Můj názor na nakládání s odpady v České republice

Odborný časopis Odpadové fórum věnuje značnou pozornost tématu bioodpadů a také efektivním nástrojům pro nakládání s odpady. V této souvislosti se do popředí dostala jedna z našich vzorových obcí, se kterou spolupracujeme na cestě snižování odpadů.

Příklady dobré praxe v obcích

Je jí obec Trojanovice, jejíž starostu vyzpovídala redaktorka časopisu. Starosta v rozhovoru mluví o tom, jak si obec prošla analýzou odpadu, zavedením systému kompostování v obci a implementací bonusového systému pro občany, kteří správně třídí (chytrý evidenční systém odpadů).

„Snažíme se využít pozitivně touhu lidí šetřit jak peníze, tak životní prostředí. Například bychom mohli zavést platby za jednotlivou vyvezenou popelnici. Lidé by ale svou touhu šetřit přetavili na negativní energii ve formě např. Co největšího pěchování popelnic, vyvážení odpadu na sběrná místa nebo v horším případě do potoka. Když už v lidech je touha šetřit, tak jsme se rozhodli, že ji využijeme v pozitivním proudu energie a to tak, že si lidé budou aktivně třídit. Zavedli jsme tak bonusový, pytlový systém na plasty, papír a nápojový karton. Díky tomu si lidé aktivně mohou snižovat poplatky až na nulu.

Také zavedením kompostérů pro lidi určitě pomohlo jednak v jejich uvažování o bioodpadech, a jednak v množství komunálního odpadu sváženého obcí.

Budoucnost výkupen a bioodpadů

Dalším tématem je budoucnost VÝKUPEN, ke které se vyjádřil Mojmír a také Soňa Jonášová z partnerské organizace Institut cirkulární ekonomiky. A téma bioodpadů se objevuje také v dalším rozhovoru s Institutem cirkulární ekonomiky: Jak předejít vzniku odpadů v obcích.

Čtěte také: Klimatická politika Donalda Trumpa

Proč hraje v systému předcházení vzniku bioodpadu a jeho třídění důležitou roli právě osvěta obyvatel a že není kompostér jako kompostér, vysvětluje opět Soňa Jonášová.

Zálohový systém na nápojové obaly

Projednávání zálohového systému na nápojové obaly je v plném proudu a spolu s tím se ze všech stran objevují argumenty pro i proti jeho zavedení. Velmi relevantní data nyní přichází z dokumentů Evropského účetního dvora v souvislosti s vyhodnocením plateb tzv. daně z plastů, kterou do rozpočtu EU platí všechny její členské státy podle poměrně složitě odborně odhadovaného objemu jimi generovaných nerecyklovaných plastových obalů v odpadu.

ČR dosahuje 45% míry recyklace plastových obalů, což je sice mírně nad průměrem EU (41 %), ale stále to znamená pro ČR nezanedbatelnou platbu do rozpočtu EU. Konkrétně ČR zaplatila v roce 2023 do rozpočtu EU na dani z plastů 89 milionů eur (tedy přibližně 2,25 miliardy Kč).

K zálohování nás nadto postupně vede i právní úprava na úrovni EU, ze které by se v horizontu následujících pěti let měly postupně aktivovat poměrně vysoce nastavené požadavky, jak na vysbírání minimálního počtu nápojových obalů, tak na minimální obsah recyklovaného materiálu v nově produkovaných nápojových obalech. To vše by pak mělo zejména pomoci životnímu prostředí.

Jak potvrzují zkušenosti z okolních zemí, zálohování se mimo jiné podílí na snižování množství volně pohozeného odpadu. Podíváme-li se na Slovensko, data a studie prezentovaná poskytovateli systému zálohování uvádí, že v létě 2021 tvořily nápojové plechovky a PET lahve společně více než 21 % celkového objemu volně pohozeného odpadu na Slovensku. Konkrétně to bylo 9,97 % u plechovek a 11,36 % u PET lahví.

