Nebezpečí Ohrožení Života: Definice a Kontext

Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení, ochrany obyvatelstva, environmentální bezpečnosti a plánování obrany státu byl schválen dne 7. června 2016 na 66. schůzi Výboru pro civilní nouzové plánování (VCNP). Hlavním účelem terminologického slovníku je usnadnění orientace v pojmech, které se vyskytují v legislativních normách, dokumentech schválených vládou, Bezpečnostní radou státu aj., stejně jako snaha o vysvětlení pojmů používaných v dokumentech EU a jiných mezinárodních subjektů a organizací.

Z toho všeho je možné vyvodit, že terminologický slovník je taky spojovacím mostem státní správy a soukromé sféry a dále prvky státní správy navzájem. Slouží k rychlé a snadné orientaci uživatele při určení, ve kterých oblastech se konkrétní pojem v kontextu k použité definici používá. Součástí slovníku je rovněž rejstřík použitých pojmových oblastí, použitých zdrojů a seznam zkratek.

Definice Nebezpečí

Nebezpečí je definováno jako vnitřní (vrozená) vlastnost látky, zdroje energie nebo fyzikální situace, které mají potenciál způsobit nežádoucí následky (zranění lidí, škodu na majetku, škodu na životním prostředí nebo jejich kombinaci). Nebezpečí je zdrojem rizik. OECD definuje obecně nebezpečí jako vnitřní vlastnost činitele nebo situace mající potenciál způsobit nepříznivé jevy, když je organismus, systém nebo (část) populace vystavena tomuto činiteli.

CPQRA definuje nebezpečí jako chemickou nebo fyzickou/fyzikální podmínku (stav, okolnost), která má potenciál způsobit škodu lidem, životnímu prostředí nebo na majetku (např. ČSN IEC 61882 Studie nebezpečí a provozuschopnosti (studie HAZOP) - Pokyn k použití definuje nebezpečí jako potenciální zdroj poškození či újmy, přičemž poškozením či újmou [Harm] rozumí fyzické zranění nebo újmu na zdraví lidí či škodu na majetku nebo životním prostředí.

Vnitřní vlastnost je taková vlastnost, která je vrozená, látce vlastní, která je s existencí látky neoddělitelně spojena. Výsledné „chování“ látky je tedy dáno jejími fyzikálními, chemickými a toxikologickými vlastnostmi. Nebezpečí představují i různé zdroje energie, přírodní podmínky atd.

Čtěte také: Článek o bezpečnosti na střelnici

Druhy Nebezpečí v Procesním Průmyslu

V procesním průmyslu existují v širším pojetí různá nebezpečí:

• Chemická nebezpečí (např. kyselost, zásaditost, korozivita, výbušnost, hořlavost, reaktivita, toxicita, možnost zadušení).
• Termodynamická nebezpečí jako jsou vysoký tlak a vakuum, přenos tepla, vysoká a nízká teplota, tok tekutin.
• Elektrická a elektromagnetická nebezpečí jako jsou vysoké napětí, radiace, statická elektřina a elektrický proud.
• Mechanická nebezpečí jako jsou mechanická energie, napětí, síly, nárazové vlny a kontaktní poškození.
• Zdravotní nebezpečí jako jsou hluk, emise, chemikálie, vibrace, radioaktivita, teplotní extrémy.

V některých státech se uznává i tzv. Pozn.: Některé definice určují význam slov „danger“ jako potenciál způsobující škodu, „hazard“ jako nebezpečí („danger“) na specifikovaný objekt. Termín „nebezpečí“ může být blíže určen tak, aby byl definován jeho původ (např. mechanické nebezpečí, elektrické nebezpečí) nebo druh potenciální škody (např. nepřetržitě přítomné během předpokládaného používání stroje (např. nebo se může objevit neočekávaně (např.

Nebezpečí v Potravinách

Potravinové nebezpečí je definováno jako biologický, chemický nebo fyzikální činitel v potravině s potenciálem vyvolat nepříznivý účinek na zdraví.

