Návrh Změny Poplatku za Odpad: Diskuze a Aktuální Trendy


25.03.2026

Poslanecká novela zákona o odpadech sice v prosinci 1999 prošla Poslaneckou sněmovnou, Senát ji však vrátil k projednání. Navržené změny - paušální platba za svoz odpadů a znovuzavedení programů odpadového hospodářství - vyvolaly mezi odborníky řadu názorů. Některé z nich přinášíme na této straně.

Paušální Platba a Motivace k Třídění

Jan Hojdar, zástupce ředitele Služby města Český Krumlov s r. o., uvádí: "Jestliže občan bude platit za svoz odpadů paušál, nebude mít žádnou motivaci odpady třídit." Chápe, že stát nemá dostatek finančních prostředků na realizaci výstavby technologií na zpracování plastů a ostatních komodit. Na základě stávajícího zákona o odpadech č. 125/97 Sb., řada měst v republice odpad třídí. Třídění odpadu je jednou z cest jak minimalizovat ukládání všeho na skládky a dále, možnost získat suroviny.

Město Český Krumlov zajistilo výstavbu dotřiďovací linky investičním nákladem 12 mil. Kč, dále na více než šedesáti místech jsou kontejnery 1100 l na papír, sklo a plast v ceně přes 3 mil. Kč. Tyto separační kontejnery jsou umístěny i v šestnácti obcích naší svozové oblasti. Občan platí žetonem vývoz své popelnice, zdarma ukládá do separačních kontejnerů sklo, papír a plasty. Dnes můžeme konstatovat, že majitelé rodinných domků třídí na 98 %. Za loňský rok bylo vytříděno přes 140 t skla, 130 t papíru a 70 t plastů. Tato čísla v celkových objemech odpadu jsou nízká, ale nelze rozšiřovat třídění v širším regionu z důvodu špatného odbytu. Sklo prodáváme za 0,10 Kč/kg, papír v průměru za 0,50 Kč, plasty PET za 3 Kč/kg.

Daleko jednodušší je ze zákona vypustit nutnost třídění odpadů a platbu za odpady dát paušálně. Pokud nejsme schopni odpad recyklovat, pak je lepší jej spalovat (Švýcarsko), než ukládat na skládky. Skládkování se vymstí budoucí generaci.

Konkurence vs. Monopol v Svozové Činnosti

Mgr. uvádí, že konkurence nebo monopol - to je v poslední době velmi diskutované téma. Až do roku 1998 mohla každá svozová firma uzavřít smlouvu na vyvážení popelnic s bytovými družstvy, případně s jednotlivými občany. Firmy si navzájem konkurovaly, předháněly se v kvalitě poskytovaných služeb a v nabídkových cenách. Počátkem roku 1998 však začal platit nový zákon o odpadech.

Čtěte také: Analýza dopadů nového zákona

Na žádost zejména větších měst byl do tohoto zákona zapracován institut tzv. V praxi to znamená, že pokud chce firma v obci nebo městě pro někoho svážet popelnice, musí od tohoto města či obce ve správním řízení získat souhlas. Na vydání souhlasu nemá nikdo nárok ani po splnění všech podmínek. Města argumentovala: "Musíme vytvořit integrovaný systém odpadového hospodářství. Svozové plány upravíme tak, aby do jedné ulice nejezdilo více popelářských aut od různých firem. A jak to ve skutečnosti dopadlo? Do jedné ulice stále jezdí více popelářských aut, protože podnikatelům nikdo nemůže přikazovat, s kým mají uzavřít smlouvu na odvoz odpadu. Integrované systémy nakládání s odpady nejsou vytvořeny, Města na ně nemají dostatek finančních prostředků, protože nejsou schopna od občanů vybrat peníze za svoz odpadu. Co dříve vyřešilo tržní prostředí, na to se dnes budují úřednické aparáty. Normální by asi bylo vrátit se k tomu, co spolehlivě fungovalo. Ale žijeme bohužel v České republice.

A tak města podala prostřednictvím Svazu měst a obcí návrh na novelu zákona o odpadech, kde žádají zavedení poplatků za svoz odpadu, což je v podstatě totéž jako zavedení odpadové daně. Občan už tedy o sobě nebude moci rozhodnout samostatně (včetně stanovení optimálního objemu popelnice a s tím související ceny). Pro veřejnost je tento systém naprosto neprůhledný. O neochotě přijmout tento systém se v roce 1998 přesvědčil Magistrát hl. Popelář nebylo ještě nedávno příliš atraktivní a prestižní povolání. V současné době jsme však stále častěji svědky toho, že se městští zastupitelé a úředníci pasují do role "popelářů".