Čtěte také: Solek Group: Příklad analýzy firemních dluhopisů

Na podzim 2022 byl zaznamenán pokles těchto dvou typů obalů v celkovém objemu volně pohozeného odpadu. V létě 2023 pokles pokračoval - až na 3,24 % u nápojových PET lahví a 2,16 % u plechovek.

Velkou změnu podle některých studií přineslo zavedení zálohového systému také v Lotyšsku. Dle pobřežního monitoringu provedeného sdružením Green Freedom a Environmental Education Foundation se počet plastových lahví vyhozených v 17 pobřežních lokalitách vybraných pro studii, snížil o 61 % ve srovnání s údaji před zavedením zálohového systému (2021). Množství hliníkových plechovek se pak snížilo o 52 %.

Pokud se bavíme o smysluplnosti zálohového systému, je třeba zohledňovat i spotřebitelský aspekt - jsou to ostatně spotřebitelé, kdo rozhodne o tom, jak úspěšný systém bude. Na toto téma se dlouhodobě objevují průzkumy veřejného mínění s poměrně rozdílnými výsledky.

Spotřebitelské fórum ve spolupráci s Institutem evaluací a sociálních analýz INESAN již v roce 2019 tuto praxi podrobně zmapovali a ukázali, že k výsledkům veřejného mínění v ČR na toto téma je nutné přistupovat vždy s patřičným přihlédnutím ke zvolené metodice a případně i zadavateli studie.

Problémem zjišťování veřejného mínění na toto téma v ČR je pak také to, že respondenti zatím nemají praktickou zkušenost s tím, jak by zálohovací systém ovlivnil jejich každodenní život. Dává proto smysl podívat se na spotřebitelské průzkumy ze zemí, kde již systém funguje, a kde tudíž dotazování ukazuje reálné zkušenosti.

Čtěte také: Vliv znečištění na lidské zdraví

Tradičně s tím mají zkušenosti v Německu, kde byl zálohový systém na nápojové obaly zaveden již v roce 2003 a kde dosahuje nejen skvělých výsledků (uvádí se až 98 % sesbíraných obalů), ale i vysoké míry akceptace mezi spotřebiteli.

Systém door-to-door

Z průzkumů i praxe se ukazuje, že čím mají lidé nádoby na odpad blíže, tím jsou ochotnější odpady třídit. Door to door systém označuje popelnice na tříděný odpad u každého domu. Z obalových odpadů se tímto způsobem nejčastěji sbírají plasty a papír.

Názor jaktridit.cz: Tento způsob sběru odpadu je pro občany nejjednodušší, díky tomu se vytřídí větší množství odpadů ve velmi dobré kvalitě.

Automatické dotřídění odpadu

V minulosti byly všechny dotřiďovací linky v ČR určené pro plasty a papír ruční a automatická část maximálně předtřídila kovy. Vyšší úroveň automatického dotřiďování se využívalo jen u skla. V současné době už vznikly nějaké automatické linky určené pro dotřiďování plastu, ale také směsného komunálního odpadu.

Názor jaktridit.cz: Automatické dotřídění spojené s finálním ručním dotříděním má potenciál dosáhnout vyšší míru výtěžnosti, která bude v následujících letech nutná pro dosažení cílů. Zároveň je nutné zahrnout náklady spojené na vybudování takovéto linky, které jsou řádově vyšší než u ručního dotřídění.

Chemická recyklace

Recyklace plastů je komplikované zejména kvůli vyššímu množství druhů, které se v kontejnerech vyskytují. Současné způsoby recyklace upřednostňují jednodruhové plasty. Chemická recyklace by měla být schopná si poradit i s kompozitními materiály. Zároveň nabízí alternativu pro zpracování dalších materiálů, jakými je například guma.

Názor jaktridit: Chemická recyklace umožňuje zvýšit míru recyklace zejména v souvislosti s plasty a kompozitními obaly, jejichž součástí je plast.