POZNÁMKA 1: Termín „nebezpečí“ se nesmí zaměňovat s termínem „riziko“, který v kontextu bezpečnosti potravin znamená závislost pravděpodobnosti nepříznivého účinku na zdraví (např. onemocnění) na závažnosti tohoto účinku (např. úmrtí, hospitalizace) při vystavení určitému nebezpečí.

POZNÁMKA 2: Nebezpečí ohrožující bezpečnost potravin zahrnují alergeny a radiologické látky.

Čtěte také: Vliv znečištění ovzduší na zdraví

POZNÁMKA 3: V souvislosti s krmivy a krmivovými složkami jsou relevantními nebezpečími ohrožujícími bezpečnost potravin ta nebezpečí, která se mohou vyskytovat v krmivech a v krmivových složkách a/nebo na nich a která se mohou spotřebou krmiva zvířaty přenést do potraviny a mít tak potenciál vyvolat nepříznivý účinek na zdraví zvířete a lidského spotřebitele.

POZNÁMKA 4: V souvislosti s potravou pro zvířata jsou relevantními nebezpečími ohrožujícími bezpečnost potravin ta nebezpečí, která jsou nebezpečná pro druhy zvířat, pro něž je potrava určena.

Ohrožení

Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví. Zdroj potencionálního poškození nebo situace s potencionální možností úrazu, zranění nebo jiného poškození zdraví, je to zdroj ohrožení.

Prevence Rizikového Chování

Prevence rizikového chování u dětí a mládeže prochází rychlým vývojem a terminologie na to musí samozřejmě reagovat. Z tohoto důvodu je níže připraven slovník základních pojmů primární prevence. Nároky na zvládnutí terminologie se postupně neustále zvětšují a čím pevnější základnu prevence začíná mít, tím lépe je možné ukotvit právě terminologii.

Základní Pojmy v Prevenci Rizikového Chování:

• Certifikace odborné způsobilosti: Posouzení a formální uznání, že program odpovídá stanoveným kritériím kvality.
• Cílová skupina: Skupina populace, na kterou se daný primárně-preventivní program orientuje.
• Determinanty zdraví: Faktory, které mají vliv na zdraví jednotlivců a populace (genetické faktory, životní prostředí, behaviorální faktory, sociální, ekonomické, kulturní a politické podmínky).
• Dovednosti pro život: Schopnosti, které usnadňují adaptivní chování jedince a pomáhají ve zvládání každodenních problémů.
• Elektronická média: Komunikační prostředky, při nichž původce a příjemce sdělení nejsou v přímém bezprostředním kontaktu.
• Evaluace: Systematické shromažďování, analyzování a interpretování informací o přípravě, průběhu intervence a jejích možných účincích na cílovou skupinu.
• Faktory rizikové a protektivní: Činitele nebo podmínky spojované s rostoucí pravděpodobností výskytu rizikového chování u jedince (rizikové) a ty, které dopad a účinky rizikových faktorů zmírňují, působí proti nim nebo je kompenzují (protektivní).
• Implementace: Uskutečnění plánu, programu či strategie v praxi.
• Intervence: Jakýkoliv zásah do nějakého procesu za účelem jej ovlivnit, změnit.
• Koordinace aktivit: Široké spektrum na sebe navazujících a vzájemně se doplňujících vzdělávacích, kontrolních a evaluačních opatření.
• Mediátor: Dovednosti, vlastnosti, znalosti atd., prostřednictvím kterých preventivní program nepřímo ovlivňuje chování.
• Metoda: Cesta, postup k dosažení cíle.
• Metodika: Soubor vzájemně provázaných metod a postupů, aplikovaných v rámci určitého programu.
• Minimální preventivní program (MPP): Obecný/modelový rámec pro školní preventivní program.

