje i speciální územní opatření, které stanovuje detailní podmínky a zmírňující opatření pro ochranu přírody. Díky tomu už se tyto věci nemusí řešit pro každý jednotlivý projekt zvlášť, což šetří čas i peníze. Povolovací řízení se zkrátí a v mnoha případech nebude nutné podstupovat zdlouhavé posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
Čtěte také: Ochrana přírody: analýza zákona
Návrh zákona transponuje klíčové části směrnice RED III a doplňuje stávající právní rámec o nové instituty umožňující urychlené využívání obnovitelných zdrojů energie. Zavádí vymezování tzv. akceleračních oblastí, v nichž bude povolovací proces záměrů výrazně zjednodušen a časově zkrácen.
Pravidla pro tato území se stanoví prostřednictvím územních opatření navázaných na územní plánovací dokumentaci obcí, krajů nebo státu. Návrh současně řeší vztah k ochraně životního prostředí, právu na informace i zájmům obrany státu.
Akcelerační oblast se vymezuje v nezbytné oblasti vymezené pro využití stejného druhu obnovitelného zdroje energie.
Součástí územního opatření je výkres s vyznačením území, kterého se územní opatření týká, v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1 : 5000 nebo 1 : 10000.
Součástí návrhu územního opatření jsou také podmínky navržené za účelem vyloučení nepříznivých dopadů záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti na životní prostředí a veřejné zdraví nebo, pokud není možné tyto dopady vyloučit, podmínky a zmírňující opatření navržené za účelem jejich zmírnění, včetně podmínek a zmírňujících opatření, jejichž účelem je vyloučení nebo podstatné omezení nepříznivých dopadů těchto záměrů s ohledem na zákazy stanovené v zákoně o ochraně přírody a krajiny k ochraně volně žijících ptáků a zvláště chráněných druhů živočichů a s ohledem na cíle ochrany povrchových vod podle vodního zákona.
Čtěte také: Program pro Školy v přírodě
Za účelem navržení podmínek a zmírňujících opatření zajistí pořizovatel zpracování posouzení návrhu akcelerační oblasti ve vztahu k výskytu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť v akcelerační oblasti osobou s autorizací podle § 45j zákona o ochraně přírody a krajiny.
Krajský úřad jako orgán příslušný k vydání jednotného enviromentálního stanoviska k záměru pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti uplatní stanovisko podle § 54 odst. 1 stavebního zákona k návrhu územního opatření a v rozsahu své působnosti podle § 18 odst.
Je-li stanovisko příslušného orgánu souhlasné, jsou jeho součástí podmínky a zmírňující opatření navržené za účelem zajištění souladu záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti s požadavky stanovenými v § 11 odst.
Podkladem pro pořízení změny územního opatření je aktualizace posouzení provedeného podle § 11 odst. 3, došlo-li od doby pořízení územního opatření k podstatné změně z hlediska výskytu planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů nebo přírodních stanovišť nebo došlo-li ke změně okolností podstatných z hlediska možnosti uplatnění a účinku s nimi souvisejících podmínek a zmírňujících opatření.
Příslušný orgán a vodoprávní úřad vydají ke zprávě o uplatňování územně plánovací dokumentace, ve které je vymezena akcelerační oblast, vyjádření podle § 89 odst. 5 písm.
Rozhodne-li příslušný orgán podle § 28 odst., je povinen vydat jednotné environmentální stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 1.
Nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie přináší další zjednodušení povolovacích procesů pro výstavbu větrných a solárních elektráren. K tomu má napomoci především možnost vymezit za zákonem daných podmínek tzv. akcelerační oblasti, ve kterých bude možné na výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie a související infrastruktury použít zjednodušený schvalovací proces.
Návrh zákona rovněž zavádí tzv. fikci souhlasu u menších projektů fotovoltaických elektráren do 100 kW - pokud příslušné úřady nerozhodnou v zákonem stanovené lhůtě, bude projekt automaticky považován za povolený.
Zákon zároveň zajišťuje transpozici revidované evropské směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů z roku 2023.
Součástí návrhu je i nový poplatek z výroby elektřiny z větrných elektráren ve výši 50 korun za vyrobenou MWh. Většina výnosu z tohoto poplatku poputuje přímo do rozpočtů dotčených obcí, čímž se posílí spolupráce mezi investory a místními komunitami.
Elektroenergetické datové centrum (EDC), které řídí systém pro sdílení elektřiny v Česku, v letošním roce rozšíří služby o nové funkce pro akumulaci energie, agregaci technické flexibility a takzvaný síťový semafor k chytrému řízení sítí. Jejích spuštění plánuje od 1. srpna.
Po roce a půl fungování sdílení elektřiny se k ní v Česku přihlásilo 37.252 účastníků. Ti se sdružili do 21.718 tzv. skupin sdílení.
tags: #navrh #zakona #obnovitelne #energie #CR