Odpadové hospodářství ve Zlíně

Město Zlín je se svými 75 117 obyvateli a mnoha bytovými a rodinnými domy v zeleni typickou aglomerací s městskou anonymitou a nemá možnost nakládat s odpady podobně jako třeba obec s šesti sty obyvateli. Odpady ve Zlíně řeší společnost Technické služby Zlín, s.r.o. (dále TSZ) již od roku 1991. Je to společnost plně vlastněná městem a fakt, že se o odpady stará kontinuálně jeden subjekt, zajišťuje, že vývoj odpadového hospodářství ve městě má v kontextu zavádění nových legislativních pravidel do praxe méně problémů než v turbulentním prostředí stále nově vybíraných subjektů.

Ve Zlíně je zaveden místní poplatek na osobu ve výši 500 Kč ročně. Dle obecně závazné vyhlášky jsou stanoveny skupiny obyvatel, které jsou od poplatku osvobozeny (zdržují se dlouhodobě mimo město) nebo mají 40% slevu. Jedná se např. o děti, studenty do 26 let, seniory, občany bydlící v okolí skládky nebo z hůře dostupných míst, kam z různých důvodů nemůže dojíždět popelářský vůz, a lidé jsou nuceni nádobu přiblížit.

Svoz směsného komunálního odpadu probíhá jednou týdně a v lokalitách, kde je odděleně sbírán v období od dubna do listopadu bioodpad, to je 1× za 14 dní. Na území města se takto třídí bioodpad do speciálních hnědých nádob už od roku 2008, směsný komunální odpad je ve vybraných lokalitách svážen jednou za 14 dnů střídavě s bioodpadem, nevznikají tak další náklady na jeho svoz. Snížení frekvence svozu směsného komunálního odpadu ale také nutí občany předcházet vzniku odpadu a důsledně separovat využitelné složky. V tomto směru byl zaveden také měsíční pytlový svoz plastů a nápojových kartonů.

Občan má možnost vyzvednout si zdarma na městském úřadu či na jeho detašovaných pracovištích pytle. Toto je velmi úspěšná a komfortní služba a meziroční nárůsty počtu svezených pytlů ukazují, že i ve velkém městě může být pytlový svoz efektivním nástrojem separace a také předcházení přeplňování kontejnerů.

Ve městě se aktuálně nachází 328 kontejnerových stání na tříděný odpad a jejich počet se nadále zvyšuje, i když není snadné najít na veřejném prostranství vhodné místo k umístění kontejnerů. Město chce obyvatelům při třídění poskytnout maximální komfort. Nádoby umístěné po městě jsou převážně ve vlastnictví TSZ a také společnosti EKO-KOM, která barevné kontejnery městu zapůjčuje.

Zlínští třídí do barevných nádob papír, bílé a barevné sklo, plasty společně s tetrapaky, u těch je zaveden také sběr do pytlů. Jsou rozmístěny speciální kontejnery na textil a elektroodpad, k uložení veškerého odpadu občané také využívají čtyř sběrných dvorů. Mimo mobilní svozy jsou organizovány pravidelné úklidy - vždy na jaře a na podzim jsou na celý den na území města přistaveny kontejnery TSZ na velkoobjemové odpady a bioodpad. Navíc, komu je svážen bioodpad z hnědých nádob, může si z kompostárny zdarma pololetně odebrat 250 kg kompostu. Tato služba je občany velmi využívána.

Tříděný odpad je i přes jeho navracení zpět na trh citelně ztrátová záležitost, a to především pro nutnost jeho ručního přetřídění. Proto město Zlín své technické služby v oblasti separovaného odpadu dotuje. Značně nákladné je i zpracování bioodpadu na kompostárně, cena i se svozem se pohybuje kolem 1 500 Kč za tunu.