Programy Odpadového Hospodářství

Ing. uvádí: "Opětovné zavedení institutu programů, respektive plánů odpadového hospodářství do zákona o odpadech shledávám jako nanejvýš užitečné." Strategie udržitelného rozvoje jednoznačně směřuje ke zvyšování standardů odpadového hospodářství. Výhledové cíle, rozvojové priority a podmínky pro jejich naplňování budou obsahem národní a regionálních koncepcí. Plány odpadového hospodářství by se pak měly stát nástrojem pro sbližování koncepčních cílů s realitou ekonomických podmínek původců odpadů a pro vymezení prostoru zájmů podnikatelských subjektů. Plány však musí být reálným životaschopným dokumentem a nikoliv "pouhým slohovým cvičením jejich zpracovatelů", jak tomu bylo v mnoha případech při zpracování Programů odpadového hospodářství podle zákona č.

Vždy jsem byl a budu zastáncem programů odpadového hospodářství (POH). Nesouhlasil jsem s tím, že byly v roce 1993 zrušeny. Proto jsem s novelou, která je znovu zavádí, navýsost spokojen. Všechny jiné systémy evidence odpadů jsou podle mého názoru nedostatečné.

Ing. Pavel Bartoš, FITE, a. s., uvádí: "První programy odpadového hospodářství jsem zažil, když jsem ještě dělal provozního inženýra a myslím, že měly na odpadové hospodářství podniků velmi dobrý vliv." Přinejmenším si všechny firmy udělaly přesnou představu, jaké jsou jejich toky odpadu a mohly se zamyslet, jak s nimi budou nakládat.

Čtěte také: Ochrana přírody: analýza zákona

Poplatky za Komunální Odpad v Praxi

Poplatek za svoz komunálního odpadu patří mezi všeobecně známé finanční povinností většiny občanů. V jednotlivých městech se však mohou mírně lišit termíny splatnosti a překvapivě poměrně výrazně i vybírané částky. Nastavení systému výběru je na vedení radnice. A kdo je obvykle poplatníkem, kdo platit nemusí a jak je to s poplatkem v případě, že máte byt pronajatý? Jaké ceny platí ve velkých městech v roce 2025?

Co je to komunální odpad?

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je dle složení podobný odpadu z domácností.

Proč se liší výše poplatku?

Obec není povinna na svém území místní poplatky za komunální odpad zavést. Pokud se tak rozhodne, má dle ministerstva financí dvě možnosti, a to zavedení poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, nebo poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

  • Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství - jedná se o poplatek za samotnou existenci obecního systému odpadového hospodářství v obci. Typickým znakem poplatku je jeho paušální charakter, to znamená, že není vázán na skutečnou produkci komunálního odpadu.
  • Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci - poplatek je konstruován tak, aby zachycoval produkci komunálního odpadu. Je založen na obecných principech práva životního prostředí „znečišťovatel platí“ a „plať tolik, kolik vyhodíš“.

Oba systémy se vylučují, resp. vedení města si musí zvolit pouze jeden poplatek, který zavede na celém území a pro celé poplatkové období, kterým je kalendářní rok. Specifické podmínky a výši poplatků za komunální odpad naleznete na stránkách obecních úřadů.

Kdo musí a kdo nemusí platit za komunální odpad?

„Poplatek za komunální odpad se týká různých skupin poplatníků. Obvykle jde o fyzické osoby, které mají ve městě trvalý pobyt a o fyzické osoby, které v daném městě vlastní stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, i když v nich nejsou hlášeny k pobytu ony ani žádné jiné fyzické osoby,“ říká Michal Hrbatý, CEO společnosti UlovDomov.cz.

Čtěte také: Využívání obnovitelných zdrojů energie

Dále mohou být poplatníky fyzické osoby, které podle zákona pobývají v obci přechodně po dobu delší než 3 měsíce, fyzické osoby, jimž byl přidělen azyl, a cizinci, kteří mají povolen přechodný pobyt na více než 90 dní.

Snížená sazba a osvobození poplatku „za popelnici“

Zároveň však existují i skupiny osob, které jsou od platby poplatku obvykle osvobozeny. Týká se to dětí do 4 let a lidí starších 70 let. Rodiny též většinou nemusí platit za třetí a každé další dítě.