Vybrané Pojmy z Oblasti Integrace a Migrace

Zde můžete využít terminologický slovník nejpoužívanějších výrazů souvisejících s integrací a migrací:

Čtěte také: Průvodce recyklačními kódy

• Azylové zařízení: Zařízení zřizovaná Ministerstvem vnitra, která slouží k ubytování žadatelů o udělení mezinárodní ochrany či azylantů.
• Bezpečná třetí země: Stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území, a do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy, aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.
• Bezpečná země původu: Stát, jehož je cizinec státním občanem, v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů.
• Cizinec: Každá fyzická osoba, která není občanem České republiky.
• Dublin: Označení používané pro mechanismus, kterým je určován stát odpovědný za posouzení žádosti o azyl, resp. mezinárodní ochranu, podané na území členských států Evropských společenství státním příslušníkem třetího státu.
• Imigrace: Změna místa pobytu směrem na území jiného než domovského státu; imigrace je procesem při němž se na území států usidlují cizinci.
• Integrace: Proces postupného začleňování imigrantů do struktur a vazeb společnosti domácího obyvatelstva.
• Mezinárodní ochrana: Zastřešující pojem pro azyl a doplňkovou ochranu.
• Migrace: Přesun jednotlivců i skupin v prostoru, který je spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních.
• Pravidla EU pro migraci: Soubor pravidel upravující vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí na území EU.

Riziko

Riziko. Pojem, o kterém se hodně mluví. Proč? Protože je všude kolem nás. A protože je běžnou součástí našeho každodenního života, občas ho podceňujeme. Pokud ho podceníme hodně, může se něco stát. Co je to vlastně riziko? Každý ho vnímá jinak, ale nejčastěji je vyjadřováno jako kombinace pravděpodobnosti a následku (rozsahu) možného zranění nebo poškození zdraví (nebo poškození majetku). V běžném životě se setkáváme s riziky dnes a denně (riziko pádu ze schodů, zakopnutí, dopravní nehoda, říznutí atd.) a v podstatě nijak zvlášť se s riziky nezabýváme a neřešíme je. Pokud jsme ale v zaměstnání, je to jiné. Měli bychom rizika znát, uvědomovat si je a řídit se jimi. Rizika je povinen vyhledávat zaměstnavatel, a to na základě zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), paragrafu 102:

Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Zákon č. 309/2006 Sb. Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik má za úkol mimo jiné identifikovat rizika, zhodnotit je a přijmout opatření k jejich minimalizaci. Pro hodnocení rizik existuje spousta metod, ale každá osoba odborně způsobilá si může zvolit svůj vlastní systém hodnocení rizik - bezpečnost a ochrana zdraví při práci v právních předpisech neurčuje, jakou metodu je dobré/nutné použít.

Výsledkem hodnocení rizik bývá většinou číslo, tzv. míra rizika (MR), která je dána součinem několika kritérií hodnocení rizika.

Ať už je míra rizika větší nebo menší, vždy se k rizikům stanovují opatření, která mají za cíl rizika eliminovat a předcházet jim. Bohužel hodnocení rizik je jeden velký, nekonečný proces. Odhalit všechny rizika najednou je nereálné, v podstatě i nemožné.

Hodnocení Nebezpečí a Minimalizace Rizik

Odborníci na bezpečnost práce jsou často žádáni o pomoc různými specialisty, kteří se zabývají implementací a tvorbou bezpečnostních opatření pro odvětví, která minimalizují zranění osob a škody na nemovitostech. Kromě toho se na ně obrací také široká skupina právních zástupců či advokátů, kteří jejich odborné znalosti využívají při soudních procesech, v nichž se jedná právě o individuálních úrazech nebo škodách na nemovitostech a je při nich nutné objasnit původ a příčinnou souvislost.

Tento článek představuje metodu a návod pro zmíněné skupiny odborníků, který jim poskytne lepší orientaci a důslednější znalosti na poli bezpečnosti práce.