Veškeré odpady města Zlína se soustřeďují do areálu TSZ, sběrných dvorů nebo do areálu skládky Suchý důl, jejichž provozovatelem jsou TSZ. Papír, plasty a tetrapak prochází třídicí linkou, kde se odpad dotřídí na jednotlivé druhy. Sklo jde rovnou na střepiště, odkud se prodává do skláren. Se všemi vytříděnými komoditami s kladnou ekonomickou hodnotou TSZ jako oprávněná osoba dále obchoduje.

Nevyužitelné složky jsou uloženy na skládce, která je spádová i pro široké okolí. Jsou zde ukládány odpady z okolních obcí, podnikatelské odpady a nevyužitelné stavební sutě a zeminy. V areálu skládky je instalována solární elektrárna, která slouží především pro účely provozu areálu. Skládka je odplyněná a plyn je potrubím veden do místní teplárny, kde je spalován. Bioodpad se sváží na kompostárnu, která funguje od roku 2014 a je rovněž součástí areálu skládky. Nedávno byla navýšena její kapacita z 2 500 na 3 500 tun biomateriálu ročně. Celý areál skládky by se měl v budoucnu rozrůst o další zařízení pro nakládání s odpady - velký sběrný dvůr, dotřiďovací linku, překladiště, sklady a zázemí. S veškerým odpadem tak bude logisticky manipulováno na jednom místě.

Příjmem pro odpadové hospodářství města Zlína jsou samozřejmě poplatky od občanů. Další podstatnou položkou je odměna od autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., příjem z poplatku za uložení odpadu na skládku v katastrálním území města a nemalý příjem je také z nájmu za skládku, sběrné dvory, ze strojů a zařízení od jejich provozovatele. Výdaje jdou především na svoz směsného komunálního odpadu, tříděných odpadů a bioodpadu. Další výdajovou položkou jsou úhrady za vývoz košů z veřejných prostranství, mobilní svozy, provoz sběrných dvorů, svoz a zpracování vánočních stromků. Likvidace černých skládek stojí město každoročně kolem 300 tis. Kč. Jsou tvořeny především kolem kontejnerů na tříděný odpad a obsahují povětšinou velkoobjemový odpad, který patří do sběrného dvora.

Nyní se zkušebně zavádí sběr kovů. Na 14 místech ve městě jsou instalovány kontejnery na kov s měsíční frekvencí výsypu. Po zkušebním třídění do 3 nádob v sídlištní zástavbě bude pro důslednější vytřídění bioodpadu ze směsného odpadu, nově umístěno na území města 45 veřejných nádob na bioodpad. Budou určeny především pro domácí kuchyňský odpad a podestýlky domácích mazlíčků. Dojde také k dalšímu rozšíření sběru bioodpadu do hnědých nádob v rodinné zástavbě a v okrajových částech města bude zaveden jarní a podzimní sběr bioodpadu do velkoobjemových kontejnerů. Tyto projekty se budou průběžně vyhodnocovat a podle efektivity a zájmu občanů rozšiřovat.

Ve Zlíně je snaha o co nejlepší podmínky pro efektivní nakládání s komunálními odpady. K tomu, aby byli občané přesvědčení o smyslu svědomitého nakládání se svým odpadem, slouží osvětové akce pro veřejnost, různé programy ve spolupráci s místními školami, soutěže a jiné vzdělávací projekty.

Celková produkce odpadů ve Zlíně (v tunách)

Produkce směsného komunálního odpadu ve Zlíně (v tunách)

Produkce tříděného odpadu ve Zlíně dle komodit (v tunách)

Celkové náklady na odpadové hospodářství ve Zlíně

Celkové příjmy na odpadové hospodářství ve Zlíně

Odměna od společnosti EKO-KOM ve Zlíně

tags: #muj #nazor #na #nakladani #s #odpady

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní recyklace
• Ekologické balení zásilek
• Vlastnosti hlinitanových betonů
• Aktuality z autobusové dopravy v Litvínově
• Příroda proti chřipce