Osvobození se může týkat i vlastníků staveb určených k individuální rekreaci, fyzických osob s trvalým bydlištěm na úředních adresách, fyzických osob umístěných v dětském domově, v zařízeních pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc, nebo v domovech důchodců se zvláštním režimem a dále také nezaopatřených dětí umístěných v domově pro osoby se zdravotním postižením.

Konkrétní pravidla pro platbu poplatků za svoz komunálního odpadu se mohou město od města lišit, takže je vždy potřeba zjistit si konkrétní informace podle místa svého bydliště.

Poplatek za odpad, když platíte nájem

„Primárním poplatníkem je obvykle ten, kdo má v bytě či domě trvalý pobyt,“ říká Michal Hrbatý. Ovšem v situacích, kdy tomu tak není, nastávají různé případy. Záleží především na tom, jaký systém výběru poplatků uplatňuje daná obec, kde nájemce bydlí na základě uzavřené nájemní smlouvy, a jaký systém uplatňuje obec, kde má trvalý pobyt.

Například v Praze jsou od poplatku osvobozeni lidé, již v hlavním městě pobývají přechodně, což se mnohdy týká například studentů či cizinců, kteří bydlí v nájmu. Naproti tomu v Brně má už od roku 2013 povinnost platit poplatek za svoz komunálního odpadu každý, kdo má ve městě pobyt 90 a více dnů - tedy i studenti či cizinci přihlášení k přechodnému pobytu a pobývající zde v nájmu.

Další zajímavý případ nastává, když máte v obci trvalý pobyt a zároveň vlastníte na území obce další nemovitost, ve které nemá nikdo trvalý pobyt. Poté se na vás vztahuje povinnost platit poplatek dvakrát.

Splatnost poplatku za svoz odpadu 2025

Poplatky za odpad lze platit několika různými způsoby. Můžete je uhradit hotově na jednotlivých městských úřadech nebo poštovní poukázkou. Nejpohodlnějším způsobem je však pro většinu lidí platba převodem z online bankovnictví na účet konkrétního města, kdy se pouze identifikujete přiděleným variabilním symbolem.

Splatnost poplatku za komunální odpad je většinou v prvním pololetí daného kalendářního roku - konkrétní letošní termíny pro Prahu, Brno, Olomouc a Plzeň uvádíme v tabulce. Údaje pro další obce naleznete na stránkách obecních úřadů.

Město Výše poplatku Splatnost Poznámka
Praha za 120 litrovou nádobu: 1 560 Kč v případě svozu jednou za 14 dní. V případě svozu jednou týdně 3 120 Kč 15. června a 15. prosince Poplatky jsou v Praze rozčleněny do kategorií dle velikosti popelnice a frekvence odvozu, více informací a kalkulačka
Brno 900 Kč/rok 31. května Další informace zde
Olomouc 864 Kč/rok 31. května Další informace zde
Plzeň 1932 Kč/rok do 15. května a 15. listopadu Záleží na frekvenci svozu a objemu nádoby. V případě popelnic o objemu 120 litrů a týdenního svozu je poplatek stanoven na 1932 Kč ročně. Další informace a aktuální ceník
Liberec 840 Kč/rok do 31. března a 30.

Nová Odpadová Legislativa a Sankce EU

Ministerstvo životního prostředí aktuálně připravuje novou odpadovou legislativu. Kvůli dlouho odkládaným změnám v odpadovém hospodářství hrozí České republice sankce ze strany Evropské unie za neplnění cílů a transpozice evropské legislativy. Česká republika by tak zároveň mohla přijít o miliardy korun z Evropských fondů určené do oblasti odpadů a odstraňování ekologických škod. „Na základě doporučení Evropské komise snížit množství odpadů na skládkách a povinnosti zásadně zvýšit recyklaci odpadů zakáže Česká republika po roce 2023 skládkování recyklovatelných, využitelných a neupravených směsných komunálních odpadů,“ říká náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová.

V Poslanecké sněmovně je aktuálně projednáván pozměňovací návrh zákona o odpadech, kterým se od roku 2015 zavádí obcím povinnost zajišťovat tříděný sběr papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Norma zároveň navrhuje postupné zvýšení poplatku za skládkování, a to ze současných 500 na 600 korun v roce 2015 až na 1000 korun v roce 2020. „U navrhované změny je důležité, že se nejedná o plošné zvýšení poplatku pro občany, ale poplatku placeného na skládce odpadů. V korunách to znamená, že při zvýšení poplatků za skládkování o 100 korun za každou tunu uloženého odpadu za rok by se při současné produkci odpadů zvýšil poplatek za svoz a nakládání s odpady na jednoho obyvatele o cca 21 Kč ročně. Poslanecký návrh je jednoznačně motivačním nástrojem pro zvýšení recyklace a třídění odpadů do barevných kontejnerů. Čím méně odpadu skončí v černých popelnicích na směsný komunální odpad, tím méně zaplatí občané za jeho skládkování.