Definování Nebezpečí

Před tím, než se začneme zabývat detailním definováním nebezpečí, podívejme se na definici bezpečnosti. Websterův slovník charakterizuje bezpečnost jako „osvobození od ohrožení v nebezpečí“. Pokud je tedy bezpečnost náš cíl, musíme vymezit a odhadnout prvky, které zformují její základy a poté určit do kterého stupně lze považovat situaci za bezpečnou. Nebezpečí lze definovat jako nenadálé ohrožení života nebo majetku či nepřípustnou kombinaci nebezpečnosti/risku, která vznikla porušením opatřením o bezpečnosti.

Existují dvě formy nebezpečí:

1. Nepřijatelná forma
2. Přijatelná forma

Jak již bylo zmíněno první forma vzniká při porušení opatření bezpečnosti popř. nedostatečné ochraně a vede k vážným úrazům, smrti, zatímco druhá forma je ospravedlnitelná a týká se případu válečného stavu, evakuací a záchranných akcí.

Pět Základních Bodů pro Právní Zástupce a Specialisty:

1. Identifikovat nebezpečí s ohledem na výsledek
2. Dokázat nepřiměřenost nebezpečí
3. Identifikovat nebezpečnost v kombinaci s rizikem, které tvoří nebezpečí
4. Odhadnout riziko
5. Identifikovat specifikace a změny jako část řetězce, který vede k nehodě či výslednému úrazu

Platnost Norem

Jeden z první kroků, při odhadu nebezpečí, je určení zda normy či specifikace byly v platnosti před nehodou a v jakém rozsahu s ní souvisí.

Specialista musí rozpoznat, že pokud dodržení bezpečnostních norem nevede k odstranění či minimalizaci stavu nebezpečí, je taková norma bezvýznamná. Bezpečnostní normy jsou minimální požadavky, které nejsou vždy nejlepším řešením pro každou situaci. V mnoha případech nemůže existující bezpečnostní norma poskytnout adekvátní kontrolu.

Faktor Nebezpečnosti

Ačkoli existuje mnoho definicí nebezpečnosti v obchodním i právním světě, jedna se dá použít pro každou situaci: „Stav, který připouští zranění člověka či poškození majetku.“ Stupeň závažnosti hazardu je určen odhadnutím nejhorších možných důsledků, které mohou nastat, detailněji z hlediska zranění, nemoci nebo poškození, které se nakonec přihodí.

Faktor Rizika

Na právním poli se riziko definuje jako nekvantifikovatelná náhoda, při které je člověk vystaven poškození, zranění či škodě. V současné době se specialisté zaměřují na získání kýžené pravděpodobnosti, kdy a za jakých podmínek by mohlo vzniknout riziko poškození, zranění či škody. Nicméně statistická pravděpodobnost zde není na místě.

Z praktického hlediska je riziko stav, kdy jsou lidé nebo nemovitosti vystaveni škodlivému vlivu. Pravděpodobné důsledky jsou implicitiní k definici rizika. Implicitní z hlediska rizika znamená : „možnost a zvýšenou pravděpodobnost, že dojde ke zranění.“ Následovná definice rizika je : „pravděpodobná možnost (situace), která umožňuje, aby faktor nebezpečnosti zranil, ublížil, zničil.“

Výpočet Hodnoty Nebezpečí (DV) & Indexu Nebezpečí (DI)

Prof. Donald Robinson, statistik a psycholog, který působil na univerzitě v Indianě, použil statistickou rozhodovací teorii a určil relativní veličinu stupně nebezpečí odvozenou od mnohonásobného vztahu mezi faktorem hazardu, rizika a ohrožení. Cíl byl mít vzrůstající stupeň nebezpečí se vzrůstající závažností hazardu, pravděpodobností rizika a ohrožení.

Hodnota nebezpečí (DV) je vyjádřena vzorcem, který je vztahem mezi nebezpečností, rizikem a expozicí:

• Hodnota nebezpečí (DV)
• Závažnost hazardu (HS)
• Pravděpodobnost rizika (RP)
• Expozice (E)

Vzorec pro výpočet DV je : DV= 100x (HS)(RP)(E) / 16

Ohrožení a Hrozby

Pro označení nebezpečí, které se vztahuje ke konkrétní situaci nebo určitému objektu se využívá pojmu ohrožení, resp. Pro označení nebezpečí, které se vztahuje ke konkrétní situaci nebo určitému objektu se využívá pojmu ohrožení, resp. Pojem „hrozba“ lze charakterizovat jako jev s možností ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí ve spojení s konkrétním chráněným zájmem. Hrozba je potenciál způsobit škodu (na zdraví a životech osob, majetku, životním prostředí). Pochází-li hrozba z konkrétního zdroje (např. podnik skladující nebezpečnou látku), je hrozba vlastností zdroje.

Typy hrozeb:

• S konkrétním zdrojem hrozby
• Bez konkrétního zdroje hrozby - zde patří plošné hrozby bez územně definovatelného zdroje (např. vodní tok)

Hrozbu je vhodné hodnotově vyjádřit a jednotlivé typy hrozeb pak srovnávat, která je větší a která menší. Zranitelnost území lze chápat jako vnímavost území na dopady mimořádné události. Je to schopnost území negativně reagovat na působení nežádoucího jevu. Zranitelnost je vlastností území. Zranitelnost území lze chápat jako model reálného světa, který vychází z existence prvků území, které mohu být dotčeny mimořádnou událostí.

Prvky území:

• Obyvatelstvo
• Hmotný majetek
• Životní prostředí - vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje.

Riziko je pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. Riziko (R) je kombinací pravděpodobnosti vzniku mimořádné události (P) s určitým rozsahem následků - ztrát (Z). V praxi se často uchylujeme ke složeným tvarům pro vyjádření rizika. Riziko jsou očekávané negativní následky vlivem aktivace hrozby na daném území. Riziko (R) je kombinací hrozby (H) a zranitelnosti území (Z).

Pro interpretaci výsledku výpočtu se využívá často grafické znázornění maticového součinu - tzv. Mapování rizik je znázornění rizik na mapě. [18] Mapování rizik je proces, při kterém se identifikují území s různou úrovní rizika. V mapování rizik jde o hodnotové vyjádření rizika na mapě. Riziko je zde pojímáno komplexně jako suma rizik pro jednotlivé typy mimořádných událostí. Mapa rizik je barevná mapa v základních barvách zelená - žlutá - červená a jejich odstíny.

Pro konkrétní objekt lze z mapy rizik určit, v jaké kategorii rizika se daná lokalita nachází. Toto určení je nutno chápat jako orientační údaj, vyjadřující především upozornění na lokality ve vyšších kategoriích rizika (odstíny červené barvy - kategorie rizika 4 a 5). Pro území jednotlivých obcí v Moravskoslezském kraji jsou mapy rizik součástí krizového plánu kraje [9].

Nebezpečné Chemické Látky

Téměř každý den můžeme sledovat v médiích různá neštěstí, při kterých umírají lidé. Již jsme si zvykli, že v životě lidí mohou nastat neočekávané situace. Kromě živelních pohrom, jako jsou povodně, požáry, vichřice, sesuvy půdy, sněhové laviny, jsou pro Českou republiku pravděpodobné také havárie s únikem nebezpečných chemických látek. Příručka je určena pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby, podnikající fyzické osoby a obyvatelstvo v zónách havarijního plánování podle zákona č. 353/1999 Sb., kde je možnost úniku nebezpečných chemických látek s toxickými vlastnostmi.

K úniku nebezpečných chemických látek může dojít prakticky všude. Mimo stacionární zdroje to mohou být i zdroje mobilní, kterými jsou dopravní prostředky, přepravující nebezpečné látky po silnicích, železnici, resp. na vodních tocích. Častá příčina úniku nebezpečných chemických látek je technologická (provozní) havárie. Dosavadní poznatky ukazují, že vlivem technologických havárií došlo k rozsáhlým úmrtím a poškozením zdraví. Typickým příkladem následků takové technologické havárie je indický Bhopál, kdy na následky úniku nebezpečných chemických látek zemřelo dosud přes 5000 lidí.