Podpora Reformy Odpadového Hospodářství

Teplárenské sdružení ČR podporuje reformu odpadového hospodářství. Česká republika má vážný problém v odpadovém hospodářství, protože obrovské množství využitelného odpadu stále končí na skládkách a dřívější opatření nepřinesla žádaný efekt. Je proto nezbytné vrátit poplatku za skládkování motivační funkci a stanovit termín ukončení skládkování využitelného odpadu. Chce to po nás Brusel a měli bychom to udělat i kvůli sobě.

„Diskuze MŽP s odbornou veřejností o potřebě zásadní reformy odpadového hospodářství a ukončení skládkování využitelného odpadu běží už dlouhá léta. Jsme rádi, že pod vedením ministra Brabce přešlo MŽP konečně od slov k činům,“ řekl místopředseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela. Návrh počítá s postupným zvyšováním celkového poplatku za skládkování komunálního odpadu z dnešních 500 Kč za tunu odpadu až na 1000 Kč za tunu v roce 2020. Poplatek za skládkování není poplatkem, který platí občané za odvoz popelnic. V poplatku placeném občany tvoří poplatek za skládkování odpadu jen malou část. Zvýšení poplatku za skládkování o 100 Kč/tunu podle výpočtu Ministerstva životního prostředí znamená zvýšení „poplatku za popelnici“ o 21 Kč na osobu za rok. A to ještě za předpokladu, že by se v odpadovém hospodářství nic nezměnilo.

Trendy v Třídění Odpadu

Na třídění odpadu si už dávno mnoho domácností zvyklo, pro některé občany se však letos třídění mění. Ačkoliv si konkrétní pravidla určují obce ve spolupráci se svozovou společností samy, trend třídění je v tomto roce jasný. Ačkoliv třídění plastu nebo papíru je pro řadu lidí samozřejmostí, do třídění kovových obalů se v minulosti občanům moc nechtělo. Obce tedy spolu se svozovými společnostmi nově zavádějí multikomoditní sběr do žlutých popelnic. Možnost třídit do žlutých popelnic nejen plast a nápojové kartony, ale také kovy přináší občanům vyšší komfort a zjednodušení možností třídění kovů. Multikomoditní sběr funguje v městech a obcích, z nichž se odpad sváží na moderní třídící linky. Ty totiž musí umět automaticky oddělit kovy od plastů pomocí separátorů.

Například společnost AVE na svém webu informuje, že všechny žluté kontejnery, ze kterých odpad sváží, mohou být použity také pro sběr kovu. Chcete-li vědět, jak se ve vaší obci kovy třídí, vyhledejte si konkrétní informace na webových stránkách vaší obce nebo sledujte pokyny na kontejnerech. Například Albrechtice nad Vltavou třídí plasty, PET lahve a nápojové kartony do žlutých pytlů, které jsou v pravidelných intervalech sváženy.

Některé obce zavádějí také motivační systémy třídění odpadu, které mají zvýhodnit třídící občany a snížit množství směsného odpadu. Za nasbírané body tak může mít občan třeba slevu na poplatníka. Méně zaplatí za odpady také v některých obcích, které zavedly platbu za odpad podle hmotnosti. V těchto obcích musí být každá popelnice opatřena čipem. Přes něj se při vývozu zaznamená reálná hmotnost odpadu.

Často diskutované plošné zálohování nápojových obalů se nakonec letos nekoná, současná vláda totiž návrhu na tuto změnu dala stopku.

Video: 10 odpadků, které třídíme špatně

Ačkoliv třídění odpadu vypadá na první pohled zcela jasně, v některých případech občané váhají a třídí špatně. Například papírové kapesníky a ubrousky po použití už nelze recyklovat a vhazovat se musí do směsného odpadu. Tam patří také blistry od léků nebo sáčky od koření. Mastné konzervy bez zbytků jídla do kovového odpadu hodit můžete, znečištěné plechovky od barev plné chemie je ale třeba donést do sběrného dvora. Do sběrného dvora patří také třeba varné sklo nebo sklokeramika, do kontejneru na sklo je tedy neházejte.

tags: #návrh #změny #poplatku #za #odpad #diskuze

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]