Z hlediska českých právních předpisů, tj. podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, vycházejících ze směrnic Evropské unie, jsou za nebezpečné chemické látky v této příručce považovány látky vysoce toxické, toxické nebo zdraví škodlivé, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i ve velmi malém nebo malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt. Za nebezpečné chemické látky v této příručce nejsou považovány látky s hořlavými, oxidujícími nebo výbušnými vlastnostmi, pokud současně nevykazují toxické vlastnosti. Jako nebezpečné chemické látky jsou pro potřeby této příručky uvažovány látky, které jsou především při vdechování vysoce toxické, toxické, resp. zdraví škodlivé a jsou za normálních atmosférických podmínek plyny anebo nízko-vroucími kapalinami, resp. mohou být rozptýleny ve formě aerosolu.

Pro praktickou potřebu je velmi vhodné hodnocení nebezpečných chemických látek podle jejich nebezpečnosti (rizika). Takto byly látky rozděleny podle akutní a chronické nebezpečnosti do 10 tříd, přičemž třídy 0 a 1 představují netoxické látky.

Pro potřebu praxe jsou z výše uvedených toxikologických veličin důležité hodnoty koncentrací nebezpečných chemických látek v závislosti na době působení a vyvolaném účinku. Společně s toxikologickými vlastnostmi jsou u nebezpečných chemických látek důležité vlastnosti fyzikálně chemické, protože popisují významné a prakticky využitelné údaje o nebezpečných chemických látkách.

Nejvýznamnější Nebezpečné Chemické Látky

Nejvýznamnějšími nebezpečnými chemickými látkami z hlediska jejich četnosti na území ČR jsou jednoznačně chlor a amoniak, které se vyskytují ve většině větších měst, kde jsou provozovány ve vodárnách, zimních stadionech, v zařízeních pro zpracování masa, mlékárnách, nemocnicích apod. Mezi další nebezpečné toxické látky, které jsou v ČR hojně frekventovány, lze počítat: oxid siřičitý, oxid dusičitý, kyanovodík, formaldehyd a sirovodík.

Chemický Terorismus

Tak, jako je duben 1915, kdy byl poprvé použit chlor, považován za počátek chemické války, je možné použití sarinu sektou O´m Šinrikjó v březnu 1995 považovat za předěl v teroristickém používání chemických zbraní. Poprvé zde teroristická organizace použila ke způsobení hromadných ztrát bojovou chemickou látku, vyvinutou pouze pro potřeby armády.

Pro teroristické účely mohou být ale kromě látek nervově paralytických použity i další bojové chemické látky - látky zpuchýřující, dusivé a všeobecně jedovaté. Vzhledem k tomu, že většina dusivých látek (chlor, fosgen a další) jsou běžné dostupné průmyslové chemické látky, mohou být teroristy snadno zneužity. Totéž platí pro všeobecně jedovaté látky, jakými jsou kyanovodík a chlorkyan.

Nelze vyloučit ani použití zneschopňujících dráždivých látek, tj. účinných slzných látek (lakrymátorů) nebo látek dráždících horní dýchací cesty k nesnesitelnému kašli (sternitů). Aplikací těchto látek do klimatizačních systémů letiště nebo jiných veřejných budov může snadno zastavit všechny aktivity a vyvolat velkou paniku.

Významným faktorem, který zvyšuje nebezpečí použití chemických zbraní teroristy, je existence binárních zbraní. Jedná se o chemickou zbraň, obsahující dvě vzájemně oddělené relativně netoxické chemické látky, které při sloučení reagují za vzniku bojové chemické látky (sarin, látka VX). Chemické zbraně se vyznačují nízkou cenou a relativně jednoduchou výrobou.

tags: #nebezpečí #ohrožení #života #definice

Oblíbené příspěvky:

• Návod: Připojení odpadu myčky k dřezu
• Okolí Benátek nad Jizerou: Co navštívit
• Systém řízení emisí
• Vytvoření týmu krajinné ekologie
• Vyhláška k zákonu o ochraně přírody